9 C 182/2018

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa svědka a žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Janem Rosákem sídlem adresa proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a svědka 2) název žalované , IČO sídlem obec a číslo - obec , ulice a číslo obě zastoupeny advokátkou Mgr. Lenkou Mitáčkovou sídlem adresa pro určení vlastnického práva a určení neplatnosti právního jednání

I. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1) žalovanou se určuje, že vlastníkem pozemku p.č. st 894, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku p. [číslo] druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec Staré Město u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště je žalobkyně, paní [osobní údaje žalobkyně], bytem [adresa svědka a žalobkyně].

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2) žalovanou se určuje, že dohoda o narovnání ze dne 4. 7. 2018 je neplatná.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní, 1) žalovanou a 2) žalovanou jsou 1) žalovaná a 2) žalovaná povinny uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] odpovídající zaplacené záloze na vypracovaný znalecký posudek ze strany žalobkyně a uhrazený soudní poplatek za podanou žalobu, a to tak, že 1) žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku, 2) žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Ustanovenému zástupci žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátovi se sídlem [adresa], se přiznává odměna ve výši [částka], která mu bude vyplacena ve lhůtě patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k jeho rukám. V. 1) žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47.317,52 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. 2) žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů řízení částku ve výši 47.317,52 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu a po připuštění její změny usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] při jednání soudu konaném tohoto dne (viz protokol o jednání soudu ze dne [datum]) domáhala rozhodnutí soudu vůči 1) a 2) žalované, kterým by bylo určeno ve vztahu mezi žalobkyní a 1) žalovanou, že je žalobkyně vlastníkem pozemku p.č. st 894, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku p. [číslo] druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v KÚ [obec] u [obec], obec Staré Město u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště; ve vztahu žalobkyně a 2) žalované pak určení neplatnosti dohody o narovnání ze dne [datum]. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela se [právnická osoba], a.s., (dále případně jen původní věřitel) smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně po celou dobu poskytnutý úvěr řádně hradila, když původního věřitele informovala opakovaně o tom, že u ní došlo k posunutí výplaty důchodu a požádala o posunutí splatnosti splátky úvěru z 15. dne v měsíci na 20. dne v měsíci a bylo jí ze strany původního věřitele řečeno, že je vše v pořádku. Žalobkyně, aniž by si tak byla vědoma jakéhokoliv porušení smluvních podmínek, řádně hradila poskytnutý úvěr. K jejímu překvapení však byla dne [datum] informována ze strany původního věřitele, že pohledávka byla postoupena na jiného věřitele, na 2) žalovanou. Myslela si, že tedy bude nadále hradit splátky úvěru 2) žalované. [příjmení] dne [datum] byla žalobkyně kontaktována 2) žalovanou, která ji informovala panem [celé jméno svědka], že porušila podmínky smlouvy a došlo k zesplatnění úvěru ze strany původního věřitele a dluh se navyšuje smluvními pokutami. Byla vyzvána, aby kontaktovala 2) žalovanou. Žalobkyně se setkala s panem [celé jméno svědka], který jí a jejímu synovi, [celé jméno svědka], sdělil, že žalobkyně dluží značnou částku a že bude potřeba věc řešit. Vysvětlil jim, že ač žalobkyně hradila, tak hradila později a docházelo k navyšování dluhu o smluvní pokuty s tím, že dluh činil [částka]. Předložil žalobkyni několik smluv k podpisu s tím, že pokud je nepodepíše, tak přijde o dům. Pod tímto nátlakem žalobkyně smlouvu podepsala. Pak dal žalobkyni k podpisu další smlouvu za 1) žalovanou, přičemž jí měl říct, že je to taková pojistka, pokud by se nesplácelo. Žalobkyně, ani její syn smlouvám nerozuměli, nechápali jejich podstatu, ale žalobkyně vše podepsala pod tíhou sdělení ze strany pana [celé jméno svědka], které vnímala jako možný nátlak. Podle těchto listin pak mělo dojít k převodu vlastnického práva ve vztahu k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] (také jen předmětné nemovitosti) ve prospěch 1) žalované, s níž ostatně ani žalobkyně nijak nejednala. Druhá smlouva se pak týkala dohody o narovnání, kde figurovala právě 2) žalovaná. Žalobkyně byla přesvědčena, že byla zcela úmyslně uvedena v omyl ze strany žalovaných, které jednaly za účelem získání majetkového prospěchu na její úkor. Pokud šlo o naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pak tento ve vztahu k určení vlastnictví k předmětným nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] dovozovala z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR, kdy podle názoru žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem vyplýval již z pouhého faktu, že žalobkyně nebyla vedena jako vlastník předmětných nemovitostí. Ve vztahu k požadovanému určení neplatnosti dohody o narovnání ze dne [datum] pak uvedla, že naléhavý právní zájem spočívá v tom, že v případě určení neplatnosti této dohody o narovnání by došlo ke zlepšení postavení žalobkyně, když tato dohoda uváděla mnohem vyšší dluh, než podle žalobkyně fakticky ve vztahu k původnímu věřiteli mohla mít. Zároveň byla tato dohoda o narovnání propojena a navázána na kupní smlouvu, jejíž platnost měla být ze strany soudu posuzována v rámci řešení předběžné otázky ve vztahu k určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Rovněž pak poukazovala žalobkyně i na to, že se nemůže vůči 2) žalované domáhat svého nároku jinou cestou. Neplatnost dohody o narovnání pak spatřovala především v tom, že byla fakticky zcela úmyslně uvedena v omyl, když byla přesvědčena o tom, že dluh uváděný v dohodě o narovnání nemohl nikdy existovat.

2. Žalované se k žalobě podrobně vyjádřily, když po celou dobu tohoto řízení namítaly, že ani na jednom z těchto určení není dán na straně žalobkyně naléhavý právní zájem. Primárně měly totiž za to, že zde jednoznačně existoval dluh žalobkyně vůči původnímu věřiteli, právnímu předchůdci 2) žalované, když tento dluh za žalobkyní byl řádně postoupen na 2) žalovanou Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] za úplatu. Dohoda o narovnání ze dne [datum] byla pak uzavřena platně, žalobkyně nebyla nikým uvedena v omyl, byla si vědoma významu uzavřené Dohody o narovnání, stejně tak si musela být vědoma porušení smluvních povinností vůči původnímu věřiteli, jakož i výše dluhu, o kterém byla řádně informována. Ve vztahu ke kupní smlouvě pak 1) žalovaná uvedla, že jednání o kupní smlouvě probíhala zcela korektně, když žalobkyně měla možnost se s podmínkami kupní smlouvy podrobně seznámit. Zároveň pokud šlo o všechny uzavírané smlouvy, 1) žalovaná uváděla, že smlouvy byly vzájemně provázány s tím, že žalobkyně nedlužila ani 1) žalované, ani 2) žalované jakoukoliv částku, neboť realizací zejména kupní smlouvy a dohody o narovnání, stejně tak smlouvy o převzetí dluhu ze dne [datum], kterou došlo v podstatě k úhradě kupní ceny nemovitosti, došlo k zániku závazku vůči žalovaným. Hodnota předmětných nemovitostí podle 1) žalované odpovídala směrné hodnotě podle Ministerstva financí ČR, přičemž žalobkyně jistě nebyla nijak krácena. Podle 1) žalované byla projednávána s žalobkyní i možnost, že by si její syn [celé jméno svědka] vzal úvěr a uhradil by dluh, respektive by předmětné nemovitosti do 3 měsíců odkoupil zpět, avšak toto žalobkyně a její syn zmařili svým dalším jednáním. Obě žalované pak rozhodně nesouhlasily s tím, že by byla žalobkyně vystavena jakékoliv tísni, neboť již od roku 2013, kdy byla v prodlení, o čemž byla původním věřitelem informována, si musela být vědoma možných následků neplnění smluvních podmínek, ostatně v rámci notářského zápisu došlo z její strany ke svolení s přímou vykonatelností notářského zápisu.

3. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně a obou žalovaných pak soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Soud s ohledem na předmět tohoto řízení a nároky uplatněné žalobkyní vůči 1) žalované a dále vůči 2) žalované se musel primárně vypořádat s otázkou platnosti Kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem uzavřené mezi žalobkyní a 1) žalovanou ze dne [datum] (dále jen kupní smlouva), neboť podle jeho názoru se jednalo o tzv. prejudiciální otázku ve vztahu k nároku žalobkyně na určení vlastníka pozemku p.č. st 894, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku p. [číslo] druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec Staré Město, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště. Tak z této kupní smlouvy bylo zjištěno, že předmětem převodu měly být výše uvedené předmětné nemovitosti za kupní cenu ve výši [částka] s tím, že smluvní strany se měly dohodnout na základě samostatně uzavřené dohody na převzetí dluhu strany prodávající tj. žalobkyně vůči zástavnímu věřiteli stranou kupující ve smyslu § 1888 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Sjednaná cena za převzetí dluhu měla pak být plně započtena vůči celkové kupní ceně předmětných nemovitostí. Podle článku IX. Závěrečných ustanovení a jeho odst. 3 byla kupní smlouva vyhotovena ve 4 vyhotoveních, z nichž každé má platnost originálu. Dále pak podle odst. 4 platnosti a účinnosti měla tato kupní smlouva nabýt dnem jejího podpisu všemi účastníky. Kupní smlouva měla být podepsána dne [datum] žalobkyní a jednatelem 1) žalované, [celé jméno svědka].

5. Ve vztahu k uzavřené kupní smlouvě a k námitce nepravosti podpisu [celé jméno svědka] na kupní smlouvě a rovněž dohodě o převzetí dluhu soud k návrhu žalobkyně nechal zpracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví zkoumání ručního písma. Pokud šlo o samotné zadání znaleckého posudku měl ustanovený soudní znalec posoudit, zda se na kupní smlouvě ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a 1) žalovanou založené na č.l. 5 soudního spisu a na dohodě o převzetí dluhu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a 1) žalovanou na č.l. 64 jedná o vlastnoruční podpis statutárního zástupce 1) žalované [celé jméno svědka], přičemž k tomuto znaleckému úkolu byly zajištěny a poskytnuty znalci ze strany soudu potřebné podklady a materiály ke zkoumání sporného podpisu [celé jméno svědka]. Ze znaleckého posudku [číslo] který vypracoval [celé jméno znalce], znalec z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika (založen na č.l. 237-249 spisu) soud zjistil, že pokud šlo o sporné podpisy na těchto listinách, znalec po komparaci sporných podpisů se srovnávacími podpisy [celé jméno svědka] považoval za objektivně možné [celé jméno svědka] jako pisatele sporných podpisů vyloučit, a to i přes skutečnost, že sporné podpisy byly k dispozici jen ve formě elektrografických kopií. I podle znalce totiž byly rozdíly ve zkoumaných sporných podpisech a poskytnutém srovnávacím materiálu zcela zásadní. Podle znalce oba podpisy tj. na kupní smlouvě ze dne [datum] a dohodě o převzetí dluhu ze dne [datum] vznikly jako podpisy vymyšlené, tedy vyhotovené jiným pisatelem, a to bez jakékoliv zjevné snahy o nápodobu vzoru podpisu [celé jméno svědka] a byly shledány nepravými podpisy statutárního zástupce 1) žalované [celé jméno svědka]. Za takové situace pak soud mohl bez dalšího zkoumání považovat uvedené listiny za neplatné, kdy v případě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo nutné konstatovat, že každé za 4 vyhotovení této kupní smlouvy mělo platnost originálu a nadto kupní smlouva měla nabýt platnosti a účinnosti podpisem všech stran. Jestliže však nebyla kupní smlouva řádně podepsána jednatelem 1) žalované, respektive byla podepsána jinou osobou, která se snažila podpis jednatele 1) žalované, [celé jméno svědka],„ napodobit“, pak nemohla nabýt ani účinnosti, ani nemohla být považována za platnou. Z tohoto pohledu pak tedy nemohla nabýt platnosti ani samotná dohoda o převzetí dluhu ze dne [datum], když v tomto případě měla 1) žalovaná, [právnická osoba] best a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalované a svědka], na základě této dohody o převzetí dluhu vstoupit do všech práv a povinností žalobkyně jakožto původního dlužníka vůči 2) žalované, kdy převzetí dluhu bylo sjednáno jako úplatné za částku [částka], která byla započtena vůči kupní ceně předmětných nemovitostí z kupní smlouvy ze dne [datum], tedy tyto dvě smlouvy byly logicky spolu provázány. Dále bylo soudem z dohody o převzetí dluhu ze dne [datum] zjištěno, že tato obsahovala mj. i ujednání o tzv. rozvazovací podmínce, kdy se žalobkyně jako původní dlužník a nový dlužník 1) žalovaná dohodly na tom, že pokud nebude ve prospěch 1) žalované zapsán vklad vlastnického práva ve vztahu k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí ve lhůtě do [datum] zaniknou účinky dohody o převzetí dluhu ke dni [datum].

6. Z Oznámení o zahájení řízení, seznámení s podklady pro rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště, soud pouze zjistil, že se jedná o oznámení ze dne [datum] ohledně zahájeného řízení o vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na základě shora uvedené kupní smlouvy ze dne [datum].

7. Z Dohody o narovnání ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a 2) žalovanou pak bylo soudem zjištěno, že žalobkyně s 2) žalovanou uzavřela tuto dohodu dne [datum] stejně tak jako téhož dne měly být uzavřeny shora uvedené kupní smlouva a dohoda o převzetí dluhu. Z této dohody o narovnání pak soud dále zjistil, že 2) žalovaná měla na základě postoupení pohledávky nabýt práva původního věřitele žalobkyně s tím, že dluh žalobkyně vyplýval z dříve uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a původním věřitelem, [právnická osoba] a.s. Na základě smlouvy o půjčce obdržela žalobkyně od původního věřitele částku [částka] a měla při řádném splácení uhradit tomuto věřiteli částku [částka] v pravidelných 144 měsíčních splátkách splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje dnem [datum], přičemž splátky byly stanoveny ve výši [částka]. Zároveň byl sepsán notářský zápis sp. zn. NZ 98/ 2011, N 104/2011 ze dne 15. 3. 2011, který obsahoval mj. uzavřenou dohodu podle § 71b notářského řádu o svolení k přímé exekuční vykonatelnosti pro případ porušení podmínek smlouvy o půjčce (smlouvy o spotřebitelském úvěru). Narovnání spočívalo v tom, že byl nově stanoven dluh ve výši [částka] vůči 2) žalované, přičemž se žalobkyně zavázala uhradit uvedenou částku do 30 dnů od podpisu dohody o narovnání. Dluh byl pak zajištěn zástavním právem ve vztahu k předmětným nemovitostem na [list vlastnictví] Dohoda o narovnání byla podepsána žalobkyní a [celé jméno svědka], jednatelem 2) žalované, společnosti [název žalované], [IČO], se sídlem [obec a číslo] - [obec], [ulice a číslo].

8. Ve stejný den, kdy došlo k realizaci shora uvedených právních jednání, byla uzavřena i Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a.s. a společností [název žalované], tj. 2) žalovanou, kdy postupována byla na 2) žalovanou pohledávka za žalobkyní ve výši [částka] s příslušenstvím ve výši 15,000667 % z jistiny za každý rok, na který byla půjčka poskytnuta a případnými smluvními pokutami za žalobkyní vyplývajícími ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a z notářského zápisu sp. zn. NZ 98/ 2011, N 104/2011 ze dne 15. 3. 2011 s tím, že předmětem postoupení bylo i zástavní právo k předmětným nemovitostem. K této smlouvě o postoupení pohledávky byly provedeny k důkazu i Přílohy A jako seznam zajištění pohledávky a Přílohy B a také Vzor oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Úplata za postoupení pohledávky byla sjednána na částku [částka], která měla být uhrazena nejpozději v den uzavření smlouvy o postoupení pohledávky podle čl. 2 odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávky. Podle čl. 2 odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávky vstupoval postupník do právního postavení postupitele (den postoupení) okamžikem úhrady částky [částka] za postupovanou pohledávku, zejména do postavení věřitele vůči závazkům dlužníka podle smlouvy o půjčce, smlouvy o úschově, notářského zápisu, ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti a rovněž do všech akcesorických práv postupitel, zejména pak do práv na smluvní či zákonné majetkové sankce. V případě prodlení postupníka s úhradou úplaty se tato smlouva 3. dnem prodlení s úhradou postupníka od počátku ruší, pokud se strany nedohodnou písemným dodatkem jinak.

