9 C 146/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky ve výši 22 665,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 800 Kč, částku ve výši 19 765,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 765,62 Kč od 25. 7. 2024 do zaplacení, a dále částku ve výši 100 Kč představující smluvní pokutu, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 480 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 22 665,62 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 19 765,62 Kč, když uvedená částka byla tvořena právě částkou ve výši 19 765,62 Kč a částkou 100 Kč představující smluvní pokutu, jakož i částkou 2 800 Kč odpovídající smluvní pokutě za předčasně ukončenou smlouvu, a to z titulu nehrazení dodávek plynu do daného odběrného místa na adrese , adresa, . K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 6. 1. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu, přičemž smlouva byla uzavřena na určitou dobu 36 měsíců s možným opakovaným prodloužením vždy o jeden rok. Zálohy byly sjednány na částku 5 020 Kč měsíčně a měly být hrazeny prostřednictvím trvalého příkazu k úhradě z účtu žalovaného. Následně byly zálohy zvýšeny na částku 8 670 Kč od 15. 2. 2024. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebraný plyn byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalovaný sice hradil zálohy na odebraný plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku 68 695,62 Kč za odebraný plyn v množství 3 130,05 m3 v období od 7. 11. 2023 do 26. 6. 2024, dále částku 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou záloh s tím, že na uvedenou částku byla započtena částka veškerých uhrazených záloh a žalovaný tedy dlužil žalobkyni částku 19 765,62 Kč s tím, že tuto neuhradil ani po opakovaných výzvách a k datu 4. 7. 2024 došlo k odstoupení od smlouvy. Z uvedeného důvodu pak žalobkyně požadovala po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když za každý měsíc činila smluvní pokuta 400 Kč a smlouva byla ukončena předčasně o 7 měsíců. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani přes doručování upomínky ze dne 23. 10. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 23. 7. 2025.Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2025 č.j. 9 C 146/2025-32 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 23. 7. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 6. 1. 2021 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky plynu a Ceník. přičemž smlouva byla uzavřena na určitou dobu 36 měsíců s možným opakovaným prodloužením vždy o jeden rok. Zálohy byly sjednány na částku 5 020 Kč měsíčně a měly být hrazeny prostřednictvím trvalého příkazu k úhradě z účtu žalovaného. Následně byly zálohy zvýšeny na částku 8 670 Kč od 15. 2. 2024, jak soud zjistil z Nového plánu záloh ze dne 24. 1. 2024. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebraný plyn byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalovaný sice hradil zálohy na odebraný plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, kdy tedy žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku 68 695,62 Kč za odebraný plyn v množství 3 130,05 m3 v období od 7. 11. 2023 do 26. 6. 2024, která byla fakturována vyúčtováním dodávky plynu č. , hodnota, ze dne 4. 7. 2024. Na uvedenou částku byla započtena částka veškerých uhrazených záloh a žalovaný tedy dlužil žalobkyni částku 19 765,62 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtována částka 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení s úhradou záloh k datu 15. 4. 2024 a záloh k datu 15. 5. 2024 s tím, že o tomto byl informován sdělením – oznámením o přerušení dodávky ze dne 21. 5. 2024. Zároveň bylo zjištěno, že dlužné částky neuhradil ani po opakovaných výzvách a k datu 4. 7. 2024 došlo k odstoupení od smlouvy. Z uvedeného důvodu pak žalobkyně požadovala po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když za každý měsíc činila smluvní pokuta 400 Kč a smlouva byla ukončena předčasně o 7 měsíců, jak bylo zjištěno z plánu záloh a plateb na budoucí období, respektive z odstoupení od smlouvy ze dne 4. 7. 2024. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani přes doručování upomínky ze dne 23. 10. 2024. Veškeré písemnosti byly řádně doručovány žalovanému na adresu odběrného místa, na niž ostatně byla žalovanému doručována i předžalobní upomínka i žaloba, jak soud zjistil z poštovních archů.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva ve vztahu k dodávce plynu je svou povahou smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.A konečně ve smyslu § 2052 NOZ ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, jež svým obsahem odpovídá povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalobkyně dodávala řádně do sjednaného odběrného místa plyn, přičemž dodávky, respektive cenu za odebranou komoditu žalovanému řádně vyúčtovala, stejně tak i požadované smluvní pokuty. Žalovaný hradil zálohy na odebraný plyn, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, přičemž dlužil částku 19 765,62 Kč a dále částku smluvní pokuty ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když za každý měsíc činila smluvní pokuta 400 Kč a smlouva byla ukončena předčasně o 7 měsíců k datu 4. 7. 2024. Žalovaný nic na dluhu neuhradil a dostal se i do prodlení, přičemž podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně opakovaně ze strany žalobkyně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalovaným částkám i k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 907 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 a § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 273 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 480 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)