9 C 146/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky ve výši 22 665,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 800 Kč, částku ve výši 19 765,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 765,62 Kč od 25. 7. 2024 do zaplacení, a dále částku ve výši 100 Kč představující smluvní pokutu, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 480 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 22 665,62 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 19 765,62 Kč, když uvedená částka byla tvořena právě částkou ve výši 19 765,62 Kč a částkou 100 Kč představující smluvní pokutu, jakož i částkou 2 800 Kč odpovídající smluvní pokutě za předčasně ukončenou smlouvu, a to z titulu nehrazení dodávek plynu do daného odběrného místa na adrese adresa. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 6. 1. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu, přičemž smlouva byla uzavřena na určitou dobu 36 měsíců s možným opakovaným prodloužením vždy o jeden rok. Zálohy byly sjednány na částku 5 020 Kč měsíčně a měly být hrazeny prostřednictvím trvalého příkazu k úhradě z účtu žalovaného. Následně byly zálohy zvýšeny na částku 8 670 Kč od 15. 2. 2024. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebraný plyn byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalovaný sice hradil zálohy na odebraný plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku 68 695,62 Kč za odebraný plyn v množství 3 130,05 m3 v období od 7. 11. 2023 do 26. 6. 2024, dále částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou záloh s tím, že na uvedenou částku byla započtena částka veškerých uhrazených záloh a žalovaný tedy dlužil žalobkyni částku 19 765,62 Kč s tím, že tuto neuhradil ani po opakovaných výzvách a k datu 4. 7. 2024 došlo k odstoupení od smlouvy. Z uvedeného důvodu pak žalobkyně požadovala po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když za každý měsíc činila smluvní pokuta 400 Kč a smlouva byla ukončena předčasně o 7 měsíců. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani přes doručování upomínky ze dne 23. 10. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 23. 7. 2025. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2025 č.j. 9 C 146/2025-32 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 23. 7. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 6. 1. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu a Ceník. přičemž smlouva byla uzavřena na určitou dobu 36 měsíců s možným opakovaným prodloužením vždy o jeden rok. Zálohy byly sjednány na částku 5 020 Kč měsíčně a měly být hrazeny prostřednictvím trvalého příkazu k úhradě z účtu žalovaného. Následně byly zálohy zvýšeny na částku 8 670 Kč od 15. 2. 2024, jak soud zjistil z Nového plánu záloh ze dne 24. 1. 2024. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebraný plyn byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalovaný sice hradil zálohy na odebraný plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku 68 695,62 Kč za odebraný plyn v množství 3 130,05 m3 v období od 7. 11. 2023 do 26. 6. 2024, která byla fakturována vyúčtováním dodávky plynu č. hodnota ze dne 4. 7. 2024. Na uvedenou částku byla započtena částka veškerých uhrazených záloh a žalovaný tedy dlužil žalobkyni částku 19 765,62 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtována částka 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou záloh k datu 15. 4. 2024 a záloh k datu 15. 5. 2024 s tím, že o tomto byl informován sdělením – oznámením o přerušení dodávky ze dne 21. 5. 2024. Zároveň bylo zjištěno, že dlužné částky neuhradil ani po opakovaných výzvách a k datu 4. 7. 2024 došlo k odstoupení od smlouvy. Z uvedeného důvodu pak žalobkyně požadovala po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když za každý měsíc činila smluvní pokuta 400 Kč a smlouva byla ukončena předčasně o 7 měsíců, jak bylo zjištěno z plánu záloh a plateb na budoucí období, respektive z odstoupení od smlouvy ze dne 4. 7. 2024. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani přes doručování upomínky ze dne 23. 10. 2024. Veškeré písemnosti byly řádně doručovány žalovanému na adresu odběrného místa, na niž ostatně byla žalovanému doručována i předžalobní upomínka i žaloba, jak soud zjistil z poštovních archů. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva ve vztahu k dodávce plynu je svou povahou smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. A konečně ve smyslu § 2052 NOZ ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, jež svým obsahem odpovídá povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalobkyně dodávala řádně do sjednaného odběrného místa plyn, přičemž dodávky, respektive cenu za odebranou komoditu žalovanému řádně vyúčtovala, stejně tak i požadované smluvní pokuty. Žalovaný hradil zálohy na odebraný plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, přičemž dlužil částku 19 765,62 Kč a dále částku smluvní pokuty ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když za každý měsíc činila smluvní pokuta 400 Kč a smlouva byla ukončena předčasně o 7 měsíců k datu 4. 7. 2024. Žalovaný nic na dluhu neuhradil a dostal se i do prodlení, přičemž podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně opakovaně ze strany žalobkyně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalovaným částkám i k uplatněnému příslušenství. (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 907 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 a § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 273 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 480 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.