6 C 67/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného o 16 481,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 474,78 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 006,73 Kč, úroku v částce 377,32 Kč, úroku z prodlení v částce 1 462,01 Kč, úroku ve výši 18,2 % ročně z částky 9 692,91 Kč od 28. 09. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 692,91 Kč od 28. 09. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 481,51 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč žalované, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal uvedenou částku splácet včetně částky 7 609 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 244 Kč a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 1 865 Kč. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřila, a to tak, že uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu. Namítl, že , Anonymizováno, , při uzavírání smlouvy nebyl schopen , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Je schopen dlužnou částku pravidelně splácet.

3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, uzavřena dohoda, kterou se právní předchůdkyně, žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a na základě této dohody se žalovaný zavázal uvedenou částku vrátit včetně částky 7 609 představující kapitalizované úroky ve výši 4 244 Kč, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 1 865 Kč. Tyto částky se zavázala uhradit v 45 splátkách po 392 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 361 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že částku 10 000 Kč od právního předchůdce žalobkyně převzal v hotovosti v den podpisu. Nedílnou součástí této smlouvy byl předpis splátek, který tvoří přílohu smlouvy. Ve smlouvě bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší své povinnosti, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, s níž je žalovaný v prodlení, dále má právo též na úhradu nákladů účelně vynaložených a za každou upomínku má právní předchůdkyně žalobkyně právo účtovat částku 300 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, .

6. Dopisem ze dne , datum, odeslaným žalované dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, (viz. výzva před podáním žaloby, poštovní podací arch).

7. Žalobkyně byla vyzvána k dotvrzení skutečnosti a doložení listin prokazujících zkoumání úvěru schopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Ohledně příjmu žalovaného žalobkyně sdělila, že žalovaný čestně prohlásil, že reálně disponuje s použitelným příjmem, který uvedl v zákaznické kartě a že tento údaj je k datu podpisu pravdivý. Současně podepsal, že nezamlčel žádný podstatný údaj. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaný má , Anonymizováno, vzdělání, bydlí v , Anonymizováno, a je , Anonymizováno, . Pobírá , Anonymizováno, , Anonymizováno, a dosahuje čistý měsíční příjmem ve výši , částka, , další čisté příjmy domácnosti činí , částka, . Své měsíční výdaje odhaduje na částku , částka, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ani , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, u jiné společnosti. Dle zákaznické karty měl žalovaný předložit výpis z účtu a , Anonymizováno, . Tyto listiny však žalobkyně nedoložila.

8. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Na podkladě hora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze v části.

19. Žalobkyně uvádí, že poskytovatel úvěru vycházel z měsíčního příjmu žalované , částka, a měsíčních výdajů ve výši , částka, . Posouzení úvěruschopnosti směřuje jednak ke schopnosti spotřebitele sjednaný úvěr pravidelně splácet (s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele) a dále na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení veškerých běžných výdajů měsíčně taková částka, která je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Spotřebitel má být chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli mu úvěr neměl být vůbec poskytnut při řádném dodržení postupů a odborné péče.

20. Jelikož nebyly příjmy a výdaje žalovaného doloženy žádnou listinou, lze posouzení úvěruschopnosti považovat za nedostatečné za situace, že majetková situace žalovaného zůstala za této situace nejistá. Výdaje žalovaného nebyly ověřeny vůbec žádnou listinou a právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla čistě na prohlášení žalovaného a zcela rezignovala na ověření jejích tvrzení. Za dané situace tedy lze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného z hlediska příjmové a výdajové stránky. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného po formální i materiální stránce, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena.

21. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 vydaného ve věci C-679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31. 5. 2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne.

22. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná. Soud proto zavázal žalovanou pouze k vrácení poskytnutého plnění po odečtení zaplacených splátek ve výši 600 Kč. Bezdůvodné obohacení proto činí částku 9 400 Kč.

23. Z důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že … „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet“.

24. Z výše uvedené důvodové zprávy se podává, že smyslem a účelem právní úpravy bylo, aby se dluh spotřebitele na vrácení jistiny poté, co je smlouva neplatná pro porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele, nestal splatným ihned, ale aby splatnost byla vázána na jeho faktické schopnosti a možnost jistinu vrátit tak, aby se nedostal ihned do prodlení s vrácením jistiny jen proto, že jeho aktuální možnosti a schopnosti k vrácení celé jistiny nejsou dány.

25. Dluh žalované se stal splatným rozhodnutím soudu. Soud má dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru v případě sporu určit lhůtu k vrácení dlužné jistiny dle možností a schopností žalované, když žalovaná byla však v řízení pasivní a soudu nesdělila své aktuální možnosti vrácení dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně má právo na vrácení dlužné částky v přiměřené lhůtě, soud má za to, že možnosti žalovaného umožňují splácet částkou 1 000 Kč měsíčně. Žalovaný je , Anonymizováno, , jeho měsíční náklady dosahují částky , částka, , , částka, za léky, hradí další dluhy, které dosahují , částka, . Je proto namístě, aby všechny dluhy byly poměrně hrazeny, a proto má soud za to, že splátka 1 000 Kč je v tomto případě odpovídající. Až marným uplynutím lhůty splatnosti žalobkyni vzniká případně nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

26. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, úroky z prodlení požadované od splatnosti jednotlivých splátek), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení. Žalovanému totiž jakožto procesně úspěšnější účastníkovi náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.