9. O úhradě částky [částka] se soud přesvědčil z potvrzení o platbě ve výši [částka] ze dne [datum], když toto potvrzení bylo vydané ze strany [právnická osoba] Z této listiny pak bylo jednoznačně zjištěno, že k datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dne [datum] nebyla úplata za postupovanou pohledávku uhrazena, když tato byla zadána z účtu 2) žalované dne [datum] a téhož dne byla stanovena i splatnost transakce ve prospěch účtu [bankovní účet] na vrub účtu č. [bankovní účet] vedeného na 2) žalovanou.

10. Dále v souvislosti s postupovanou pohledávkou za žalobkyní byla k důkazu provedena listina Věc: Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], která byla adresována [právnická osoba] a.s. žalobkyni.

11. Mezi 1) žalovanou a 2) žalovanou pak byla uzavřena v rámci jejich smluvního vztahu Dohoda o odložení splatnosti dluhu ze dne [datum], jejímž předmětem bylo odložení splatnosti dluhu, když 1) žalovaná byla v postavení nového dlužníka namísto žalobkyně a 2) žalovaná měla být novým věřitelem. Důvodem pro odložení splatnosti dluhu ve výši [částka] bylo právě žalobkyní zahájeno toto řízení.

12. Právnímu jednání shora uvedenému, tj. výše uvedeným smlouvám (dohodám), které měly být uzavírány mezi žalobkyní a žalovanými, potažmo mezi žalovanými navzájem, předcházelo kontaktování žalobkyně ze strany jednatele 2) žalované. Toto bylo realizováno tak, že žalobkyni byl do domovní poštovní schránky vhozen dopis, který nebyl nijak datovaný. Z tohoto dopisu (v protokolu o jednání soudu byl tento listinný důkaz identifikován jako„ nedatovaná zpráva“) soud zjistil, že v něm byla žalobkyně upozorněna na její dluh vůči původnímu věřiteli, [právnická osoba] a.s., přičemž zde bylo telefonní číslo a napsáno, že zpráva byla psána panem [celé jméno svědka]. Text zprávy tedy zněl:„ Dobrý den paní [příjmení], z výpisu z katastru máme informaci, že na Vaší nemovitosti se nachází pravděpodobně dnes již zesplatněný úvěr [právnická osoba] a.s., kde Vám z důvodu porušení smluvních podmínek nabíhají velké pokuty. Vzhledem k těmto skutečnostem Vám může hrozit exekuce, případně dražba. Této situaci se dá samozřejmě zabránit, pokud nás kontaktujete. Jsme schopni vyjednat u věřitelů slevy z jejich vyčíslení + nabídnout právní poradnu, která je samozřejmě zdarma. Touto činností se zabýváme 10 let a máme s problematikou exekucí či dražeb velmi bohaté zkušenosti. Ozvěte se nám. Hezký den. [tel. číslo] [celé jméno svědka]“ 13. Pokud šlo o původní smlouvu o půjčce ze dne [datum], pak k této soud provedl rovněž listinné důkazy s ohledem ke skutečnosti, že tato smlouva respektive tvrzený vzniklý dluh z této smlouvy o půjčce byl důvodem vzniku sporu mezi žalobkyní a žalovanými, když žalobkyně měla porušit právě podmínky této smlouvy o půjčce (o spotřebitelském úvěru, pozn. soudu) a mělo dojít k zesplatnění úvěru.

14. Tak bylo z provedeného dokazování soudem bezpečně zjištěno, že žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] a.s. smlouvu o půjčce ze dne [datum], a to na základě její žádosti o poskytnutí půjčky ze dne [datum]. Z uvedené žádosti o poskytnutí půjčky ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tato byla na předepsaném formuláři [právnická osoba] a.s., kde mj. žalobkyně uváděla, že její měsíční čistý příjem činí cca [částka], přičemž její syn, [celé jméno svědka], měl pobírat částku [částka] a průměrný měsíční příjem domácnosti měl činit [částka]. Požadovaná výše půjčky měla být [částka], a tato měla být splacena v pravidelných 144 měsíčních splátkách. Závazek měl být zajištěn zástavním právem zřízeným ve prospěch [právnická osoba] a.s., kdy předmětem zástavy měl být rodinný dům ve vlastnictví žalobkyně. Nemovitost tj. rodinný dům byl ohodnocen na částku [částka], jak soud zjistil z Přílohy k obchodnímu případu 420. V této listině pak bylo také uvedeno, že žalobkyně je schopna splácet měsíčně částku [částka] až [částka]. Doporučená výše splátky pak činila [částka].

15. Žalobkyně předložila k žádosti o úvěr a ke zjištění její úvěruschopnosti potvrzení [právnická osoba] V. PRINT ze dne [datum] ohledně průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši [částka] spolu s výplatními lístky za měsíce prosinec 2010, leden a únor 2011. Dále byl předložen mzdový list žalobkyně za celý kalendářní rok 2010. Úvěrující [právnická osoba] a.s. (původní věřitel) vyhotovila i tabulku volných finančních zdrojů ve vztahu k žalobkyni ze dne [datum], z níž mělo vycházet, že měsíčně disponuje žalobkyně spolu se synem volnými finančními zdroji ve výši [částka]. Dále původní věřitel provedl tzv. scoring ve vztahu k žalobkyni, kdy toto soud zjistil z tabulky skórovacího systému ze dne [datum].

16. Žalobkyni byl poskytnut formulář pro standardní informace o půjčce ze dne [datum], kde byly veškeré údaje o věřiteli – poskytovateli půjčky – [právnická osoba] a.s., kdy bylo uvedeno, jak bude úvěr splácen, jaká měla být celková výše splacených prostředků při poskytnutí částky [částka] na 180 měsíců a při hrazení v pravidelných 144 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalobkyně byla tedy informována o tom, že bude muset vrátit [částka]. Úroková sazba činila 15,000667 % z jistiny za každý rok sjednaného úvěru (půjčky). RPSN byla stanovena ve výši 25,54 %. Zároveň byla žalobkyně informována o výši případných smluvních pokut, kdy smluvní pokuta za vymáhání dlužné částky ve výši [částka] měla činit [částka] za každý den prodlení. Mohla kdykoliv půjčku splatit zčásti či zcela a v takovém případě měla právo na poměrné snížení celkových nákladů půjčky.

