6 C 267/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k půdní vestavbě v rodinném domě [adresa] v bytové jednotce sestávající ze tří pokojů, WC, koupelny, kuchyně, schodiště, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v částce 6 534 Kč. Tuto částku je povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k půdní vestavbě v domě [adresa] v k.ú. [obec] v bytové jednotce sestávající ze 3 pokojů, WC, koupelny, schodiště tak, že by se výlučnou vlastnicí výše uvedeného stala žalovaná, které by byla uložena povinnost úhrady vypořádacího podílu žalobci. Žalobce uvedl, že dne [datum] účastníci uzavřeli sňatek a začali bydlet v rodinném domě [adresa] v [obec] ve vlastnictví matky žalované. V 2. nadzemním podlaží provedli rekonstrukci původního prostoru tak, že dojde k vytvoření bytové jednotky o 3 pokojích vč. příslušenství. Účastníci požádali jako stavebníci o stavební povolení, načež po vydání stavebního povolení došlo k provedení půdní vestavby. Tato jednotka nebyla vymezena a není zapsána v katastru nemovitostí, ale fakticky existuje, vznikla v roce 2009 tím, že došlo k ukončení stavebních prací. Manželství účastníků bylo rozvedeno ke dni [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka]. K vypořádání zaniklého společného jmění manželů v zákonné lhůtě nedošlo, žalobce má tedy za to, že předmětná půdní vestavba je v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává. Má za to, že žádná bytová jednotka není v jejich spoluvlastnictví, taková nevznikla. Žalovaná se domnívá, že jí nesvědčí ani pasivní legitimace ve věci.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli sňatek dne [datum] a rozvedeni byli rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Účastníci za dobu trvání manželství nebyli evidováni jako vlastníci rodinného domu [adresa] v [obec], ani žádné bytové jednotky v tomto domě. Účastníci přistavěli a zrekonstruovali část půdy v tomto rodinném domě, tedy přistavěli obývací pokoj spojený s kuchyní, jeden dětský pokoj, WC a spíž.

5. Z územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášené stavby vydané dne [datum] [stát. instituce] soud zjistil, že odbor stavebního úřadu a územního plánování [stát. instituce] vydal souhlas s umístěním a provedením stavby„ Půdní vestavba v rodinném domu [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] soud zjistil, že jako vlastník rodinného domu [adresa] na parcele p.č. St. [anonymizováno] v obci a k.ú. [obec] ([list vlastnictví]) je evidována [jméno] [příjmení].

7. Listinou ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] souhlasila s provedením půdní vestavby v rodinném domě [adresa] v k.ú. [obec]. Dne [datum] prohlásila, že nemá námitek proti půdní vestavbě manželů [příjmení].

8. Z technické zprávy byl zjištěn rozsah prováděných prací. Z provodní zprávy vyplynulo, že stavební práce jsou plánovány od července 2007 do července 2009. Souhrnnou technickou zprávou bylo zjištěno, že rodinný dům je přízemní a ve dvorní části rodinného domu je stávající obytné podkroví, v přední uliční části domu je prázdná půda. Práce budou prováděny pouze v uliční části podkroví. Stavba nebude vyžadovat nové přípojky na inž. sítě, neboť vše bude napojeno na stávající rozvody.

9. Soud již neprovedl dokazování zprávou stavebního úřadu MěÚ [obec]. [příjmení], kterou by bylo prokázáno, že vznikla bytová jednotka, neboť jak sám žalobce uvedl, prohlášení vlastníka budovy či smlouva o výstavbě uzavřena nebyla (vlastnice domu pouze souhlasila se stavbou, jiná dohoda mezi stranami uzavřena nebyla). S ohledem na toto tvrzení je již nadbytečné vyžadovat si zprávu MěÚ [obec] k důkazu. Stejně tak je nadbytečné nechávat zpracovat znalecký posudek k otázce, zda bytová jednotka vznikla, neboť toto nemůže být předmětem znaleckého zkoumání. A nakonec zpracovat znalecký posudek ke zjištění hodnoty půdní vestavby je taktéž nadbytečné s ohledem na právní závěr soudu o tom, že půdní vestavba není věcí v právním slova smyslu.

10. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin a ze shodných tvrzení účastníků. Soud na to učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Účastníci jakožto manželé za trvání manželství přistavěli a zrekonstruovali část půdy v tomto rodinném domě, tedy přistavěli obývací pokoj spojený s kuchyní, jeden dětský pokoj, WC a spíž v rodinném domu [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na základě územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášené stavby vydané dne [datum] [stát. instituce]. Jako vlastník rodinného domu byla v té době evidována [jméno] [příjmení], která s provedením půdní vestavby souhlasila. Stavební práce byly plánovány od července 2007 do července 2009. V té době byl rodinný dům, ve kterém měla být„ půdní vestavba provedena, přízemní a ve dvorní části rodinného domu bylo stávající obytné podkroví, v přední uliční části domu prázdná půda. Práce byly prováděny pouze v uliční části podkroví a stavba nevyžadovala nové přípojky na inž. sítě, neboť vše bylo napojeno na stávající rozvody. Účastníci byli rozvedeni rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Po rozvodu manželství nedošlo k vypořádání„ půdní vestavby“.

12. Soud podřadil zjištěný skutkový stav pod následující právní ustanovení:

13. Podle § 1115 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv.

14. Podle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

15. Podle § 118 zák. ve znění účinném do 31.12.2012 Sb. (dále jen obč. zák.) předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Předmětem občanskoprávních vztahů mohou být též byty nebo nebytové prostory.

