9 C 136/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 272,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 272,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 15 272,33 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 373 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15 272,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 15 272,33 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, , Anonymizováno, , uzavřel s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 30. 6. 2023 smlouvu o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 300 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru ve výši 7 972,33 Kč, přičemž úvěr měl být vrácen i s poplatkem do 30. 7. 2023. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný ve sjednaném termínu úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, když neuhradil jakoukoliv částku, a právní předchůdce žalobkyně, respektive žalobkyně měla nárok na vrácení částky 15 272,33 Kč. Žalovaný ani po upomínání ničeho neuhradil, přičemž žalobkyni vznikl nárok i na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 2. 7. 2025.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 6. 2025 č.j. 9 C 136/2025-26 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 2. 7. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy soud bezpečně zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, , Anonymizováno, , uzavřel s žalovaným prostředky elektronické komunikace na dálku dne 30. 6. 2023 smlouvu o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 300 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru ve výši 7 972,33 Kč, přičemž úvěr měl být vrácen i s poplatkem do 30. 7. 2023. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Součástí smlouvy byl i Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dále i Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, částku ve výši 7 300 Kč, jak soud zjistil z potvrzení o provedené platbě. Žalovaný k datu splatnosti úvěru nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně ničeho. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě do 30. 7. 2023, a to ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 20. 12. 2024. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 20. 12. 2024, která byla žalovanému řádně doručována na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku, kterou žalovaný uváděl i v samotné smlouvě o úvěru.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Ze shora učiněných skutkových zjištění pak soud měl možnost si učinit i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku smlouva o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně s tím, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě uzavřené smlouvy žalovanému úvěr ve výši 7 300 Kč, který poukázal ve prospěch účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit celkově částku 15 272,33 Kč, avšak poskytnutý úvěr spolu s poplatkem z úvěru do 30. 7. 2023 nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě řádně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 20. 12. 2024.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem.

10. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

11. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

14. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

15. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

17. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 300 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit poskytnutý úvěr ve výši 7 300 Kč spolu s úrokem (poplatkem za poskytnutí úvěru) ve výši 7 972,33 Kč nejpozději do 30. 7. 2023. Žalovaný řádně úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z žalované částky ve výši 15 272,33 Kč od 31. 7. 2023. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl právním předchůdcem žalobkyně i žalobkyní řádně vyzván, žalobě vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky, přičemž zároveň měl také za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 272,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 15 272,33 Kč od 31. 7. 2023 do zaplacení. (výrok I.)

18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 a § 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 273 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 373 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)