6 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1.11.2021 do 30.11.2021, s úrokem 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 11.11.2021 do zaplacení, s úrokem 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 1.12.2021 do zaplacení a s úrokem v částce 318,45 Kč od 1.7.2021 do 31.10.2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela 23.2.2020 rámcovou smlouvu [číslo]. Na základě smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 24.4.2020 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, ve kterém požádala o kontokorent na částku 5 000 Kč. Dne 24.4.2020 byl úvěr schválen a poskytnut žalované na účet. Z důvodu porušení podmínek smlouvy žalobkyně úvěr ke dni 1.11.2021 zesplatnila a žalovanou o tomto informovala v předžalobní výzvě z 1.11.2021. Ke dni podání žaloby byl dluh ve výši 5 000 Kč na jistině a 318,45 Kč na úrocích.

2. Žalovaná se k podanému žalobnímu návrhu nevyjádřila.

3. Protože účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: rámcovou smlouvou [číslo] z 23.2.2020, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky, se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou běžný účet a žalovaná se zavázala za poskytované služby žalobkyni zaplatit poplatky dle platného ceníku. Dodatkem č. 3 k uvedené smlouvě ze dne 24.4.2020, jehož součástí byly podmínky pro používání kontokorentu, umožnila žalobkyně k žádosti žalované přečerpání peněžních prostředků na účtu až do částky 5 000 Kč, tzv. kontokorent. Vyčerpané peněžní prostředky byly úročeny sazbou 18,90 % ročně. Povinností žalované bylo udržovat na účtu dostatek peněžních prostředků tak, aby poskytnuté peníze, včetně úroků, byly splaceny do jednoho roku od dne čerpání. Před podpisem dodatku žalovaná prohlásila, že je schopna úvěr řádně splácet a zaslala žalobkyni informace k osvědčení jeho majetkových poměrů. Vzhledem k tomu, že žalovaná na účtu neudržovala dostatek peněžních prostředků tak, aby byl kontokorentní úvěr postupně splácen, rozhodla se žalobkyně požadovat předčasné splacení a vyčerpaný úvěr prohlásila žalobkyně ke dni 1.11.2021 za okamžitě splatný. Přehled plateb k účtu prokazoval, že žalované byla dne 12.7.2021 poskytnuta částka 5 000 Kč, zůstatek na účtu byl záporný ve výši 5 000 Kč. Celkově žalovaná dlužila žalobkyni na jistině 5 000 Kč a úroky z prodlení a kapitalizovaných úrocích 18,90 % ročně ke dni zesplatnění ve výši 318,45 Kč.

4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, ani je nikterak nezpochybnila.

5. Na základě skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně zřídila pro žalovanou účet, na který jí posléze poskytla peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, který jí měla žalovaná společně s úrokem 18,90 % ročně průběžně připisovanými peněžními prostředky na účet splatit, a to do jednoho roku ode dne čerpání. Vedle toho byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni bankovní poplatky spojené s vedením účtu. Žalovaná své povinnosti neplnila, a proto žalobkyně nesplacenou část úvěru, včetně úroků a poplatků ke dni 1.11.2021, prohlásila za okamžitě splatnou s tím, že dluh žalované činí 5 000 Kč na jistině a na kapitalizovaných úrocích 18,90 % p.a. ke dni zesplatnění ve výši 318,45 Kč.

6. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení:

7. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku č. 370/2017 Sb., v platném a účinném znění se platebním účtem rozumí účet, který slouží k provádění platebních transakcí.

8. Přestože se podle § 2669 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném a účinném znění, (dále jen o.z.) platební účet řídí úpravou dle zákona o platebním styku č. 370/2017 Sb., obecná ustanovení § 2662 až 2668 o.z. se na něj použijí obdobně.

9. Podle § 2665 o.z. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě provedeného dokazování shledal soud nárok žalobkyně důvodným. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvou o účtu ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku, na základě které vedla pro žalovanou platební účet. V rámci vedení účtu bylo žalované umožněno čerpání peněžních prostředků i v případě, že na uvedeném účtu nebyl dostatek peněžních prostředků, tzv. kontokorent. Žalovaná tímto způsobem vyčerpala částku 5 000 Kč a v souladu s § 2665 o.z., uvedené poskytnutí peněz naplňuje znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení se speciální úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., neb žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele. Přestože se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peníze společně s úrokem 18,90 % p.a., toto neučinila a ocitla se v prodlení. Její dluh dosahuje částky 5 000 Kč, z toho na jistině 5 000 Kč, na kapitalizovaných úrocích 318,45 Kč za dobu od 1.7.2021 do 31.10.2021, přičemž nárok žalobkyně na jejich zaplacení vyplývá z ustanovení § 2396 o.z. Za dobu od 1.11.2021 do 30.11.2021 byl pak žalobkyni přiznán úrok 18,90 % p.a. z dlužné jistiny 5 000 Kč. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně má vedle nároku na zaplacení dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z., který jí byl přiznán v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění z částky 5 000 Kč od 11.11.2021 do zaplacení a od 1.12.2021 do zaplacení (výrok I.).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala.