9 C 126/2022
č. j. 9 C 126/2022-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti rozhodl o osvojení zletilé osvojitelem, který ji pečoval jako vlastní potomka již od dětství a je manželem její matky. Soud uznal splnění podmínek ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) a d) NOZ, včetně absence překážky ve smyslu odst. 2. Rozhodnutí nebylo v rozporu s dobrými mravami ani s odůvodněnými zájmy biologického otce, který o dceru nejevil zájem. Soud tedy vyhověl návrhu, uvedl osvojitele jako otce v rodném listu a rozhodnutí předal matričnímu úřadu pro zápis.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa osvojenec: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa osvojenkyně pro osvojení zletilé
I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, datum narození, dcera matky celé jméno svědkyně, rozené příjmení, narozené datum a jméno příjmení, narozeného datum, se stává od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní osvojitele celé jméno osvojitele, narozeného datum, bytem adresa osvojitele a svědkyně.
II. Osvojitel celé jméno osvojitele, datum narození, bytem adresa osvojitele a svědkyně, bude uveden v knize narození jako otec osvojenkyně zletilé celé jméno osvojenkyně, narozené datum namísto jejího biologického otce jméno příjmení, narozeného datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne datum se navrhovatel celé jméno osvojitele domáhal rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně navrhovatelem. K odůvodnění tohoto návrhu uvedl, že zletilá jméno je dcerou jeho manželky, o zletilou se navrhovatel stará jako o vlastního potomka od jejího útlého dětství. S biologickým otcem se jméno nestýká, neboť ten o ni nikdy nejevil zájem. Po nabytí zletilosti si osvojovaná změnila příjmení z rodného příjmení na celé jméno osvojenkyně. Navrhovatel dále uvedl, že tvoří spolu se zletilou jméno společnou domácnost, spořádanou a šťastnou rodinu, a proto se rozhodli pro řešení spočívající právě v osvojení zletilé navrhovatelem. Zletilá celé jméno osvojenkyně se k návrhu navrhovatele připojila a s osvojením souhlasila. Z provedených důkazů soud učinil tato skutková zjištění: Osvojenec – celé jméno osvojenkyně, je dcerou biologických rodičů celé jméno svědkyně, datum narození a otce jméno příjmení, datum narození /rodný list celé jméno osvojenkyně Manželství biologických rodičů bylo ukončeno rozvoden v roce 1994, zapsaným otcem osvojenkyně je jméno příjmení /zápis o určení rodičovství k narozenému dítěti/. Matka osvojenkyně uzavřela nové manželství s celé jméno osvojitele dne datum /oddací list/. Z výpovědi matky osvojenkyně a současně manželky navrhovatele byl stvrzen harmonický a láskyplný vztah mezi osvojenkyní a navrhovatelem, který plně odpovídá vztahu otce s dcerou. Závěr o skutkovém stavu se plně shodoval se skutkovými zjištěními, a proto bylo možno na skutkové zjištění plně odkázat. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od datum, (dále jen NOZ) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 846 NOZ zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 písm. c), d) NOZ zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodná osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak dále platí, že zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 849 odst. 1 NOZ osvojenci a jeho potomkům nevzniká osvojením příbuzenský poměr vůči členům rodiny osvojitele a nenabývají vůči nim žádných majetkových práv. Osvojitel nenabývá osvojením žádných majetkových práv vůči osvojenci a jeho potomkům. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že osvojenec a jeho potomci nepozbývají osvojením práv ve vlastní rodině. V projednávané věci podal uvedený návrh osvojitel, který chtěl osvojit zletilou dceru své manželky. Provedeným dokazováním bylo potvrzeno, že jsou zde jednoznačně splněny podmínky pro osvojení zletilé, které je obdobou osvojení nezletilého dítěte, neboť navrhovatel celé jméno osvojitele pečoval o osvojenkyni jako o vlastní již v době její nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) NOZ) a vedle toho je alternativně splněna podmínka, že navrhovatel – osvojitel hodlá osvojit dceru své manželky (§ 847 odst. 1 písm. d) NOZ). Existence jakékoliv překážky ve smyslu § 847 odst. 2 NOZ pro nevyhovění návrhu osvojitele nebyla shledána, neboť soud neměl za to, že by snad toto rozhodnutí bylo v rozporu s odůvodněnými zájmy pokrevních rodičů zletilé. Ostatně biologický otec se o osvojovanou nikterak nezajímal. Stejně tak soud nepovažoval takové rozhodnutí za rozporné s dobrými mravy. Naopak se domníval, že takové rozhodnutí i do budoucna je z hlediska osvojitele a osvojence žádoucí. Jelikož tedy soudem nebyla zjištěna žádná překážka, pro kterou by nebylo možné tomuto návrhu vyhovět, soud návrhu vyhověl. (výrok I.) Dále soud rozhodl i o tom, že jako otec v rodném listu zletilé bude nadále veden osvojitel celé jméno osvojitele, namísto biologického otce jméno příjmení, datum narození v anonymizováno, příjmení jméno, přičemž soud rozhodnutí po nabytí právní moci doručí příslušnému matričnímu úřadu, tj. stát. instituce a v návaznosti na to bude provedena změna v knize narození. (výrok II.) Jelikož se nejednalo o žádné z řízení výslovně zmíněných v § 23 ZŘS, účastníci by v zásadě měli proti sobě právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Vzhledem k tomu, že soud vyhověl návrhu navrhovatelky, ke kterému se jednoznačně připojila i zletilá a není tedy nikdo, vůči němuž by bylo možno náhradu nákladů přiznat, rozhodl soud, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává. (výrok III.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Odvolání nemůže úspěšně podat ten, kdo se po vyhlášení rozhodnutí práva na podání odvolání proti takovému rozhodnutí výslovně vzdal.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.