6 C 49/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 783 450 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 783 450 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 783 450 Kč od 19. 02. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 102 271,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující uzavřela žalobkyně dne , datum, (na straně objednatele) s žalovaným smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl závazek společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , IČO, , zastoupené žalovaným na straně zhotovitele, provést dílo „, Anonymizováno, “ v rozsahu vymezeném předmětem smlouvy za celkovou cenu díla ve výši 1 305 750 Kč do , datum, . Na základě čl. IV uzavřené smlouvy byla , právnická osoba, poskytnutá záloha ve výši 60 % ceny díla, tj. 783 450 Kč. Jednalo se o zcela jasně vymezenou účelově vázanou částku, která musela být použita jen ke smlouvou určenému účelu. Následně vyšlo najevo, že , právnická osoba, má vícero věřitelů a že je, jak na , právnická osoba, , tak i na žalovaného, vedeno exekuční řízení. Již od začátku , právnická osoba, , respektive žalovaný, neměl v úmyslu smluvené dílo provést ani z části a zároveň si chtěl ponechat svěřené prostředky ve formě zálohy. , právnická osoba, vstoupila do likvidace a poté, co bylo likvidátorem zjištěno, že zde není žádný majetek, z jehož zpeněžení by bylo možné pokrýt náklady likvidace, byla vymazána z obchodního rejstříku bez likvidace a bez, byť částečného, uspokojení nároku žalobkyně. Žalovaný, jakožto jednatel , právnická osoba, při zastupování této společnosti porušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře stanovenou především v ustanovení § 159/1 občanského zákoníku, tj. porušil především povinnost jednat v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Svým jednáním způsobil , právnická osoba, značnou škodu, spočívající v porušení povinnosti , právnická osoba, vrátit žalobci poskytnutou zálohu. Žalovaný, jakožto statutární orgán , právnická osoba, nenahradil škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoliv byl povinen škodu nahradit a ručí žalovanému, jakožto věřiteli za dluh , Anonymizováno, .

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Nebylo žalobkyní prokázáno, že by žalovaný způsobil společnosti , Anonymizováno, škodu ani případná příčinná souvislost mezi jeho jednáním a vznikem škody. Žalovaný není ve věci pasivně legitimovaný.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne , datum, je prokázáno, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala zaplatit žalované částku 1 305 750 Kč bez DPH a společnost, jednající žalovaným se zavázala dodat dílo spočívající v dodání , Anonymizováno, . Bylo dohodnuto, že žalobkyně zaplatí společnosti zálohu na cenu díla ve výši 60 % z ceny díla. Dílo mělo být dodáno do , datum, . Ve smlouvě bylo dohodnuto, že částku zálohy je zhotovitel povinen využít výlučně na pořízení , Anonymizováno, a je povinen uvedené k výzvě objednatele prokázat. Záloha byla poskytována účelově, objednatel nebyl oprávněný využít k jakémukoliv jinému účelu.

5. Z dodatku číslo , hodnota, ke smlouvě o dílo ze dne , datum, je prokázáno, že strany změnily předmět díla tak, že společnost , právnická osoba, dodá jeden , Anonymizováno, za 1/3 původně dohodnuté celkové ceny. Termín předání díla nebyl změněn. Účinnost tohoto dodatku nastává ke dni, ve kterém zhotovitel vrátí část objednatelem poskytnuté zálohy ve výši 348 200 Kč.

6. Z daňového dokladu číslo , hodnota, je prokázáno. že společnost , právnická osoba, vystavila žalobkyni fakturu na číslo na částku 783 450 Kč.

7. Z konečné zprávy k likvidaci společnosti , právnická osoba, bylo prokázáno, že likvidátorovi se nepodařilo dohledat jakýkoliv majetek likvidované společnosti a k rozdělení likvidačního zůstatku proto nedošlo. Do likvidace byla přihlášena pohledávka žalobkyně ve výši 3 838 450 Kč.

