6 C 83/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr Eliškou Zapletalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených nákladů za pobyt a ošetření v záchytné stanici dne [datum] a [datum].

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.

3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří:

4. Osobní účet pacienta obsahující vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici [anonymizováno] s uznáním dluhu co do důvodu a výše s platností daňového dokladu ze dne [datum] a [datum]. K vyúčtování byla předložena potvrzení o poskytnutí záchytu, z něhož vyplývá, že u žalované byla zjištěna zvýšená hladina alkoholu v hodnotě [číslo] promile dne [datum], resp. 2,57 promile dne [datum]. Výše a struktura dlužné částky vyplývá z vyčíslení skutečných nákladů a kalkulace ceny záchytné stanice. Dále soud vycházel z výzev k zaplacení dluhu ze dne [datum] a [datum], o jejichž odeslání svědčí podací archy.

5. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek v platném znění, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle odst. 2 téhož ustanovení prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.

6. Podle § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v platném znění, protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

7. Podle Stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 205/2011 prokáže-li se při odborném lékařském vyšetření osob, které vykonávají činnost, při níž by mohly ohrozit život nebo zdraví svoje anebo dalších osob nebo při níž by mohly poškodit majetek, přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vzniká právo na náhradu nákladů vyšetření biologického materiálu, vyšetření, ošetření a následného pobytu na záchytné stanici proti vyšetřovanému tomu zdravotnickému zařízení, které tyto úkony provedlo.

8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů, s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením a stanovisku Nejvyššího soudu k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná byla dne [datum] a dne [datum] převezena do záchytné stanice provozované žalobkyní, kde jí byla pro její opilost poskytnuta potřebná lékařská péče a pobyt ve smyslu § 89a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. V souvislosti s poskytnutými službami žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 x 2 500 Kč. Součástí daňového dokladu bylo navíc výslovné uznání dluhu žalovanou co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 občanského zákoníku. V souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vznikla žalované povinnost hradit náklady vynaložené na pobyt a ošetření v záchytné stanici, neboť u ní byla prokázána přítomnost alkoholu v dechu. Jelikož žalovaná dlužnou částku ve výši 2x 2 500 Kč žalobkyni neuhradila, byla vyzvána ke splnění své platební povinnosti. Přesto setrvala v nečinnosti a na urgence nijak nereagovala. Ani v průběhu řízení nijak neprokázala a rovněž z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradila. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím.

9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, kdy byla ze zdravotnického zařízení propuštěna. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

11. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.