4 C 95/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o úhradu výživy neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit na výživu žalobkyně částku 4 000 Kč měsíčně, a to za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum], tedy celkem 44 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá placení výživného 4 000 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V žalobě, která byla doručena [název soudu] [anonymizováno] dne [datum], žalobkyně navrhla, aby žalovanému byla stanovena povinnost přispívat na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně od [datum] po dobu pobírání rodičovského příspěvku. V žalobě poukázala na to, že s žalovaným měla známost od července 2019 do prosince 2021, kdy vztah žalovaný ukončil. V roce 2020 se účastníkům narodila dcera [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Kromě vyživovací povinnosti k této dceři má žalobkyně vyživovací povinnost na syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum], který studuje na střední škole v [obec] [anonymizováno]. Poukázala dále na to, že její příjem tvoří pouze rodičovský příspěvek ve výši 9 570 Kč, příspěvek na dceru [jméno] [jméno] 1 130 Kč, na syna [jméno] 1 300 Kč a výživné na dceru 3 000 Kč a na [jméno] 5 000 Kč Náklady na bydlení činí 9 500 Kč. Ohledně žalovaného uvedla, že je zaměstnaný, má dvě vyživovací povinnosti a je spolumajitelem pozemků a podílových fondů.

2. Usnesením [název soudu] [anonymizováno] ze dne [datum] byla vyslovena místní nepříslušnost s tím, že věc bude postoupena [název soudu]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

3. K žalobě se žalovaný písemně vyjádřil podáním, které bylo doručeno soudu dne [datum]. Potvrdil, že účastníci jsou rodiči dcery [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]. Uvedl, že s žalobkyní žili jako druh a družka přibližně od jara roku 2020 v [obec] až do konce roku 2021, kdy se žalobkyně po Vánocích odstěhovala do [obec]. Potvrdil, že od července 2021 je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba] a jeho čistý měsíční příjem zde činí kolem 20 tis. Kč. Jiné příjmy nemá. Pokud jde o další majetek zmiňovaný v žalobě, potvrdil, že před 3 lety zdědil po svém otci společně se svými dvěma dalšími sourozenci jistý majetek. K majetkovým poměrům žalobkyně se vyjádřil tak, že jeho bývala partnerka má kromě mateřských dávek další příjmy, a to z cestovní kanceláře, pro kterou pracuje. Souhlasil se stanovením výživného za dobu od [datum] do [datum], tedy do dosažení dvou let věku dcery účastníků. K navrhované výši výživného se vyjádřil tak, že toto částku shledává nepřiměřenou.

4. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila skutková tvrzení a předložila žádané důkazy. Uvedla, že skutečně od [datum] do [datum] pracovala pro CK [název], od [datum] žádný vedlejší příjem nemá.

5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

6. Mezi účastníky je nesporné a rodným listem bylo prokázáno, že účastníci jsou rodiče nezletilé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] [název soudu] [anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] schválil dohodu rodičů, podle které nezletilé [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] se svěřuje do péče matky a otec se zavázal přispívat na její výživu částkou 3 000 Kč měsíčně s účinností od [datum]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že bylo zjištěno z Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec], že otec nezletilé nepobírá dávky státní sociální podpory, ani dávky hmotné nouze. Matka nezletilé pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 570 Kč a přídavky na dceru [jméno] [jméno] a [jméno]. Ze zprávy zaměstnavatele otce bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí 19 038,50 Kč. Matka s nezletilou i synem, který studuje střední školu, žije v pronajatém městském bytě, náklady spojené s bydlením činí 8 800 Kč. Potvrdila, že na nezletilou jí otec od [datum] posílá částku 3 000 Kč měsíčně. Otec má dvě vyživovací povinnosti, tedy k nezletilé [jméno] [jméno] a k synovi z prvního manželství [jméno], kterému je 14 let a na kterého platí 2 000 Kč měsíčně.

