6 C 355/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného advokátem údaje o zástupci proti žalovaný: titul celé jméno žalovaného , titul za jménem , narozeného datum bytem adresa žalovaného zastoupeného advokátem titul jméno jméno sídlem adresa o 42 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 39 930 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do částky 2 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení zastavuje.

III. Žalovaný je dále povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 26 642,81 Kč. Tuto částku je rovněž povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. K důvodům žaloby žalobce uvedl, že je znalcem v oboru stavebnictví a se žalovaným uzavřel smlouvu o dílo, kterou se zavázal žalovanému dodat dohodnutý znalecký posudek a žalovaný se zavázal mu za tuto službu uhradit cenu.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že žalovaný se chtěl na vypracování znaleckého posudku domluvit s [titul] [příjmení], zaslal mu potřebné materiály a přijel za ním do [obec]. Ten však doporučil, aby posudek zpracoval žalobce. Jednání však probíhalo pouze v informativním duchu, nebylo závazné a k dohodě o uzavření smlouvy nedošlo. Dne [datum] žalovaný přijel za žalobcem, aby se informoval, zda znalecký posudek vypracuje a zjistil, že posudek je již hotový. Odmítl ho převzít. Žalovaný následně požadoval opravu znaleckého posudku, což však žalobce nereflektoval.

3. Na jednání soudu žalobce vzal žalobu částečně zpět o částku 2 420 Kč s příslušenstvím.

4. Soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z listiny označené jako znalecký posudek č. [rok] [číslo] bylo zjištěno, že tento je označen jako revizní a týká se„ rozměrových vad parkovacího stání [číslo] v novostavbě bytového domu [příjmení] [jméno], ul. [adresa], [obec] a ocenění vad s dopadem na cenu bytových jednotek [jednotky] [anonymizována dvě slova]. Je zpracován k datu květen [rok]. Jako objednatel je uveden žalovaný, zpracovatel žalobce. Obsahem posudku je zodpovězení devíti otázek a je učiněn závěr, že rozměry parkovacího stání neodpovídají požadavkům prováděcí vyhlášky stavebního zákona a normy ČSN. V posudku bylo vyčísleno snížení hodnoty bytové jednotky. Posudek byl opatřen doložkou znalce.

6. Z předžalobní výzvy vč. doručenky bylo zjištěno, že žalobce podáním ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 42 350 Kč do [datum].

8. Z prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ta potvrdila přítomnost žalovaného v [obec] ve dnech [datum] až [datum].

9. Z dopisu ze dne [datum] a příloh, že [titul] [příjmení] žalobci zaslal doplňující informace nutné k posouzení rozměrových vad garážových stání [číslo].

10. Z listiny„ Otázky [titul] [celé jméno žalovaného], [titul za jménem]“, že tato listina obsahovala otázky, které žalovaný žádal po žalobci znaleckým posudkem zodpovědět.

11. Z výpovědi [titul]. [jméno] [příjmení], že na začátku roku [rok] od mé sekretářky dostal vzkaz, že nějaká osoba poptávala zpracování znaleckého posudku. Jednalo se o žalovaného, který žádal o zpracování znaleckého posudku, neboť koupil byt s garážemi, ve kterých se nedá parkovat. Svědek tedy oslovil žalobce, neboť se jednalo o problém pozemního stavitelství, což je obor, kterým se žalobce zabývá. Dohodli se na schůzce, které se účastnil jak žalobce tak i žalovaný a výsledkem bylo, že zpracování znaleckého posudku výzkumným centrem by bylo pro žalovaného moc drahé, že se jedná o malou zakázku a fakulta si počítá i režie ve výši 25%, a že tedy žalobce učiní laskavost a tento znalecký posudek zpracuje sám jako fyzická osoba. Již na tomto jednání se řešilo, že odhadem by mohlo zpracování znaleckého posudku trvat 3 dny, kdy standartní odměna za práci na posudku je 10 000 [spisová značka], dále by bylo třeba vykonat cestu, za kterou se běžně účtuje částka 3 000 Kč. Dohromady tedy by znalecký posudek mohl stát odhadem okolo 33 000 Kč bez DPH. Prvním okruhem problému bylo to, zda je vhodně dům navržen a postaven, bylo třeba nastudovat celou projektovou dokumentaci a toto vyhodnotit. Druhým okruhem bylo ocenit případné vady, což je záležitost oboru cena a odhady nemovitosti, tedy prakticky pro zpracování znaleckého posudku tohoto typu je třeba zpracovat posudky dva.

