Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

9 C 106/2021

č. j. 9 C 106/2021-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2021:9.C.106.2021.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky v celkové výši 40.440,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7.941,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 4.172,27 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 4.172,27 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 4.172,27 Kč za dobu od 17. 12. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 418,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 4.172,27 Kč za dobu od 19. 10. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 319,29 Kč, dále částku ve výši 32.498,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 17.703 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 17.703 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 17.703 Kč za dobu od 13. 9. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 2.195,17 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 17.703 Kč za dobu od 25. 10. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 1.269,21 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši ‚ 3.796 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 3. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 40.440,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z uzavřených smluv o zápůjčce. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel dne 17. 4. 2018 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 14.804 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 6.804 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 1.961 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.081 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 1.762 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách po 823 Kč, kdy poslední 18. splátka měla při řádném splácení činit 813 Kč a byla splatná k datu 17. 10. 2019. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky 18. 10. 2019, když poslední splátka byla uhrazena k datu 16. 11. 2018 a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení, a to od 17. 12. 2018. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce na jistině 4.172,27 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 3.769,33 Kč, když žalovaná uhradila částku ve výši 6.469 Kč. Dále právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 29. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 19.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 35.491 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 19.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 16.491 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 3.398 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7.492 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 5.601 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, kdy poslední 60. splátka měla při řádném splácení činit 563 Kč a byla splatná k datu 23. 10. 2019. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky 24. 10. 2019, když poslední splátka byla uhrazena k datu 4. 9. 2018 a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení, a to od 13. 9. 2018. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce na jistině 17.703 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 14.795,72 Kč, když žalovaná uhradila pouze částku ve výši 1.297 Kč. Žalovaná dlužné částky z obou řádně uzavřených smluv neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Obě pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne 20. 1. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 26. 7. 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 6. 2021 č.j. 9 C 106/2021-38 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 26. 7. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne 17. 4. 2018 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 8.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 14.804 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 8.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 6.804 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 1.961 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3.081 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 1.762 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách po 823 Kč, kdy poslední 18. splátka měla při řádném splácení činit 813 Kč a byla splatná k datu 17. 10. 2019. Součástí Smlouvy byly i Smluví podmínky Smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce zjišťoval úvěrové možnosti a úvěruschopnost žalované. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky 18. 10. 2019, když poslední splátka byla uhrazena k datu 16. 11. 2018 a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení, a to od 17. 12. 2018. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce na jistině 4.172,27 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 3.769,33 Kč, když žalovaná uhradila částku ve výši 6.469 Kč. Toto pak bylo soudem bezpečně zjištěno z tabulky umoření vyhotovené k datu 27. 1. 2020. Dále právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 29. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 19.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 35.491 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 19.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 16.491 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 3.398 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7.492 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 5.601 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 60 týdenních splátkách po 592 Kč, kdy poslední 60. splátka měla při řádném splácení činit 563 Kč a byla splatná k datu 23. 10. 2019. Součástí Smlouvy byly i Smluví podmínky Smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce řádně zjišťoval úvěrové možnosti a úvěruschopnost žalované. Žalovaná však řádně nesplácela poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky 24. 10. 2019, když poslední splátka byla uhrazena k datu 4. 9. 2018 a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení, a to od 13. 9. 2018. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobce na jistině 17.703 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 14.795,72 Kč, když žalovaná uhradila pouze částku ve výši 1.297 Kč. Toto pak bylo soudem bezpečně zjištěno z tabulky umoření vyhotovené k datu 27. 1. 2020. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2021. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem, přičemž žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna, přípisem ze dne 20. 1. 2020, který byl žalované doručován prostřednictvím České pošty, s.p. dne 14. 2. 2020, jak soud zjistil z podacího lístku, když stejně tak byla žalované doručována na adresu uvedenou i v záhlaví rozsudku dne 29. 1. 2021. I toto pak soud zjistil z dalšího podacího lístku ze dne 29. 1. 2021.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, přičemž se s nimi plně shodoval a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřených smlouvách o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela na základě uzavřených smluv částku ve výši 8.000 Kč a 19.000 Kč a byla povinna při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnutou zápůjčku spolu se sjednaným poplatkem. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, řádně poskytnuté částky spolu s příslušenstvím nevrátila ve sjednaných týdenních respektive měsíčních splátkách a byla tak povinna uhradit žalobci respektive jeho právnímu předchůdci částku v celkové výši 40.440,32 Kč a požadované příslušenství. Žalovaná pak byla marně vyzvána k úhradě dluhu ze strany právního předchůdce a především ze strany žalobce. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobce na základě platně uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byla také žalovaná řádně informována, stejně tak byla informována o zpracování jejích osobních údajů.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou právní úpravu ve vztahu k uzavřeným smlouvám o zápůjčce.

10. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou došlo podle názoru soudu k uzavření smluv o zápůjčce podle § 2390 a násl. NOZ. Tak podle § 2390 NOZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dále podle § 2391 odst. 1 NOZ platí, že má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.

12. Ve smyslu § 2392 odst. 1 věta prvá NOZ je umožněno smluvním stranám při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

13. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

14. Smlouva o zápůjčce uzavřená podle výše uváděných ustanovení zakládá občanskoprávní vztah mezi věřitelem a dlužníkem bez ohledu na postavení dlužníka a účel poskytnuté zápůjčky, přičemž pro smlouvu o zápůjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených (zastupitelných) k volnému nakládání, případně ke spotřebování, a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky, přičemž při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Nedošlo-li by k naplnění požadavku spočívajícího v přenechání věci (finančních prostředků) věřitelem dlužníku, nelze hovořit o vzniku smluvního typu výše uvedenými ustanoveními upraveného, a právní vztah založený dotčenými ustanoveními by nebyl smlouvou o zápůjčce. Břemeno tvrzení (a z něj vyplývající břemeno důkazní) nese v případě sporu o vrácení zápůjčky věřitel, na kterém je, aby prokázal, že k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo, že dlužníkovi předmět zápůjčky odevzdal a že dlužník předmět zápůjčky řádně a včas nevrátil.

15. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně ve vztahu k dlužným částkám z obou uzavřených smluv o zápůjčce a stejně tak i k příslušenství požadovanému ze strany žalobce. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byly platně uzavřeny dvě Smlouvy (o zápůjčce) ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky těchto platně uzavřených Smluv a právnímu předchůdci žalobce respektive žalobci vzniklo právo požadovat po žalované dlužné částky odpovídající dosud nesplacené části dluhu z obou Smluv tj. částku ve výši 7.941,60 Kč a 32.498,72 Kč, stejně tak i na požadované příslušenství z dosud neuhrazených dlužných jistin. Jestliže šlo o posouzení nároku na zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky, pak tento byl rovněž posuzován podle příslušných ustanovení NOZ, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobce, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.618 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1.500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3.796 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.