9 C 177/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 33 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 33.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 20.000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 20.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1.489,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 20.000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 4.539,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3.522 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 33.600 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem ze zápůjčky (úvěru) z dlužné jistiny. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobkyně, pozn. soudu), uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka [číslo] ze dne [datum] na základě žádosti žalované ze stejného dne, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč a zavázala se vrátit částku v celkové výši 36.000 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovanou uhrazena dne [datum]. [příjmení] ve výši 16.000 Kč byla představována úrokem ve výši 4.000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 8.000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná však poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, kdy uhradila pouze částku ve výši 2.400 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 20.000 Kč a na příslušenství, dlužné úhradě za poskytované služby částku 13.600 Kč. Žalovaná neuhradila dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovanou pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 5. 10. 2022 č.j. 9 C 177/2022-32 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou a následně jí bylo doručeno i doplnění žaloby, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Fajn půjčka [číslo] ze dne [datum] na základě žádosti žalované ze stejného dne, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60ti týdenních splátkách ve výši 600 Kč a zavázala se vrátit částku v celkové výši 36.000 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovanou uhrazena dne [datum]. [příjmení] ve výši 16.000 Kč byla představována úrokem ve výši 4.000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 8.000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 4.000 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru s tím, že svým podpisem jednoznačně projevila souhlas s podmínkami, za nichž jí byla částka úvěru poskytnuta, tedy souhlasila i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně pak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované, jak bylo zjištěno ze zákaznické karty. Žalovaná však poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, kdy uhradila pouze částku ve výši 2.400 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 20.000 Kč a na příslušenství, dlužné úhradě za poskytované služby částku 13.600 Kč. Žalovaná neuhradila dluh ani po opakovaných výzvách, ani po doručování předžalobní upomínky ze dne [datum]. Samotná pohledávka za žalovanou pak byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] a dopisem o zpracování osobních údajů.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaná obdržela částku 20.000 Kč a měla vrátit částku 36.000 Kč s tím, že svým podpisem jednoznačně projevila souhlas s podmínkami, za nichž jí byla částka úvěru poskytnuta, tedy souhlasila i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN (206,15 %), jakož i s dalšími podmínkami úvěru. Žalovaná své povinnosti řádně splácet úvěr neplnila. Dlužila tak na jistině částku ve výši 20.000 Kč a na příslušenství, dlužné úhradě za poskytované služby částku 13.600 Kč. Uvedenou dlužnou částku pak neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky, když předtím nereagovala ani na sdělení o postoupení pohledávky na žalobce a na předchozí výzvu k úhradě dluhu.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

9. Úprava provedená ZSÚ sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

10. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované, o čemž svědčila karta zákazníka, kterou žalovaná řádně vyplnila. Stejně tak v této kartě zákazníka, jakož i v samotné Smlouvě byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 20.000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně vyplnila kartu zákazníka a uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že poskytnutý úvěr bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

11. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

12. V daném případě pak tedy podle § 2395 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

13. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

14. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

18. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena platně Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Žalovaná tak dlužila na jistině částku ve výši 20.000 Kč a dále částku 13.600 Kč na souhrnném poplatku za poskytnutý úvěr. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny a smluvní úrok z úvěru ve výši 25,14 %, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat rovněž podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalovaného. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.344 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1.500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3.522 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)