12. Ze shodných tvrzení účastníků, že dne [datum] se žalobce, [titul]. [příjmení] a žalovaný setkali na společné schůzce. Žalovanému bylo sděleno, že VUT posudek nezpracuje. Žalovaný žalobce žádal, aby znalecký posudek udělal, neboť má jednání s mediátorem. Žalobce po žalovaném požadoval dodání dalších podkladů, tyto žalobci následně zaslal [titul] [příjmení]. Dne [datum] proběhlo místní šetření, na kterém byli přítomni žalobce, žalovaný i manželka žalobce [jméno] [příjmení]. Počátkem měsíce května [rok] jel žalovaný do [obec], jel si posudek převzít. Žalobce chtěl, aby žalovaný podepsal převzetí posudku a vyúčtování. Žalovaný toto odmítl a vyjádřil nespokojenost s jeho obsahem.

13. Další dokazování soudem prováděno nebylo. Soud má za to, že dokazování je třeba vést pouze ohledně otázek, které jsou mezi účastníky sporné, když nesporná tvrzení může vzít za svá (viz § 120 odst. 3 o.s.ř.). Navíc k výslechu účastníka soud přistoupí až tehdy, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (viz § 130 o.s.ř.). Další dokazování tedy dle názoru soudu nebylo třeba, neboť skutkový stav byl spolehlivě zjištěn (provedeným dokazováním anebo shodnými tvrzeními účastníků), a proto soud další návrhy na doplnění dokazování zamítl.

14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

15. Dne [datum] se žalobce, [titul]. [příjmení] a žalovaný setkali na společné schůzce. Žalovanému bylo tehdy sděleno, že VUT posudek nezpracuje, neboť zpracování znaleckého posudku výzkumným centrem by bylo pro žalovaného moc drahé, že se jedná o malou zakázku a fakulta si počítá i režie ve výši 25%, a bylo dohodnuto, že tedy žalobce učiní laskavost a tento znalecký posudek zpracuje sám jako fyzická osoba. Na jednání bylo sděleno, že odhadem by mohlo zpracování znaleckého posudku trvat 3 dny, kdy standartní odměna za práci na posudku je 10 000 [spisová značka], dále by bylo třeba vykonat cestu, za kterou se běžně účtuje částka 3 000 Kč. Dohromady tedy by znalecký posudek mohl stát odhadem okolo 33 000 Kč bez DPH. Žalobce po žalovaném následně požadoval dodání dalších podkladů, tyto žalobci následně zaslal [titul] [příjmení]. Dne [datum] proběhlo místní šetření, na kterém byli přítomni žalobce, žalovaný i manželka žalobce [jméno] [příjmení]. Počátkem měsíce května [rok] jel žalovaný do [obec], jel si posudek převzít. Žalobce chtěl, aby žalovaný podepsal převzetí posudku a vyúčtování. Žalovaný při převzetí znaleckého posudku vyjádřil nespokojenost s jeho závěry. Znalecký posudek č. [rok] [číslo] byl označen jako revizní a týkal se„ rozměrových vad parkovacího stání [číslo] v novostavbě bytového domu [příjmení] [jméno], ul. [adresa], [obec] a ocenění vad s dopadem na cenu bytových jednotek [jednotly] [anonymizována dvě slova]. Je zpracován k datu květen [rok]. Jako objednatel je uveden žalovaný, zpracovatel žalobce. Obsahem posudku je zodpovězení devíti otázek a je učiněn závěr, že rozměry parkovacího stání neodpovídají požadavkům prováděcí vyhlášky stavebního zákona a normy ČSN. V posudku bylo vyčísleno snížení hodnoty bytové jednotky. Posudek byl opatřen doložkou znalce. Žalovaný posudek nepřevzal, sdělil, že žádá odstranění vad posudku a bez posudku odjel. Žalobce posudek spolu s výzvou k úhradě částky 42 350 Kč do [datum] opětovně zaslal žalovanému na jeho adresu. Podáním ze dne [datum] opět žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

17. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Podle § 2586 odst. 2 o.z. cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

19. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

20. Podle § 2605 odst. 1 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

21. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

22. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Vzhledem k tomu, že se žalobci provedenými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

24. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o.z., kterou se žalobce jakožto zhotovitel zavázal provést dílo a žalovaný se jakožto objednatel zavázal dílo převzít a zaplatit jeho cenu, neboť mezi stranami byly sjednány podstatné náležitosti smlouvy.

