9 C 18/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Tománka a přísedících paní Milady Krátké a pana Miroslava Zatloukala ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 55.000 Kč s příslušenstvím, částečně rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24.200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 14. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 30.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částku od 14. 3. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 39.449,30 Kč k rukám zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku v celkové výši 55.000 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z částky jistiny představující dlužnou mzdu, která nebyla po provedení práce žalobce pro žalovanou žalobci řádně uhrazena. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že vykonal pro žalovanou na základě sjednané dohody o provedení práce (případně jen DPP) práce spočívající ve zpracování dvou žádostí o podporu projektů podle 47. výzvy IROP, konkrétně pro projekty s názvem Modernizace odborných učeben ZŠ [obec] a [ulice] úpravy a přírodovědné učebny na ZŠ [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace (dále jen ZŠ [obec]). Sjednaný rozsah práce pro žalovanou spočíval ve zpracování studií proveditelnosti pro zmíněné projekty, zpracování žádostí o podporu pro oba projekty v systému MS 2014, zpracování CBA analýzy u projektu ZŠ [obec] a dále v doplnění či úpravě připravených dokumentů na základě připomínek poskytovatele požadované podpory. Mezi účastníky byla sjednána za vykonanou práci odměna ve výši 55.000 Kč, kterou žalobce vyčíslil mimo jiné emailem ze dne [datum], který adresoval jednateli žalované, Ing. [jméno] [příjmení], v němž žalobce svůj nárok na odměnu ve výši 55.000 Kč za provedené práce i vyčíslil. Žalobce pak ještě uvedl, že žalovaná nárok žalobce na odměnu ve výši 55.000 Kč uznala a akceptovala svou povinnost tuto odměnu žalobci uhradit, a to emailem ze dne [datum]. Ač žalovaná takto požadovanou odměnu za práci uznala, ničeho žalobci neuhradila, a to ani po obdržení dalších výzev, především výzvy ze dne [datum], která byla žalované prokazatelně doručena dne [datum].

2. Žalovaná se vyjádřila k podané žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), do její datové schránky s tím, že nárok žalobce považovala částečně za oprávněný, když v částce 24.200 Kč včetně požadovaného příslušenství nárok uplatněný žalobou uznala, ve zbylé části však považovala uplatněný nárok za nedůvodný. Žalovaná tak nijak nepopírala, že žalobce pro ni pracoval, odvedl na základě vzájemné dohody konkrétní práci v dohodnuté lhůtě a kvalitě. Žalovaná však nesouhlasila s tím, že by žalobci vznikl nárok na celkovou odměnu za projekty ve výši 55.000 Kč, když obvyklá cena podle žalované byla 4.000 Kč za projekt, avšak žalobce v podstatě považoval téměř 7x vyšší odměnu za dva projekty, které pro žalovanou zpracoval. Žalovaná rozhodně prostřednictvím jejího jednatele [příjmení] [příjmení] popřela, že by v jakékoliv komunikaci došlo k odsouhlasení částky 55.000 Kč za oba projekty. Podle žalované i s ohledem na uváděný rozsah 110 hodin práce byla požadovaná odměna nepřiměřeně vysoká, jestliže by se taková odměna přepočetla na hodinovou mzdu, pak by to znamenalo 500 Kč. Zároveň žalovaná do jisté míry pochybovala i nad uváděnou dotací hodin, kdy se domnívala, že žalobce byl natolik zkušený, že by nejspíš takovou časovou dotaci ani nepotřeboval. Dále žalovaná uváděla, že většinou si sjednávala projektové manažery na dohodu o provedení práce (DPP), kteří pro ni zpracovávali jednotlivé projekty tak, jako pro ni zpracovával projekty i žalobce.

3. Soud nařídil první jednání (které se konalo po opakovaných odročeních nařízeného prvního jednání primárně z důvodů ležících na straně žalované a s ohledem na omezení v souvislosti s opatřeními proti šíření nemoci SARS-CoV-2 Covid 19) na den [datum] s tím, že při tomto jednání soud provedl účastníky navrhovaného důkazy, provedl rovněž účastnický výslech žalobce a jednatele žalované, Ing. [jméno] [příjmení].

4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení stran, které bylo možno označit za nesporné skutečnosti ze strany obou účastníků s tím, že soud vzal taková shodná tvrzení za svá vlastní skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ, učinil soud ve věci následující skutková zjištění:

5. Tak mezi účastníky nebylo od počátku tohoto řízení sporu o tom, že žalobce pro žalovaného provedl na základě vzájemné dohody mezi účastníky práci spočívající ve zpracování dvou žádostí o podporu projektů podle 47. výzvy IROP, konkrétně pro projekty s názvem Modernizace odborných učeben ZŠ [obec] a [ulice] úpravy a přírodovědné učebny na ZŠ [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace (dále jen ZŠ [obec]). Sjednaný rozsah práce pro žalovanou spočíval ve zpracování studií proveditelnosti pro zmíněné projekty, zpracování žádostí o podporu pro oba projekty v systému MS 2014, zpracování CBA analýzy u projektu ZŠ [obec] a dále v doplnění či úpravě připravených dokumentů na základě připomínek poskytovatele požadované podpory.

