9 C 154/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky ve výši 18 360 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 2. 4. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 28. 4. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 20. 6. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 11. 7. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 26. 7. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 16. 9.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 530 Kč od 8. 11. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 11. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 615 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 16. 3. 2025 domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku v celkové výši 18 360 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých částek tvořících v součtu právě žalovanou jistinu. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že žalovaná opakovaně využila služeb žalobkyně jakožto dopravce v rámci veřejné (městské) hromadné dopravy, přičemž se nemohla v těchto případech prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovanou sepsal vždy zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaná tak cestovala veřejnou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu ve dnech 1. 4. 2022, 27. 4. 2022, 30. 4. 2022, 1. 5. 2022, 19. 6. 2022, 10. 7. 2022, 25. 7. 2022, 15. 9. 2022, 7. 11. 2022, 16. 4. 2024, 26. 4. 2024, 10. 5. 2024. Podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, a dále Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, žalobkyně, této náležela částka 30 Kč za každé dlužné jízdné a přirážka (pokuta) za každou uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila, když nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne 31. 1. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 21. 7. 2025.

3. Usnesením ze dne 30. 6. 2025 č.j. 9 C 154/2025-43 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 21. 7. 2025 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu).

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů předložených žalobkyní a jejích tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy bezpečně zjistil a měl jednoznačně za prokázané, že žalovaná ve dnech 1. 4. 2022, 27. 4. 2022, 30. 4. 2022, 1. 5. 2022, 19. 6. 2022, 10. 7. 2022, 25. 7. 2022, 15. 9. 2022, 7. 11. 2022, 16. 4. 2024, 26. 4. 2024, 10. 5. 2024 žalovaná porušila přepravní podmínky žalobkyně, když využila služeb žalobkyně jakožto dopravce v rámci veřejné (městské) hromadné dopravy, přičemž se nemohla v těchto případech prokázat platným jízdním dokladem přepravnímu kontrolorovi, který se žalovanou sepsal vždy v každém případě zápis o provedené přepravní kontrole. Uvedené skutečnosti měl za prokázané z jednotlivých zápisů o provedené přepravní kontrole, a to ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, , zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, a zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, . Podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, a dále Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek , Anonymizováno, žalobkyně, této náležela částka 30 Kč za každé dlužné jízdné a přirážka (pokuta) za uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila, když nereagovala ani na předžalobní upomínku ze dne 25. 2. 2025.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Ze shora učiněných skutkových zjištění pak soud měl možnost si učinit i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná opakovaně porušila smluvní dopravní podmínky žalobkyně, když cestovala veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platného jízdního dokladu a žalobkyni náležela částka 30 Kč za každé dlužné jízdné a přirážka (pokuta) za každou uskutečněnou jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč. Celkem tak žalobkyni náležela částka 18 360 Kč a rovněž měla i nárok na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek s ohledem na její prodlení s úhradou jednotlivých dlužných částek.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. S ohledem ke skutečnosti, že nárok uplatněný žalobou vyplýval z porušení přepravních podmínek a právních předpisů v roce 2023, pak bylo třeba věc posuzovat podle právní úpravy platné a účinné od 1. 1. 2014, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ).

10. Tak podle § 2550 NOZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

11. Podle § 2551 NOZ dále platí, že podrobnější úpravu přepravy stanoví přepravní řády.

12. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Podle odst. 2 přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla").

13. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě.

14. V souvislosti se zjištěným skutkovým stavem a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně byl zcela důvodný. Žalovaná tím, že použila veřejný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 NOZ, která ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu, a tímto vznikl nárok na zaplacení stanoveného jízdného. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem při provedených přepravních kontrolách ve dnech 1. 4. 2022, 27. 4. 2022, 30. 4. 2022, 1. 5. 2022, 19. 6. 2022, 10. 7. 2022, 25. 7. 2022, 15. 9. 2022, 7. 11. 2022, 16. 4. 2024, 26. 4. 2024, 10. 5. 2024, přičemž na základě této skutečnosti jí vznikla povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou uskutečněnou cestu (jízdu) bez platného cestovního dokladu a dlužné jízdné ve výši 30 Kč za každou takovou jízdu. Žalovaná, ač následně k tomu byla vyzvána v rámci předžalobní výzvy, do dnešního dne ničeho neuhradila. Zároveň se dostala i do prodlení s úhradou dlužného jízdného Soud s ohledem k učiněnému závěru o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím k výše uvedenému právnímu hodnocení tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I.)

15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025) a DPH ve výši 21 % tj. 315 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila 2 615 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)