6 C 283/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 21 525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 525 Kč s úrokem z prodlení v částce 1 324,38 Kč, s úrokem v částce 3 291,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 525 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen v 58 týdenních splátkách po 450 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovanému byl úvěr poskytnut v hotovosti. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v plné výši. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s úvěrem úrok ve výši 2 100 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostí inkaso ve výši 6 000 Kč. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen v celé výši. Vedle jistiny a poplatku nárokuje žalobkyně také kapitalizované smluvní úroky ve výši 3 291,15 Kč, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 324,38 Kč spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně, na jistině 15 000 Kč a na poplatku za hotovostí inkaso 6 525 Kč. Žalovaný byl upomínán formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. Usnesením vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobou zasláno. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřil, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku, jež byla uzavřena mezi obchodní mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a žalobkyní jako novým věřitelem ze dne [datum], z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek, ve kterém byla zahrnuta i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně společností jako věřitelem vyplývá, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, je včetně poplatků a úvěru 26 100 Kč, a to v 58 splátkách po 450 Kč týdně. Žalovaný obdržel formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Úvěr byl poskytnut v hotovosti, jak vyplývá ze smlouvy. Jelikož žalovaný sjednanou částku v termínu splatnosti v plné výši neuhradil, byla mu zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzva k úhradě před podáním žaloby dne [datum], o čemž svědčí podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal, a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou jistinu ve výši 15 000 Kč a poplatek 6 525 Kč žalobkyni do dnešního dne uhradil.

6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva byla shledána platnou, neboť bylo dostatečně zabezpečeno určení jednající osoby a žalovanému v postavení spotřebitele byly dostatečným způsobem poskytnuty všechny potřebné informace.

9. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

10. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku Smlouva o úvěru byla shledána platnou. Ze strany předchozího věřitele byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplatil v termínu splatnosti [datum] úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut ve výši 15 000 Kč, ani nezaplatil poplatek ve výši 6 525 Kč. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, kdy nárok na poplatek vyplývá z bodu 1.7 smlouvy, nárok na úrok z úvěru ve výši 3 291,15 Kč za období od [datum] do [datum], a dále úrok od [datum] ve výši 23,72 % vyplývá z čl. 1 smlouvy. Co se týká prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, tak vzhledem k nečinnosti žalovaného, která nenapadl v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru případné porušení podmínek poskytnutého úvěru, se soud touto otázkou nezabýval.

14. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která částečně úrok z prodlení kapitalizovala ve výši 1 324,38 Kč za období od [datum] do [datum]. Následný úrok z prodlení požadovala žalobkyně ode dne [datum], tedy od postoupení pohledávky, do zaplacení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 200 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.