25. Podstatnou náležitostí smlouvy o dílo je vymezení předmětu díla. Předmětem smlouvy bylo zhotovení znaleckého posudku žalobcem, jehož předmět byl blíže vymezen otázkami, které žalovaný po žalobci požadoval zodpovědět. Tyto otázky byly zopakovány v samotném znaleckém posudku, na každou jednotlivou z nich bylo zodpovězeno. Jestliže žalovaný namítal, že vyhotovený znalecký posudek na tyto otázky nereagoval, jeho námitka byla obsahem předloženého znaleckého posudku vyvrácena - zadaný předmět díla byl žalobcem jednoznačně splněn. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], není vyloučeno, aby účastníci smlouvy o dílo uzavřeli smlouvu zčásti písemně a zčásti ústně, přičemž rozhodující pro hodnocení jejich ujednání je, k čemu směřovala jejich vůle při uzavírání smlouvy. Soud má za to, že žalobce jednoznačně vymezil předmět díla v listině uvozené„ Otázky [titul] [celé jméno žalovaného], [titul za jménem]“, kterou předal původně [titul]. [příjmení] a která byla následně na setkání účastníků předána žalobci. Sám žalobce na jednání soudu dne [datum] uvedl, že odmítl posudek převzít, neboť posudek nebyl kompletní a neodpovídal na zadané otázky - je tedy nepochybné, že sám žalobce požadoval, aby předmětem znaleckého posudku byly jím formulované otázky. Předmět díla byl tedy mezi stranami sjednán zcela určitě a jasně.

26. Další podstatnou náležitostí smlouvy o dílo je sjednání ceny. Zákon předpokládá dvě základní možné situace: jednak přímou dohodu stran o ceně, jednak nepřímé určení ceny díla, pokud strany měly vůli smlouvu i přesto uzavřít. Za přímé určení ceny díla se považuje i cena určená odhadem. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi stranami byla cena sjednána právě odhadem. Stalo se tak na schůzce žalobce, žalovaného a svědka [příjmení]. [příjmení], který potvrdil, že otázka ceny byla mezi nimi diskutována, žalobci bylo sděleno, že cena účtovaná znaleckým ústavem by byla mnohonásobně vyšší a bylo odhadnuto, kolik by činila cena při zpracování znalcem, tedy žalobcem. Svědek jednoznačně potvrdil tvrzené žalobce, že byla diskutována cena 10 000 [spisová značka] práce, práce na posudku by mohla zabrat tři dny a náklady na cestu by byly odhadnuty na 3 000 Kč, to vše bez DPH. Nelze se ztotožnit s žalovaným, že svědek mluvil o částce, kterou by si účtoval znalecký ústav – svědek jednoznačně potvrdil, že částka účtovaná ústavem by byla nutně vyšší o režie ve výši 25 %, což by žalobci posudek ještě více prodražilo. Jestliže se tedy na první schůzce mluvilo o částce 33 000 Kč bez DPH, týkala se nákladů, které by stál znalecký posudek vypracovaný žalobcem, nikoliv znaleckým ústavem reprezentovaným na schůzce svědkem [příjmení].

27. O tom, že byla mezi stranami sjednána smlouva a že obě dvě strany se cítily být touto smlouvou vázány, svědčí i jejich následné chování stran. O tom napovídá mmj. to, žalobce následně neoslovil jiného znalce, i když dle jeho vyjádření dohodu s žalobcem neuzavřel. Nemá ani jiného vysvětlení, proč by žalobce prováděl místní šetření u žalovaného v garáži a proč by pak žalobce jel na začátku května [rok] do [obec] vyzvednout znalecký posudek, kdyby obě strany neměly za to, že má být zpracován. Námitce žalovaného, že bral schůzky jako informativní, nelze s ohledem na jeho chování uvěřit. Sám uvedl, že tlačil na žalobce, aby posudek zpracoval do mediačního jednání. Tak se i stalo a soud je tedy toho názoru, že vůle stran na prvním jednání směřovala k tomu smlouvu o dílo uzavřít a být dohodou vázáni.