6. Rovněž nemohlo být sporu a ani žalovaná, respektive jednatel žalované nijak nemohl zpochybnit to, že obvyklou praxí u žalované bylo uzavírat na konkrétní zpracování projektů s projektovými manažery dohodu o provedení práce, avšak žalovaná namítala, že s žalobcem k uzavření písemné dohody o provedení práce nikdy nedošlo a nemohla tak označit takové tvrzení za nespornou skutečnost.

7. Soud pak v rámci provádění dokazování vyšel především z emailové komunikace mezi žalobcem a jednatelem žalované, kdy z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oslovil jednatele žalované, kdy v tomto emailu tedy bylo uvedeno:„ Dobrý den pane [příjmení], v návaznosti na projekty ZŠ [obec] a ZŠ [obec], kde proběhla úspěšná formální kontrola a kontrola přijatelnosti bych se rád domluvil na odměnách za realizaci zpracování žádostí v ISKP, zpracování studií proveditelnosti a zpracování připomínek v rámci kontroly přijatelnost. S ohledem na rozsah prací, náročnosti operačního programu IROP, výzvy [číslo] zasmluvněným částkám, byla za oba projekty dohromady stanovena cena 55 000.“ 8. Dále z emailu, odpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jedná o odpověď žalované na email ze dne [datum], kde tedy bylo uvedeno ze strany Ing. [příjmení]„ Zdravím Vás [obec], Nejedná se o nic jiného než že Váš email„ zapadnul“ v záplavě jiných. Asi to zní jako hloupá výmluva, … ale fakt je, že když opomenu hned odepsat, tak na to zapomenu. Je fajn, že jste se znova ozval. Prosím Vás napište mi svůj rozpočet, jak jste vypočítal tu sumu. A samozřejmě poprosím i feedback o stavu obou projektů a jaké budou teď další kroky, děkuji. Pěkný den [jméno] [příjmení]“ 9. Z dalšího emailu ze dne [datum] a odpovědi ze dne [datum] soud zjistil, že email ze dne [datum] byl adresovaný žalované ze strany žalobce, kdy žalobce tedy informoval Ing. [příjmení]„ Dobrý den, informace školám. [příjmení] seznam podpořených projektů není ještě zveřejněn, ale dle dostupných informací [obec] nemá šanci a [obec] bude někde těsně pod čarou. Ministerstvo chce po evropské komisi ještě miliardu, díky tomu by mohlo být [obec] podpořeno, ale to je s velkým otazníkem. Spíše je potřeba pana ředitele tlačit do výzvy na [příjmení], a ať se na místní [příjmení] již trochu angažuje a dotazuje na možnosti dotace. Dále je tu věc odměny. V prosinci jsme se předběžně na něčem dohodli, v lednu jsem zaslala návrh DPP. Nechci z toho dělat konec světa, ale prosím o vyjádření. Děkuji“.

10. Z emailu ze dne [datum] pak soud zjistil, že Ing. [příjmení] odpovídal žalobci, kdy mu tedy odepisoval na email ze dne [datum] a uváděl:„ Dobrý den, [obec], dík za informaci. Postupně odpovědi: <i>- [příjmení] – pokud má ještě šanci přes [příjmení], můžeme se do toho už pustit? Kdy budou známy termíny? Ať netlačím ředitele školy dříve, než je to možné… a zase ať to není pozdě… Počítám s Váma dál …</i> <i>- [obec] je teda úplně mimo? Nedá se s tím už nic dělat?</i> <i>- Odměna: omlouvám se Vám, máte pravdu.</i> <i>Nereagoval jsem na návrh DPP z časového důvodu – vnímám, že ještě celá akce nemá výstup, tj. jestli dostanou dotace,… (trochu se ztrácím v tom, v jakém stavu ty dva projekty jsou) … a rád bych, abyste mi s tím pomáhal nadále. Takže to je trochu moje spekulace</i> <i>ať se mi neotočíte zády. Nezlobte se, nevěřím, že byste se na mě vykašlal. Je to jenom malá pojistka. Odměnu samozřejmě akceptuji, jak jste navrhnul a dořešíme ji asap.</i> <i>Mrknu na návrh DPP i s mojí účetní a pokročíme dále. Prosím Vás, o radu, jak s [anonymizováno] naložit, abychom úspěšně podali pres MAS? Dík. Pěkný den. [jméno] [příjmení]“</i> <b>Ze shora uvedené emailové komunikace pak soud zjistil rovněž i to, že byla vedena z emailové adresy (schránky) [email] a [email].</b> 11. Z oznámení o převzetí právního zastoupení, výzva k úhradě sjednané odměny ze dne [datum] spolu s podacím lístkem, a rovněž ze sledování zásilky PoštaOnline soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval uvedenou výzvou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky ve výši 55.000 Kč za provedenou práci na základě DPP s tím, že vyzval žalovaného k úhradě částky nejpozději do [datum] a zároveň upozornil žalovanou na možnost vymáhání dluhu soudní cestou. Výzva byla pak dána k poštovní přepravě dne [datum] a zásilka tj. výzva byla dodána dne [datum] žalované ze strany České pošty, s.p., jak soud zjistil ze sledování zásilky PoštaOnline.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku ve vztahu k žalované [právnická osoba], s.r.o. soud zjistil, že statutárním zástupcem žalované je Ing. [jméno] [příjmení], který jím byl i v inkriminované době, kdy pro žalovanou žalobce zpracovával výše uvedené projekty.

