6 C 177/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 115 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 82 724 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném částky 32 426 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 25 705 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů. Dle tvrzení strany žalující svůj nárok nejprve uplatnil podáním doručeným Ministerstvu spravedlnosti dne [datum], kdy za přiměřené zadostiučinění požadoval částku 390 000 Kč. Žalovaná při stanovování výše zadostiučinění nejprve dospěla k základní částce ve výši 192 667 Kč s tím, že za jeden rok řízení náleží částka ve výši 17 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tuto základní částku poté žalovaná snížila s ohledem na složitost věci o 40 %.

2. Žalovaná uvedla, že neuznává žalobou tvrzený nárok, neboť již žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění ve výši odpovídající okolnostem věci, a to řádně a včas ve lhůtě dle ust. §15 zák. č. 82/1998 Sb.. Sdělila, že podáním ze dne [datum] žalobce uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění jako náhradu nemateriální újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, vedeného před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 192 667 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 17 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost věci o 40%. Pokud jde o význam věci pro žadatele, tento shledalo Ministerstvo spravedlnosti jako běžný. Věc byla složitá po stránce skutkové a do určité míry i po stránce právní. Stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu podávány nebyly žádným z účastníků. Celková délka řízení ve vztahu k žalobci, který se o řízení dozvěděl dne [datum], kdy mu byla doručena žaloba, činila 12 let a 4 měsíce.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že řízení ve věci vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno dne [datum rozhodnutí] žalobou podanou proti žalobci jakožto žalovanému - žadateli na vypořádání společného jmění manželů, když manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum rozhodnutí] rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem vypořádání SJM žalobkyně činí soubor movitých věcí, vozidlo, majetkovou účast ve dvou právnických osob z podnikání žadatele. Žalobkyně navrhovala, aby vše s výjimkou specifikovaných movitých věcí bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalobce, kterému by bylo uloženo vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši dle rozhodnutí soudu. Usneseními ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k odstranění vad podané žaloby a k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu. Dne [datum] žalobkyně uhradila soudní poplatek a dne [datum] doplnila žalobu. Dne [datum] byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena žalobci, čímž se dozvěděl o řízení. Dne [datum] se žadatel vyjádřil k žalobě, namítá, že všechny movité věci zanechal doma u žalobkyně při svém odstěhování, byla uzavřena dohoda o zúžení SJM a sám převzal úvěr, ohledně hodnoty obchodních podílů navrhuje znalecký posudek a namítá rovněž neurčitost podané žaloby. Dne [datum] soud jeho vyjádření zasílá žalobkyni k vyjádření. Dne [datum] byla věc přidělena jiné soudkyni z důvodu ukončení činnosti předchozího soudce. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žadatele k doplnění tvrzení a důkazů k obchodním podílům. Dne [datum] žadatel doplnil včetně daňových přiznání. Dne [datum] soud jeho podání zasílá žalobkyni k vyjádření, ta opět bez reakce. Dne [datum] soud vyzval žalobkyni k vyjádření a opět doplnění žaloby. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalkyni z oboru ekonomika-účetnictví k ocenění obou podniků žadatele. Dne [datum] žalobkyně složila zálohu na znalečné. Dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu. Dne [datum] ustanovená znalkyně vyzvala jednatele společností k doplnění účetnictví předvahy ke dni [datum], účetního deníku a účetní uzávěrky ke dni [datum] atd. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal odměnu znalkyni a dne [datum] rozesílá posudek účastníkům k vyjádření. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni dle ust. §118b o.s.ř. k doložení důkazů k jejím tvrzením o vnosech do SJM-dary od jejích rodičů, existenci pohledávky proti sestře žadatele a vybavení domu, restaurace, penzionu a množství skladových zásob obou podniků žadatele, žadatele pak soud vyzval k doplnění chybějících daňových přiznání. Dne [datum] žadatel sděluje, že požadovaná daňová přiznání již nemá. Dne [datum] doplňuje žalobkyně. Dne [datum] reakcí na to soud opět vyzval žalobkyni i žadatele k doplnění. Dne [datum] doplnil žadatel. Dne [datum] doplnila žalobkyně. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] doplnil žadatel k úvěrům a leasingovým smlouvám na pořízení vybavení domu, restaurace, penzionu atd. Na jednání dne [datum] byly provedeny listinné důkazy, účastníci doplňují tvrzení a k jejich společné žádosti bylo jednání odročeno na neurčito za účelem poskytnutí lhůty právnímu zástupci žalobkyně k doplnění tvrzení a důkazních návrhů a podání zprávy o výsledku mimosoudních jednání. Dne [datum] soud urguje žalobkyni, která nedoplnila ničeho. Dne [datum] a dne [datum] jí soud opět urguje. Dne [datum] žadatel sděluje, že ke smírnému jednání nedošlo z důvodu nesoučinnosti ze strany žadatelky. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k upřesnění žalobních tvrzení a doplnění důkazních návrhů. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] požádal o odročení jednání právní zástupce žalobkyně, když tato stále ještě vyhledává listiny k důkazu slibuje vše doložit do [datum]. Dne [datum] soud prodloužil žalobkyni lhůtu do [datum]. Dne [datum] žalobkyně jednou větou navrhuje k důkazu fotografie nemovitosti a návrh na ustanovení znalce k ocenění nemovitosti. Dne [datum] soud sděluje žalobkyni, že učinila předmětem vypořádání movité věci, nikoli nemovitost, na níž se dokonce vztahuje smlouva o zúžení SJM, a vyzval jí opat k upřesnění. Ta opět nereaguje. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalkyni na ocenění movitých věcí. Dalším usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalce na ocenění vozidla. Dne [datum] žalobkyně uhradila předepsané zálohy na znalečné. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek na ocenění vozidla. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek na ocenění movitých věcí. Usneseními ze dne [datum] soud přiznal oběma znalcům odměny za posudky. Účastníci bez reakce, dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Na jednání dne [datum] byly provedeny k důkazu znalecké posudky, účastníkům dán prostor 10 minut na jednání o smíru, poté byl proveden účastnický výslech žalobkyně i žadatele k jednotlivým položkám movitých věcí, jednání bylo odročeno na neurčito za účelem upřesnění tvrzení a důkazních návrhů a k doplnění jí byla dána lhůta 1 měsíc. Dne [datum] a dne [datum] soud žalobkyni opět urguje. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalkyni na ocenění hodnoty restaurace a penzionu ke dni [datum] před zúžením SJM a dále ke dni PM rozvodu-po zúžení SJM. Dne [datum] znalkyně vyzvala žadatele k doplnění účetních podkladů potřebných pro posudek. Dne [datum] žalobkyně složila zálohu na posudek. Dne [datum] žadatel sdělil znalkyni, že podnikání přerušil ke dni [datum] a protože uplynula již 5-letá skartační lhůta, požadované doklady nemá k dispozici. Dne [datum] byla věc přidělena jiné soudkyni vzhledem k zániku funkce dosavadní soudkyně. Dne [datum] byl soudu doručen znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal odměnu znalkyni. Dne [datum] se k posudku vyjádřil žadatel, když namítá, že se znalkyně nezabývala i pasivy podniku. Dne [datum] soud jeho vyjádření zasílá žalobkyni a znalkyni. Dne [datum] se vyjádřila znalkyně. Dne [datum] soud její vyjádření zasílá žadateli a vyzývá jej k doplnění. Dne [datum] žadatel doplňuje chybějící daňová přiznání. Dne [datum] soud vyzval znalkyni k vypracování doplňku posudku. Dne [datum] byl soudu doručen doplněk znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal znalkyni odměnu za doplněk. Dne [datum] soud vyzval účastníky ke sdělení, zda mají ještě nějaké důkazní návrhy. Dne [datum] žadatel nemá další návrhy, žalobkyně opět bez reakce. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum]. Na jednání dne [datum] byly provedeny k důkazu znalecký posudek a jeho doplněk, listinné důkazy a žalobkyni bylo opět dáno poučení dle ust. §118a odst. 1, 3 o.s.ř. a dána jí lhůta 30 dnů na doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů a jednání bylo odročeno na neurčito. Dne [datum] žalobkyně oznámila soudu změnu svého příjmení, ale ve věci nic nedoplnila, když dne [datum] sdělila, že tak učiní až na jednání. Na jednání dne [datum] bylo dokončeno dokazování a jednání bylo odročeno za účelem předložení závěrečných návrhů a vyhlášení rozsudku na den [datum]. Dne [datum] žalobkyně doplňuje žalobní petit tak, nechť částku vypořádání SJM určí soud. Na jednání dne [datum] byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Okresního soudu v [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly přikázány movité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně a obchodní podíly do vlastnictví žadatele, kterému bylo uloženo vyplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši 356.883 Kč a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Dne [datum] předseda soudu povolil prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do dne [datum] rovněž pro složitost věci. Rozsudek byl účastníkům doručen dne [číslo] a [datum]. Dne [datum] proti rozsudku podal odvolání žadatel. Dne [datum] proti rozsudku podala blanketní odvolání žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k doplnění odvolání, což tato neučinila. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žadatele k úhradě soudního poplatku za podané odvolání. Dne [datum] žadatel požádal o opravu tohoto usnesení ohledně výše SOP. Dne [datum] soud vydal nové usnesení. Dne [datum] žadatel soudní poplatek uhradil. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne [datum] nařídil jednání na den [datum], jež dne [datum] přeodročil na den [datum]. Až dne [datum] žalobkyně doplnila své odvolání, jež dne [datum] odvolací soud doručil žadateli. Jednání dne [datum] bylo odročeno ke shodné žádosti obou účastníků na neurčito za účelem prostoru pro smírné jednání. Dne [datum] odvolací soud činí dotaz na účastníky. Dne [datum] žadatel sděluje, že ke smíru nedošlo pro pasivitu žalobkyně. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v [obec], pobočka ve [obec] [číslo jednací] byl rozsudek soudu 1.st. zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení pro nepřezkoumatelnost. Dne [datum] byl spis vrácen zpět soudu 1.st., který dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Na jednání dne [datum] se bez omluvy nedostavila ani žalobkyně, ani její právní zástupce, ačkoli ji bylo řádně doručeno, žadatel poukazuje na další marný pokus o mimosoudní jednání se žalobkyní, byl proveden účastnický výslech žadatele, listinné důkazy a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem opětného předvolání žalobkyně. Na jednání dne [datum] žalobkyně již netrvá na vypořádání movitých věcí, účastníkům byla dána lhůta 30 dnů na dotazy na revizního znalce, jednání bylo za tím účelem odročeno na neurčito. Dne [datum] žadatel nemá dotazy na revizního znalce, žalobkyně zcela bez reakce. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalecký ústav k podání revizního znaleckého posudku na ocenění obchodních podílů žadatele v obou podnicích a celkové hodnoty aktiv a pasiv žadatele. Dne [datum] znalecký ústav požádal o složení zálohy na znalečné. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal znaleckému ústavu zálohu na znalečné ve výši 36.000 Kč. Dne [datum] znalecký ústav svolal místní šetření na den [datum] v prostorách podniků žadatele. Dne [datum] soud urguje znalecký ústav. Dne [datum] znalecký ústav sděluje soudu, že nelze provést rekonstrukci majetkových podstat podniků zpětně k datu 2003 pro chybějící účetní doklady, kdy žadatel slíbil jejich doplnění do konce září 2017 a žádá o prodloužení lhůty do listopadu 2017. Dne [datum] ústav svolal druhé místní šetření na den [datum]. Dne [datum] by soudu doručen revizní znalecký posudek, který má 168 stran. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal odměnu znaleckému ústavu a rozesílá účastníkům posudek k vyjádření. Dne [datum] proti usnesení podal odvolání znalecký ústav. Dne [datum] činí proti části posudku námitky žadatel. Dne [datum] se žalobkyně odvolala proti usnesení o odměně znaleckému ústavu, k vlastnímu posudku se nevyjádřila. Dne [datum] se k námitkám žadatele vyjádřil znalecký ústav. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] změnil usnesení soudu 1.st. ohledně výše odměny, když částečně vyhověl odvolání znaleckého ústavu. Dne [datum] byl spis vrácen zpět soudu 1.st., který dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Na jednání dne [datum] byl proveden k důkazu revizní znalecký posudek včetně výslechu znalce, jednání bylo odročeno na den [datum], na němž bylo dokončeno dokazování a byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Okresního soudu v Uher. [obec] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byly věci a hodnoty patřící do SJM přikázány žadateli, kterému bylo uloženo vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 162.500 Kč a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Dne [datum] předseda soudu povolil prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku do dne [datum]. Rozsudek byl účastníkům doručen dne 7.2. a [datum]. Dne [datum] proti rozsudku podal odvolání žadatel a dne [datum] i žalobkyně, která rovněž podala i odvolání proti usnesení o odměně za účast na jednání. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k úhradě soudního poplatku za odvolání, který uhradila dne [datum], přesto dne [datum] požádala o osvobození od soudních poplatků a dále námitky proti usnesení ze dne [datum]. Usnesením soudu ze dne [datum] bylo usnesení ze dne [datum] potvrzeno. Usnesením soudu ze dne [datum] nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, který usnesením ze dne [datum] potvrdil usnesení soudu 1.st. o odměně znalce ze dne [datum]. Ve věci samé dne [datum] nařídil odvolací soud jednání na den [datum], na němž byl vyhlášen rozsudek. Rozsudkem Krajského soudu v [obec], pobočka ve [anonymizováno] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek soudu 1.st. potvrzen a nabyl tak právní moci dne [datum].

