6 C 177/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 115 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 82 724 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném částky 32 426 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 25 705 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Dle tvrzení strany žalující svůj nárok nejprve uplatnil podáním doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne datum, kdy za přiměřené zadostiučinění požadoval částku 390 000 Kč. Žalovaná při stanovování výše zadostiučinění nejprve dospěla k základní částce ve výši 192 667 Kč s tím, že za jeden rok řízení náleží částka ve výši 17 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tuto základní částku poté žalovaná snížila s ohledem na složitost věci o 40 %.

2. Žalovaná uvedla, že neuznává žalobou tvrzený nárok, neboť již žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění ve výši odpovídající okolnostem věci, a to řádně a včas ve lhůtě dle ust. §15 zák. č. 82/1998 Sb.. Sdělila, že podáním ze dne datum žalobce uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění jako náhradu nemateriální újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, vedeného před název soudu pod sp. zn. spisová značka. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 192 667 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 17 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost věci o 40%. Pokud jde o význam věci pro žadatele, tento shledalo Ministerstvo spravedlnosti jako běžný. Věc byla složitá po stránce skutkové a do určité míry i po stránce právní. Stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu podávány nebyly žádným z účastníků. Celková délka řízení ve vztahu k žalobci, který se o řízení dozvěděl dne datum, kdy mu byla doručena žaloba, činila 12 let a 4 měsíce.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že řízení ve věci vedené název soudu pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne datum rozhodnutí žalobou podanou proti žalobci jakožto žalovanému - žadateli na vypořádání společného jmění manželů, když manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne datum rozhodnutí rozsudkem název soudu č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí. Předmětem vypořádání SJM žalobkyně činí soubor movitých věcí, vozidlo, majetkovou účast ve dvou právnických osob z podnikání žadatele. Žalobkyně navrhovala, aby vše s výjimkou specifikovaných movitých věcí bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalobce, kterému by bylo uloženo vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši dle rozhodnutí soudu. Usneseními ze dne datum soud vyzval žalobkyni k odstranění vad podané žaloby a k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. Dne datum žalobkyně uhradila soudní poplatek a dne datum doplnila žalobu. Dne datum byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena žalobci, čímž se dozvěděl o řízení. Dne datum se žadatel vyjádřil k žalobě, namítá, že všechny movité věci zanechal doma u žalobkyně při svém odstěhování, byla uzavřena dohoda o zúžení SJM a sám převzal úvěr, ohledně hodnoty obchodních podílů navrhuje znalecký posudek a namítá rovněž neurčitost podané žaloby. Dne datum soud jeho vyjádření zasílá žalobkyni k vyjádření. Dne datum byla věc přidělena jiné soudkyni z důvodu ukončení činnosti předchozího soudce. Usnesením ze dne datum soud vyzval žadatele k doplnění tvrzení a důkazů k obchodním podílům. Dne datum žadatel doplnil včetně daňových přiznání. Dne datum soud jeho podání zasílá žalobkyni k vyjádření, ta opět bez reakce. Dne datum soud vyzval žalobkyni k vyjádření a opět doplnění žaloby. Usnesením ze dne datum soud ustanovil znalkyni z oboru ekonomika-účetnictví k ocenění obou podniků žadatele. Dne datum žalobkyně složila zálohu na znalečné. Dne datum žalobkyně doplnila žalobu. Dne datum ustanovená znalkyně vyzvala jednatele společností k doplnění účetnictví předvahy ke dni datum, účetního deníku a účetní uzávěrky ke dni datum atd. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek. Usnesením ze dne datum soud přiznal odměnu znalkyni a dne datum rozesílá posudek účastníkům k vyjádření. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni dle ust. §118b o.s.