13. Z emailu ze dne [datum] soud dále zjistil, že v tomto emailu žalobce informoval žalovanou respektive Ing. [příjmení] o specifických pravidlech výzvy na modernizaci základních škol, kdy toto posílal v příloze a zároveň jej informoval o jiné záležitosti, která se však nijak netýkala předmětu tohoto řízení.

14. Dále z tabulky výpočtu odměny za zpracování dvou žádostí o podporu do 47. výzvy IROP soud zjistil, že žalobce vyúčtoval a tuto cenu za oba projekty pro žalovanou vypočetl na základě vypočtených hodin, kdy u projektu Modernizace odborných učeben ZŠ [obec] uvedl celkovou hodinovou dotaci v rozsahu 43 hodin a u projektu [ulice] úpravy a přírodovědné učebny na ZŠ [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace (dále jen ZŠ [obec]) pak celkovou hodinovou dotaci v rozsahu 67 hodin, kdy jeho práce spočívala u obou projektů v práci na studii proveditelnosti, v práci na žádosti v systému ISKP, v práci na CBA analýze, v doplnění žádosti k 1. výzvě a doplnění žádosti k 2. výzvě, kdy hodinovou sazbu stanovil na 500 Kč a celkově požadoval tedy částku 55.000 Kč s tím, že práce probíhala během ledna a února.

15. Dále soud provedl k důkazu emailovou komunikaci ze dne [datum] a [datum] mezi žalobcem a jednatelem žalované, která proběhla z emailových adres [email] a [email]. Žalobce se pak dotazoval Ing. [příjmení] v emailu ze dne [datum] na to, jak to bude s vyplacením odměn za oba projekty a požádal jej o vyplacení části odměn do konce srpna 2018. V odpovědi ze dne [datum] pak žalovaná respektive Ing. [příjmení] mj. uvedl:„ Vracím se koncem září. Každopádně se budu snažit dorazit náš pracovně právní vztah na dálku. Nějaké peníze bych vám mohl poslat na účet, jenom se domluvím s účetní, jak to provedeme. Myslím, že jste mi už posílal návrh DPP do mailu, ne? Prosím, klidně se připomínejte. Zde řeším jiný byznys, je tady časový posun … atd., může se stát, že se k tomu budu dostávat jenom ve volných chvílích.“ Dále z emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce odepisoval Ing. [příjmení]:„ Zdravím Vás do Kanady, chápu časový posun, takže jen ve zkratce. DPP jsem zasílal. Číslo účtu: [bankovní účet]. Přeji úspěšnou misi za velkou louží. S pozdravem K. [celé jméno žalobce]“ 16. Z návrhu na smírné vyřešení věci ze dne [datum] soud pouze zjistil, že žalobce navrhoval smírné řešení s tím, že tento návrh doručoval žalované, jak bylo možno zjistit z podací stvrzenky, přičemž ze sledování zásilky PoštaOnline soud zjistil, že tato byla doručena žalované dne [datum].

17. Soud pak provedl účastnický výslech žalobce a rovněž výslech jednatele žalované [příjmení] [příjmení], a to v intencích § 131 odst. 1, odst. 2 OSŘ.

