Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

4 C 86/2020

č. j. 4 C 86/2020-106

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-05 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2022:4.C.86.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Uherském Hradišti vyhověl žalobě o náhradu nákladů za poskytnuté telekomunikační služby a uložil žalovanému zaplatit částku 5 936,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně. Soud se opřel o § 63 a § 64 zákona o elektronických komunikacích a uznal právní základ pohledávky z účastnické smlouvy a výsledků vyúčtování. Nárok na úrok z prodlení byl odůvodněn § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, což zahrnovalo soudní poplatek a odměnu advokáta podle advokátního tarifu, přičemž považoval žalobu za formulářovou.

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 5 936,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 936,83 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 936,83 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně titul jméno příjmení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve obec dne datum domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 936,83 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu jsou čerpané telekomunikační služby třetích stran poskytované žalobkyní na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací včetně dodatku číslo.

2. Okresní soud ve obec vyslovil usnesením pod č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí svou místní nepříslušnost a zároveň rozhodl o postoupení věci zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.

3. Vzhledem ke zjištění úpadku a povolení oddlužení bylo řízení do skončení insolvenčního řízení přerušeno.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

5. Soud při rozhodování vycházel z předložených listinných důkazů, mezi které patří účastnická smlouva číslo číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v dohodnutém rozsahu a žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit sjednanou cenu. Žalovaný obdržel informace pro účastníky pro volání na telefonní čísla začínající číslicí 9 včetně cen za tyto služby. Nedílnou součástí účastnické smlouvy jsou obchodní podmínky platebních služeb T-Mobile a všeobecné podmínky společnosti žalobkyně právnická osoba Poskytnutí služeb elektronických komunikací žalovanému je zřejmé z vyúčtování služeb za období datum do datum. Z podrobného výpisu služeb za období datum do datum je zřejmé využití zprostředkovaných služeb ve formě volání na speciálně zpoplatněná čísla. Dokladem číslo byla žalovanému vyúčtována nesplacená kupní cena za poskytnuté zařízení ve výši 1 020 Kč a následně mu byla doúčtována sleva za zařízení. Žalovanému byla zaslána dne datum předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí potvrzení o podání.

6. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se za službu elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálu po síti elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací.

7. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Je zřejmé, že žalovaný nesplnil své platební povinnosti dle § 64 citovaného zákona, když vystavenou fakturu za zprostředkovaný prodej služeb řádně a včas nezaplatil.

8. Aktivní legitimace žalobkyně k výběru ceny za použití služeb třetích stran vyplývá z obsahu § 1939 občanského zákoníku, kdy žalobkyně je v postavení poukazníka, žalovaný je považován za poukázaného a poskytovatel služby obsahu za poukazatele. Pohledávka plynoucí z neuhrazení ceny za poskytnuté služby vznikla primárně mezi žalovanou a poskytovatelem služby obsahu, nicméně žalobkyně disponuje oprávněním požadovat po žalovaném zaplacení pohledávky na místo poskytovatele služby obsahu. Oprávnění žalobkyně k vyúčtování ceny za služby třetích stran vyplývá z čl. 3 číslo všeobecných podmínek žalobkyně.

9. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnil. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu neuhrazených čerpaných telekomunikačních služeb třetích stran ve výši 3 569,94 Kč a zbývající dlužnou částku za zařízení ve výši 2 059,99 Kč a pojištění ve výši 306,90 Kč neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 5 936,83 Kč s příslušenstvím.

10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval poslední návrh žalobkyně týkající se příslušenství pohledávky ze dne datum Počátek prodlení soud stanovil v souladu s petitem ode dne datum. Úrok z prodlení byl stanoven v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 936,83 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.

12. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.