8. Z listiny nazvané oznámení o podezření ze spáchání trestného činu ze dne , datum, je prokázáno, že žalobkyně oznámila Policii České republiky, že byla mezi ní a společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o dílo. Na základě smlouvy byla společností , právnická osoba, poskytnuta záloha ve výši 60 % celkové ceny díla, tj. 783 450 Kč, která byla účelově vázána na pořízení předmětu díla. Společnost , právnická osoba, uvedla žalobkyni v omyl, když při uzavření smlouvy nepravdivě prohlásila, že je způsobilá dílo provést. A žalobkyně má za to, že od samého, zpočátku zcela zřejmě vůbec nikdy neměla v úmyslu dílo dodat.

9. Z výzvy ze dne , datum, je prokázáno, že žalobkyně vyzvala společnost , právnická osoba, k vrácení poskytnuté zálohy a úhradu smluvní pokuty.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku je prokázáno, že společnost , právnická osoba, byla vymazána , Anonymizováno, , kdy jejím jednatelem byl od , datum, až do jejího výmazu žalovaný. Společnost byla zrušena s likvidací a po ukončení likvidace byla vymazána z obchodního rejstříku.

11. Z listiny ze dne , datum, je prokázáno, že tohoto dne byla podána obžaloba na žalovaného pro zločin podvodu.

12. Z obžaloby , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, je prokázáno, že státní zástupce , Anonymizováno, podal obžalobu na žalovaného proto, že jako jednatel společnosti , právnická osoba, se zavázal zhotovit , Anonymizováno, a dodat je objednateli za cenu 1 305 750 Kč bez DPH, a to do dne , datum, . Dne , datum, obdržela společnost , právnická osoba, na bankovní účet společnosti zálohu ve výši 783 450 Kč. Předmětnou smlouvu společnost uzavřela s vědomím, že nebude s ohledem na své další závazky a celkovou ekonomickou situaci schopna předmětné dílo stanovit ve stanoveném rozsahu a termínu. Finanční prostředky jednatel společnosti nevrátil a použil je na úhradu svých jiných závazků. Uvedeným jednáním byla způsobena poškozené společnosti Škoda ve výši 783 450 Kč.

13. Z rozsudku , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, je prokázáno, že žalovaný byl zproštěn obžaloby ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , neboť na základě důkazu předložených v hlavním líčení označený skutek není trestným činem. Žalobkyně byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění je prokázáno, že vědomí, že by společnost měla v úmyslu dílo nedokončit, nebylo provedeným dokazováním prokázáno. Obžalovaný nebyl schopen řádně podnikat, jeho podnikání bylo vedeno laicky a způsobem, na základě kterého nemohl mít ani přehled o všech svých pohledávkách a závazcích. Účetnictví nebylo vedeno řádně, neodráželo skutečný stav. Nebylo možno zjistit, jaké měl vlastně pohledávky a závazky. Nebylo možné učinit ani závěr, že by obžalovaný část finančních prostředků použít pro osobní potřebu. Nejméně do , Anonymizováno, měl obžalovaný prokazatelně snahu zakázky dokončit. Ze znaleckého posudku zpracovaného v této věci bylo zjištěno, že od , Anonymizováno, do , datum, nebylo účetnictví vedeno vůbec. Finanční prostředky byly částečně použity pro podnikatelskou činnost, ale ve zbytku nebylo možné platby ztotožnit. Nebylo tak možné učinit závěr, zda společnost byla či nebyla v úpadku.

14. Z přihlášky pohledávky a odstoupení od smlouvy o dílo je prokázáno, že dne , datum, žalobkyně přihlásila pohledávku k úhradě v rámci likvidace společnosti ve výši 3 838 450 Kč. Žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila.

15. Soud neprovedl důkazní návrhy obsahem trestního spisu, když z odůvodnění samotného trestního rozsudku vyplývají dané skutečnosti, které žalobkyně chtěla těmito listinami prokázat, a pravdivost tvrzení v rozsudku nebyla žádnou ze stran napadnuta. Bylo by pak tedy nadbytečné opakovat dané důkazní návrhy, které byly shrnuty v trestním rozsudku.

16. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

17. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o dílo č, Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala zaplatit žalované částku 1 305 750 Kč bez DPH a společnost , právnická osoba, se zavázala dodat dílo spočívající v dodání , Anonymizováno, . V době uzavření smlouvy byl jediným jednatelem společnosti , právnická osoba, žalovaný. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že žalobkyně zaplatí společnosti zálohu na cenu díla ve výši 60 % z ceny díla. Dílo mělo být dodáno do , datum, . Ve smlouvě bylo dohodnuto, že částku zálohy je zhotovitel povinen využít výlučně na pořízení , Anonymizováno, a je povinen uvedené k výzvě objednatele prokázat. Záloha byla poskytována účelově, objednatel nebyl oprávněný využít k jakémukoliv jinému účelu. Společnost , právnická osoba, proto vystavila daňový doklad č. , hodnota, na částku smluvené zálohy ve výši 783 450 Kč. Dne , datum, byl mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, uzavřen dodatek ke smlouvě. Dodatkem strany změnily předmět díla tak, že společnost , právnická osoba, dodá , Anonymizováno, , Anonymizováno, za 1/3 původně dohodnuté celkové ceny. Termín předání díla nebyl změněn. Účinnost tohoto dodatku měla nastat ke dni, ve kterém zhotovitel vrátí část objednatelem poskytnuté zálohy ve výši 348 200 Kč. Ke vrácení části zálohy však nedošlo. Společnost , právnická osoba, vstoupila do likvidace, do které se se svojí pohledávkou ve výši 3 838 450 Kč přihlásila i žalobkyně, a v rámci ní se likvidátorovi se nepodařilo dohledat jakýkoliv majetek likvidované společnosti a k rozdělení likvidačního zůstatku proto nedošlo. Dne , datum, žalobkyně oznámila , právnická osoba, , že byla mezi ní a společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o dílo. Na základě smlouvy byla společností , právnická osoba, poskytnuta záloha ve výši 60 % celkové ceny díla, tj. 783 450 Kč, která byla účelově vázána na pořízení předmětu díla. Společnost , právnická osoba, uvedla žalobkyni v omyl, když při uzavření smlouvy nepravdivě prohlásila, že je způsobilá dílo provést. A žalobkyně má za to, že od samého, zpočátku zcela zřejmě vůbec nikdy neměla v úmyslu dílo dodat. Dne , datum, byla podána obžaloba na žalovaného jakožto pro zločin podvodu. Žalovaný byl rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zproštěn obžaloby, neboť na základě důkazu předložených v hlavním líčení označený skutek není trestným činem. Soud dospěl k závěru, že vědomí, že by společnost měla v úmyslu dílo nedokončit, nebylo provedeným dokazováním prokázáno. Obžalovaný nebyl schopen řádně podnikat, jeho podnikání bylo vedeno laicky a způsobem, na základě kterého nemohl mít ani přehled o všech svých pohledávkách a závazcích. Účetnictví nebylo vedeno řádně, neodráželo skutečný stav. Nebylo možno zjistit, jaké měl vlastně pohledávky a závazky. Nebylo možné učinit ani závěr, že by obžalovaný část finančních prostředků použít pro osobní potřebu. Nejméně do , Anonymizováno, měl obžalovaný prokazatelně snahu zakázky dokončit. Ze znaleckého posudku zpracovaného v trestní věci bylo zjištěno, že od , Anonymizováno, . do , datum, nebylo účetnictví vedeno vůbec. Finanční prostředky byly částečně použity pro podnikatelskou činnost, ale ve zbytku nebylo možné platby ztotožnit. Nebylo tak možné učinit závěr, zda společnost byla či nebyla v úpadku.

