Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

6 C 200/2022

č. j. 6 C 200/2022-30

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-11-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2022:6.C.200.2022.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 515,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od následujícího dne po splatnosti faktury do skutečného zaplacení. Soud se opřel o § 12a energetického zákona, podle něhož dodavatel poslední instance je povinen zajišťovat dodávku plynu, pokud předchozí dodavatel ztratil oprávnění. Dále uvedl, že žalobkyně splnila všechny podmínky pro vyúčtování dodávky a že žalovaný nesplnil svou povinnost hradit vyfakturovanou částku. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, která zahrnuje soudní poplatek a odměnu advokáta podle advokátního tarifu.

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 515,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 515,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 515,40 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: adresa. Žalobkyně ode dne datum zajišťovala dodávku plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance, neboť smlouva o sdružených dodávkách plynu uzavřená mezi žalovaným a společností právnická osoba zanikla z důvodu ztráty oprávnění nebo schopnosti dodavatele dodávat žalovanému plyn.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že mu na základě ust. § 12a zákona č. 458/20000 Sb. bude dodávat plyn jako tzv. dodavatel poslední instance, a to od datum, přičemž žalovaného upozornila na povinnost hradit zálohy na období od datum do datum. Z ceníku žalobkyně byla zjištěna výše účtovaných plateb.

5. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury číslo variabilní symbol soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 11 515,40 Kč za dodávky plynu, a to se splatností do datum. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.

6. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.

7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

8. Podle § 12a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla povinna na základě ust. § 12a energetického zákona dodávat žalovanému plyn a ten byl povinen za dodávku plynu hradit účtovanou částku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu a s tím spojených služeb. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 515,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

13. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.