5. Ze stanoviska o poskytnutí zadostiučinění žalované soud zjistil, že žalovaná přiznala žalobci částku 115 600 Kč, když dospěla k závěru, že v řízení před zdejším soudem sp.zn. [spisová značka] bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a jako přiměřené zadostiučinění stanovila výše uvedenou částku. Žalobce o náhradu újmy požádal podáním doručeným žalované dne [datum].

6. Z žádosti o úhradu nároku na náhradu imateriální újmy soud zjistil, že žalobce požadoval po žalované úhradu částky 390 000 Kč.

7. Z informací Českého statistického úřadu soud zjistil, že průměrná mzda v 4. čtvrtletí 2019 dosahovala částky 36 144 Kč, zatímco v 4. Čtvrtletí částky 25 803 Kč měsíčně.

8. Další důkazní návrhy nebyly soudem připuštěny, neboť skutkový stav byl spolehlivě zjištěn a soud má za to, že provedení dalších důkazních návrhů by již nemohlo přispět k objasnění skutkového stavu.

9. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. Podle § 31a odst. 3 zákona v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat pouze částečně tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

13. Při zhodnocení přiměřenosti délky řízení je nutné obecně přihlédnout ke: a) složitosti případu, b) chování poškozeného, c) postupu příslušných orgánů, d) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. K postupu soudních orgánů bylo zjištěno, že v předmětné věci probíhalo řízení před dvěma stupni soudní soustavy v celkové délce 12 let a 4 měsíce (resp. ve vztahu k žalovanému, který se o řízení dozvěděl až doručením žaloby). Ve věci samé rozhodovaly soud 1. stupně 2x a odvolací soud 2x, když první rozsudek soudu 1.st. byl odvolacím soudem zrušen pro nepřezkoumatelnost a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, druhý rozsudek soudu 1.stupně odvolací soud potvrdil. V řízení byly shledány průtahy zejména v době po zahájení jednání do prvního jednání ve věci, které bylo nařízeno až na den [datum], tedy 4 roky po zahájení řízení. I celková délka samotného řízení soud hodnotí jako nepřiměřenou.

15. K otázce chování účastníků je soud toho názoru, že chování účastníků se na délce řízení výrazným způsobem neprojevilo (resp. tuto otázku soud posuzoval pouze z pohledu žalobce, který na délce řízení žádný podíl neměl).

16. K otázce složitosti případu má soud za to, že řízení bylo do určité míry složité. Soud se však neztotožňuje se závěrem žalované o nutnosti snížit přiměřené zadostiučinění pro složitost věci v takovém rozsahu, jak žalovaná při mimosoudním vyřízení věci učinila. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je agenda často složitá, a to jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové. Pro posouzení složitosti konkrétní věci je třeba zhodnotit konkrétní okolnosti případu, a to zejména jak je předmětné řízení obvyklé u dotčeného právního orgánu, jak často se obdobná řízení vyskytují, kolik mělo řízení celkově účastníků, vyskytl se v řízení zahraniční prvek, bylo třeba nechat zhotovit znalecké posudky, bylo v řízení spojeno více různých předmětů řízení, došlo v průběhu řízení ke změně skutkových poměrů či došlo k podstatné změně právních předpisů, které dopadají na řízení. Po zodpovězení výše uvedených skutečností je možné připustit, že složitost věci zvyšovalo množství znaleckých posudků, které v řízení byly vypracovány, včetně nutnosti zpracování revizního znaleckého posudku. Řízení o vypořádání společného jmění jsou řízení poměrně častá, ovšem specifičnost tohoto případu spočívala zejména ve vypořádání majetkové účasti ve dvou právnických osobách z podnikání žalobce. V řízení nebyl shledán ani zahraniční prvek, ani vyšší spočet účastníků, než je obvyklé, a proto není na místě snížit přiměřené zadostiučinění pro složitost skutkovou o 40 % (což je doporučené přípustné maximum), ale pouze o 30 %.