18. Tak z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce spolupracoval s žalovanou, jednatelem žalované [příjmení] [příjmení], jednal právě s Ing. [příjmení], když v inkriminované době pracoval v Regionální rozvojové agentuře [ulice] Moravy. Jeho tehdejší kolega jej informoval, že Ing. [příjmení] by měl zájem se s žalobcem setkat a měl by zájem o nějakou spolupráci. Žalobce souhlasil a Ing. [příjmení] jej kontaktoval a oslovil jej s možností spolupráce. Jednalo se o projekty dotací pro základní školy. Žalobce [příjmení] [příjmení] informoval o tom, že se jedná o novou výzvu v rámci programu IROP s tím, že jej upozornil i na to, že to do té doby nikdo nezpracovával, nikdo to nedělal, přičemž ani žalobce s tím neměl zkušenosti. Žalobce jej upozornil na náročnost programu z hlediska zpracování a na to, jakým způsobem je třeba postupovat, co to bude vyžadovat. Podle žalobce se s Ing. [příjmení] domlouvali na uzavření DPP a rámcově hovořili i o odměně za práci. Žalobce informoval Ing. [příjmení] o tom, že částka odměny se bude pohybovat nějakých plus mínus 500 Kč za hodinu práce. Pevně to mezi nimi na počátku nebylo sjednáno. Během ledna a února 2017 žalobce provedl zpracování požadovaných projektů, které žalované, respektive Ing. [příjmení], předal. Odměna nebyla nikdy podmíněna úspěšností projektů. Po celou dobu se jednalo o uzavření DPP, ale žalobce nakonec s ohledem na nečinnost Ing. [příjmení] sám poslal návrh DPP. Pokud šlo o stanovenou odměnu, tak žalobce vycházel z obvyklých odměn v jeho odvětví s tím, že jeho čistá mzda u tehdejšího zaměstnavatele se pohybovala kolem 30.000 Kč, ale také se odvíjela od konkrétních zpracovaných projektů. Pokud šlo o hodinovou dotaci, pak se odvíjela především od toho, že se jednalo o zcela novou vypsanou výzvu a dosud s ní nikdo neměl zkušenosti. Žalobce připustil, že těch hodin na uvedené práci pro žalovanou odpracoval více, než nakonec i účtoval, mohlo to být o cca 40 až 50 hodin více. Každý projekt je jiný, liší se to podle velikosti, podle investic, podle složení toho projektu, čeho se ten projekt týká, avšak v podstatě takovýto projekt je zpracováván někde od 50 do 100 stran, i více. U ZŠ [obec] to bylo kolem 100 stran, u ZŠ [obec] to bylo 60 stran. Vedle toho žalobce zpracovával žádost v systému MS 2004 Plus, vyplňoval veškeré finanční údaje, dále řešil povinné přílohy CBA. Vše musel zpracovat. Měl k dispozici pouze emailovou adresu, jinak si vše zajišťoval sám, neměl k dispozici žádné prostředky k práci od žalované. Vnímal to však tak, že je zaměstnancem žalované.

19. Soud dále vyslechl také Ing. [příjmení], jednatele žalované, z jehož výpovědi zjistil, že bylo obvyklé s projektovými manažery, kteří nebyli zaměstnanci žalované, DPP. S žalobcem se Ing. [příjmení] znal již dříve, oslovil jej a spolupracoval s ním i na projektech ZŠ [obec] a ZŠ [obec] v rámci 47. výzvy IROP. Ing. [příjmení] chtěl žalovanou rozvíjet, a proto se rozhodl i pro tyto projekty s tím, že předpokládal, že žalobce má s těmito nějaké zkušenosti. Nikdy nebyla mezi nimi sjednána DPP, ale Ing. [příjmení] nebyl v podstatě schopen vysvětlit, proč tomu tak bylo, jestliže jinak to bylo v podstatě pravidlem. Pokud šlo o odměnu za zpracované projekty v rámci 47. výzvy IROP, pak podle jednatele žalované nebylo nikdy sjednáno, v jaké výši tato odměna bude, ale měla se podle něj odvíjet od běžně vyplácených částek. Veškerou práci v souvislosti s těmito projekty žalobce řádně provedl, řádně ji odvedl. Vše bylo podle jednatele žalované v naprostém pořádku, přičemž zároveň pak připustil, že dosud žalobci ničeho neuhradil, neboť mimo jiné měl aktivity v Holandsku. Žalobce považoval za velkého odborníka v oblasti zpracování jednotlivých projektů.

20. Soud pak k důkazu provedl i Smlouvu o dílo ze dne [datum] uzavřenou mezi Městem Hodonín, jakožto objednatelem a žalovanou [právnická osoba] zastoupenou Ing. [jméno] [příjmení], jakožto zhotovitelem. Předmětem díla bylo právě zpracování projektové žádosti o podporu studie proveditelnosti a dalších příslušných příloh potřebných k podání žádosti o podporu a podání žádosti o podporu, to vše vztahující se k projektu s pracovním názvem„ [ulice] úpravy a přírodovědné učebny na ZŠ [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace“, která byla podána do Integrovaného regionálního operačního programu 2014 [číslo] (IROP), případně obdobného dotačního titulu. Soud z této listiny také dále zjistil, že se zhotovitel zavázal vyhotovit dílo v rozsahu dílčího plnění podání žádosti o podporu a podat žádost nejpozději do termínu stanoveného příslušnou výzvou Programu. Například u časově nebližší výzvy [číslo]„ Infrastruktura základních škol“ z Integrovaného regionálního operačního programu, specifický cíl 2.4„ Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení“ byla doba plnění do [datum]. Další termíny pak měly být stanoveny příslušnou výzvou Programů. Pokud šlo o sjednání ceny a způsobu placení, cena za vyhotovení díla byla stanovena – zpracování Studie proveditelnosti 130.000 Kč bez DPH, zpracování a podání žádosti o podporu 20.000 Kč bez DPH, tzn. s DPH za zpracování Studie proveditelnosti 157.300 Kč, za zpracování a podání žádosti o podporu 24.200 Kč. K tomuto se pak již vyjadřoval Ing. [příjmení], který nebyl schopen cokoliv uvést k výši odměny za uvedené projekty, respektive projekt ZŠ [obec].