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Dle § 159 odst. 1 o.z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

20. Dle § 159 odst. 2 o.z. Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

21. Dle § 159 odst. 3 o.z. nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.

22. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále též ZOK), pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

23. Podle § 52 ZOK při posouzení, zda člen voleného orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace (odstavec 1). Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen voleného orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat (odstavec 2).

24. Soud po podřazení skutkového stavu pod příslušná právní ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

25. Vznik ručitelského závazku podle § 159 odst. 3 je jedním z možných důsledků porušení péče řádného hospodáře. Podmínky vzniku ručitelského závazku jsoua) prokázání odpovědnosti člena za škodu způsobenou příslušné právnické osobě (NS 29 Cdo 3542/2011),b) splatnost dluhu člena vůči právnické osobě z titulu náhrady škody ac) věřitel se nemůže domoci plnění na příslušné právnické osobě, např. z důvodu platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 1 InsZ (NS 29 Odo 1310/2005).

26. Je-li v řízení vedeném proti jednateli společnosti s ručením omezeným (jako žalovanému) posuzováno, zda jednatel způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nese jednatel důkazní břemeno (toliko) o tom, že (v konkrétním případě) jednal s péčí řádného hospodáře. Ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti – tedy ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním – nese důkazní břemeno (jakož i břemeno tvrzení) žalobce, a nikoliv žalovaný člen orgánu.

27. Kromě nároku uvedeného v ust. § 159 odst. 3 o.z. je úprava ručení při úpadku upravena v § 68 ZOK a v § 99 InsZ.

28. K tomu je však třeba dodat, že výše zmíněné instituty jsou založeny na jiných skutkových tvrzeních a nejde je zaměňovat. Domáhá-li se věřitel společnosti vůči členovi statutárního orgánu společnosti zaplacení určité částky, jež svou výší odpovídá výši pohledávky věřitele za společností, musí být z jeho skutkových tvrzení patrné, zda se této částky domáhá proto, že člen statutárního orgánu nepodal včas insolvenční návrh a věřiteli se dostalo nižšího uspokojení v insolvenčním řízení, než kolik by získal, kdyby byl insolvenční návrh podán včas, anebo proto, že žalovaný člen statutárního orgánu způsobil společnosti škodu (porušením svých povinností při výkonu funkce člena statutárního orgánu), věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky za společností z důvodů vymezených v § 159 odst. 3 o.z., a proto se domáhá jejího uspokojení vůči členu statutárního orgánu (a to do výše škody, již člen statutárního orgánu způsobil společnosti).

29. Proto soud poučil dle § 118 odst. 1,2 o.s.ř. žalobkyni k doplnění tvrzení, jakého protiprávního jednání se žalovaný dopustil a z jakého důvodu požaduje žalobkyně předmětné plnění. Dále byla vyzvána k označení toho, kdy dluh žalobkyně vůči společnosti , právnická osoba, vznikl, kdy byl splatný, případně kdy a v jaké výši způsobil žalovaný společnosti , právnická osoba, škodu a zda ji uhradil či nikoliv.

30. Žalobkyně ve svém podání k doplnění tvrzení ohledně protiprávnosti jednání žalovaného uvedla, že žalovaný nejednal jako řádný hospodář, když nevedl řádné účetnictví, zálohu požil k jinému účelu, než bylo sjednáno. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný jakožto jednatel nepodal insolvenční návrh, ačkoliv k tomu byl povinen.

31. K označení výše škody, kterou žalovaný způsobil společnosti , právnická osoba, uvedla, že se jedná o škodu ve výši 783 400 Kč, což je výše částky, kterou společnost přijala jako zálohu a kterou byla povinna vrátit. Žalobkyně uvedla, že pokud by žalovaný jménem společnosti takovou smlouvu neuzavřel, nevznikla by společnosti povinnost zálohu vrátit.

