6 C 277/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 028 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 329 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 329 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 6 699 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 699 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – [název soudu] na náhradu nákladů řízení částku odpovídající 55,7 % celkových nákladů řízení, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – [název soudu] na náhradu nákladů řízení částku odpovídající 44,3 % celkových nákladů řízení, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 028 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce byl do [datum] příslušný hospodařit s pozemkem parc. [číslo] o výměře 320 m2, druh pozemku zahrada, který byl zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. 657, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. st. 657, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok] pro obec a katastrální území Strání. Pozemek žalobce navazoval na pozemek žalovaného, jehož součástí je rodinný dům, je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady byl žalovaným užíván. Žalobce má za to, že mu svědčí nárok na úhradu peněžité částky za bezesmluvní užívání pozemku žalobce žalovaným, a to ve výši obvyklého nájemného u daného pozemku. Výše náhrady za užívání nemovitostí byla stanovena Znaleckým posudkem o ceně nemovitých věcí ze dne [datum], [číslo] 2021, zpracovaným společností [právnická osoba] – znaleckým ústavem v oboru Ekonomika, Ceny a odhady – nemovitosti, se sídlem [adresa], za rok 2020 ve výši 5 442 Kč a za rok 2021 ve výši 5 616 Kč. S ohledem na výše uvedené je za užívání pozemku žalobce v době od [datum] do [datum] po žalovaném požadována částka 13 936 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum] s tím, že dlužná částka měla být uhrazena nejpozději do [datum]. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, uhradil žalobci pouze částku ve výši 1 908 Kč a dostal se tak do prodlení s úhradou zbývající části dluhu.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že uplatněný nárok žalobce v požadované výši neuznává. Má za to, že požadovaná částka není adekvátní. V minulosti již bylo o obdobném nároku rozhodováno zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval předmětný pozemek parc. [číslo] o výměře 320 m2, druh pozemku zahrada, který byl jako vlastnictví České republiky zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č. st. 657, to vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok] pro obec a [katastrální uzemí].

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

5. Z výzvy k úhradě náhrady za bezsmluvní užívání sporného pozemku ze dne [datum] je prokázáno, že žalobce zaslal na adresu žalované výzvu k úhradě za bezsmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v částce 13 936 Kč, přičemž z dodejky je zřejmé, že tuto výzvu obdržel dne [datum]. Jak vyplývá z dopisu ze dne [datum], žalobce urgoval žalovaného k zaplacení částky 12 028 Kč, a to do deseti dnů od doručení výzvy, která byla dle předložené dodejky doručena žalovanému dne [datum].

6. Z fotografií založených ve spisu je patrno oplocení pozemku a skutečnost, že předmětný pozemek je pouze zatravněn. Na pozemku je postavena stavba.

7. Znaleckým posudkem předloženým žalobcem zpracovaným společností [právnická osoba] – znaleckým ústavem v oboru ekonomika, ceny a odhady – nemovitosti a protokolem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] v řízení sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že znalec určil částku za bezsmluvní užívání pozemku parc. [číslo] za rok 2019 ve výši 5 294 Kč, za rok 2020 ve výši 5 442 Kč a za rok 2021 ve výši 5 616 Kč. Znalec vyšel z toho, že pozemek je veden jako zahrada a je součástí funkčního celku s rodinným domem, ke kterému přiléhají. Nachází se v klidné lokalitě se zanedbatelným nebezpečím výskytu záplav. Z protokolu zdejšího soudu ze dne [datum] sp.zn. [sp. zn.] [anonymizováno] [číslo] je patrno, že znalec k tomuto posudku uvedl, že pokud by předmětný pozemek šel do prodeje na běžný trh, pro případné zájemce by neměl takovou hodnotu, neboť by musel být hodnocen jakožto stavební pozemek bez možnosti stavět. Jeho obvyklá cena by pak byla stanovena nižší. Stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší.

8. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným společností [právnická osoba] – znaleckým ústavem v oboru ekonomika, ceny a odhady – nemovitosti a výslechem znalce u jednání bylo zjištěno, že znalec určil částku za bezsmluvní užívání pozemku ve výši 8,80 Kč/m2/rok. Znalec vyšel z toho, že pozemek je užíván jako zahrada k rodinnému domu, na pozemku je postavena kůlna. Je oplocen a zadní hranici tvoří břeh potoka [název], když dle vyjádření Povodí Moravy s.p. se pozemek nachází částečně v záplavovém území stoleté povodně. Tento pozemek ale nebývá trvale zaplacen, zaplavení se vyskytuje pouze o výšce několik cm, netrvá dlouho a nezpůsobuje nějaké škody. Na pozemku není možné umisťovat žádné stavby související s bydlením Na daném pozemku není možné dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok,, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. S ohledem na časté záplavy, možnosti využití pozemku byla hodnota pozemku stanovena na částku 220 Kč/m2.

9. Ze stanoviska [stát. instituce] ze dne [datum] vyplynulo, že pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] se nachází v zastavěném území a jejich hlavní využití je bydlení v rodinných domech.

10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

11. Vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 320 m2 je [vlastník], žalobce má právo s pozemkem hospodařit. Tento pozemek je užíván žalovaným bez právního důvodu, mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaný užívá pozemek oprávněně. K druhu pozemku bylo zjištěno, že pozemek je evidován v katastru nemovitostí jako zahrada, nachází se v blízkosti vodního toku [název]. Pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] se nachází v zastavěném území a jejich hlavní využití je bydlení v rodinných domech.

12. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

13. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], posuzoval soud projednávanou věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle příslušných ustanovení o.z.

14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2) téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

16. Podle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. se stavební pozemky pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.

17. Podle § 9 odst. 5 z. č. 151/1997 Sb. pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

18. Podřazením pod příslušná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok, kterého se žalobce domáhá po žalovaném, je možné posoudit jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o.z. a násl. Mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. Obecně lze o obohacení hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o. z.). Žalovaný se tedy na úkor žalobce užíváním jeho pozemku v období od [číslo] do [datum] bezdůvodně obohatil a je povinen takové obohacení žalobci vydat.

19. Protože však žalovaný není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit žalobci bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, a ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018). Aby mohlo jít o částku skutečně„ obvyklou“ vzhledem ke srovnávanému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod č. 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení téhož soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 25 Cdo 399/2001). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit.

20. K výši částky bezdůvodného obohacení soud zjistil, že závěry dvou znaleckých posudků, zpracovaných v souvislosti s touto věcí, jsou odlišné. Znalec, který zpracoval znalecký posudek na objednávku žalobce, dospěl k částce vyšší než znalec ustanovený soudem.

21. Soud měl pochybnosti o správnosti znaleckého posudku předloženého žalobcem, které se nepodařilo odstranit ani výslechem znalce (kterého soud vyslechl v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]). Dle znalce se výše nájemného za užívání neodvíjí od obvyklé ceny pozemku, nýbrž jak vyplynulo z výslechu znalce, se do ní promítly osobní poměry osob užívajících pozemek. Znalec sám při výslechu uvedl, že stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovanému, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, byla by obvyklá cena nižší. Znalec dále uvedl, že pokud jde o skutečnost, že jde o povodňové území, je třeba zkoumat, jak moc povodně omezují užívání celého funkčního celku, načež znalec uvedl, že nejde o zásadní omezení, ale maximálně o nepříjemnost. Jeho závěr o tom, že povodně fakticky nepůsobí velké omezení užívání věci, koresponduje se závěrem znaleckého ústavu [právnická osoba], který také uvedl, že pozemek nebývá trvale zaplacen, zaplavení se vyskytuje pouze o výšce několik cm, netrvá dlouho a nezpůsobuje nějaké škody. Podstatnou je ale skutečnost, že znalec žalobce nezohlednil, že je pozemek sice veden v územním plánu jako pozemek stavební, avšak nezohlednil skutečnosti, že na pozemku není možné stavět. Srovnávané nemovitosti totiž byly všechny stavebními pozemky s možností stavět, zatímco předmětný pozemek je díky jeho umístěný prakticky nezastavitelný. Při těchto pochybnostech nemohl soud své rozhodnutí opřít o závěry znaleckého posudku předloženého žalobcem.