21. Dále soud provedl k důkazu fotografii a patentový spis, číslo dokumentu 307 503, avšak z těchto důkazů neučinil soud žádná relevantní zjištění ve vztahu k projednávané věci.

22. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, především pak i vyjádření účastníků. Soud vedle listinných důkazů prováděl k důkazu navržené výslechy účastníků, kdy tyto důkazy považoval s ohledem na z nich učiněná skutková zjištění a z nich bezpečně učiněný závěr o skutkovém stavu věci (viz níže) za dostatečný podklad pro rozhodnutí, a to právě při zákonném vymezení nároků žalobce, přičemž další dokazování soud považoval za zcela nadbytečné. Soudem provedené důkazy pak nebyly nijak ze strany účastníků zpochybněny stran jejich pravosti, pravdivosti a věrohodnosti, když tyto listinné důkazy v podstatě korespondovaly i s vyjádřeními účastníků a rovněž také s nespornými tvrzeními účastníků, která vzal soud za svá vlastní skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 OSŘ. Stejně tak soud přistupoval i ve vztahu k účastnické výpovědi žalobce a Ing. [příjmení] jako statutárního zástupce žalované, když i tyto účastnické výpovědi do jisté míry korespondovaly se zjištěními učiněnými soudem právě z listinných důkazů. Zástupci účastníků, účastníci pak již ani nenavrhovali žádné další důkazy po provedeném poučení ze strany soudu podle § 119a odst. 1 OSŘ.

23. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že žalobce pro žalovanou pracoval na základě Dohody o provedení práce, která nebyla mezi účastníky uzavřena v předepsané a zákonem předpokládané písemné formě, leč taková skutečnost nemohla jít k tíži žalobce v postavení slabší strany jako zaměstnance. Mezi účastníky nemohlo být a ani nebylo pochyb o tom, co bylo předmětem pracovní činnosti žalobce pro žalovanou, když žalobce se s žalovanou, jejím jednatelem Ing. [příjmení] dohodl ústně i prostřednictvím emailové komunikace na rozsahu i obsahu pracovní činnosti pro žalovanou spočívající ve zpracování dvou žádostí o podporu projektů podle 47. výzvy IROP, konkrétně pro projekty s názvem Modernizace odborných učeben ZŠ [obec] a [ulice] úpravy a přírodovědné učebny na ZŠ [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace (dále jen ZŠ [obec]). Sjednaný rozsah práce pro žalovanou spočíval ve zpracování studií proveditelnosti pro zmíněné projekty, zpracování žádostí o podporu pro oba projekty v systému MS 2014, zpracování CBA analýzy u projektu ZŠ [obec] a dále v doplnění či úpravě připravených dokumentů na základě připomínek poskytovatele požadované podpory. Žalobce v průběhu ledna a února 2017 vše řádně zpracoval, práci provedl v souladu s ujednáním s jednatelem žalované, přičemž s žalovanou po dobu zpracování uvedených projektů komunikoval z emailové adresy žalované, která mu pro účely spolupráce byla žalovanou poskytnuta. Žádné jiné prostředky pro výkon práce pak již od žalované neobdržel. V rámci emailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou, která byla vždy zastoupena jediným společníkem a statutárním zástupcem Ing. [příjmení]. Žalobce pak podle přesvědčení soudu s žalovanou sjednal řádně i odměnu za provedenou práci, když za oba realizované projekty požadoval částku 55.000 Kč. Tato částka byla fakticky bez možných pochybností akceptována i žalovanou, kdy prostřednictvím elektronické komunikace ji odsouhlasil Ing. [příjmení] ve svém emailu ze dne [datum], když v tomto emailu mj. uvedl:„ … Nereagoval jsem na návrh DPP z časového důvodu – vnímám, že ještě celá akce nemá výstup, tj. jestli dostanou dotace,… (trochu se ztrácím v tom, v jakém stavu ty dva projekty jsou) … a rád bych, abyste mi s tím pomáhal nadále. Takže to je trochu moje spekulace ať se mi neotočíte zády. Nezlobte se, nevěřím, že byste se na mě vykašlal. Je to jenom malá pojistka. Odměnu samozřejmě akceptuji, jak jste navrhnul a dořešíme ji asap. Mrknu na návrh DPP i s mojí účetní a pokročíme dále. Prosím Vás, o radu, jak s Višňovým naložit, abychom úspěšně podali pres MAS? Dík. Pěkný den. [jméno] [příjmení]“ Tímto emailem reagoval na email ze dne [datum] adresovaný ze strany žalobce, přičemž ještě předtím v emailu ze dne [datum] žalobce vyčíslil svou odměnu právě částkou ve výši 55.000 Kč, kdy také poskytl žalované přesný soupis dotace hodin v rozsahu 110 hodin na oba projekty dohromady. Žalobce pak odpracoval fakticky více hodin, ale požadoval odměnu za provedenou práci v rozsahu 110 hodin, kdy za jednu hodinu práce požadoval částku ve výši 500 Kč. Žalovaná se pak dostala i do prodlení s úhradou sjednané odměny, a to podle přesvědčení soudu již dříve než k datu [datum], od kterého data požadoval žalobce zákonný úrok z prodlení, a to právě s ohledem k odsouhlasení požadované částky Ing. [příjmení]. Žalobce se snažil o smírné vyřešení věci, avšak žalovaná mu neposkytla patřičnou součinnost, neuhradila mu do data rozhodování soudu ani část požadované odměny, byť nijak nesporovala, že žalobce pro ni požadovanou práci ve sjednaném rozsahu provedl a zároveň v rámci již tohoto řízení část nároku žalobce uznala, a to i ve vztahu k požadovanému příslušenství. Žalovaná neuhradila mzdové nároky žalobce ani po doručení předžalobní upomínky, ani po doručení žaloby v rámci tohoto řízení.

24. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

25. Soud s ohledem k uplatněným nárokům z pracovního poměru mezi účastníky, který byl založen na základě dohody o provedení práce, která byla podle názoru soudu mezi účastníky uzavřena nejpozději počátkem ledna (případně v únoru) roku 2017, posuzoval zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném a účinném znění právě k datu vzniku pracovněprávního vztahu mezi účastníky, respektive k datu vzniku mzdových nároků žalobce za provedenou práci pro žalovanou (dále jen ZPr). Zároveň soud projednávanou věc také posuzoval podle relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ).

26. Tak nebylo jakýchkoliv pochybností o tom, že žalovaná část uplatněného nároku žalobcem i s požadovaným zákonným úrokem z prodlení uznala, přičemž žalobce soudu navrhl, aby v této části byl vydán rozsudek pro uznání, a to tedy ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení částky ve výši 24.200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

27. Podle § 153a odst. 1 OSŘ platí, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 OSŘ). V odst. 4 uvedeného ustanovení § 153a OSŘ pak zákonodárce dále stanovil, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

28. Soud se musel nutně zabývat povahou učiněného projevu ze strany žalovaného v rámci vyjádření k žalobě, přičemž zcela jednoznačně nemohlo být pochyb o tom, že žalovaná vyslovila souhlas s podanou žalobou co do výše uvedené částky 24.200 Kč spolu s příslušenstvím a rovněž projevila ochotu dluh uhradit. Žalovaná jednoznačně uznala nárok žalobce a projevila ochotu jej v uvedené výši uhradit, a měla jednoznačné povědomí o svém závazku. Uznáním nároku podle § 153a OSŘ se rozumí procesní úkon žalovaného (tedy úkon adresovaný soudu), který může být učiněn v jakékoli přípustné formě (srov. § 41 odst. 2 OSŘ) a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela, z části, nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je vyjádřeno právě tímto slovním spojením. Procesní úkon, jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu, vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli (ochotu) nárok nepodmíněně uspokojit, je třeba vždy považovat za uznání nároku s účinky podle § 153a OSŘ. (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 4. 2002 sp.zn. 29 Odo 522/2001) Taktomu bylo i v tomto případě, kdy žalovaná částečně uznala svůj dluh a projevila jednoznačnou vůli jej uhradit. Procesní úkon žalované bylo třeba posoudit jako částečné uznání nároku ve smyslu § 153a OSŘ. Soud v této souvislosti musel uvést i to, že s ohledem na toto posouzení úkonu žalovaného měl s ohledem na dikci § 153a odst. 1 OSŘ povinnost rozhodnout rozsudkem pro uznání, jestliže takový postup sám žalobce ve vztahu k takovému částečnému uznání nároku uplatněnému žalobou navrhnul. Opačný postup soudu by pak jednoznačně poškodil žalobce. S ohledem na výše uvedené tak soud rozhodl rozsudkem pro uznání zcela v intencích projeveného uznání ze strany žalované a s přihlédnutím k souhlasu žalobce s takovým postupem, kdy tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 24.200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. (výrok I.)