ř. k doložení důkazů k jejím tvrzením o vnosech do SJM-dary od jejích rodičů, existenci pohledávky proti sestře žadatele a vybavení domu, restaurace, penzionu a množství skladových zásob obou podniků žadatele, žadatele pak soud vyzval k doplnění chybějících daňových přiznání. Dne datum žadatel sděluje, že požadovaná daňová přiznání již nemá. Dne datum doplňuje žalobkyně. Dne datum reakcí na to soud opět vyzval žalobkyni i žadatele k doplnění. Dne datum doplnil žadatel. Dne datum doplnila žalobkyně. Dne datum soud nařídil jednání na den datum. Dne datum doplnil žadatel k úvěrům a leasingovým smlouvám na pořízení vybavení domu, restaurace, penzionu atd. Na jednání dne datum byly provedeny listinné důkazy, účastníci doplňují tvrzení a k jejich společné žádosti bylo jednání odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty právnímu zástupci žalobkyně k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a podání zprávy o výsledku mimosoudních jednání. Dne datum soud urguje žalobkyni, která nedoplnila ničeho. Dne datum a dne datum jí soud opět urguje. Dne datum žadatel sděluje, že ke smírnému jednání nedošlo z důvodu nesoučinnosti ze strany žadatelky. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni k upřesnění žalobních tvrzení a doplnění důkazních návrhů. Dne datum soud nařídil jednání na den datum. Dne datum požádal o odročení jednání právní zástupce žalobkyně, když tato stále ještě vyhledává listiny k důkazu slibuje vše doložit do datum. Dne datum soud prodloužil žalobkyni lhůtu do datum. Dne datum žalobkyně jednou větou navrhuje k důkazu fotografie nemovitosti a návrh na ustanovení znalce k ocenění nemovitosti. Dne datum soud sděluje žalobkyni, že učinila předmětem vypořádání movité věci, nikoli nemovitost, na níž se dokonce vztahuje smlouva o zúžení SJM, a vyzval jí opat k upřesnění. Ta opět nereaguje. Usnesením ze dne datum soud ustanovil znalkyni na ocenění movitých věcí. Dalším usnesením ze dne datum soud ustanovil znalce na ocenění vozidla. Dne datum žalobkyně uhradila předepsané zálohy na znalečné. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek na ocenění vozidla. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek na ocenění movitých věcí. Usneseními ze dne datum soud přiznal oběma znalcům odměny za posudky. Účastníci bez reakce, dne datum soud nařídil jednání na den datum. Na jednání dne datum byly provedeny k důkazu znalecké posudky, účastníkům dán prostor 10 minut na jednání o smíru, poté byl proveden účastnický výslech žalobkyně i žadatele k jednotlivým položkám movitých věcí, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem upřesnění tvrzení a důkazních návrhů a k doplnění jí byla dána lhůta 1 měsíc. Dne datum a dne datum soud žalobkyni opět urguje. Usnesením ze dne datum soud ustanovil znalkyni na ocenění hodnoty restaurace a penzionu ke dni datum před zúžením SJM a dále ke dni PM rozvodu-po zúžení SJM. Dne datum znalkyně vyzvala žadatele k doplnění účetních podkladů potřebných pro posudek. Dne datum žalobkyně složila zálohu na posudek. Dne datum žadatel sdělil znalkyni, že podnikání přerušil ke dni datum a protože uplynula již 5-letá skartační lhůta, požadované doklady nemá k dispozici. Dne datum byla věc přidělena jiné soudkyni vzhledem k zániku funkce dosavadní soudkyně. Dne datum byl soudu doručen znalecký posudek. Usnesením ze dne datum soud přiznal odměnu znalkyni. Dne datum se k posudku vyjádřil žadatel, když namítá, že se znalkyně nezabývala i pasivy podniku. Dne datum soud jeho vyjádření zasílá žalobkyni a znalkyni. Dne datum se vyjádřila znalkyně. Dne datum soud její vyjádření zasílá žadateli a vyzývá jej k doplnění. Dne datum žadatel doplňuje chybějící daňová přiznání. Dne datum soud vyzval znalkyni k vypracování doplňku posudku. Dne datum byl soudu doručen doplněk znaleckého posudku. Usnesením ze dne datum soud přiznal znalkyni odměnu za doplněk. Dne datum soud vyzval účastníky ke sdělení, zda mají ještě nějaké důkazní návrhy. Dne datum žadatel nemá další návrhy, žalobkyně opět bez reakce. Dne datum soud nařídil jednání na den datum. Na jednání dne datum byly provedeny k důkazu znalecký posudek a jeho doplněk, listinné důkazy a žalobkyni bylo opět dáno poučení dle ust. §118a odst. 1, 3 o.s.ř. a dána jí lhůta 30 dnů na doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů a jednání bylo odročeno na neurčito. Dne datum žalobkyně oznámila soudu změnu svého příjmení, ale ve věci nic nedoplnila, když dne datum sdělila, že tak učiní až na jednání. Na jednání dne datum bylo dokončeno dokazování a jednání bylo odročeno za účelem předložení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku na den datum. Dne datum žalobkyně doplňuje žalobní petit tak, nechť částku vypořádání SJM určí soud. Na jednání dne datum byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Okresního soudu v obec č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byly přikázány movité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně a obchodní podíly do vlastnictví žadatele, kterému bylo uloženo vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 356.883 Kč a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Dne datum předseda soudu povolil prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do dne datum rovněž pro složitost věci. Rozsudek byl účastníkům doručen dne číslo a datum. Dne datum proti rozsudku podal odvolání žadatel. Dne datum proti rozsudku podala blanketní odvolání žalobkyně. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni k doplnění odvolání, což tato neučinila. Usnesením ze dne datum soud vyzval žadatele k úhradě soudního poplatku za podané odvolání. Dne datum žadatel požádal o opravu tohoto usnesení ohledně výše SOP. Dne datum soud vydal nové usnesení. Dne datum žadatel soudní poplatek uhradil. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne datum nařídil jednání na den datum, jež dne datum přeodročil na den datum. Až dne datum žalobkyně doplnila své odvolání, jež dne datum odvolací soud doručil žadateli. Jednání dne datum bylo odročeno ke shodné žádosti obou účastníků na neurčito za účelem prostoru pro smírné jednání. Dne datum odvolací soud činí dotaz na účastníky. Dne datum žadatel sděluje, že ke smíru nedošlo pro pasivitu žalobkyně. Usnesením ze dne datum Krajský soud v obec, pobočka ve obec číslo jednací byl rozsudek soudu 1.st. zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení pro nepřezkoumatelnost. Dne datum byl spis vrácen zpět soudu 1.st., který dne datum nařídil jednání na den datum. Na jednání dne datum se bez omluvy nedostavila ani žalobkyně, ani její právní zástupce, ačkoli ji bylo řádně doručeno, žadatel poukazuje na další marný pokus o mimosoudní jednání se žalobkyní, byl proveden účastnický výslech žadatele, listinné důkazy a jednání bylo odročeno na den datum za účelem opětného předvolání žalobkyně. Na jednání dne datum žalobkyně již netrvá na vypořádání movitých věcí, účastníkům byla dána lhůta 30 dnů na dotazy na revizního znalce, jednání bylo za tím účelem odročeno na neurčito. Dne datum žadatel nemá dotazy na revizního znalce, žalobkyně zcela bez reakce. Usnesením ze dne datum soud ustanovil znalecký ústav k podání revizního znaleckého posudku na ocenění obchodních podílů žadatele v obou podnicích a celkové hodnoty aktiv a pasiv žadatele. Dne datum znalecký ústav požádal o složení zálohy na znalečné. Usnesením ze dne datum soud přiznal znaleckému ústavu zálohu na znalečné ve výši 36.000 Kč. Dne datum znalecký ústav svolal místní šetření na den datum v prostorách podniků žadatele. Dne datum soud urguje znalecký ústav. Dne datum znalecký ústav sděluje soudu, že nelze provést rekonstrukci majetkových podstat podniků zpětně k datu 2003 pro chybějící účetní doklady, kdy žadatel slíbil jejich doplnění do konce září 2017 a žádá o prodloužení lhůty do listopadu 2017. Dne datum ústav svolal druhé místní šetření na den datum. Dne datum by soudu doručen revizní znalecký posudek, který má 168 stran. Usnesením ze dne datum soud přiznal odměnu znaleckému ústavu a rozesílá účastníkům posudek k vyjádření. Dne datum proti usnesení podal odvolání znalecký ústav. Dne datum činí proti části posudku námitky žadatel. Dne datum se žalobkyně odvolala proti usnesení o odměně znaleckému ústavu, k vlastnímu posudku se nevyjádřila. Dne datum se k námitkám žadatele vyjádřil znalecký ústav. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí změnil usnesení soudu 1.st. ohledně výše odměny, když částečně vyhověl odvolání znaleckého ústavu. Dne datum byl spis vrácen zpět soudu 1.st., který dne datum nařídil jednání na den datum. Na jednání dne datum byl proveden k důkazu revizní znalecký posudek včetně výslechu znalce, jednání bylo odročeno na den datum, na němž bylo dokončeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Okresního soudu v Uher. obec č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byly věci a hodnoty patřící do SJM přikázány žadateli, kterému bylo uloženo vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 162.500 Kč a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Dne datum předseda soudu povolil prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku do dne datum. Rozsudek byl účastníkům doručen dne 7.2. a datum. Dne datum proti rozsudku podal odvolání žadatel a dne datum i žalobkyně, která rovněž podala i odvolání proti usnesení o odměně za účast na jednání. Usnesením ze dne datum soud vyzval žalobkyni k úhradě soudního poplatku za odvolání, který uhradila dne datum, přesto dne datum požádala o osvobození od soudních poplatků a dále námitky proti usnesení ze dne datum. Usnesením soudu ze dne datum bylo usnesení ze dne datum potvrzeno. Usnesením soudu ze dne datum nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením ze dne datum potvrdil usnesení soudu 1.st. o odměně znalce ze dne datum. Ve věci samé dne datum nařídil odvolací soud jednání na den datum, na němž byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Krajského soudu v obec, pobočka ve anonymizováno č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl rozsudek soudu 1.st. potvrzen a nabyl tak právní moci dne datum.

