9 C 163/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Ing. Petrem Konečným sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. Liborem Rojarem sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 275.876 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 275.876 Kč od 2.12.2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 66.198,69 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9.5.2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 275.876 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 275.876 Kč od 2.12.2018 do zaplacení z titulu vypořádání nároku ze zaniklého členství u žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně, zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 6.3.2017 č.j. 21 D 1870/2016-38 nabyla v dědickém řízení po své matce [jméno] [příjmení] mj. členská práva a povinnosti včetně členského vkladu v družstvu žalovaného. Samotné členství [jméno] [příjmení] v družstvu zaniklo její smrtí dne [datum], přičemž v souladu se stanovami žalovaného vznikl žalobkyni jakožto dědičky zemřelé [jméno] [příjmení] nárok na vypořádací podíl, který byl splatný uplynutím 2 let od zániku členství, tedy tento měl být vypořádán nejpozději k datu [datum]. Výše vypořádacího podílu byla stanovena v souladu s vyčíslením žalovaným předloženým v rámci dědického řízení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyplacení vypořádacího podílu dne [datum] a s ohledem ke skutečnosti, že žalovaný vypořádací podíl žalobkyni nevyplatil, doručila mu předžalobní výzvu dne [datum]. Žalovaný však ani přes upozornění na možné soudní vymáhání výplaty vypořádacího podílu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný reagoval na podanou žalobu, která mu byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), spolu s elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu ze dne 14.5.2019 č.j. EPR 116054/2019-7. Žalovaný podal včas odpor proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu a zároveň se pak v předepsané zákonné lhůtě ve smyslu § 114b odst. 1 OSŘ vyjádřil k podané žalobě. Především však namítla věcnou nepříslušnost zdejšího soudu pro projednání a rozhodnutí věci, když zastával názor, že věcně příslušné jsou pro projednání této věci v prvním stupni krajské soudy. Nadto pak ještě uváděl, že nárok uplatněný žalobou je předčasný, neboť žalobkyně se stala členkou žalovaného s ohledem na výsledek dědického řízení a z její strany nedošlo k řádnému ukončení členství a tudíž jí ani nevznikl nárok na výplatu vypořádacího podílu.

3. Soud věc předložil Vrchnímu soudu v Olomouci s ohledem na vznesenou námitku věcné nepříslušnosti zdejšího soudu. Vrchní soud v Olomouci pak usnesením ze dne 11.7.2019 č.j. Ncp 162/2019-25 rozhodl, že v prvním stupni jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné okresní soudy, když podle jeho názoru nárok vznesený vůči žalovanému vyplýval z výsledku dědického řízení a nebyl zde řešen jakýkoliv spor mezi družstvem tj. žalovaným a jeho členkou. V tomto směru byl tedy zdejší soud takovým rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci vázán a věc tedy musel projednat a také ve věci učinit rozhodnutí, ač v jiných řízeních se stejným skutkovým stavem vedených u zdejšího soudu došlo k tomu, že Vrchní soud v Olomouci rozhodl opačně, tedy že věc z hlediska věcné příslušnosti mají projednat a rozhodnout o takovém nároku v prvním stupni krajské soudy (viz například řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 9 C 140/2019).

4. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany obou účastníků, kdy některá tvrzení bylo možno označit za shodná tvrzení, která soud mohl vzít za svá vlastní skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ, učinil soud ve věci tato skutková zjištění: mezi účastníky nebylo žádného sporu o proběhnuvším dědickém řízení a tedy i o tom, že žalobkyně jako dědička zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], vstoupila do jejích práv a povinností, kdy předmětem dědictví byla mj. i členská práva a povinnosti včetně členského vkladu v družstvu [název žalované], tedy u žalovaného, přičemž základní členský vklad, výše vypořádacího podílu činila částku [částka]. Toto ostatně soud zjistil i z usnesení zdejšího soudu ze dne 6.3.2017 č.j. 21 D 1870/2016-38, kterým byla schválena dohoda dědiců, na jejímž základě došlo k rozdělení pozůstalosti po zemřelé [jméno] [příjmení] tak, že veškerý majetek z pozůstalosti zdědila právě žalobkyně. Dále ze Žádosti o vyplacení majetkového podílu ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vyplacení podílu ve výši 100 %. Žalovaný pak, jak soud zjistil ze Sdělení k žádosti o vyrovnání vypořádacího podílu ze dne [datum] toto odmítl, když nabídl žalobkyni vypořádání ve výši 50 % vypořádacího podílu a sdělil žalobkyni, že pokud by na toto přistoupila, výplata by byla provedena do jednoho měsíce po uzavření dohody. Zároveň žalovaný vyzval žalobkyni, aby mu sdělila své stanovisko, aby mohl konkrétní dohodu připravit. Žalobkyně však s takovým postupem nesouhlasila a vyzvala žalovaného [příjmení] výzvou ze dne [datum] k úhradě celé částky nevypořádaného podílu ve výši [částka].

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Soud považoval veškeré provedené listinné důkazy za věrohodné a pravé, když v tomto směru nebyly ani účastníky řízení jakkoliv napadány pro jejich případnou nevěrohodnost.

6. K jednání soudu dne [datum] se dostavila pouze žalobkyně (její zástupkyně), přičemž žalovaný se prostřednictvím jeho právního zástupce z jednání omluvil, stejně tak i jeho zástupce, když však souhlasil s tím, aby jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti. Soud pak s ohledem na předmět řízení neměl důvod jakkoliv poskytovat případná poučení ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 OSŘ. Ostatně v daném případě se jednalo spíše o otázku právního posouzení věci než zjišťování skutkového stavu, kde v podstatě mezi účastníky nepanoval jakýkoliv spor o tom, že zde existoval vypořádací podíl po zemřelé [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a bylo třeba pouze hodnotit, zda žalobkyně má zákonný nárok na výplatu tohoto vypořádacího podílu.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který byl zcela jednoznačný a bezpečně vycházel ze skutkových zjištění soudu učiněných z provedeného dokazování, kdy podstatné pro rozhodnutí soudu bylo to, že žalobkyně na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 6.3.2017 č.j. 21 D 1870/2016-38 nabyla v dědickém řízení po své matce [jméno] [příjmení] mj. členská práva a povinnosti včetně členského vkladu v družstvu žalovaného. Samotné členství [jméno] [příjmení] v družstvu zaniklo její smrtí dne [datum], přičemž v souladu se stanovami žalovaného vznikl žalobkyni jakožto dědičky zemřelé [jméno] [příjmení] nárok na vypořádací podíl, který byl splatný uplynutím 2 let od zániku členství, tedy tento měl být vypořádán nejpozději k datu [datum]. Výše vypořádacího podílu byla stanovena v souladu s vyčíslením žalovaným předloženým v rámci dědického řízení a částka vypořádacího podílu tak činila [částka] Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyplacení vypořádacího podílu dne [datum] a s ohledem ke skutečnosti, že žalovaný vypořádací podíl žalobkyni odmítl vyplatit v celé výši a nabídl jí pouze 50 % z vypořádacího podílu, doručila mu předžalobní výzvu dne [datum]. Žalovaný však ani přes tuto doručenou předžalobní výzvu ničeho neuhradil. (viz níže právní hodnocení)

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Nebylo pochyb o tom, že žalobkyně jako dědička po zemřelé [jméno] [příjmení], nabyla do svého výlučného vlastnictví veškerý majetek po zemřelé, přičemž zemřelá byla členkou žalovaného [příjmení] družstva [anonymizováno] s tím, že její členský podíl v družstvu činil částku [částka]. Právě žalobkyně jako dědička zůstavitelky [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], vstoupila do jejích práv a povinností, kdy předmětem dědictví byla tedy mj. i členská práva a povinnosti včetně členského vkladu v družstvu [název žalované]. Soud pak musel nárok tedy posuzovat nikoliv pouze z hlediska zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), kdy podle NOZ byla řešena otázka vypořádání dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení], ale soud posuzoval otázky vztahující se k projednávané věci primárně z pohledu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen ZOK).