29. Ohledně zbylé části pak soud nepochyboval o tom, že i v této části byl nárok žalobce zcela oprávněný. Podle přesvědčení soudu totiž došly naplnění podmínky ve vztahu ke vzniku pracovněprávního vztahu mezi účastníky, když žalobce pro žalovanou vykonával činnost na základě dohody o provedení práce (DPP), která nebyla uzavřena v písemné formě, ale soud byl přesvědčen, že podstatné podmínky DPP byly mezi účastníky v podstatě zcela jasně ujednané. Mezi účastníky nemohlo být a ani nebylo pochyb o tom, co bylo předmětem pracovní činnosti žalobce pro žalovanou, když žalobce se s žalovanou, jejím jednatelem Ing. [příjmení] dohodl ústně i prostřednictvím emailové komunikace na rozsahu i obsahu pracovní činnosti pro žalovanou spočívající ve zpracování dvou žádostí o podporu projektů podle 47. výzvy IROP, konkrétně pro projekty s názvem Modernizace odborných učeben ZŠ [obec] a [ulice] úpravy a přírodovědné učebny na ZŠ [obec], [ulice a číslo], příspěvková organizace (dále jen ZŠ [obec]). Sjednaný rozsah práce pro žalovanou spočíval ve zpracování studií proveditelnosti pro zmíněné projekty, zpracování žádostí o podporu pro oba projekty v systému MS 2014, zpracování CBA analýzy u projektu ZŠ [obec] a dále v doplnění či úpravě připravených dokumentů na základě připomínek poskytovatele požadované podpory. Žalobce v průběhu ledna a února 2017 vše řádně zpracoval, práci provedl v souladu s ujednáním s jednatelem žalované, přičemž s žalovanou po dobu zpracování uvedených projektů komunikoval z emailové adresy žalované, která mu pro účely spolupráce byla žalovanou poskytnuta. Žádné jiné prostředky pro výkon práce pak již od žalované neobdržel. Zároveň v rámci vzájemné komunikace pak došlo také ze strany statutárního zástupce žalované k odsouhlasení odměny za oba projekty prostřednictvím elektronické komunikace, když ji odsouhlasil Ing. [příjmení] ve svém emailu ze dne [datum]. Tímto emailem reagoval Ing. [příjmení] na email ze dne [datum] adresovaný ze strany žalobce, přičemž ještě předtím v emailu ze dne [datum] žalobce vyčíslil svou odměnu právě částkou ve výši 55.000 Kč, kdy také poskytl žalované přesný soupis dotace hodin v rozsahu 110 hodin na oba projekty dohromady. Žalobce pak odpracoval fakticky více hodin, ale požadoval odměnu za provedenou práci v rozsahu 110 hodin, kdy za jednu hodinu práce požadoval částku ve výši 500 Kč.

30. Podle § 75 ZPr platí, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

31. Ve smyslu shora citovaného ustanovení ZPr musí být v dohodě o provedení práce výslovně sjednána pouze doba, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá. Zaměstnavatel může uzavřít se zaměstnancem dohodu o provedení práce na dobu určitou i dobu neurčitou. V praxi je však uzavírání dohod o provedení práce na dobu přesahující jeden kalendářní rok či na dobu neurčitou spíše výjimečné. S výjimkou doby, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá, však ZPr výslovně nestanovuje žádné další obsahové náležitosti dohody o provedení práce. Lze však s ohledem na znění § 75 ZPr uzavřít, že vedle doby, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá, jsou dalšími podstatnými náležitostmi dohody o provedení práce vymezení vykonávaných prací a jejich rozsah. Vymezení prací může být sjednáno jako individuální pracovní úkol, ale i jako druhově vymezené práce. V tomto případě pak byl soud přesvědčen, že byť tedy DPP nebyla sjednána – uzavřena – písemně, bylo patrné, že doba trvání DPP byla stanovena v rozsahu provedení konkrétní práce s tím, že hodinová dotace nepřesáhla povolených 300 hodin v kalendářním roce, neboť celková dotace činila 110 hodin. Soud v tomto vycházel z uváděného hodinového rozvržení práce (dotace hodin) ze strany žalobce. Zároveň bylo mezi účastníky dojednáno, že DPP je uzavírána právě za účelem splnění konkrétní práce spočívající ve zpracování dvou projektů, jak soud již výše uvedl.

32. Dále podle § 77 odst. 1 ZPr platí, že dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

33. Z hlediska výše uvedeného ustanovení je zcela zřejmé, že ZPr vyžaduje pro dohodu o provedení práce (DPP) písemnou formu. Pokud by tedy nebyla uzavřena písemně, jednalo by se v souladu s § 582 odst. 1 NOZ o neplatně uzavřenou dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, ledaže smluvní strany dohody vadu dodatečně zhojí (srovnej § 582 odst. 1 NOZ). Současně však podle § 20 ZPr není možné se v případě neuzavření dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v písemné formě dovolat neplatnosti, bylo-li již započato s plněním. Pokud již tedy začal zaměstnanec konat práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti uzavřené pouze ústní formou, není možné se již její neplatnosti z důvodu absence písemné formy dovolat. U pracovněprávních jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), je uplatňování neplatnosti upraveno odlišně od jiných institutů ZPr. Musí-li takové právní jednání být písemné, lze se vady pracovněprávního jednání pro nedostatek formy dovolat, jen dokud nebylo započato s plněním, tedy dokud žádná ze smluvních stran nezačala vykonávat práva nebo plnit povinnosti, které byly předmětem právního jednání (např. zaměstnavatel přidělovat zaměstnanci práci podle ústně sjednané pracovní smlouvy). Započetím s plněním se nedostatek písemné formy těchto pracovněprávních jednání zhojuje, a to i v případě, že by se zde jednalo o důvod absolutní neplatnosti ve smyslu § 588 NOZ.

