6 C 102/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 035 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 035 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 035 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 035 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu jsou neuhrazené využité telekomunikační služby třetích stran poskytované žalobkyní na základě účastnické smlouvy [číslo].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Soud vycházel z předložených listinných důkazů, mezi které patří účastnická smlouva [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Nedílnou součástí účastnické smlouvy jsou všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] Z vyúčtování služeb, souhrnného přehledu služeb a podrobného výpisu služeb [číslo] [číslo] je zřejmé poskytnutí služeb SMS a volání na zpoplatněná čísla a vyúčtování za uvítací tóny. Neplnění závazků žalovaného je patrné z výpovědi účastnické smlouvy dané žalovanému dne [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí poštovní podací arch.

4. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. Konf 5/2011 - 12 ze dne 20. 4. 2011 je v dané věci dána pravomoc soudu. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů je dána výjimka služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přednášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Tyto„ služby obsahu“ jsou sice poskytovány prostřednictvím sítí či služeb elektronických komunikací, ale nejsou to služby elektronických komunikací. S definicí sítě elektronických komunikací souvisí definice služby elektronických komunikací, kterou je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítích kabelových televizí. Výjimku tvoří služby, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášením sítěmi a poskytovaných službami elektronických telekomunikací. Služba elektronických telekomunikací nezahrnuje služby informačních společností, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

5. Aktivní legitimace žalobkyně k výběru ceny za použití služeb třetích stran vyplývá z obsahu ustanovení § 1939 občanského zákoníku, kdy žalobkyně byla v postavení poukazníka, žalovaný byl považován za poukázaného a poskytovatel služby obsahu za poukazatele. Pohledávka plynoucí z neuhrazení ceny za poskytnuté služby vznikla primárně mezi žalovaným a poskytovatelem služby obsahu, nicméně žalobkyně disponovala oprávněním požadovat po žalovaném zaplacení pohledávky na místo poskytovatele služby obsahu. Oprávnění žalobkyně k vyúčtování ceny za služby třetích stran vyplývá z čl. 3 .2.3 všeobecných podmínek žalobkyně.

6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění, se za službu elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálu po síti elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací.

8. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

9. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

10. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný opakovaně využil služby plateb třetím stranám a v rozporu s § 64 zákona o elektronických komunikacích za zprostředkovaný prodej služeb řádně a včas žalobkyni nezaplatila sjednanou cenu. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost splnil. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou částku z titulu zprostředkovaných telekomunikačních služeb ve výši 2 035 Kč, neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 2 035 Kč s příslušenstvím.

11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni splatnosti nároku. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 035 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

13. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.

14. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

15. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení advokátu.