28. Pokud jde o další námitku žalovaného, že nedošlo k předání díla, s tímto se soud nemůže taktéž ztotožnit. Podle § 2604 a 2605 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno, tedy je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu a předáno. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu (např. pro jeho vady), může takové dílo sloužit svému účelu a po jeho předvedení je lze považovat za dokončené. Je-li současně předáno, vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Tedy platí, že i dílo, které je vadné, ale bylo předvedeno, že slouží svému účelu, je dílo dokončené, a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla. Žalovaný uvedl, že dílo před ním bylo prolistováno, avšak nebylo mu umožněno řádně dílo prostudovat. Na druhou stranu však uvedl, že dílo neodpovídalo na položené otázky, chyběla doložka znalce, závěry znalce byly vadné. Je tedy nepochybné, že žalobcem bylo dílo předvedeno a žalovaný mohl posoudit, zda má vady či nikoliv. Posudek byl zpracován, závěr v něm byl uveden a dle názoru soudu tak mohlo dílo sloužit svému účelu (tzn. dát odpovědi na otázky položené žalobcem). Samotný fakt, že závěry znaleckého posudku neodpovídaly představě žalovaného, nelze mít za takové vady, které způsobují nepoužitelnost znaleckého posudku. Při zhotovení díla typu znaleckého posudku znalec již z podstaty svého postavení nemůže být vázán pokyny zhotovitele týkající se výsledku, ale pouze co do zadání. Žalobce pokyny splnil, posudek žalovanému předal a ten jej mohl na mediačním setkání použít (výhodnost nebo nevýhodnost takové postupu je pro posouzení otázky zhotovení díla naprosto bezvýznamná).

29. V okamžiku, kdy dílo bylo žalovaného takto předáno, bylo povinností žalovaného dílo převzít (§ 2586 a 2605 o.z.). Žalovaný se ale nemůže zprostit své povinnosti dílo převzít, pokud mělo vady, ty byl avšak oprávněn vytknout. Žalovaný tím, že nesplnil svoji zákonnou povinnost dílo převzít, jednal v rozporu s § 2605 o.z. Na tom nemění nic skutečnost, že žalobce případně byl v době, kdy mu byl znalecký posudek předáván (nicméně je nutné podotknout, že mu byl předáván již podruhé), v zahraničí. Žalovaný svým jednáním úmyslně zabránil tomu, aby mohlo být předáno, nemělo by tudíž jít toto zhotoviteli k tíži. Dílo se dostalo do dispozice žalovaného, byl povinen jej převzít a nestalo-li se tak, nic to nemění na skutečnosti, že dílo bylo provedeno a žalobci tak vzniklo právo na smluvenou cenu, a to i v případě, že by dílo vykazovalo zmiňované vady, neboť dílo bylo předáno a předvedeno, že se schopno sloužit svému účelu (tedy s ohledem na charakter posudku sloužit jako podklad pro mimosoudní jednání stran, příp. poskytnou žalobci odpovědi na jím kladné otázky).

30. Zda dílo mělo vady či nikoliv, není pro posouzení věci podstatné (podstatné je pouze to, zda mohlo sloužit svému účelu). Jak je uvedeno výše, žalobce byl povinen dílo převzít i s vadami, žalobci vzniklo právo na úhradu ceny díla. Jak bylo pak mezi účastníky dále jednání ohledně případných vad, nebylo ani jednou stranou řádně tvrzeno (resp. bylo sděleno, že„ jednání skončilo fiaskem“) a soudu nepřísluší hmotněprávní poučovat žalovaného, jaké případné nároky z vad mu plynou.

31. Jestliže tedy žalovaný neuhradil žalobci cenu díla, dostal se do prodlení a žalobci tak vzniklo právo na úrok z prodlení z dlužné částky, jak plyne z ust. § 1970 o.z. Její výše je určena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., počátek povinnosti hradit úrok z prodlení soud stanovil s ohledem na žalobní návrh žalobce, který úrok z prodlení požadoval od [datum], když prodlení žalovaného však vzniklo již v okamžiku, kdy mu bylo umožněné převzít dílo (jak oba účastníci shodně uvedli, stalo se tak na počátku května [rok]) – je tedy jednoznačně prokázáno, že k okamžiku [datum] byl žalovaný již v prodlení s úhradou ceny za dílo.

32. Z důvodu částečného zpětvzetí žaloby a souhlasu žalovaného s takovým postupem soud řízení v rozsahu zpětvzetí dle § 96 o.s.ř. zastavil.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 642,81 Kč, přičemž tato částka představuje 88,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,29 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 118 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 350 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 2 999,68 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 499,84 Kč za 160 ujetých km v částce 899,84 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 499,84 Kč za 160 ujetých km v částce 899,84 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,5 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t.