34. S ohledem na nespornou skutečnost ohledně provedení práce ze strany žalobce pro žalovanou bylo tedy na místě pohlížet na DPP jako na platně uzavřenou, kdy nedostatek písemné formy u uzavřené DPP byl právě touto skutečností zhojen a soud tedy vyšel ze závěru, že fakticky mezi účastníky byla platně uzavřena DPP, jejíž trvání bylo omezeno na vypracování dvou projektů definovaných ze strany žalované, jak již soud výše uvedl.

35. Za situace, kdy soud učinil tento závěr, se pak již musel nutně zabývat tím, zda tedy žalobci vznikl nárok na výplatu jím požadované odměny za vykonanou práci pro žalovanou. Z tohoto hlediska tedy pak soud posuzoval nárok na odměnu, která byla mezi účastníky sjednána, respektive nejprve vyčíslena žalobcem a následně také bez pochyb odsouhlasena jednatelem žalované. Odměna z dohody o provedení práce nesmí být stanovena (určena) jednostranným úkonem, nesmí být nižší než minimální mzda a její výše musí respektovat zásadu stejné mzdy, platu nebo odměny z dohody za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Pro ujednání o ní není předepsána písemná forma. Ujednání o odměně z dohody o provedení práce není esenciální náležitostí dohody o provedení práce a její nezbytnou součástí a obstojí i samostatně, např. jako dodatek k původní dohodě o odměně. Z tohoto hlediska tedy podle názoru soudu postačovalo, jestliže v rámci elektronické komunikace na dálku došlo mezi účastníky ke sjednání odměny za vykonanou práci, když předem byla rámcově odměna stanovena na 500 Kč za hodinu, přičemž následně tedy byla stanovena žalobcem na částku ve výši 55.000 Kč v okamžiku, kdy byla zřejmá hodinová dotace na oba projekty s tím, že z takovou odměnou pak souhlasila i žalovaná. Jestliže pak žalobce svou práci řádně odvedl, vznikl mu nárok na vyplacení odměny z DPP. Tento nárok mu vznikl již okamžikem, kdy dokončil oba projekty, provedl práci ve sjednaném rozsahu, tedy mnohem dříve, než až v roce 2018. Jestliže pak se žalovaná zavázala odměnu uhradit, aniž by toto splnila, dostala se s takovým plněním do prodlení, kdy tedy soud žalobci přiznal nejen nárok na zaplacení částky ve zbylé výši 30.800 Kč, ale i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum], když toto byl první den prodlení s úhradou dlužné odměny za provedenou práci ze strany žalobce pro žalovanou na základě platně uzavřené DPP. Pokud pak šlo o prodlení, pak soud posuzoval nárok na příslušenství podle příslušných ustanovení NOZ. Tak podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. V intencích § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dlužnou částku odměny za práci vykonanou v rámci DPP, kterou žalobce po žalované zcela oprávněně požadoval, dosud neuhradila, ačkoliv k tomu byla opakovaně vyzvána žalobcem, žalobě v tomto rozsahu vyhověl ve vztahu ke zbylé části žalované částky a rovněž ve vztahu k příslušenství představovanému zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky mzdy – odměny za vykonanou práci. (výrok II.)

36. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 2.750 Kč, v odměně právní zástupkyně žalobce za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 55.000 Kč tj. 3.300 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 8 úkonů právní služby tj. 26.400 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006, dále jen AT, tj. převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, sepis a podání žaloby ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, vyjádření se k podání žalované – replika ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast při jednání dne [datum] trvající déle jak dvě hodiny a dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) AT, vyjádření žalobce ze dne [datum] jako reakce na vyjádření žalované podle § 11 odst. 1 písm. d) AT), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 8 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 2.400 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 3 AT), náhradě cestovních výdajů za cestu osobním automobilem k jednání soudu dne [datum] a [datum] ze [obec] do [obec] a zpět vypočtenou podle ustanovení § 157 a § 158 ZPr v celkové výši 2x 365 Kč za takto uskutečněné cesty (osobní automobil KIA CEE´D, [registrační značka], palivo BA 95 B, cena 27,80 Kč za 1 litr, sazba náhrady 4,40 Kč/km, počet km za cestu ze [obec] do [obec] a zpět 58,8 km, celkem ujeto 117,6 km) tj. za dvě cesty 730 Kč, v náhradě za promeškaný čas ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny za uskutečněnou cestu k soudu tj. celkem za dvě cesty k jednání soudu dne [datum] a [datum] ve výši 800 Kč (§14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT). Odměna zástupkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 OSŘ v částce 6.369,30 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 39.449,30 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok III.)