9 C 15/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 103 774,31 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 20.932,61 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [číslo], 701 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky ve výši 44.585,48 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 35.904 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 31.062,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 a následně postoupenou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném původně zaplacení částky ve výši 103.774,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z uvedených částek od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela prostředky elektronické komunikace na dálku dne [datum] Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 772 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 25.562 Kč měl celkem zaplatit 55.562 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 22.824 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 317 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum]. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 5.200 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak podle žalobkyně činil: 29.190,32 Kč na jistině, 23.284,83 Kč na úrocích, 14.348 Kč na doplňkové službě PODPORA (5.372 Kč na odkladu, 8.092 Kč na nemoci a 8.092 Kč na práci), 800 Kč na nákladech na upomínání, 61,15 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 8,65 Kč a 14.595,16 Kč na smluvní pokutě. Žalobkyně žalobou nepožadovala vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru 61,15 Kč a vyčíslený úrok za prodlení s úhradou splátky inkasní služby ve výši 8,65 Kč a zohlednila verifikační platbu žalovaného ve výši 1 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), již dne [datum].

3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 20.932,61 Kč, přičemž soud tedy částečně řízení zastavil ve smyslu tohoto dispozitivního úkonu žalobkyně podle § 96 odst. 2 OSŘ. Důvodem pro toto částečné zpětvzetí bylo to, že v rámci již ukončeného (až po podání žaloby v průběhu již zahájeného řízení) insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] ve vztahu k žalovanému, bylo žalovaným uhrazeno celkem 20.932,61 Kč. Nadále tak bylo vedeno řízení pro jistinu ve výši 82.841,70 Kč a rovněž pro příslušenství. (výrok I.)

4. Soud nařídil jednání na den [datum], k němuž byli řádně předvoláni žalobkyně i žalovaný. Žalobkyně se z tohoto jednání řádně omluvila, přičemž souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se k tomuto jednání nedostavil, ač mu bylo předvolání řádně doručeno, aniž by svou neúčast omluvil. Soud tak postupoval podle § 101 odst. 3 OSŘ, kdy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

5. Na základě žalobkyní předložených důkazů a jejích tvrzení, k nimž se žalovaný s ohledem na jeho procesní pasivitu nijak nevyjádřil, učinil soud ve věci následující skutková zjištění:

6. Žalobkyně s žalovaným uzavřela prostředky elektronické komunikace na dálku dne [datum] Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč. Ze Smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 772 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 25.562 Kč měl celkem zaplatit 55.562 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 22.824 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 317 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Soud pak uvedené skutečnosti měl za zjištěné i z Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce, stejně tak i z Detailu pohybu ohledně bezhotovostní platby a dále z Potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum]. Součástí této smlouvy bylo i Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako příloha [číslo] této smlouvy a příloha [číslo] – smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, to vše ze dne [datum] spolu s žádostí o doplňkové služby PODPORA. Pokud šlo o doplňkovou službu PODPORA, pak tato opravňovala žalovaného využít možnosti odkladů splátek úvěru nejvýše 3x za jeden kalendářní rok, a to o odklad nejvýše 2 (dvou) splátek bez uvedení důvodu. Doplňková služba byla zpoplatněna za dobu trvání úvěru částkou ve výši 22.824 Kč, kdy výše měsíčních splátek za tuto doplňkovou službu činila 317 Kč. Uvedená služba pak mohla být využita i k odkladu splátek na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění či hospitalizace, případně i za situace ztráty zaměstnání. Stejně tak byly vyhotoveny žalobkyní i předsmluvní informace a souhlas se zpracováním osobních údajů, když jejich součástí byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva pak byla uzavřena na základě žádosti ze strany žalovaného ze dne [datum]. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně i prostřednictvím elektronické komunikace informovala žalovaného o podstatných náležitostech smlouvy a zároveň jej informovala o nutnosti provedení verifikační platby, když mu sdělila veškeré potřebné informace k tomuto postupu verifikace, stejně tak k provedení souhlasu s inkasem. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ale jen pouze z dluhu na doplňkových službách. Ve smlouvě byl obsažen ceník účtovaných poplatků (1. upomínka zpoplatněna 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), smluvně bylo ujednáno i oprávnění věřitele po marných výzvách k úhradě dlužné splátky nesplacenou část úvěru prohlásit za okamžitě splatnou.

7. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum], o čemž informovala žalovaného dopisem – sdělení o zesplatnění úvěru, předžalobní upomínky z tohoto dne. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 5.200 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak podle žalobkyně činil: 29.190,32 Kč na jistině, 23.284,83 Kč na úrocích, 14.348 Kč na doplňkové službě PODPORA (5.372 Kč na odkladu, 8.092 Kč na nemoci a 8.092 Kč na práci), 800 Kč na nákladech na upomínání, 61,15 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 8,65 Kč a 14.595,16 Kč na smluvní pokutě. Toto pak soud zjistil z uvedeného výzvy ze dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky, za níž soud považoval právě sdělení o zesplatnění úvěru, předžalobní upomínky ze dne [datum]. Soud zjistil z uvedené listiny, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru, informovala jej o možnosti případných splátek dluhu a dalších možnostech řešení dluhu. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] a ze dne [datum] pak soud zjistil, že uvedené výzvy byly žalovanému řádně doručovány. Soud pak zjistil z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne [datum] č.j. [insolvenční spisová značka], že došlo ke zrušení schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře ve věci žalovaného jakožto dlužníka, když důvodem pro toto rozhodnutí, kterým došlo také k zastavení insolvenčního řízení ve věci dlužníka, tj. žalovaného, bylo uvedení nepravdivých údajů žalovaným ohledně jeho majetkových poměrů.

8. Soud dále provedl k důkazu znalecký posudek [číslo] posouzení podmínek [právnická osoba] při poskytování spotřebitelských úvěrů, výpis ohledně nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru a auditní zprávu ohledně spotřebitelského úvěru, avšak tyto listinné důkazy nebyly podle přesvědčení soudu nijak zásadní pro jeho rozhodování v této věci.

9. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

10. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 772 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 25.562 Kč měl celkem zaplatit 55.562 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 22.824 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 317 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum], o čemž informovala žalovaného dopisem z tohoto dne. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 5.200 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak podle žalobkyně činil: 29.190,32 Kč na jistině, 23.284,83 Kč na úrocích, 14.348 Kč na doplňkové službě PODPORA (5.372 Kč na odkladu, 8.092 Kč na nemoci a 8.092 Kč na práci), 800 Kč na nákladech na upomínání, 61,15 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 8,65 Kč a 14.595,16 Kč na smluvní pokutě. Žalovaný pak v rámci ukončeného insolvenčního řízení uhradil částku ve výši 20.932,61 Kč a žalobkyně požadovala 82.841,70 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem.

11. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele.

13. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

14. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 30.000 Kč poskytnut, stejně tak si byl vědom poskytnutí doplňkových služeb a nutnosti hradit i splátky ve vztahu k těmto službám. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

15. Podle § 1813 NOZ jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Žalovanému byly podmínky předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodl vstoupit do závazkového vztahu a bylo pouze jeho autonomním rozhodnutím učinit verifikační platbu ve výši 1 Kč a tímto způsobem tedy vyvolat právní následky spojené s uzavřením úvěrové smlouvy, kdy si musel být vědom svých povinností (jakož i práv) ve vztahu k poskytnutému úvěru. I kdyby se s podmínkami úvěrové smlouvy řádně neseznámil, mohla žalobkyně oprávněně předpokládat, že se s nimi seznámil, že si byl od počátku všech podmínek úvěru vědom. Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA bylo možno posuzovat jako tzv. nepojmenovanou smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 NOZ. S ohledem na ustanovení § 1813 věta druhá NOZ pak nebylo podle přesvědčení soudu možno považovat ujednání o výši poplatku za tyto doplňkové služby jako nepřiměřené (a tudíž zakázané) ujednání, neboť se jednalo o ujednání o ceně plnění, přičemž informace o výši ceny za plnění byly žalobci poskytnuté v úvěrové smlouvě jasným a srozumitelným způsobem, jak soud uvedl výše. Soud se tak neztotožnil s vyslovenými závěry v jiných senátech zdejšího soudu, například s vysloveným právním závěrem ohledně rozporu ujednání o doplňkové službě PODPORA v řízení vedeném pod sp.zn. 2 C 23/2022 či v řízení sp.zn. 15 C 93/2021.

16. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ, případně bylo možno zdůraznit, že nebyla namítnuta relativní neplatnost ze strany žalovaného pro jeho absolutní procesní pasivitu, která vyvrcholila jeho neposkytnutím součinnosti žalobkyni v případě navrženého smíru, který byl bezpečně pro žalovaného velmi výhodný, avšak žalovaný svou nečinností způsobil, že soud takový navržený smír nemohl k datu jednání schválit, jestliže nedoručil identický návrh smíru se svým podpisem.

17. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

18. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

20. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

21. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

22. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

23. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

24. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

25. Ve vztahu ke sjednané smluvní pokutě soud tuto posuzoval podle § 122 odst. 1 ZSÚ, kdy podle uvedeného ustanovení platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

26. Podle odst. 2 pak uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

27. Podle odst. 3 pak souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

28. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, který byl poskytnut i za účelem zajištění jiného závazku vůči žalobkyni. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72měsíčních splátkách po 772 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 25.562 Kč měl celkem zaplatit 55.562 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 22.824 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 317 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum], o čemž informovala žalovaného dopisem z tohoto dne. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 5.200 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak podle žalobkyně činil: 29.190,32 Kč na jistině, 23.284,83 Kč na úrocích, 14.348 Kč na doplňkové službě PODPORA (5.372 Kč na odkladu, 8.092 Kč na nemoci a 8.092 Kč na práci), 800 Kč na nákladech na upomínání, 61,15 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru, smluvní úroky za prodlení inkasní služby 8,65 Kč a 14.595,16 Kč na smluvní pokutě. Žalovaný pak v rámci ukončeného insolvenčního řízení uhradil částku ve výši 20.932,61 Kč a žalobkyně požadovala 82.841,70 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem.

29. Soud s ohledem ke skutečnosti, že soud považoval právní jednání žalobkyně a žalovaného za zcela souladné s příslušnými ustanoveními NOZ a ZSÚ dospěl k závěru, že veškeré částky požadované žalobkyní v tomto řízení po žalovaném byly zcela oprávněné, když žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně seznámila žalovaného s podmínkami smlouvy, když mu tuto kompletní zaslala na jeho emailovou adresu. Součástí emailu byla i smlouva týkající se možného uzavření doplňkových služeb Podpora a smlouva o inkasní službě s uvedením, o jaké služby se jedná a jaký je poplatek za jejich sjednání. Pokud měl žalovaný nějaké výhrady, měl možnost a byl o tom i poučen v daném emailu, že může navrhnout změny smlouvy. Podle § 1820 a násl. NOZ lze spotřebitelské smlouvy uzavřít tzv. distančním způsobem, tedy i prostřednictvím emailové korespondence. Skutečnost, že nakonec žalovaný nevyužil smluvené možnosti odkladu splátek či přerušení splácení není důvodem pro neplacení poplatků za tyto služby, když naopak takovou službu mohl využít a pokud by tak učinil, nemuselo fakticky ani dojít k zesplatnění úvěru. Žalovaný tak neuhradil dlužnou částku požadovanou žalobou ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum], ani nevyužil možnosti nabízené ze strany žalobkyně na splácení dluhu. S ohledem k uvedeným skutečnostem tak soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému uhradit částku jistiny, další požadované částky a stejně tak vyhověl žalobě i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení a požadovanému smluvnímu úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky ve výši 35.904 Kč od [datum] do zaplacení, kdy ani tento požadavek na zaplacení smluveného úroku z prodlení nepovažoval za rozporné s dobrými mravy. (výrok I.)

30. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 146 odst. 2 věta první OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 4.152 Kč, v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 103.774,31 Kč tj. 5.260 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 4 úkony právní služby tj. 21.040 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 1.200 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006). Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce 4.670,40 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 31.062,40 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)