9 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Adresa žalovaného o 58 788,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 58 788,26 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 16,90 % ročně z částky 49 999,90 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 49 999,90 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 952 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 58 788,26 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 16,90 % ročně z částky 49 999,90 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 49 999,90 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 28. 4. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému možnost opakovaného čerpání úvěru ve výši sjednaného limitu 50 000 Kč. Žalovaný měl řádně splácet tento poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu vždy ke 14. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena Smlouva, tj. od měsíce května 2019.Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nesplácel splátky čerpaného úvěru řádně a včas, když od listopadu 2019 úvěrový účet nebyl řádně splácen. Žalovaný byl na toto upozorněn upomínkou ze dne 19. 11. 2019, kde byl upozorněn na nesplacenou splátku úvěru ve výši 2 500 Kč. Další upomínkou ze dne ze dne 21. 12. 2019 byl upozorněn na dluh ve výši 5 009 Kč a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Poslední upomínkou ze dne 18. 1. 2020 pak byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 8 400 Kč, když byl upozorněn, že lhůta k úhradě byla stanovena k datu 19. 2. 2020, přičemž po této lhůtě by byl celý dluh zesplatněn. K datu 19. 2. 2020 pak žalobkyně celý úvěr zesplatnila a k datu zesplatnění činil dluh 55 202 Kč, následně pak tento dluh narostl na částku v celkové výši 58 788,26 Kč. Dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 49 999 Kč, úrokem ve výši 5 584,30 Kč, zákonným úrokem ve výši 1 404,06 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 28. 4. 2021, avšak ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena dne 22. 10. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní, kdy se nijak nevyjádřil k žalobě, ani ničeho nenamítal proti žalobním tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 10. 2024 č.j. 9 C 122/2021-46 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 22. 10. 2024. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud tak dovodil, že oba účastníci souhlasí s takovým postupem, když uvedeným usnesením rozhodl o pokračování řízení po skončení insolvenčního řízení, kdy usnesením Krajského soudu v , Anonymizováno, č.j. , Anonymizováno, bylo zrušeno schválené oddlužení dlužníka (žalovaného) , jméno FO, .

4. Na základě provedených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění: mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena dne 28. 4. 2019 Smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému možnost opakovaného čerpání úvěru ve výši sjednaného limitu 50 000 Kč. Žalovaný měl řádně splácet tento poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu vždy ke 14. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena Smlouva, tj. od měsíce května 2019. Součástí jednání při uzavření Smlouvy byly i Standardní informace o spotřebitelském úvěru, stejně tak i Žádost o poskytnutí úvěrového produktu. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nesplácel splátky čerpaného úvěru řádně a včas, když od listopadu 2019 úvěrový účet nebyl řádně splácen, což bylo zjištěno z úvěrového účtu. Žalovaný byl na toto upozorněn upomínkou ze dne 19. 11. 2019, kde byl upozorněn na nesplacenou splátku úvěru ve výši 2 500 Kč. Další upomínkou ze dne ze dne 21. 12. 2019 byl upozorněn na dluh ve výši 5 009 Kč a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Poslední upomínkou ze dne 18. 1. 2020 pak byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 8 400 Kč, když byl upozorněn, že lhůta k úhradě byla stanovena k datu 19. 2. 2020, přičemž po této lhůtě by byl celý dluh zesplatněn. K datu 19. 2. 2020 pak žalobkyně celý úvěr zesplatnila a k datu zesplatnění činil dluh 55 202 Kč, následně pak tento dluh narostl na částku v celkové výši 58 788,26 Kč. Dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 49 999 Kč, úrokem ve výši 5 584,30 Kč, zákonným úrokem ve výši 1 404,06 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč, což soud zjistil z přehledu úroků a aktuálního stavu úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 28. 4. 2021, avšak ničeho neuhradil.

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, když bylo pro toto řízení a rozhodnutí ve věci podstatné, že mezi účastníky byla platně uzavřena Smlouva (o revolvingovém úvěru), přičemž žalovaný měl možnost opakovaně čerpat úvěr s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, avšak řádně jej nesplácel, opakovaně porušil podstatným způsobem podmínky Smlouvy. Ač byl opakovaně upozorněn na nedodržování smluvních podmínek, nevyrovnal dluh na úvěrovém účtu a žalobkyně k datu 19. 2. 2020 zesplatnila celý úvěr. K datu 19. 2. 2020 pak žalobkyně celý úvěr zesplatnila a k datu zesplatnění činil dluh 55 202 Kč, následně pak tento dluh narostl na částku v celkové výši 58 788,26 Kč. Dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 49 999 Kč, úrokem ve výši 5 584,30 Kč, zákonným úrokem ve výši 1 404,06 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč.

7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru.

9. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. V daném případě bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Žalovaný porušil podmínky Smlouvy a k datu 19. 2. 2020 pak žalobkyně celý úvěr zesplatnila. K datu zesplatnění činil dluh 55 202 Kč, následně pak tento dluh narostl na částku v celkové výši 58 788,26 Kč. Dlužná částka byla tvořena jistinou ve výši 49 999 Kč, úrokem ve výši 5 584,30 Kč, zákonným úrokem ve výši 1 404,06 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč. Žalobkyni vzniklo právo na úhradu dluhu a stejně tak i na příslušenství představovaného úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce jistiny úvěru, poplatkům a rovněž ve vztahu k příslušenství představovanému zákonnému úroku z prodlení a úroku z úvěru. (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě soudního poplatku ve výši 2 352 Kč a dále v náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhláškou MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl. ÚS 39/13, tj. ve výši 2x 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 2 952 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok II.)