5. Ze stanoviska o poskytnutí zadostiučinění žalované soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobci částku 115 600 Kč, když dospěla k závěru, že v řízení před zdejším soudem sp.zn. spisová značka bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a jako přiměřené zadostiučinění stanovila výše uvedenou částku. Žalobce o náhradu újmy požádal podáním doručeným žalované dne datum.

6. Z žádosti o úhradu nároku na náhradu imateriální újmy soud zjistil, že žalobce požadoval po žalované úhradu částky 390 000 Kč.

7. Z informací Českého statistického úřadu soud zjistil, že průměrná mzda v 4. čtvrtletí 2019 dosahovala částky 36 144 Kč, zatímco v 4. Čtvrtletí částky 25 803 Kč měsíčně.

8. Další důkazní návrhy nebyly soudem připuštěny, neboť skutkový stav byl spolehlivě zjištěn a soud má za to, že provedení dalších důkazních návrhů by již nemohlo přispět k objasnění skutkového stavu.

9. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. Podle § 31a odst. 3 zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat pouze částečně tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

13. Při zhodnocení přiměřenosti délky řízení je nutné obecně přihlédnout ke: a) složitosti případu, b) chování poškozeného, c) postupu příslušných orgánů, d) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. K postupu soudních orgánů bylo zjištěno, že v předmětné věci probíhalo řízení před dvěma stupni soudní soustavy v celkové délce 12 let a 4 měsíce (resp. ve vztahu k žalovanému, který se o řízení dozvěděl až doručením žaloby). Ve věci samé rozhodovaly soud 1. stupně 2x a odvolací soud 2x, když první rozsudek soudu 1.st. byl odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, druhý rozsudek soudu 1.stupně odvolací soud potvrdil. V řízení byly shledány průtahy zejména v době po zahájení jednání do prvního jednání ve věci, které bylo nařízeno až na den datum, tedy 4 roky po zahájení řízení. I celková délka samotného řízení soud hodnotí jako nepřiměřenou.

15. K otázce chování účastníků je soud toho názoru, že chování účastníků se na délce řízení výrazným způsobem neprojevilo (resp. tuto otázku soud posuzoval pouze z pohledu žalobce, který na délce řízení žádný podíl neměl).

16. K otázce složitosti případu má soud za to, že řízení bylo do určité míry složité. Soud se však neztotožňuje se závěrem žalované o nutnosti snížit přiměřené zadostiučinění pro složitost věci v takovém rozsahu, jak žalovaná při mimosoudním vyřízení věci učinila. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je agenda často složitá, a to jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové. Pro posouzení složitosti konkrétní věci je třeba zhodnotit konkrétní okolnosti případu, a to zejména jak je předmětné řízení obvyklé u dotčeného právního orgánu, jak často se obdobná řízení vyskytují, kolik mělo řízení celkově účastníků, vyskytl se v řízení zahraniční prvek, bylo třeba nechat zhotovit znalecké posudky, bylo v řízení spojeno více různých předmětů řízení, došlo v průběhu řízení ke změně skutkových poměrů či došlo k podstatné změně právních předpisů, které dopadají na řízení. Po zodpovězení výše uvedených skutečností je možné připustit, že složitost věci zvyšovalo množství znaleckých posudků, které v řízení byly vypracovány, včetně nutnosti zpracování revizního znaleckého posudku. Řízení o vypořádání společného jmění jsou řízení poměrně častá, ovšem specifičnost tohoto případu spočívala zejména ve vypořádání majetkové účasti ve dvou právnických osobách z podnikání žalobce. V řízení nebyl shledán ani zahraniční prvek, ani vyšší spočet účastníků, než je obvyklé, a proto není na místě snížit přiměřené zadostiučinění pro složitost skutkovou o 40 % (což je doporučené přípustné maximum), ale pouze o 30 %.