32. Škoda způsobená společnosti může spočívat toliko ve vzniku dluhu, bez ohledu na to, zda společnost tento dluh uhradila. Škodou vzniklou společnosti není bez dalšího každý její nezaplacený (splatný) dluh, nicméně mohou ji představovat nároky vzniklé v důsledku prodlení společnosti s plněním dluhu, např. náklady soudního řízení anebo povinnost zaplatit úroky z prodlení či smluvní pokutu (dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1791/2023 ze dne 29. 1. 2024). Jednatel společnosti s ručením omezeným odpovídá za řádný výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti.

33. Z provedeného dokazování vyplynulo, že společnost , právnická osoba, uzavřela smlouvu s žalobkyní, kterou se zavázala dodat , Anonymizováno, (dodatek ke smlouvě nikdy nenabyl účinnosti). Z uvedeného je tedy patrno, že společnosti , právnická osoba, vznikl prvně závazek dodat uvedené zboží. Až okamžikem odstoupení od smlouvy společnosti vznikla povinnost vrátit zaplacenou zálohu. Žalobkyni tíží břemeno tvrzení a důkazní k prokázání toho, že žalovaný jakožto jednatel společnosti této společnosti způsobil škodu. Soud má však za to, že skutečnost vzniku škody nebyla v řízení prokázána. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jakožto jednatel společnosti nevedl řádně účetnictví, načež mu tato povinnost jakožto jednateli společnosti svědčila. Jakkoliv jde o porušení zákona o účetnictví, tímto samotným faktem nevzniká společnosti škoda. Dle názoru soudu se vznik škody, kterou měl žalovaný způsobit společnosti , právnická osoba, neztotožňuje s jejím závazkem vrátit zálohu, neboť přijetí plnění společností nemůže být samo o sobě škodou. Škoda může vzniknout právě až tehdy, pokud prostředky společnosti by nebyly využity pro její činnost, nikoliv pouze tím, že peněžní částky nejsou řádně zaúčtovány. Jak je patrno z odůvodnění trestního rozsudku, i samotný fakt, že peníze byly třeba i poslány na účet manželky žalovaného, v tomto neznamená, že by peníze nebyly použity pro účely společnosti, neboť její účet sloužil k podnikatelské činnosti žalovaného. Výpisy z účtu manželsky žalovaného nebyly součástí trestního spisu a jak sama znalkyně uvedla, ani znaleckým zkoumáním se nedalo zjistit, jakým způsobem byly prostředky užity. Žalobkyně ani nedotvrdila, ke kterému datu měla škoda společnosti , právnická osoba, vzniknout ani zda žalovaný takovou škodu společnosti, byť částečně uhradil či nikoliv. Soud proto nemá za prokázané, že by žalovaný tímto svým jednáním způsobil společnosti , právnická osoba, škodu, v jakém rozsahu ji způsobil a zda ji společnosti uhradil či nikoliv. Předpoklad vzniku škody je však podmínkou pro to, aby žalobkyně mohla být se svým nárokem úspěšná. Soudu proto nezbylo než uvedenou žalobu zamítnout.

34. Nad rámec soud dodává, že pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný jakožto jednatel nepodal včas insolvenční návrh, nejedná se o porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, tak jak je kryto nárokem dle § 159 odst. 3 o.z., ale o samostatný nárok, který není možné zaměňovat s uplatněným nárokem před zdejším soudem. Pokud by tedy žalobkyni nárok z tohoto titulu vzniknul, bylo by možné jej uspokojit případně pouze dle § 99 IZ. Poškozenému dle tohoto ustanovení vzniká právo na náhradu škody podle § 99 jen tehdy, pokud svoji pohledávku přihlásí, věcně a místně příslušným soudem je krajský soud, před nímž probíhá (probíhalo) insolvenční řízení.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 102 271,30 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 783 450 Kč sestávající z částky 11 460 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále žalovanému náleží cestovní náhrada v celkové výši 2 548,80 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 849,60 Kč za 59 ujetých km v částce 549,60 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 849,60 Kč za 59 ujetých km v částce 549,60 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 849,60 Kč za 59 ujetých km v částce 549,60 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. Výše uvedené je třeba navýšit o DPH ve výši 21 %, tedy o částku 17 402,50 Kč.