9 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky ve výši 21 461,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 461,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 21 461,07 Kč od 19. 10. 2023, Anonymizováno, do, Anonymizováno, zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 15,54 % ročně z částky 21 461,07 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 497,09 Kč za dobu od 6. 12. 2022, Anonymizováno, do 18. 10. 2023, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 720,88 Kč za dobu od 6. 12. 2022 do 18. 10. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 311 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 21 461,07 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 21 461,07 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 15,54 % ročně z částky 21 461,07 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 497,09 Kč za dobu od 6. 12. 2022 do 18. 10. 2023, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 1 720,88 Kč za dobu od 6. 12. 2022 do 18. 10. 2023. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovanou na základě její žádosti dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 20 000 Kč, když uvedená částka byla žalované poskytnuta na její bankovní účet, tel. číslo, /, Anonymizováno, . Žalovaná měla povinnost uhradit úvěr v 96 pravidelných splátkách, jejichž splatnost byla stanovena k 14. dne příslušného měsíce. První splátka úvěru měla být žalovanou uhrazena dne 14. 1. 2023 s tím, že poslední splátka pak měla být uhrazena k datu 14. 12. 2030. Výše měsíční splátky byla stanovena ve výši 367 Kč, výše poslední splátky pak měla činit 259,70 Kč. Žalovaná pak souhlasila s inkasem splátek z jejího účtu, na který jí byl úvěru poskytnut. Žalovaná řádně neplnila své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, když na účtu neudržovala dostatečný zůstatek k inkasu splátek. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala řádně úvěruschopnost žalované. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaná opakovaně porušovala podmínky Smlouvy, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný, což oznámila žalované dopisem ze dne 16. 7. 2023. Žalovaná pak k datu zesplatnění úvěru dlužila na jistině částku ve výši 19 961,07 Kč, na poplatcích částku ve výši 1 500 Kč a dále měla žalobkyně i nárok na úrok z úvěru a úroky z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 10. 2023.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne 2. 2. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ).Usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 1. 2024 č.j. 9 C 15/2024-31 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 2. 2. 2024 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas již předem. Soud s ohledem na pasivitu žalované a souhlas žalobkyně v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.Na základě žalobkyní předložených důkazů a jejích tvrzení učinil soud ve věci tato skutková zjištění, kdy měl za prokázané, že žalobkyně na základě žádosti žalované s ní uzavřela dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 20 000 Kč (Smlouva), když uvedená částka byla žalované poskytnuta na její bankovní účet, tel. číslo, /, Anonymizováno, , což bylo zjištěno z výpisu z účtu. Žalovaná měla povinnost uhradit úvěr v 96 pravidelných splátkách, jejichž splatnost byla stanovena k 14. dne příslušného měsíce. První splátka úvěru měla být žalovanou uhrazena dne 14. 1. 2023 s tím, že poslední splátka pak měla být uhrazena k datu 14. 12. 2030. Výše měsíční splátky byla stanovena ve výši 367 Kč, výše poslední splátky pak měla činit 259,70 Kč. Žalovaná pak souhlasila s inkasem splátek z jejího účtu, na který jí byl úvěru poskytnut. Součástí této Smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník. Žalované byly pak poskytnuty Předsmluvní informace a vysvětlení k poskytnutému úvěru. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posuzovala řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná řádně neplnila své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, když na účtu neudržovala dostatečný zůstatek k inkasu splátek, jak opět mohl soud zjistit z výpisů z účtu a transakční historie, jakož i z 1. upomínky, kterou byla žalovaná upozorněna, že nemá na účtu dostatečný zůstatek ke splácení poskytnutého úvěru. Dále byla žalovaná vyzvána k dodržování podmínek Smlouvy i 1. výzvou a opakovanou výzvou k úhradě dluhu (2. výzvou) (spolu s dodejkami). Na žádnou výzvu však nijak nereagovala, nesplácela řádně poskytnutý úvěr. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaná opakovaně porušovala podmínky Smlouvy, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k datu 14. 7. 2023, což oznámila žalované dopisem ze dne 16. 7. 2023, který opět doručovala žalované na jí uvedenou doručovací adresu, když žalovaná žalobkyni ani nijak neoznámila, že by snad změnila bydliště. Žalovaná pak k datu zesplatnění úvěru dlužila na jistině částku ve výši 19 961,07 Kč, na poplatcích částku ve výši 1 500 Kč a dále měla žalobkyně i nárok na úrok z úvěru a úroky z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 10. 2023.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi účastníky byla uzavřena platným způsobem Smlouva (o úvěru), na jejímž základě byl žalované žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná byla povinna tento řádně splácet, což však nečinila, opakovaně se dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru, nesplácela jej a žalobkyně úvěr k datu 14. 7. 2023 zesplatnila. O tomto pak žalovanou informovala dopisem ze dne 16. 7. 20123 a vyzvala ji k úhradě dlužné částky. Žalovaná pak k datu zesplatnění úvěru dlužila na jistině částku ve výši 19 961,07 Kč, na poplatcích částku ve výši 1 500 Kč a dále měla žalobkyně i nárok na úrok z úvěru a úroky z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 2. 10. 2023.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně jako bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.Podle přesvědčení soudu žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, o čemž svědčily předkládané listiny jakožto součást Smlouvy, když zároveň měla žalobkyně možnost její úvěruschopnost ověřit náhledem na stav jejího běžného účtu. Žalovaná byla řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 20 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně vše uvedla a vyplnila, uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut na základě platně uzavřených smluv, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.V daném případě pak tedy podle § 2395 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužné částky odpovídající dosud nesplacené části dluhu z úvěrové smlouvy, když tedy uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku v celkové výši 21 461,07 Kč odpovídající dlužné jistině a poplatkům uvedeným shora a rovněž příslušenství představované zákonným úrokem u prodlení a úrokem z úvěru. (výrok I.)O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 859 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 311 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)