17. K otázce významu předmětu řízení pro poškozeného soud nezjistil žádné zásadní skutečnosti, ty nebyly ani tvrzeny a soud vycházel z toho, že řízení mělo pro žalobce běžný význam.

18. Jak plyne z výše uvedeného, soud dospěl k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a je tak dána odpovědnost státu za toto porušení práv žalobce.

19. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 téhož zákona.

20. Pokud je o určení výše nemajetkové újmy, dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Jak je ve stanovisku dále připomenuto, „ k uvedenému je třeba dodat, že nastíněné možnosti procentuálního zvýšení či snížení základního odškodnění nebrání soudu, aby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, které se vymykají standardním situacím, přistoupil ke zvýšení či snížení základního odškodnění nad či pod jejich rámec. Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. III. ÚS 1320/10, vyjádřil, že pokud Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, stanovil základní pravidla pro výpočet výše přiměřeného zadostiučinění, a to mj. určením tzv. základní částky, resp. základního rozpětí, jedná se o důležité východisko, které však obecné soudy nižších stupňů nezbavuje povinnosti individuálního posouzení každého případu a v závislosti na něm stanovení adekvátního zadostiučinění, a to (eventuálně) i mimo rozpětí, jež stanovil Nejvyšší soud.

21. Soud je toho názoru, že uvedené rozpětí, jež vychází z ekonomické situace roku 2010, není již aktuálně udržitelné. Je obecně známo, že ekonomická situace se výrazně změnila a odškodnění by mělo zejména odrážet ekonomickou realitu. Jestliže se od roku 2010, kdy bylo dané stanovisko vydáno, zvýšila průměrná měsíční mzda o 40 %, je na místě předmětné stanovisko přizpůsobit novým ekonomickým poměrům a vycházet z částek přibližně o 40 % vyšších, než bylo v daném stanovisku určeno. Soud má za to, že přiměřená výše zadostiučinění by měla v této konkrétní situaci odpovídat částce 21 000 Kč až 28 000 Kč za rok řízení. V ostatním má soud za to, že je třeba vycházet z vodítek daného stanoviska.

22. Stanovisko i stanoví požadavek na odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění, když závěr soudu musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.

23. Za základní částku soud v daném případě považoval částku 25 000 Kč, když tu stanovil s ohledem na celkovou dobu řízení (když ta byla velmi dlouhá) a je nutné tedy základní částku stanovit spíše s horní poloviny daného rozmezí.

24. Soud vycházel tedy ze základní roční částky 25 000 Kč, když první dva roky hodnotil částkou o polovinu nižší. Tato částka byla soudem násobena délkou řízení v trvání 12 let a 4 měsíce (tedy od okamžiku, kdy se žalobce o řízené dozvěděl do okamžiku právní moci). Žalobce by tak měl právo na přiměřené zadostiučinění celkem ve výši 283 320 Kč. Následně však byla zohledněna složitost věci a výsledná částka proto byla snížena o 30 %, když pak dle názoru soudu přiměřené zadostiučinění odpovídá částce 198 324 Kč. Jelikož žalobci byla již částka 115 600 Kč žalovanou zaplacena, soud výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobci zbylou část 82 724 Kč, když ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl jakožto nedůvodnou.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný (výše přiznaného plnění závisela na úvaze soudu), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 705 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 724 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 8. 2020, z částky 4 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 12. 2019 (žádost o odškodnění), z částky 4 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 1. 2021 a z částky 4 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 1. 2021 náhrada 711 Kč za 56 ujetých km v částce 311,01 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,15 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 591 Kč ve výši 4 114 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.