16. Dle § 5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění do 31.12.2013 vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu (dále jen„ vlastnictví jednotky“) vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen„ smlouva o výstavbě“) ․ 17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3929/2010, ze dne 6. 12. 2010„ část stavby se nemůže stát samostatnou věcí v právním smyslu a předmětem právních vztahů jen na základě dohody podílových spoluvlastníků o zrušení podílového spoluvlastnictví a vypracování oddělovacího geometrického plánu, nebyla-li budova současně stavebně vertikálně rozdělena. Spoluvlastnictví účastníků dohody v takovém případě trvá až do reálného rozdělení budovy.

18. A dále Nejvyšší soud ČSR v rozsudku ze dne 20. 12. 1985, sp. zn. 3 Cz 43/85 uvedl, že„ dokud není stavba reálně rozdělena, lze platně učinit předmětem převodu buď celou věc, nebo její ideální díl. Pokud má být např. převedena reálná část stavby, musí jít o takovou její část, která má již právně povahu samostatné věci. Reálné rozdělení stavby je možné jen tehdy, jestliže vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci.“ 19. Shodně v rozsudku ze dne 3. 4. 2007, sp. zn. 22 Cdo 781/2006, Soubor č. C 5046, Nejvyšší soud konstatoval, že„ část stavby se může stát samostatným předmětem právních vztahů (nejde-li o bytovou jednotku podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), jen tvoří-li samostatný předmět právních vztahů, tedy je-li vertikálně stavebně oddělena. Podle tohoto rozhodnutí věcí v právním smyslu, která je způsobilým předmětem právních vztahů, nemůže být část jiné věci, která od této věci není nijak oddělena a nelze s ní samostatně disponovat.“ 20. Po právní stránce soud věc vyhodnotil jako návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dle § 1140 o.z. a násl. Jak plyne z tohoto ustanovení, každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví. Z ust. § 1115 o.z. vyplývá, že předmětem spoluvlastnictví může být pouze věc.

21. Pro posouzení věci je rozhodné, zda žalobcem definovaná„ půdní vestavba“ jakožto věc v právním slova existuje či nikoliv. S ohledem na tvrzený vznik věci v roce 1994 je pro vyřešení takové otázky třeba použít zákonná ustanovení účinná v době tvrzeného vzniku věci, tedy definici věci obsaženou v ustanoveních zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen obč. zák.).

22. Pojem„ věci“ nebyl v právním řádu nijak konkrétně definován (byť byl užíván v ust. § 118 obč. zák.) a pro vymezení tohoto pojmu bylo právní teorií dovozeno, že za věc se považují nejen hmotné předměty, ale i ovladatelné přírodní síly, jako předmět občanskoprávních vztahů mohou být považovány i byty a nebytové prostory.

23. Pojem„ bytu“ taktéž nebyl v obč. zák. obecně vymezen, vymezují jej jednotlivé zvláštní právní předpisy, avšak vždy jen specificky pro účely své působnosti.

24. Podle zákona č. 72/1994 Sb. se byty a nebytové prostory stávají samostatnými předměty občanskoprávních vztahů za předpokladu, že tvoří tzv. jednotky jako reálně – prostorově – vymezené části budov (oddělitelné od budov, ve kterých se nacházejí) a jako takové jsou předmětem evidence katastru nemovitostí.

25. Byty (které nejsou bytovými jednotkami) jsou proto zpravidla jen částí domu, takže netvoří samostatný předmět občanskoprávních vztahů ve smyslu § 118 odst. 2.

26. Soud dospěl k závěru, že„ půdní vestavba“, ke které se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, není věcí v právním slova smyslu, která by mohla být předmětem soukromoprávních vztahů. Žalobce ani žalovaná nikdy vlastnictví k „ půdní vestavbě“ nenabyli, neboť nejde o samostatnou věc, ale o součást nemovité věci ve vlastnictví třetí osoby.

27. Aby byt mohl být samostatnou věcí a předmětem občanskoprávních vztahů, musel by totiž být vymezen jako bytová jednotka podle zvláštního zákona. Bytová jednotka vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona. Ani jedna z těchto podmínek pro vznik jednotky splněna nebyla, jak vyplynulo z tvrzení samotného žalobce. I z katastru nemovitostí vyplývá, že rodinný dům, ve kterém se„ půdní vestavba“ nachází, je v katastru nemovitostí evidován jako celek, není rozdělen na bytové jednotky, a jeho výlučnou vlastnicí je osoba odlišná od účastníků. Bytová jednotka tedy v roce 1994 nevznikla, jak žalobce tvrdil, a ke vzniku bytové jednotky nedošlo ani kdykoliv později. Stavebními úpravami provedenými účastníky došlo pouze ke změně již existující věci – rodinného domu ve vlastnictví třetí osoby. Žalobci tak nesvědčí právo domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k půdní vestavbě, neboť půdní vestavba není samostatnou věcí, nebyla právně oddělena a vymezena, je stále součástí rodinného domu.

28. Není rozhodné faktické užívání, jak žalobce tvrdil. Pro vznik samostatné věci je nutné její vertikální stavební oddělení (což není tento případ), anebo vymezení bytových jednotek.

29. Neobstojí ani myšlenka, že účastníci byli ve stavebním řízení vedeni jako stavebníci, a proto jim svědčí vlastnické právo. Tento pojem je nutné vykládat v souladu s jeho definicí uvedenou ve stavebním zákoně (stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby, viz § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona). Z označení účastníků jakožto stavebníků však nevyplývá vlastnické právo k nemovité věci.

30. Z výše uvedených důvodů bylo nutné žalobu zamítnout.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 11. 11. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 1. 2022 a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.