10. Soud se tak musel vypořádat s námitkou učiněnou ze strany žalovaného, který se bránil tím, že podle něj žalobkyně neukončila své členství v družstvu tj. u žalovaného a s ohledem k této skutečnosti jí nikdy nemohl vzniknout zákonný nárok na výplatu vypořádacího podílu.

11. Podle § 602 ZOK družstevní podíl přechází na právního nástupce člena za podmínek stanovených tímto zákonem nebo stanovami, ledaže přechod stanovy vylučují. Přechod družstevního podílu nelze vyloučit v bytovém družstvu v případě, že členovi svědčí právo nájmu nebo právo na uzavření nájemní smlouvy.

12. Podle § 603 odst. 1 ZOK dědic družstevního podílu, který nechce být členem družstva, je oprávněn svou účast v družstvu vypovědět, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však 1 měsíc ode dne, kdy se stal dědicem, jinak se k výpovědi nepřihlíží. Podle odst. 2 výpovědní doba činí 3 měsíce a po dobu jejího běhu není dědic podílu oprávněn se podílet na činnosti družstva. Konečně podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že podá-li dědic výpověď podle odstavce 1, platí, že se členem družstva nestal.

13. Soud se musel nutně zabývat touto námitkou a posuzovat právní jednání žalobkyně, která vyzvala výzvou ze dne [datum] žalovaného k výplatě majetkového podílu – vypořádacího podílu v družstvu po zemřelé matce, kdy jistě z povahy tohoto učiněného právního jednání bylo jednoznačně patrné, jaká byla její pravá vůle, která jistě spočívala v tom, že nechce být členkou družstva, kdy požádala o výplatu vypořádacího podílu.

14. V daném případě pak žalovaný měl respektovat její sdělení a bylo nepřípustné, aby žalobkyni nabízel vypořádací podíl ve výši 50 %.

15. Soud pak vycházel i z § 610 ZOK, kdy podle písm. b) zaniká členství v družstvu vystoupením člena, přičemž podle přesvědčení soudu došlo také předtím k zániku členství zůstavitelky její smrtí k datu [datum] ve smyslu § 610 písm. f) ZOK.

16. S ohledem na bezpečně učiněný závěr o skutkovém stavu věci, kdy nebylo pochyb o tom, že žalobkyni vznikl s ohledem k jejímu postupu nárok na výplatu vypořádacího podílu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši [částka] s tím, že žalovaný byl i v prodlení s úhradou uvedené částky již od [datum], neboť i podle stanov žalovaného měl po zániku členství právní předchůdkyně žalobkyně a potažmo žalobkyně vyplatit vypořádací podíl ve lhůtě 2 let od právní skutečnosti zakládající uplatněný nárok tj. od smrti zůstavitelky, [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tak měla nárok nejen na zaplacení uvedené částky, ale i na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh vůči žalobkyni neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž ve vztahu k příslušenství představovanému zákonným úrokem z prodlení. (výrok I.)

17. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], v odměně zástupce žalobkyně za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty [částka] tj. [částka], když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 4 a půl úkonu právní služby tj. [částka] (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po [částka], tj. [částka] (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. h) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006), dále v náhradě cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou podle ustanovení § 157 a § 158 ZPr ve výši [částka] za takto uskutečněnou cestu (osobní automobil Renault Captur, [registrační značka], palivo benzin BA 95 B, cena [částka] za 1 litr, sazba náhrady 4,20 Kč/km, počet km za jednu cestu 75 km tj. celkem za cestu tam i zpět 150 km), náhradě za promeškaný čas ve výši [částka] za 8 půlhodin za cestu k jednání soudu. Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce [částka] Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku [částka]. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)