6 C 277/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 28 499,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 499,90 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 28 499,90 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 28 499,90 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem v částce 1 383,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 140 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obchodními podmínkami [právnická osoba]. Na základě rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobcem dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 30 000 Kč. Žalovanému bylo poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne [datum] k zesplatnění kontokorentu. Žalobkyně žalobou po žalovaném požaduje zaplatit jistinu 28 499,90 Kč a nesplacený smluvní úrok z kontokorentu ve výši 1 383,16 Kč ode dne [datum] do dne [datum], úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Jedná se zejména o rámcovou smlouvu [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, na základě níž byl žalovanému sjednána služba v podobě běžného účtu a platební karty nebo nálepky. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky, podmínky pro používání úvěru a ceník žalobkyně, které jsou smluvními obchodními podmínkami ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku a zakotvují práva a povinnosti mezi poskytovatelem úvěru a klientem, jemuž je poskytován úvěr na základě úvěrové smlouvy. Dodatkem [číslo] byl mezi smluvními stranami sjednán úvěr ve výši 30 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na neurčito s průběžným splácením. Základní úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Čerpání úvěru je zřejmé z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a výpisu z účtu. Podle podmínek pro používání úvěru má žalobkyně právo požadovat předčasné splacení všech úvěrů v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2665 občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené rámcové smlouvy a na ni navazující smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smlouvy o poskytnutí kontokorentu ve smyslu § 2365 a 2395 občanského zákoníku Smlouva o úvěru byla shledána platnou. Ze strany žalobkyně byly smluvní závazky splněny řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinností na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplácel úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut. Jelikož žalovaný neuposlechl výzvy žalobkyně k zaplacení, došlo vždy ke splatnosti celé pohledávky zahrnující celý zůstatek úvěru včetně příslušenství. O zesplatnění celého zůstatku úvěru byl žalovaný písemně informován. Přesto nedostál svým platebním povinnostem, neboť dosud žalobkyni neuhradil splatnou jistinu úvěru ani související příslušenství pohledávky. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení úroků z úvěru, jež si účastníci sjednali v rámci každé smlouvy a jež má právní podklad v ustanovení § 2395 občanského zákoníku, podle kterého má žalobkyně nárok též na zaplacení úroků z poskytnutého úvěru a to až do okamžiku splacení či odstoupení od smlouvy ve výši 18,9 % ročně. Od [datum] do [datum] byl úrok kapitalizován částkou ve výši 1 383,16 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 140 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 140 Kč, ostatní náklady žalobkyně nepožadovala. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.