7. Pokud jde o majetkové poměry žalobkyně bylo ze zprávy Úřadu práce ČR, Krajský [pobočka], kontaktní pracoviště [obec] zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byly žalobkyni vypláceny přídavky na nezletilou [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] v částce 1 130 Kč a žalobkyni rodičovský příspěvek ve výši 9 570 Kč. Na syna [jméno] bylo v uvedeném období vypláceno žalobkyni [datum] příspěvek na dítě ve výši 1 000 Kč, [datum] částka 1 000 Kč, a [datum] částka 1 380 Kč. Tvrzení žalovaného o tom, že žalobkyně měla majetkový prospěch z činnosti pro cestovní kancelář v průběhu let 2021 2022 nebylo prokázáno. Žalovaný sice předložil soudu určité inzeráty zveřejňované na internetu žalobkyní obsahující nabídky zájezdů či pobytů do zahraničí. Žalobkyně k tomu potvrdila, že takové inzeráty podávala, nicméně na takové inzeráty dle jejího tvrzení nikdo nereagoval a cestovní kancelář jí tedy za zprostředkování nijak nehonorovala.

8. Rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] byla schválena dohoda rodičů, na základě které se otec [jméno] [příjmení] zavázal přispívat na výživu nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], částkou 5 000 Kč měsíčně.

9. Ze zprávy [územní celek] bylo zjištěno, že žalobkyni je vyčísleno měsíční nájemné vč. záloh za služby od [datum] za byt velikosti 3+1 celkem 6 695 Kč vč. zálohy za elektřinu ve vyčíslené výši 60 Kč. Nové měsíční zálohy byly upraveny následně od [datum] na 1 050 Kč a od [datum] na 1 500 Kč. Žalobkyně jako důkaz předložila Dohodu o provedení práce bez data uzavření i podpisů, ve které je vyznačen jako zaměstnavatel x [právnická osoba], přičemž touto dohodou se žalobkyně jako zaměstnanec zavazuje provést pro zaměstnavatele práci proškolení nových prodejců v období od [datum] do [datum] za sjednanou odměnu 1 000 Kč měsíčně hrubého. V návaznosti na tvrzení žalovaného si soud vyžádal zprávu od [právnická osoba] [právnická osoba], která potvrdila, že žalobkyně není a nikdy nebyla zaměstnankyní této cestovní agentury [právnická osoba], dohodu o provedení práce s datem [datum] a s podpisy obou smluvních stran, tedy [právnická osoba] jako zaměstnavatele a [celé jméno žalobkyně], jako zaměstnance, je zřejmý obsah dohody, jak je citována shora. Ze mzdových listů předložených [právnická osoba] [anonymizováno] je zřejmé, že žalobkyně v průběhu roku 2020 pobírala mzdu za období od ledna do května v průměru ve výši 9 285 Kč. V roce 2021 a 2022 žádnou mzdu či odměnu žalobkyně nepobírala. Pracovní smlouvu u společnosti [právnická osoba] žalobkyně uzavřela dne [datum], kdy pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] s dohodnutou mzdou 10 050 Kč. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] byla mzda zvýšena na 11 175 Kč měsíčně.

10. Pokud jde o majetkové poměry žalovaného, tento byl zaměstnán do [datum] u společnosti [právnická osoba], kde v období od ledna 2020 do června 2020 činila jeho čistá měsíční mzda 13 164 Kč, za období od července 2020 do prosince 2020 činila průměrná mzda 12 531 Kč a za období od ledna 2021 do června 2021 činil průměrný výdělek 9 253 Kč. [příjmení] pracovní smlouvu u [právnická osoba] s.r.o. uzavřel žalovaný dne [datum], přičemž jeho průměrný čistý měsíční příjem činil od července 2021 do prosince 2021 19 608 Kč a v období od ledna 2022 do dubna 2022 činil 20 330 Kč. K prokázání dalších majetkových poměrů žalovaného byl připojen spis Okresního soudu [obec], sp. zn. [spisová značka], z něhož bylo zjištěno, že na základě usnesení ze dne [datum] v řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného] (otci žalovaného) nabyli aktiva pozůstalosti žalovaný a jeho dva sourozenci a to v hodnotě 7 160 742,10 Kč. Aktiva tvoří zejm. nemovitosti v k.ú. [obec], v [obec] [anonymizována dvě slova], v [část obce] [anonymizována dvě slova] a [část obce], a dále práva a povinnosti k účtům a podílové listy. Žalovaný potvrdil, že část ze zděděných nemovitostí byla prodána v roce 2000 za 1 900 000 Kč s tím, že každý ze tří dědiců získal 1/3 této částky. Potvrdil také, že zděděnou část podílových listů z části zpeněžil. Část získaných finančních prostředků z prodeje využil na rekonstrukci nemovitosti, koupi auta a dle jeho vyjádření má momentálně na dvou účtech celkem 190 000 Kč.

