9 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1.930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % z částky 1.930 Kč od 21. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku ve výši ve výši 1.930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % z částky 1.930 Kč od 21. 2. 2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalovanému byla poskytnuta v rámci poskytování dalších služeb elektronických komunikací na základě uzavřené smlouvy [číslo] která nabyla účinnosti aktivováním telefonního čísla [tel. číslo], mj. možnost provádět platební transakce na základě příkazu prostřednictvím volání na tzv. audiotextovou linku, kdy dále využíval možností zasílat různé prémiové SMS a SMS se zvýšenou sazbou a rovněž služby třetích osob. Stejně tak byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši 1.000 Kč na zařízení poskytované žalobcem. Žalovaný měl povinnost vyúčtované audiotextové služby řádně hradit, a tyto mu byly vždy vyúčtovány zvlášť vedle běžných služeb elektronických komunikací. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když řádně neuhradil vyúčtované audiotextové služby na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 7. 11. 2017 ve výši 243 Kč za SMS platbu, vyúčtování [číslo] splatného dne 8. 12. 2017 ve výši 687 Kč za SMS platbu, přičemž v takové situaci žalobce využil svého práva a z důvodu uvedené nedobré platební morálky žalovaného odstoupil od smlouvy. Za takové situace pak nebyla dodržena ani podmínka pro poskytnutí slevy na zařízení ve výši 1.000 Kč, která byla podmíněna trváním smlouvy na 24 měsíců. Žalobce tak vystavil i vrubopis na částku 1.000 Kč [číslo] splatnou dne 20. 2. 2018. Žalovaný byl opakovaně k úhradě dlužné částky vyzýván ze strany žalobce, avšak dluh neuhradil, a to ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 12. 11. 2020.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 10. 2020 č.j. 9 C 113/2020-32 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 12. 11. 2020 spolu s žalobou. Žalobce vyjádřil souhlas s takovým postupem soudu již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud ve věci následující skutková zjištění a bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena účastnická smlouva [číslo] na jejímž základě žalobce poskytoval žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další nabízené služby v rozsahu smlouvy a ujednání mezi účastníky smlouvy, kdy součástí smlouvy byly také [ulice] podmínky Platebních služeb T-Mobile a Ceník tarifů a služeb, se kterými byl žalovaný řádně seznámen a souhlasil s nimi, jakož i s podmínkami smlouvy. Dále k samotné smlouvě náleželo i tzv. nastavení služeb účastnické smlouvy. Žalovanému bylo přiděleno telefonní číslo [tel. číslo], přičemž měl na základě účastnické smlouvy mj. možnost provádět platební transakce na základě příkazu prostřednictvím volání na tzv. audiotextovou linku, kdy dále využíval možností zasílat různé prémiové SMS a SMS se zvýšenou sazbou a rovněž služby třetích osob. Stejně tak byla žalovanému poskytnuta podmíněná sleva ve výši 1.000 Kč na zařízení poskytované žalobcem (zařízení s IMEI [číslo]). Žalovaný měl povinnost vyúčtované audiotextové služby řádně hradit, a tyto mu byly vždy vyúčtovány zvlášť vedle běžných služeb elektronických komunikací. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když řádně neuhradil vyúčtované audiotextové služby na základě vyúčtování [číslo] splatného dne 7. 11. 2017 ve výši 243 Kč za SMS platbu, vyúčtování [číslo] splatného dne 8. 12. 2017 ve výši 687 Kč za SMS platbu, přičemž v takové situaci žalobce využil svého práva a z důvodu uvedené nedobré platební morálky žalovaného odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 5. 12. 2017. Za takové situace pak nebyla dodržena ani podmínka pro poskytnutí slevy na zařízení ve výši 1.000 Kč, která byla podmíněna trváním smlouvy na 24 měsíců. Žalobce tak vystavil i vrubopis na částku 1.000 Kč [číslo] splatnou dne 20. 2. 2018. Žalovaný byl opakovaně k úhradě dlužné částky vyzýván ze strany žalobce, avšak dluh neuhradil, a to ani po doručení předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Soud projednávanou věc posoudil podle zákona [číslo] sb., o platebním styku, v platném a účinném znění, stejně tak podle příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoEK), kdy podle § 63 ZoEK a podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), kdy byla mezi účastníky uzavřena předmětná spotřebitelská smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž žalovaný využíval poskytované služby i ve vztahu ke třetím osobám tj. audiotextové služby a byl povinen rovněž, avšak své povinnosti žalovaný neplnil a dlužil žalobci celkem 1.930 Kč, když byla tato částka tvořena dlužnými částkami za platby SMS a částku 1.000 Kč, kdy se jednalo o podmíněnou slevu u přístroje HUAWEI Y5 II při dodržení trvání smlouvy 24 měsíců. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, avšak ničeho neuhradil a neučinil tak, ani po doručení předžalobní upomínky, přičemž se dostal i do prodlení s úhradou dlužné částky od 21. 2. 2018. Soud posoudil uplatněný nárok žalobce na příslušenství tj. zákonný úrok z prodlení podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobcem, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství, které nadto žalobce požadoval v nižší výši, než požadovat mohl. (výrok I.)

8. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení pak představoval zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a náklady právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7.2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)