22. Pro účely stanovení výše bezdůvodného obohacení tedy soud vyšel z posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], ve kterém znalecký ústav určil částku za bezsmluvní užívání pozemku parc. [číslo] za žalované období ve výši 7 237 Kč. Tento posudek zohlednil skutečnost, že byť byl pozemek administrativně veden územním plánem jako stavební, je nutno přihlédnout k možnosti faktického využití pozemku (tedy nikoliv tomu, jakým způsobem je pozemek užíván, ale jaké jsou limity možností užívání pozemku). Znalec vyšel z toho, že dle sdělení Povodí Moravy s. p. na daném pozemku není možné dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona umísťovat, povolovat ani provádět stavby. Je tedy patrno, že taková překážka brání využití pozemku dle účinného (tehdejšího) územního plánu, což se dle znalce projeví ve výsledné obvyklé ceně. Posudek předložení žalobcem toto nezohlednil dostatečně. Závěry znalce korespondují s rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 7. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1711/2019, dle kterého je v zásadě třeba vyjít z toho, jaké je jejich určení stanovené účinným územním plánem, což ovšem nevylučuje, aby obvyklá cena předmětných pozemků byla stanovena i s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které ohledně předmětných pozemků vyjdou najevo, mimo jiné i vzhledem k tomu, zda právní nebo jiné reálně existující překážky brání jejich využití dle účinného územního plánu. Soud tedy vycházel ze závěrů znalce ustanoveného soudem a dospěl k závěru, že hodnota ročního nájemného pozemku je 8,80 Kč/m2, tedy 2 816 Kč/rok. Za žalované období tedy výše ročního nájemného odpovídá částce 7 237 Kč, když tato částka představuje zároveň i výši bezdůvodného obohacení žalovaného.

23. Sodu má tedy za to, že žalovaný se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil co do částky 7 237 Kč, a bylo tak jeho povinností bezdůvodné obohacení v tomto rozsahu vydat. Jestliže žalovaný před podáním žaloby na tento nárok zaplatit žalobci částku 1 908 Kč, bylo mu uloženo zaplatit zbylou část ve výši 5 329 Kč. Žalovaný svou povinnost řádně nesplnil, žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti.

24. Ve zbytku byla žaloba jakožto nedůvodná zamítnuta.

25. Soud si je vědmo skutečnosti, že se odchýlil od některých rozhodnutí předešlých, zmiňovaných žalobcem, zejména rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] či rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Je však třeba dodat, že žalobcem zmíněná rozhodnutí jsou spíše ojedinělá a soudu je z úřední činnosti známo, že před tímto soudem proběhla řada obdobných sporů a ve většině dalších řízeních soud přistoupil k tomu, že žalobě vyhověl jen částečně a ve zbytku ji zamítl (např. řízení [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] apod.). Ani v jednom z těchto řízení soud nevycházel ze znaleckého posudku předloženého žalobcem ze obdobných důvodů, jaké jsou citovány výše.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch obou účastníků byl přibližně shodný (žalovaný byl úspěšnější pouze v nepatrně vyšší míře než žalobce), nebylo na místě, aby byla soudem ukládána náhrada nákladů řízení některému z účastníků řízení.

27. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 o.s.ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v řízení je povinen uhradit ustanovenému znalci znalečné, jehož výše dosud známa není a bude určena v samostatném usnesení.