11. Podle § 920 odst. 1 věta první občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let po narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

12. Podle § 922 odst. 1, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle odst. 2 tyto citované ustanovení, výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

13. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence, dochází z pravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí apod. Je na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity dané existencí společného dítěte přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Účelem posuzovaného institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Při určování výše výživného je třeba také zohlednit přiměřenost výživy neprovdané matky. Matka dítěte nemá právo na stejnou životní úroveň tak jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána. Právo na výživné matky dítěte je limitováno dobou dvou let od narození dítěte. Výživné lze požadovat od narození dítěte tedy zpětně.

14. V souzené věci žalobkyně požadovala příspěvek na výživu ve výši 4 000 Kč a v původní žalobě požadovala výživné od [datum] po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Jak výše uvedeno soud připustil změnu žaloby usnesením ze dne [datum], kdy žalobkyně požadovala výživné od [datum] do [datum], tedy po dobu delší než dva roky od narození dítěte a tedy v rozporu s citovaným ustanovením § 922 odst. 2 obč. zákoníku. Za situace, kdy nezletilá [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] se narodila [datum] bylo možné příspěvek na výživu žalobkyni přiznat maximálně do [datum] a pokud žalobkyně požadovala příspěvek na výživu za období následující, tedy od [datum] do [datum], byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Mezi účastníky je celkem nesporné, že v období prosinec 2021 až červen 2022 účastníci spolu už nežili, žalobkyně se zdržovala i s nezletilou v [obec] a žalovaný potvrdil, že za uvedené období na výživu žalobkyně ničím nepřispíval. Soud tedy nárok na výživu žalobkyně za období od [datum] do [datum] tedy za 6 měsíců přiznal.