17. Žalobkyně podepsala dne [datum] závazný návrh na uzavření smlouvy o půjčce. Ze Smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní soud tedy zjistil, že žalobkyni měla být poskytnuta půjčka ve výši [částka] a smlouva se měla řídit příslušnými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Doba trvání půjčky byla stanovena na 144 měsíců, když částka [částka] měla být poskytnuta žalobkyni s tím, že [částka] mělo být použito na poplatek za sjednání smlouvy a na poplatky u katastrálního úřadu za vklad zástavního práva k zajištění pohledávky a za poplatky za sepis notářského zápisu. [příjmení] [částka] měla být vydána v hotovosti žalobkyni dne [datum] při podpisu smlouvy a částka [částka] měla být složena u uschovatele, kterým byla [právnická osoba] a.s., až do doby zápisu zástavního práva ve prospěch [právnická osoba] a.s. Pak měla být poukázána ve prospěch účtu [bankovní účet]. Žalobkyně podle smlouvy a v rozporu s informacemi obsaženými ve formuláři pro standardní informace o půjčce ze dne [datum] (viz výše) měla vrátit poskytnutou částku [částka] s tím, že sjednaný úrok činil 1,25 % měsíčně tj. 15,000667 % ročně a za dobu trvání půjčky 144 měsíců činil úrok celkem [částka], kdy na úrocích měla činit úhrada částku [částka] a celkem měla žalobkyně uhradit částku ve výši [částka] RPSN činila 25,54 %. Žalobkyně měla hradit splátky ve výši [částka] po dobu 144 měsíců, které měly být hrazeny vždy ke každému 15. dni v měsíci od [datum]. Úhrada měla být prováděna na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Nejdříve mělo dojít k úhradě úroků a až pak k úhradě jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byl splátkový kalendář, z něhož bylo zjištěno, že půjčka měla být hrazena do [datum] v případě řádného hrazení splátek. Ve smlouvě byla sjednána možnost předčasného splacení a rovněž také možnost odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů od data jejího podpisu. Dále byla sjednána pokuta ve výši [částka] za každý den prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, a to až do zaplacení celé pohledávky, přičemž byla splatná dnem po dni, kdy nedošlo k uhrazení splátky. Podle čl. IV pak žalobkyně měla svým podpisem smlouvy vyslovit souhlas s takovou smluvní pokutou, nepovažovala ji za odporující dobrým mravům a za nepřiměřenou. Další smluvní pokuty byla ve výši [částka], pokud by příslušný katastrální úřad nepovolil vklad zástavního práva ve prospěch věřitele, kdy půjčka byla zajištěna zástavním právem ve prospěch věřitele tj. [právnická osoba] a.s. Dále v případě jakéhokoliv nepravdivého či nepřesného prohlášení žalobkyně měla být uhrazena smluvní pokuta ve výši [částka]. K zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce byla uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum] s tím, že vklad tohoto práva byl povolen rozhodnutím č.j. V-1061/2011-711 ze dne 21. 3. 2011, k tomuto datu byl vklad práva zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště a právní účinky vkladu vznikly k datu [datum]. Stejně tak byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] uzavřena dne [datum] Smlouva o úschově ve vztahu k úschově částky ve výši [částka], ač fakticky měla být v úschově částka [částka]. Dne [datum] byl sepsán i notářský zápis sp. zn. NZ 98/ 2011, N 104/2011 ze dne 15. 3. 2011, který obsahoval mj. uzavřenou dohodu podle § 71b notářského řádu o svolení k přímé exekuční vykonatelnosti pro případ porušení podmínek smlouvy o půjčce (smlouvy o spotřebitelském úvěru). Jinak notářský zápis obsahoval shrnutí podstatných bodů smlouvy o půjčce. Ze strany [právnická osoba] a.s. byl proveden jednostranný zápočet vzájemných závazků a pohledávek ze dne [datum] ve vztahu k částce [částka]. Z opravné žádosti ze dne [datum] podepsané žalobkyní bylo zjištěno, že částka [částka] měla být vyplacena z úschovy tak, že [částka] mělo být vyplaceno ve prospěch společnosti [právnická osoba] jako zprostředkovateli půjčky, částka [částka] měla být poukázána na účet věřitele tj. [právnická osoba] a.s. jako splátka půjčky za měsíc duben 2011 a zbylá částka měla být poukázána na účet žalobkyně. Jednalo se o částku [částka].

18. Z výdajových pokladních dokladů ze dne [datum] bylo zjištěno, že tyto byly vystaveny věřitelem [právnická osoba] a.s. a zněly na částku [částka] a [částka], přičemž tyto byly podepsány i žalobkyní. Mělo dojít k výplatě částky [částka] žalobkyni a tato měla uhradit v hotovosti stejnou částku zpět věřiteli. Dále věřitel vyplatil v hotovosti dne [datum] částku [částka] žalobkyni.

19. Z přehledu úhrad bylo bezpečně zjištěno, že žalobkyně uhrazovala splátky půjčky ve výši [částka] až do [datum], kdy uhradila celkem 87 splátek, byť splátky uhrazovala až po 15. dni, když však opakovaně žádala o možnost úhrad splátek v pozdějším termínu.

20. Žalobkyně požádala [právnická osoba] a.s. o posunutí splátek z důvodu výplaty mzdy, kdy z dopisu ze dne [datum], který byl doručen podle razítka [datum] [právnická osoba] a.s., bylo tak zjištěno, že žalobkyně žádá posunutí splátek na 20. dne každého v měsíci, neboť zaměstnavatel jí vyplácí výplatu 14.

21. Z dalšího dopisu ze dne [datum] adresovaného [právnická osoba] ze strany žalobkyně bylo zjištěno, že byl věřiteli doručen [datum] a bylo v něm uvedeno:„ Dobrý den, mám u Vás půjčku a chtěla bych se zeptat, zda se dá zaplatit jednorázově. Chtěla bych vědět, kolik mám platit.“ Dále žalobkyně na sebe uvedla nové telefonní číslo.

22. Dále žalobkyně dopisem ze dne [datum] opět požádala předchozího věřitele [právnická osoba] o posunutí splátky na 25. dne v měsíci s odůvodněním, že od října je v důchodu a důchod jí přijde 24. dne v měsíci.

23. Z oznámení o zesplatnění závazku bylo zjištěno, že se jedná o oznámení ze dne [datum] adresované žalobkyni ze strany [právnická osoba], přičemž z kopie dodejky do vlastních rukou bylo zjištěno, že oznámení o zesplatnění závazku bylo doručeno žalobkyni dne [datum], což v rámci vlastní účastnické výpovědi žalobkyně nijak nesporovala. Z této listiny bylo zjištěno, že byl vyčíslen dluh ve výši jistiny, úroku a smluvní pokuty v celkové výši [částka] k datu [datum].

24. Z další žádosti - dopisu ze dne [datum] adresované ze strany žalobkyně [právnická osoba] a.s., bylo zjištěno, že žalobkyně považovala oznámení [právnická osoba] a.s., za informaci o výši dlužné částky, když napsala:„ Děkuji za dopis o zesplatnění závazku. Syn nemůže dostat dostatečný úvěr na zaplacení. [příjmení] platit každého 25. v měsíci splátku [částka]. Děkuji moc za pochopení.“ 25. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného ze strany žalobkyně [právnická osoba] a.s. bylo soudem zjištěno, že žalobkyně chtěla uhradit celou půjčku, aniž by předtím tedy pochopila sdělení o zesplatnění závazku, kdy napsala:„ Dobrý den, mám u Vás půjčku. Chtěla bych vědět, jestli můžu půjčku zaplatit předčasně. Chtěla bych výpis z účtu, a jestli je vše v pořádku zasílané. Děkuji za vyjádření.“ 26. Přípisem ze dne [datum] byla žalobkyně ze strany věřitele informována o tom, že dluh – závazek byl zesplatněn k datu [datum] z důvodu prodlení s jeho splácením. Byla taky upozorněna, že tato informace jí byla zaslána v roce 2013. V případě, že máte zájem pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy uhradit, je nutno sdělit přesné datum, následně Vám bude částka vyčíslena.

27. Z přípisu bez datace adresovaného žalobkyni ze strany věřitele (či původního věřitele) bylo zjištěno, že v tomto přípise byl vyčíslen dluh vůči [právnická osoba] a.s. k datu [datum] ve výši [částka].

28. Ze Směrné hodnoty (2018) bylo zjištěno, že cena předmětných nemovitostí byla stanovena na částku [částka].

29. K důkazu byla provedena i kopie občanského průkazu syna žalobkyně, [celé jméno svědka], který byl v tomto řízení slyšen jako svědek, přičemž tato pouze osvědčovala, že jednal o možnosti úvěru u Raiffeisen STAVEBNÍ SPOŘITELNA, což tento svědek ani nijak nesporoval.

30. K prokázání úhrad splátek úvěru – půjčky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] byly provedeny jednotlivé výpisy z osobního účtu žalobkyně tj. výpis z osobního účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], výpis z osobního účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], výpis osobního účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum], výpis z osobního účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] a výpis z osobního účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], z nichž soud zjistil, že žalobkyně hradila splátky půjčky ve stanovené výši až do června 2018, kdy uhrazovala splátky v termínech pozdějších, než byl původní sjednaný termín do 15. dne v měsíci, avšak v kontextu vlastních sdělení a žádostí o posunutí splátek, na které však nebylo ze strany věřitele [právnická osoba] nijak reagováno. Stejně tak soud zjistil z výpisu z osobního účtu žalobkyně č. účtu [bankovní účet] za období ledna roku 2013, že i v roce 2013 byla žalobkyní nastavena na účtu k 25. dni trvalá platba ve výši [částka], kdy tato platba pak byla realizována i v dalším období (zde byl i únor a březen 2013).

31. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] bylo pak prokázáno, že jako vlastník předmětných nemovitostí byla vedena 1) žalovaná, stejně tak bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem ve prospěch 2) žalované.

32. Dále byly provedeny k důkazu listiny ohledně jednání účastníků o mimosoudním řešení věci jako výzva k mimosoudnímu řešení sporu adresovaná ze strany zástupkyně žalovaných žalobkyni ze dne [datum], výzva k mimosoudnímu řešení sporu ze dne [datum] adresovaná opět žalobkyni, kopie doručenek – dodejek do vlastních rukou, kdy se jednalo o dodejky do vlastních rukou žalovaným s tím, že jim byl doručován dopis Věc: Zastavení protiprávního jednání ze dne [datum] ze strany [právnická osoba] Bc. [jméno] [příjmení], DiS., výzva k mimosoudnímu řešení sporu sp. zn. 9 C 182/2018 ze dne 15. 11. 2018, z nichž však soud neučinil žádná podstatná zjištění pro toto řízení.

