Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

9 C 169/2020

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2021:9.C.169.2020.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , obec a číslo o zaplacení částky 4 821 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.821 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3.000 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 200,83 Kč za dobu od 11. 2. 2020 do 13. 10. 2020 z částky 3.000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.821 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 3.000 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 200,83 Kč za dobu od 11. 2. 2020 do 13. 10. 2020 z částky 3.000 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela prostředky elektronické komunikace na dálku dne 4. 3. 2019 smlouvu o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě si sjednali, že žalobkyně na požádání žalovanému poskytne peněžní prostředky do určité výše tj. 3.000 Kč, a ten vrátí žalobkyni poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru ve výši 1.086 Kč. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný žalobkyni poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i možnost přístupu na jeho osobní účet. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 3.000 Kč převodem na běžný účet žalovaného. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 3.000 Kč spolu s úrokem ve výši 1.086 Kč nejpozději do 1. 4. 2019, kdy tato doba byla prodloužena do 11. 2. 2020. Žalovaný řádně úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě a žalobkyni vznikl i nárok na úrok z prodlení z žalované částky a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté částky 3.000 Kč, kdy tuto požadovala ve výši 735 Kč za dobu od 12. 2. 2020 do 13. 10. 2020. Celková výše dluhu tak činila 4.821 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 17. 1. 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 12. 2020 č.j. 9 C 169/2020-32 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 17. 1. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Pokud šlo o jednotlivé důkazy, pak soud vyšel z úvěrové smlouvy [číslo] kopie [číslo obč. průkazu] žalovaného, detailu účtu žalovaného, transakční historie žalovaného, potvrzení o platbě, výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k žalobkyni, upomínky ze dne 31. 8. 2020 na email žalovaného a předžalobní upomínky ze dne 31. 8. 2020.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich pak i bezpečný závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky byla prostředky elektronické komunikace na dálku uzavřena dne 4. 3. 2019 smlouva o úvěru na základě registrace žalovaného na webovém portálu žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě si sjednali, že žalobkyně na požádání žalovanému poskytne peněžní prostředky do určité výše tj. 3.000 Kč, a ten vrátí žalobkyni poskytnutý úvěr i spolu s poplatkem za poskytnutí a čerpání úvěru. Žalovaný poskytl žalobkyni osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i možnost přístupu na jeho osobní účet. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 3.000 Kč převodem na běžný účet žalovaného [bankovní účet] z účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 3.000 Kč spolu s úrokem ve výši 1.086 Kč nejpozději do 1. 4. 2019, kdy tato doba byla prodloužena do 11. 2. 2020. Žalovaný řádně úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z žalované částky jistiny a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté částky 3.000 Kč, kdy tuto požadovala ve výši 735 Kč za dobu od 12. 2. 2020 do 13. 10. 2020. Celková výše dluhu tak činila 4.821 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 31. 8. 2020.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem.

8. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

9. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

15. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6.000 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 3.000 Kč spolu s úrokem ve výši 1.086 Kč nejpozději do 1. 4. 2019, kdy tato doba byla prodloužena do 11. 2. 2020. Žalovaný řádně úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z žalované částky jistiny a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z poskytnuté částky 3.000 Kč, kdy tuto požadovala ve výši 735 Kč za dobu od 12. 2. 2020 do 13. 10. 2020. Celková výše dluhu tak činila 4.821 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl žalobkyní řádně vyzván, žalobě zcela vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky jistiny ve výši 3.000 Kč od 12. 2. 2020 do 13. 10. 2020 respektive od 14. 10. 2020 do zaplacení, stejně tak považoval za souladnou se zákonem i požadovanou smluvní pokutu řádně sjednanou mezi účastníky. (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.000 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.