15. Sporným mezi účastníky zůstalo období leden 2021 až prosinec 2021 a to v tom směru, zda spolu žili, vedli společnou domácnost a zda se na výživě žalobkyně žalovaný podílel. Účastníci se ve své výpovědi, která byla provedena jako důkaz, shodli také na tom, že do prosince 2020 společně žili v rodinném domku v [obec]. V prosinci 2020 se odstěhovali do rodinného domu matky žalovaného paní [celé jméno svědkyně] v [část obce], nicméně žalobkyně zde bydlela pouze několik dnů, poté se odstěhovala do [obec] do bytu, ve kterém bydlí se svou zletilou dcerou. Žalovaný se rovněž asi během měsíce vrátil do svého původního bydliště v [obec]. Žalovaný uvedl, že žalobkyně se v [obec] zdržovala asi do dubna 2021 a po dobu, kdy pobývala v [obec] posílal výživné na nezletilou 2 000 Kč na účet. Jakmile se vrátila žalobkyně do [obec], přestal peníze na účet posílat. Z výpisu z účtu [banka] bylo zjištěno, že na tento účet pro nezletilou žalovaný [datum] poslal částku 1 000 Kč, v měsících únor, březen, duben a květen částku 2 000 Kč, přičemž poslední platba se uskutečnila [datum]. Z tohoto nepřímého důkazu soud dovodil, že minimálně v období leden 2021 až květen 2021 se žalobkyně s nezletilou zdržovala v [obec], na její výživu v tomto období žalovaný nepřispíval, a proto žalobkyni nárok na výživné za uvedené období byl přiznán. Pokud jde o další období tedy od [datum] do [datum] dospěl soud z provedených důkazů k závěru, že v tomto období pobývala žalobkyně u žalovaného a žalovaný se na výživě žalobkyně v tomto období podílel. Sama žalobkyně potvrdila, že v uvedeném období se zdržovala v [obec] v průměru 20 dnů v měsíci a o tom, že zde převážnou část jednotlivých měsíců pobývala svědčí výpisy z účtu žalobkyně z [banka] za období červen 2021 až prosinec 2021 z nichž je zřejmé, že převážnou část uvedených měsíců byly žalobkyní realizovány platby prostřednictvím označeného účtu a to v obvodu Okresního soudu [obec], tedy v [obec] [anonymizováno], v [obec]. Žalovaný tvrdil, že po dobu, kdy bydleli společně, v podstatě veškeré náklady na stravu, bydlení, provoz auta atd. platil on, žalobkyně platila pouze nějaké maličkosti. V rodinném domě v [obec] bydlela žalobkyně i se svým synem z předchozího vztahu [jméno], přičemž na bydlení žádný z nich nepřispíval. [jméno] žalobkyně potvrdila, že náklady na bydlení v [obec] hradil žalovaný, ona platila náklady bytu v [obec], a to společně se svou zletilou dcerou. O tom, že se žalobkyně v druhé polovině roku 2021 v [obec] zdržovala dosvědčoval i starosta obce Hradčovice, který potvrdil, že žalovanou v [obec] vídal, stejně tak bývalá manželka žalovaného [jméno] [příjmení] potvrzovala, že žalobkyně se v [obec] zdržovala a stejný údaj dosvědčila i matka žalovaného [celé jméno svědkyně], která byla vyslechnuta jako svědkyně. Samotná žalobkyně předložila potvrzení vedoucí školní jídelny Mateřské školy v [obec], že žalobkyně zde odebírala obědy od [datum] do [datum]. Soud ze všech označených důkazů dospěl k závěru, že na výživě žalobkyně se žalovaný v období od června 2021 do prosince 2021 podílel, kdy se nejednalo o nějaké konkrétní finanční částky, které by měly být žalobkyni předávány. Žalobkyně v [obec] bydlela, finančně se na náklady spojené s užíváním bytu v [obec] nepodílela, nákupy potravin s největší pravděpodobností realizovali oba účastníci, a i obsah původní žaloby žalobkyně, kdy požadovala příspěvek na výživu až od ledna 2022, soud považoval za jistý nepřímý důkaz o tom, že v přechozích měsících, kdy žalobkyně pobývala v [obec], se na její výživě žalovaný podílel. Výživné bylo tedy žalobkyni přiznáno za období od [datum] do [datum], kdy spolu účastníci skutečně nežili a příspěvek na výživu žalobkyně žalovaný neposkytoval a pak v období od prosince do června 2022, kdy rovněž spolu už nežili a výživné nebylo hrazeno. Za ostatní žalovaná období byl návrh jako nedůvodný zamítnut.

16. Pokud jde o výši výživného, soud je vázán návrhem žalobkyně. Majetkové poměry obou účastníků jsou popsány shora. U majetkových poměrů žalovaného kromě příjmů od svého zaměstnavatele a nesporných výdajů na nezletilé děti, soud přihlédl také k hodnotě majetku, který žalovaný v souvislosti s dědickým řízením po svém otci získal a ostatně také k tomu, kdy sám žalovaný v závěrečném návrhu navrhl, aby výživné bylo stanoveno v částce 4 000 Kč měsíčně. Soud má za to, že tato částka odpovídá zákonným kritériím, tedy možnostem a schopnostem povinného a odůvodněným potřebám oprávněné v souladu s limitací výše výživného podle § 920 občanského zákoníku.

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve sporu byl převážně úspěšný žalovaný, neboť žalobkyně se domáhala příspěvku v celkové výši téměř 120 000 Kč, soudem však bylo přiznáno pouze 44 000 Kč a za této situace, kdy žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal. Ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. na danou věc nedopadá, neboť se nejedná o situaci, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu. Výše výživného je dána rozhodnými skutečnostmi stanovenými zákonem (odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného na jedné straně, schopnosti a možnosti a majetkové poměry povinného na straně druhé) a není tedy veličinou, která by závisela na úvaze soudu. (Rozsudek KS v [obec], pobočka ve [obec] [spisová značka])