9 C 137/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 12 941 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 886,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 922,36 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, částku ve výši 54,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 494 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 3. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 886,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 922,36 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, a částky ve výši 54,77 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace na dálku dne 31. 5. 2024 smlouvu o úvěru na základě registrace žalované na webovém portálu žalobkyně , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalované poskytnut postupný a kontokorentní úvěr ve výši úvěrového rámce 58 300 Kč, přičemž žalovaná měla řádně čerpaný úvěr vrátit žalobkyni i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru nejpozději do 22. 11. 2025, když výše denní splátky úvěru byla vypočtena na 53,85 Kč. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaná poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jejího osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy žalobkyně poukázala ve prospěch účtu žalované č. , č. účtu, částku úvěru ve výši 4 900 Kč dne 31. 5. 2024 a v částce 600 Kč ve stejný den. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a žalobkyně zesplatnila úvěr k datu 29. 10. 2024. Žalovaná k tomuto datu dlužila částku v celkové výši 12 886,23 Kč a na smluvní pokutě pak dlužila částku 54,77 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 30. 6. 2025.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 6. 2025 č.j. 9 C 137/2025-25 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 30. 6. 2025 spolu s žalobou, přičemž ani žalobkyně se k této výzvě nevyjádřila v soudem stanovené lhůtě. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy bylo bezpečně zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou prostředky elektronické komunikace na dálku dne 31. 5. 2024 smlouvu o úvěru na základě registrace žalované na webovém portálu žalobkyně , Anonymizováno, , na jejímž, Anonymizováno, základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaná měla řádně čerpaný úvěr vrátit žalobkyni i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru nejpozději do 22. 11. 2025, když výše denní splátky úvěru byla vypočtena na 53,85 Kč. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaná poskytla i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jejího osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána, stejně tak i údaje k posouzení její úvěruschopnosti, jak mohl soud zjistit z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti a Metodiky posuzování úvěruschopnosti a dalších podkladů k jejímu zjišťování tj. výpisů z běžného účtu, mzdových lístků, jakož i údaje ohledně jejího osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy žalobkyně poukázala ve prospěch účtu žalované č. , č. účtu, uvedenou částku úvěru. Součástí smlouvy o úvěru byly i Sazebník, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru a Všeobecné obchodní podmínky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a žalobkyně zesplatnila úvěr k datu 29. 10. 2024. Žalovaná k tomuto datu dlužila částku v celkové výši 12 886,23 Kč a na smluvní pokutě pak dlužila částku 54,77 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2025.

6. Ze shora učiněných skutkových zjištění pak soud měl možnost si učinit i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku smlouva o úvěru na základě registrace žalované na webovém portálu žalobkyně s tím, že žalobkyně poskytla na základě uzavřené smlouvy žalované úvěr ve výši 5 500 Kč, který poukázala ve prospěch účtu žalované. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a žalobkyně zesplatnila úvěr k datu 29. 10. 2024. Žalovaná k tomuto datu dlužila částku v celkové výši 12 886,23 Kč a na smluvní pokutě pak dlužila částku 54,77 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2025.

7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Stejně tak ji posuzoval i podle úpravy spotřebitelského úvěru obsažené v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

9. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

10. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, o čemž svědčily veškeré listinné důkazy ve vztahu k posuzování úvěruschopnosti žalované. Stejně tak byla žalovaná řádně informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr s rámcem ve výši 58 300 Kč poskytnut, kdy si musela být vědoma částky, kterou bude muset žalobkyni uhradit v souvislosti s poskytnutým úvěrem, respektive čerpanou částkou úvěru, dále jí byla sdělena i výše RPSN a další skutečnosti týkající se poskytnuté částky. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná poskytla a uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

11. Dále pak ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

12. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

15. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

16. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

18. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaná byla povinna vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem (poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky) nejpozději do 22. 11. 2025. Žalovaná řádně úvěr nesplácela ve splátkách v dohodnuté lhůtě a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z žalované částky ve výši 5 922,36 Kč od 30. 10. 2024. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla žalobkyní řádně vyzvána, žalobě zcela vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky, jakož i nárok na smluvní pokutu ve výši 54,77 Kč a na úrok z úvěru ve výši 6 963,87 Kč. (výrok I.)

19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 100 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 a § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 294 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 494 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)