6 C 155/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 246 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 12 246 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 246 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 12 685,24 Kč. Tuto částku je rovněž povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky po žalovaném. Uvedla, že kontrolou bylo dne datum zjištěno, že žalovaná na odběrném místě provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Žalobkyni tímto jednáním vznikla škoda ve výši 12 246 Kč, kterou žádá po žalované nahradit.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak že si není vědoma, že by žalobkyni něčeho dlužila. Smlouvu ukončila dne datum, tudíž žádnou další částku nedluží.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

4. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného ze dne datum bylo zjištěno, že v tento den byla na adrese obec a číslo provedena techniky žalobkyně kontrola pod číslo. Bylo zjištěno, že dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, neboť smlouva byla ukončena datum se stavem VT 12670 kWh a NT 12694 kWh. Dne datum byla nemovitost odpojena od sítě, dle nového majitele energii odebrala žalovaná.

5. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny bylo zjištěno, že byla počítána škoda za neoprávněný odběr za období od datum do datum, tj. za 106 dnů. Celková spotřeba za dobu trvání neoprávněného odběru činila 4 753,07 Kč/MWh. Náhrada za energii činí 5 856,74 Kč, za kontrolu 4 264 Kč, DPH 2 125,36 Kč.

6. Z faktury - daňového dokladu číslo ze dne datum, splatné dne datum, bylo prokázáno, že žalobkyně vyfakturovala žalované částku ve výši 12 246 Kč.

7. Podle upomínky ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovanou na nezaplacenou fakturu číslo ze dne datum.

8. Fakturou číslo ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně účtovala žalované částku 19 071 Kč za odběr energie za období od datum do datum, když konečný stav elektroměru byl ke dni datum 12670 VT, 12 694 NT.

9. Ze sdělení zaměstnance stát. instituce bylo zjištěno, že v předmětné nemovitosti bydlela až do poslední chvíle před demolicí domu. Bydlela s ní pravděpodobně její neteř. PO jejím odchodu byla nemovitost zbourána, nikdo další v ní nebydlel.

10. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr:

11. Žalovaná na odběrném místě obec a číslo prováděla od datum do datum neoprávněný odběr bez platně uzavřené smlouvy s žalobkyní. škoda, kterou žalobkyně požaduje za neoprávněný odběr, byla vyčíslena částkou 12 246 Kč. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k uhrazení dlužné částky, avšak neučinila tak.

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

16. Podle § 51 odst. 4 energetického zákona v případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování (odst. 4).

17. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

18. Podle § 9 odst. 9 citované vyhl. výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné buď podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 shora citované vyhlášky cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena a) z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) z ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny).

19. V posuzované věci soud učinil právní závěr, podle něhož v daném případě bylo množství neoprávněně odebrané elektrické energie zjištěno kontrolou odběrného místa, k výpočtu výše náhrady škody byl proto použit postup podle § 9 odst. 1 citované vyhlášky. Současně žalobkyni vzniklo podle § 9 odst. 12 uvedené vyhlášky právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru.

20. Splatnost se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), v daném případě se jedná o datum splatnosti datum, stanovené v první výzvě žalobkyně ze dne datum.

21. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti výzvy dostala do prodlení s peněžitým plněním.

22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 685,24 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 246 Kč sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a paušální náhrada nákladů řízení ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných žalobkyní (výzva k plnění, sepis žaloby), cestovní náhrada v celkové výši 3 297,22 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 626,19 Kč za 160 ujetých km v částce 1 226,19 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 1 671,03 Kč za 160 ujetých km v částce 1 271,03 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,66 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 657,22 Kč ve výši 2 028,02 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.