17. K otázce významu předmětu řízení pro poškozeného soud nezjistil žádné zásadní skutečnosti, ty nebyly ani tvrzeny a soud vycházel z toho, že řízení mělo pro žalobce běžný význam.

18. Jak plyne z výše uvedeného, soud dospěl k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a je tak dána odpovědnost státu za toto porušení práv žalobce.

19. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 téhož zákona.

20. Pokud je o určení výše nemajetkové újmy, dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Jak je ve stanovisku dále připomenuto, „ k uvedenému je třeba dodat, že nastíněné možnosti procentuálního zvýšení či snížení základního odškodnění nebrání soudu, aby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, které se vymykají standardním situacím, přistoupil ke zvýšení či snížení základního odškodnění nad či pod jejich rámec. Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. III. ÚS 1320/10, vyjádřil, že pokud Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, stanovil základní pravidla pro výpočet výše přiměřeného zadostiučinění, a to mj. určením tzv. základní částky, resp. základního rozpětí, jedná se o důležité východisko, které však obecné soudy nižších stupňů nezbavuje povinnosti individuálního posouzení každého případu a v závislosti na něm stanovení adekvátního zadostiučinění, a to (eventuálně) i mimo rozpětí, jež stanovil Nejvyšší soud.

21. Soud je toho názoru, že uvedené rozpětí, jež vychází z ekonomické situace roku 2010, není již aktuálně udržitelné. Je obecně známo, že ekonomická situace se výrazně změnila a odškodnění by mělo zejména odrážet ekonomickou realitu. Jestliže se od roku 2010, kdy bylo dané stanovisko vydáno, zvýšila průměrná měsíční mzda o 40 %, je na místě předmětné stanovisko přizpůsobit novým ekonomickým poměrům a vycházet z částek přibližně o 40 % vyšších, než bylo v daném stanovisku určeno. Soud má za to, že přiměřená výše zadostiučinění by měla v této konkrétní situaci odpovídat částce 21 000 Kč až 28 000 Kč za rok řízení. V ostatním má soud za to, že je třeba vycházet z vodítek daného stanoviska.

22. Stanovisko i stanoví požadavek na odůvodnění výše přiznaného zadostiučinění, když závěr soudu musí obsahovat hodnocení, v němž se vychází ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v § 31a odst. 3 písm. b) až e) zákona.

23. Za základní částku soud v daném případě považoval částku 25 000 Kč, když tu stanovil s ohledem na celkovou dobu řízení (když ta byla velmi dlouhá) a je nutné tedy základní částku stanovit spíše s horní poloviny daného rozmezí.

24. Soud vycházel tedy ze základní roční částky 25 000 Kč, když první dva roky hodnotil částkou o polovinu nižší. Tato částka byla soudem násobena délkou řízení v trvání 12 let a 4 měsíce (tedy od okamžiku, kdy se žalobce o řízené dozvěděl do okamžiku právní moci). Žalobce by tak měl právo na přiměřené zadostiučinění celkem ve výši 283 320 Kč. Následně však byla zohledněna složitost věci a výsledná částka proto byla snížena o 30 %, když pak dle názoru soudu přiměřené zadostiučinění odpovídá částce 198 324 Kč. Jelikož žalobci byla již částka 115 600 Kč žalovanou zaplacena, soud výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobci zbylou část 82 724 Kč, když ve zbytku žalobu výrokem II. zamítl jakožto nedůvodnou.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný (výše přiznaného plnění závisela na úvaze soudu), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 705 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 82 724 Kč sestávající z částky 4 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 8. 2020, z částky 4 420 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 12. 2019 (žádost o odškodnění), z částky 4 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 1. 2021 a z částky 4 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 1. 2021 náhrada 711 Kč za 56 ujetých km v částce 311,01 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,15 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 591 Kč ve výši 4 114 Kč.