33. Dále byla k důkazu provedena listina Věc: Odstoupení od kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem, která byla adresována 1) žalované ze strany [právnická osoba] Bc. [jméno] [příjmení], DiS. Kdy právě [právnická osoba] Bc. [jméno] [příjmení], DiS. Měla jménem žalobkyně odstoupit od kupní smlouvy ze dne [datum], přičemž důvodem mělo být protiprávní jednání 1) žalované vůči žalobkyni.

34. Z výpisu z Obchodního rejstříku ve vztahu ke [právnická osoba] best a.s. a ve vztahu ke společnosti [název žalované] 1) a 2) žalované soud učinil pouze konkrétní zjištění z hlediska statutárních zástupců a právní osobnosti těchto společností – obchodních korporací.

35. Rovněž byla provedena k důkazu SMS komunikace mezi svědkem [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], statutárním zástupcem 2) žalované, z níž však soud pouze zjistil, že žalobkyně po podpisu smluv se žalovanými byla prostřednictvím svého syna a této SMS komunikace vyzývána k aktivitě a řešení věci.

36. Soud pak k důkazu provedl i kupní smlouva s označením vkladového řízení V [číslo] 2018 [číslo] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jakožto stranou prodávající a společností fast action s.r.o. zastoupenou [celé jméno svědka] jakožto jednatelem, z níž zjistil, že se jednalo o kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem ze dne [datum] (spolu s ověřovací doložkou k podpisům). [příjmení] vzniklý převedením písemnosti v listinné podobě do elektronické podoby a kupní smlouvu s označením katastrálního úřadu vkladového řízení V [číslo] 2018 [číslo], kdy se jednalo o kupní smlouvu uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] a společností fast action s.r.o. opět zastoupenou [celé jméno svědka] jakožto jednatelem. Jednalo se tedy o kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem ze dne [datum] spolu s ověřením podpisů a opět s ověřením, respektive potvrzením výstupu vzniklého převedením písemnosti v listinné podobě do elektronické podoby. Tyto listiny pak měli sloužit i účelům znaleckého zkoumání pravosti podpisu na kupní smlouvě ze dne [datum], když žalobkyně namítala, že kupní smlouva nebyla jednatelem 1) žalované řádně podepsána a zároveň tyto smlouvy měly prokazovat obdobnou praxi žalovaných (především [celé jméno svědka]) i v jiných případech (viz výše učiněná zjištění k této kupní smlouvě a k závěrům znaleckého posudku).

37. Ze sdělení a vyjádření k výzvě soudu ze strany [právnická osoba] a.s. ze dne [datum] soud zjistil obdobné skutečnosti, které zjistil ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a mimo to pak i to, že žalobkyně se podle [právnická osoba] a.s. jako věřitele ze smlouvy o půjčce opakovaně dostávala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, jí byl její závazek ke dni [datum] zesplatněn s tím, že do [datum] uhradila žalobkyně na svůj závazek ze smlouvy o půjčce částku v celkové výši [částka], která byla v souladu s článkem III. odst. 2 smlouvy o půjčce v plné výši započtená k příslušenství, tedy úroky jistiny. Ke dni zesplatnění [datum] činila výše pohledávky ze smlouvy o půjčce za žalobkyní částku ve výši [částka]. Tato byla složena z jistiny ve výši [částka] a z příslušenství představovaného úroky ve výši [částka]. V souladu s článkem IV. smlouvy o půjčce byla dále žalobkyni v důsledku porušení smluvních povinností účtována smluvní pokuta ve výši [částka] za každý den prodlení, a to od [datum]. K datu postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce na 2) žalovanou (společnost [název žalované]) uhradila, podle sdělení původního věřitele, žalobkyně na svůj shora uvedený dluh částku v celkové výši [částka]. Tato byla v plné výši započtena na příslušenství, tedy na úroky, a s ohledem k této skutečnosti evidovala [právnická osoba] a.s. za žalobkyní ke dni postoupení pohledávky, tj. k datu [datum], pohledávku v celkové výši [částka], která byla složená z jistiny ve výši [částka], z příslušenství, tj. z úroků z úvěru respektive z půjčky ve výši [částka] a pokud jde o smluvní pokutu, tato činila částku ve výši [částka].

38. Soud dále provedl k důkazu výslech statutárního zástupce 2) žalované, [celé jméno svědka], účastnický výslech žalobkyně a dále výslech svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně]. Dále měl být vyslechnut i statutární zástupce 1) žalované, [celé jméno svědka], avšak ten při jednání dne [datum] vyjádřil svůj nesouhlas s účastnickým výslechem a využil svého práva ve věci nevypovídat.

39. Tak z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že tato si skutečně vzala půjčku od věřitele, [právnická osoba] a.s., tzv. na ruku dostala ihned při podpisu smlouvy o půjčce [částka] a později jí byly poukázány na účet další peníze. Splácela půjčku podle svých slov řádně až do června 2018 a nebyla si vědoma nějakých upomínek, výzev apod. [jméno] telefonicky kontaktovala [právnická osoba] a.s. a domlouvala se na posunutí termínu splátek a pamatovala si, že jí bylo řečeno, že je to bez problémů. Neuvědomovala si, že by jí někdo řekl o nějakém dluhu věřiteli. Pak dostala do schránky dopis od pana [celé jméno svědka], byl to lístek o tom, že dluží peníze a že by to mohl být problém. Kontaktovali se synem pana [celé jméno svědka], domluvili si schůzku. Přijeli na schůzku do [obec], čekali tam na něj a pak jim pan [celé jméno svědka] řekl o tom velkém dluhu, řekl jim, že by se to dalo řešit. Žalobkyně tomu úplně nerozuměla, ale nechtěla mít problémy, tak pak to všechno podepsala. Něco se podle ní ověřovalo později na poště v ten stejný den. Bylo to více listin, které podepisovala. Nic si nebrala domů, aby si to pročetla, ale podle vlastní výpovědi to nevnímala jako nátlak. Nevěděla ani, koho měl pan [celé jméno svědka] zastupovat, nicméně s [celé jméno svědka] se nikdy nesetkala, ani jí to jméno nic neříkalo. Nechtěla pak přijít o dům a chtěla to nějak řešit, ale už s [celé jméno svědka] nejednala.

40. Z účastnické výpovědi statutárního zástupce 2) žalované, [celé jméno svědka], měl soud za bezpečně zjištěné, že tento měl obchodní kontakty na [právnická osoba] a.s., přičemž tam došlo i k tomu, že se dozvěděl o dluhu žalobkyně. Bral to jako obchodní příležitost a došlo podle něj k postoupení pohledávky na 2) žalovanou. Všechny smlouvy podle [celé jméno svědka] byly skutečně podepsány ve stejný den toho [datum], když [celé jméno svědka] měl k dispozici i vyčíslení ohledně dluhu žalobkyně a další podklady, přičemž vše další pak řešila jeho zástupkyně Mgr. [příjmení]. Podle [celé jméno svědka] si žalobkyně musela být vědoma svého dluhu, protože mu předkládala všechny listiny, mezi nimi podle něj i listinu o zesplatnění. Nepamatoval si, kdy žalobkyni řekl, že byla na 2) žalovanou postoupena pohledávka za žalobkyní ze strany původního věřitele [právnická osoba] Podle něj ale rozhodně na žalobkyni nikdo nečinil žádný nátlak, nebyla v tísni při podpisu smluv. Vše jí bylo vysvětleno, respektive většinu věcí sděloval spíše jejímu synovi, svědku [celé jméno svědka]. Vše mělo být vyřešeno tak, že by si syn žalobkyně vzal úvěr a vyplatil pak 2) žalované částku odpovídající dluhu vůči [právnická osoba] a.s. Taková byla dohoda. Statutární zástupce 2) žalované pak tedy propojil [celé jméno svědka] se svědkem [celé jméno svědka], aby se vyřešila možnost hypotéky, respektive úvěru, kterým by byla financována koupě nemovitosti. Byla to žalobkyně a její syn, kteří to chtěli tímto způsobem řešit, ale nakonec se to nerealizovalo. U toho však již [celé jméno svědka] nebyl. Podle [celé jméno svědka] by 2) žalovaná nic z toho nerealizovala, pokud by tam nebyl impuls ze strany žalobkyně a jejího syna, pokud by neexistovala záruka, že by se to pak 2) žalované vyplatila. Bylo nutné to řešit tímto způsobem, protože žalobkyně a její syn v tu chvíli nedisponovali takovými financemi. Byla to pro 2) žalovanou investice s určitým minimálním rizikem, respektive [celé jméno svědka] si takové riziko nepřipouštěl. V současné době byla situace jiná, protože v rámci případné exekuce by se to již tolik nevyplatilo.

41. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla a bylo z její výpovědi zjištěno, že žalobkyni byla poskytnuta půjčka, žalobkyně porušovala opakovaně podmínky, řádně úvěr nesplácela a z tohoto důvodu došlo k jeho zesplatnění. Vše ve vztahu k půjčce (úvěru) proběhlo zcela standardně, když byla zjištěna úvěruschopnost žalobkyně, proběhla předsmluvní jednání, byla vyhodnocena rizika ve vztahu k žalobkyni, než jí byla půjčka poskytnuta. Původní věřitel i podle výpovědi této svědkyně nijak neřešil žádost žalobkyně o posunutí termínu splátek, neboť podle svědkyně byly splátky velmi nízké a z tohoto důvodu to pak nebylo důležité, aby se to řešilo a nějak se na to reagovalo. Bylo na jejich úvaze, na jejich benevolenci, zda přikročí k nějakému výkonu rozhodnutí, k exekuci vůči žalobkyni a to, jestli tak postupovat nebudou. Žalobkyně podle svědkyně ani nic nenamítala proti zesplatnění, o kterém věděla již od okamžiku doručení oznámení o zesplatnění. Veškeré kroky byly vnímány jako obchodní rozhodnutí. Tedy i postoupení pohledávky. Svědkyně si nepamatovala, jak došlo k postoupení pohledávky za žalobkyní na 2) žalovanou, protože [právnická osoba] a.s. kupovala pohledávky od [právnická osoba] apod. Tato pohledávka byla pro ni spojena spíše přímo s osobou [celé jméno svědka]. Svědkyně nevěděla, že by byl jednatel jakékoliv společnosti. [celé jméno svědka] poskytli všechny podklady, byl to běžný proces při postupování pohledávek. Postoupení pohledávky už pak ani dál neřešila. Svědkyně ani nechápala, proč by se měla řešit smlouva o půjčce, případně smlouva o postoupení pohledávky, protože vše proběhlo řádně. Stejně tak byla žalobkyně řádně informována o postoupení pohledávky, i předtím mohla na vzniklý dluh reagovat.

42. Soud dále vyslechl svědka [celé jméno svědka], syna žalobkyně. Z této výpovědi bylo potvrzeno již to, co vypověděla sama žalobkyně, a bylo zjištěno, že svědek se účastnil jednání s [celé jméno svědka], který je oslovil s tím, že mají nějaký dluh u [právnická osoba] a.s. Ve [obec], v kanceláři 2) žalované pak došlo k jednání s [celé jméno svědka], který jim měl celou věc vysvětlit. Na tabuli jim psal konkrétní částky, vysvětloval jim, jak dluh vznikl a co jim hrozí. Proběhlo několik schůzek, přičemž jim asi na 4. schůzce řekl, že žalobkyně (potažmo i svědek) dluží peníze jemu, ale nijak to neprokazoval. Žalobkyně a svědek neměli důvod tomu sdělení nevěřit. Zároveň jim řekl již předtím na 2. schůzce, že dluh činí již [částka], což jim vysvětlil, jak taková částka vznikla, ač svědek se domníval, že dluh může být maximálně kolem [částka]. Mělo to být tak, že to [celé jméno svědka] uhradil za ně, ale přešlo by na něj vlastnické právo k předmětným nemovitostem. [celé jméno svědka] jim vysvětloval, jak narůstají úroky, že byl nucený pohledávku odkoupit od [právnická osoba], aby dluh již nenarůstal. Svědek si pak měl vzít úvěr a dům zase odkoupit. Svědek to měl řešit úvěrem, kterým by pokryl nejen kupní cenu za předmětné nemovitosti, ale i náklady na nějakou rekonstrukci. Sám nepodepisoval žádnou smlouvu, žádnou listinu. Pamatoval si, že na listinách figurovaly obě žalované. Poslední jednání, kde jim byly předloženy všechny listiny k podpisu, proběhlo dost rychle, podle svědka přijel na schůzku [celé jméno svědka] opožděně, hodně spěchal a tlačil na to, aby byly smlouvy podepsané. Svědek vypověděl, že žalobkyně i on měli obavu, že by mohli přijít o dům, o předmětné nemovitosti. Svědek však nakonec zvážil všechny okolnosti a dospěl k závěru, že toto není dobré řešení, kdy podle něj nemohli takovou částku ani původnímu věřiteli dlužit a nechápal, proč by měl panu [celé jméno svědka] takovou ohromnou částku platit. Vzhledem k tomu, že se svědek rozhodl věc řešit jiným způsobem a nechal věc na [právnická osoba] Bc. [jméno] [příjmení], DiS., neuzavřel tak ani úvěrovou smlouvu prostřednictvím dalšího svědka [celé jméno svědka].

43. Svědek [celé jméno svědka] řešil otázku předschválení možnosti poskytnutí úvěru pro svědka [celé jméno svědka] u Českomoravské stavební spořitelny či u Raiffeisen STAVEBNÍ SPOŘITELNY, ale nakonec taková smlouva nebyla uzavřená, ačkoliv už byl pro svědka [celé jméno svědka] úvěr předjednán, ale svědek přestal komunikovat. Svědka [celé jméno svědka] k němu přivedl [celé jméno svědka]. Svědek věděl, že se mělo jednat o refinancování jiného úvěru, nic bližšího však o tom nevěděl. S [celé jméno svědka] se znal, protože občas s ním řešil obchodní věci a měl kancelář ve stejné budově jako [celé jméno svědka]. Ani svědek [celé jméno svědka], ani žalobkyně na něj nepůsobili tak, že by na ně byl činěn jakýkoliv nátlak. První schůzka podle kopie OP svědka [celé jméno svědka] musela podle svědka [celé jméno svědka] dne [datum]. Bylo tam 40 dnů na vyřízení žádosti o úvěr, doložení všech podkladů, ale k tomu již nedošlo.

44. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. Soud měl pak za to, že s ohledem na předmět řízení a na provedené důkazy a z nich bezpečně učiněná zjištění, jakož i s přihlédnutím k právní úpravě obsažené především v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ), stejně tak i ve vztahu k § 80 OSŘ, nebylo rozumného důvodu a jevilo se soudu jako neekonomické provádět další důkazy, když ostatně ani po poučení soudem podle § 119a odst. 1 OSŘ účastníci nenavrhovali žádné důkazy. Vedle toho musel soud zdůraznit, že žalované, respektive 1) žalovaná navrhovala výslech svého statutárního zástupce, [celé jméno svědka], který však využil svého práva nevypovídat a soud jej k výpovědi ani nemohl nutit. Primárně soud vycházel ze skutkových zjištění, která byla nezbytná pro posouzení platnosti právního jednání tj. kupní smlouvy ze dne [datum], dohody o převzetí dluhu ze dne [datum], když otázka platnosti především kupní smlouvy ze dne [datum] byla otázkou předběžnou pro rozhodnutí soudu o žalobou uplatněném nároku ze strany žalobkyně vůči 1) žalované. Otázka určení neplatnosti dohody o narovnání ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a 2) žalovanou pak byla rovněž postavena na vyřešení otázek vztahujících se k tomu, co podpisu této dohody předcházelo.

45. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, kdy pro rozhodování o oprávněnosti žalobou uplatněných nároků ze strany žalobkyně bylo především podstatné vypořádat se s otázkou platnosti kupní smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitým věcem ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a 1) žalovanou, neboť podle jeho názoru se jednalo o tzv. prejudiciální otázku ve vztahu k nároku žalobkyně na určení vlastníka pozemku p.č. st 894, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku p. [číslo] druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec Staré Město, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště. Tak ve vztahu k této kupní smlouvě bylo možné uzavřít, že předmětem převodu měly být výše uvedené předmětné nemovitosti za kupní cenu ve výši [částka] s tím, že smluvní strany se měly dohodnout na základě samostatně uzavřené dohody na převzetí dluhu žalobkyně vůči zástavnímu věřiteli [právnická osoba] a.s. stranou kupující tj. 1) žalovanou ve smyslu § 1888 a násl. NOZ. Sjednaná cena za převzetí dluhu měla pak být plně započtena vůči celkové kupní ceně předmětných nemovitostí. Podle článku IX. Závěrečných ustanovení a jeho odst. 3 byla kupní smlouva vyhotovena ve 4 vyhotoveních, z nichž každé má platnost originálu. Dále pak podle odst. 4 platnosti a účinnosti měla tato kupní smlouva nabýt dnem jejího podpisu všemi účastníky. Kupní smlouva měla být podepsána dne [datum] žalobkyní a jednatelem 1) žalované, [celé jméno svědka]. Soud však bezpečně zjistil, že ani kupní smlouva, ani dohoda o převzetí dluhu ze dne [datum] uzavřená mezi žalobkyní a 1) žalovanou nebyly podepsány [celé jméno svědka] a tedy nikdy nemohlo dojít k tomu, že by byly takové smlouvy platně uzavřeny. Ze znaleckého posudku [číslo] který vypracoval [celé jméno znalce], znalec z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo a kriminalistika, totiž bylo bezpečně zjištěno, že pokud šlo o sporné podpisy na těchto listinách (kupní smlouva a dohoda o převzetí dluhu), znalec po komparaci sporných podpisů se srovnávacími podpisy [celé jméno svědka] považoval za objektivně možné [celé jméno svědka] jako pisatele sporných podpisů vyloučit, a to i přes skutečnost, že sporné podpisy byly k dispozici jen ve formě elektrografických kopií. I podle znalce totiž byly rozdíly ve zkoumaných sporných podpisech a poskytnutém srovnávacím materiálu zcela zásadní. Podle znalce oba podpisy na kupní smlouvě ze dne [datum] a dohodě o převzetí dluhu ze dne [datum] vznikly jako podpisy vymyšlené, tedy vyhotovené jiným pisatelem, a to bez jakékoliv zjevné snahy o nápodobu vzoru podpisu [celé jméno svědka] a byly shledány nepravými podpisy statutárního zástupce 1) žalované [celé jméno svědka]. Za takové situace pak soud mohl bez dalšího zkoumání považovat uvedené listiny za neplatné, kdy v případě kupní smlouvy ze dne [datum] bylo nutné konstatovat, že každé za 4 vyhotovení této kupní smlouvy mělo platnost originálu a nadto kupní smlouva měla nabýt platnosti a účinnosti podpisem všech stran. Jestliže však nebyla kupní smlouva řádně podepsána jednatelem 1) žalované, respektive byla podepsána jinou osobou, která se snažila podpis jednatele 1) žalované, [celé jméno svědka],„ napodobit“, pak nemohla nabýt ani účinnosti, ani nemohla být považována za platnou. Z tohoto pohledu pak tedy nemohla nabýt platnosti ani samotná dohoda o převzetí dluhu ze dne [datum], když v tomto případě měla 1) žalovaná, [právnická osoba] best a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalované a svědka], na základě této dohody o převzetí dluhu vstoupit do všech práv a povinností žalobkyně jakožto původního dlužníka vůči 2) žalované, kdy převzetí dluhu bylo sjednáno jako úplatné za částku [částka], která byla započtena vůči kupní ceně předmětných nemovitostí z kupní smlouvy ze dne [datum], tedy tyto dvě smlouvy byly logicky spolu provázány. Zároveň bylo soudem zjištěno, že nemohla být platná ani dohoda o narovnání ze dne [datum], která byla uzavřená mezi žalobkyní a 2) žalovanou, neboť podle této dohody měla 2) žalovaná na základě postoupení pohledávky nabýt práva původního věřitele žalobkyně s tím, že dluh žalobkyně vyplýval z dříve uzavřené smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a původním věřitelem, [právnická osoba] a.s. Na základě smlouvy o půjčce obdržela žalobkyně od původního věřitele částku [částka] a měla při řádném splácení uhradit tomuto věřiteli částku [částka] v pravidelných 144 měsíčních splátkách splatných vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje dnem [datum], přičemž splátky byly stanoveny ve výši [částka]. Zároveň byl sepsán notářský zápis sp. zn. NZ 98/ 2011, N 104/2011 ze dne 15. 3. 2011, který obsahoval mj. uzavřenou dohodu podle § 71b notářského řádu o svolení k přímé exekuční vykonatelnosti pro případ porušení podmínek smlouvy o půjčce (smlouvy o spotřebitelském úvěru). Narovnání spočívalo v tom, že byl nově stanoven dluh ve výši [částka] vůči 2) žalované, přičemž se žalobkyně zavázala uhradit uvedenou částku do 30 dnů od podpisu dohody o narovnání. Dluh byl pak zajištěn zástavním právem ve vztahu k předmětným nemovitostem na [list vlastnictví] Dohoda o narovnání byla podepsána žalobkyní a [celé jméno svědka], jednatelem 2) žalované, společnosti [název žalované], [IČO], se sídlem [obec a číslo] - [obec], [ulice a číslo]. Neplatnost této dohody o narovnání pak primárně spočívala v tom, že na 2) žalovanou v době podpisu dohody o narovnání ze dne [datum] nepřešly práva a povinnosti původního věřitele žalobkyně, [právnická osoba] a.s. Důvodem pro tento závěr soudu bylo to, že dne [datum] byla sice uzavřena i Smlouva o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a.s. a 2) žalovanou, kdy postupována byla na 2) žalovanou pohledávka za žalobkyní ve výši [částka] s příslušenstvím ve výši 15,000667 % z jistiny za každý rok, na který byla půjčka poskytnuta a případnými smluvními pokutami za žalobkyní vyplývajícími ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a z notářského zápisu sp. zn. NZ 98/ 2011, N 104/2011 ze dne 15. 3. 2011 s tím, že předmětem postoupení bylo i zástavní právo k předmětným nemovitostem, avšak dne [datum] nemohla nabýt účinnosti. Úplata za postoupení pohledávky byla totiž sjednána na částku [částka], která měla být uhrazena nejpozději v den uzavření smlouvy o postoupení pohledávky podle čl. 2 odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávky tj. dne [datum]. Podle čl. 2 odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávky pak vstupoval postupník do právního postavení postupitele (den postoupení) okamžikem úhrady částky [částka] za postupovanou pohledávku, zejména do postavení věřitele vůči závazkům dlužníka podle smlouvy o půjčce, smlouvy o úschově, notářského zápisu, ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti a rovněž do všech akcesorických práv postupitel, zejména pak do práv na smluvní či zákonné majetkové sankce. V případě prodlení postupníka s úhradou úplaty se tato smlouva 3. dnem prodlení s úhradou postupníka od počátku ruší, pokud se strany nedohodnou písemným dodatkem jinak. O úhradě částky [částka] se soud přesvědčil z potvrzení o platbě ve výši [částka] ze dne [datum], když toto potvrzení bylo vydané ze strany [právnická osoba], přičemž z této listiny pak bylo jednoznačně zjištěno, že k datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky dne [datum] nebyla úplata za postupovanou pohledávku uhrazena, když tato byla zadána z účtu 2) žalované dne [datum] a téhož dne byla stanovena i splatnost transakce ve prospěch účtu [bankovní účet] na vrub účtu č. [bankovní účet] vedeného na 2) žalovanou. Soud tak musel uzavřít, že 2) žalovaná nesplnila řádně povinnost uhradit včas úplatu za postupovanou pohledávku k datu [datum] respektive do 3 dnů od podpisu této smlouvy o postoupení pohledávky a nemohla dne [datum] vystupovat vůči žalobkyni jako nový věřitel, který vstoupil na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky do práv a povinností původního věřitele, [právnická osoba] a.s. Jestliže totiž smlouva o postoupení pohledávky obsahovala ujednání o tom, že k účinnosti smlouvy (k postoupení pohledávky) dojde až poté, co bude zaplacena cena za postoupení pohledávky, musela by 2) žalovaná prokázat nejen existenci smlouvy o postoupení pohledávky, což bylo splněno, ale i naplnění odkládací podmínky (zde zaplacení ceny za postoupení pohledávky), na jejímž základě smlouva o postoupení pohledávky měla nabýt účinků. Naplnění předpokladů pro vstup do práv a povinností původního věřitele na straně 2) žalované je třeba zkoumat k okamžiku uzavírání dohody o narovnání. Jestliže uvedená podmínka nebyla tohoto dne splněna, nelze podle přesvědčení soudu takový nedostatek dodatečně zhojit poukazem na to, že až v průběhu času došlo k naplnění veškerých předpokladů předepsaných hmotným právem, aby pohledávka přešla z původního věřitele na 2) žalovanou. Ostatně s ohledem k uvedené skutečnosti a neexistenci jakéhokoliv dodatku předvídaného v čl. 2 odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávky došlo pak podle názoru soudu ke zrušení této smlouvy od počátku a i kdyby tomu tak nebylo, rozhodně dne [datum] nemohla 2) žalovaná vystupovat jako nový věřitel vůči žalobkyni a uvedla tedy při podepisování této dohody žalobkyni (i jejího syna) v omyl. Ostatně tento omyl i pocit určité tísně vyvolala u žalobkyně i v případě podpisů shora uvedené kupní smlouvy ze dne [datum] a dohody o převzetí dluhu ze dne [datum], respektive takto jednala 1) žalovaná v součinnosti s 2) žalovanou reprezentovanou jejím statutárním zástupcem, [celé jméno svědka].

46. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

47. Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci žalobkyně domáhala určitého pro sebe pozitivního výsledku určovací žalobou, musel se soud i přes výše uvedené dokazování zabývat primárně otázkou, zda má žalobkyně na požadovaném určení ve vztahu k jeho negativnímu vymezení ohledně neplatnosti dohody o narovnání ze dne [datum] vůči 2) žalované, stejně tak i ve vztahu k pozitivnímu vymezení ohledně jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem, naléhavý právní zájem ve smyslu ustálené soudní praxe a judikatury podle § 80 OSŘ.

48. Podle § 80 OSŘ platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby na určení je tedy prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Soudní praxe je jednotná v tom, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce ohroženo, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. O naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. To znamená, že u žalobce musí jít buď o právní vztah (právo) již existující nebo o takovou procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro své nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 17/95, publikovaný pod pořadovým [číslo] Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazek 3, ročník 1995 – I. díl). Určovací žaloba podle § 80 OSŘ je preventivního charakteru a má tedy místo tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem po takovém určení. Přitom příslušné právní závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 1997 sp.zn. 3 Cdon 1097/96 a ze dne 27. 3. 1997 sp.zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník 1997, pod pořadovými čísly 20 a 21).

49. Uvedenému pojetí určovací žaloby podle názoru soudu odpovídalo odůvodnění naléhavého právního zájmu žalobkyně na požadovaném negativním určení ve vztahu k neplatnosti dohody o narovnání ze dne [datum], kdy podle názoru soudu bylo třeba zdůraznit, že s ohledem na povahu dohody o narovnání ze dne [datum], její provázanost s dalším právním jednáním žalobkyně a 2) žalované, stejně tak na výše uvedené se žalobkyně nemohla bránit jiným způsobem účinkům této dohody ve vztahu ke 2) žalované, přičemž zde byla naplněna právě preventivní funkce takto uplatněné určovací žaloby, která předcházela případným jiným sporům. V případě naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem pak nebylo pochyb o naléhavém právním zájmu na tomto určení, neboť takový naléhavý právní zájem na určení je zde vždy s tím, že otázka neplatnosti právního jednání, kterou je třeba vyřešit, tedy otázka neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] měla povahu otázky předběžné ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva, kdy bez určení vlastnictví by nadále byla žalobkyně v nejistotě ohledně toho, kdo je skutečně vlastníkem pozemku p.č. st 894, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku p. [číslo] druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec Staré Město u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště, tedy bez tohoto určení by nedošlo k podstatnému zlepšení právního postavení žalobkyně ve vztahu k vyřešení jejího právního vztahu k předmětným nemovitostem.

50. Soud pak ve vztahu k určení vlastnictví k předmětným nemovitostem vůči 1) žalované nutně vycházel tedy z výše uvedeného, kdy primárně posuzoval samotnou platnost kupní smlouvy ze dne [datum]. V tomto případě dospěl k jednoznačnému závěru o její neplatnosti, jestliže k platnosti tohoto právního jednání byl vyžadován podpis obou stran, když bylo jednoznačně prokázáno, že statutární zástupce 1) žalované nikdy kupní smlouvu ze dne [datum] nepodepsal, stejně tak nepodepsal ani další listinu týkající se převzetí dluhu. Za takové situace pak nemohly nikdy fakticky nastat ani účinky vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem, jestliže kupní smlouva nebyla platná pro nedostatek formy z hlediska absence pravého podpisu jedné z transakčních stran, přičemž se jednalo podle přesvědčení soudu o absolutní neplatnost tohoto právního jednání ve smyslu § 588 NOZ, kdy platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Zcela jistě bylo možné jednání 1) žalované v součinnosti s 2) žalovanou kvalifikovat jako jednání, které se příčilo dobrým mravům a rovněž odporovalo i zákonu a zjevně narušovalo i veřejný pořádek z pohledu činnosti příslušného katastrálního úřadu. Je zcela jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, pokud někdo vstupuje do právního jednání od samého počátku s úmyslem využít něčí neznalosti, rozumových nedostatků, k vlastnímu prospěchu, jak to ostatně obě žalované činily ve vztahu k žalobkyni. Jistě si totiž musela být 1) žalovaná vědoma takového postupu, kdy jiná osoba bez dalšího podepsala kupní smlouvu jménem [celé jméno svědka], oprávněného jednat za 1) žalovanou, ač jistě nic nebránilo, aby všechna 4 vyhotovení kupní smlouvy s platností originálu podepsal [celé jméno svědka], což se však nestalo. Stejně tak byla podle názoru soudu neplatná i dohoda o narovnání ze dne [datum], jestliže v době jejího uzavření 2) žalované nesvědčilo právo původního věřitele žalobkyně, [právnická osoba] a.s., kdy nemohla nabýt účinnosti smlouva o postoupení pohledávky, jak soud výše uzavřel, neboť nebyla splněna 2) žalovanou povinnost řádně uhradit včas úplatu za postupovanou pohledávku a nemohla nikdy dne [datum] vystupovat vůči žalobkyni jako nový věřitel, který vstoupil na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky do práv a povinností původního věřitele, [právnická osoba] a.s. Za takové situace byla žalobkyně (opět) ze strany 2) žalované uvedena v omyl o tom, kdo je jejím věřitelem a podle přesvědčení soudu s ohledem na provázanost právních jednání účastníků se jednalo tedy ve všech případech o absolutní neplatnost těchto právních jednání, neboť žalobkyně byla podvedena, uvedena v omyl o rozhodných a podstatných skutečnostech, ač sama důvěřovala v poctivost jednání 1) a 2) žalované, respektive v poctivost jednání [celé jméno svědka], jednatele 2) žalované. Ze strany žalovaných jistě došlo k porušení § 6 odst. 1 NOZ, kdy v rozporu s tímto ustanovením si žalované nepočínali při právním jednání vůči žalobkyni poctivě, neboť tento příkaz v odst. 1 § 6 NOZ zní, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Zároveň podle § 6 odst. 2 NOZ platí, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. V tomto případě to byla 1) žalovaná i 2) žalovaná, kdo jednal vědomě nepoctivě, vyvolal v žalobkyni zcela mylný dojem o poctivosti jednání, uvedl žalobkyni vědomě v omyl, jednal v hrubém rozporu s dobrými mravy a jistě by se příčilo obecné představě spravedlnosti, pokud by takovému jednání byla soudem poskytnuta jakákoliv ochrana. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl ve vztahu k žalobnímu nároku uplatněnému žalobkyní vůči 1) žalované a určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p.č. st 894, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku p. [číslo] druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] u [obec], obec Staré Město u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherské Hradiště (výrok I.) a rovněž vyhověl žalobě ve vztahu mezi žalobkyní a 2) žalovanou, kdy dospěl k závěru, že ani dohoda o narovnání ze dne [datum] nemohla být platným právním jednáním. (výrok II.)

51. Nad rámec výše uvedeného si ale podle přesvědčení soudu musely být obě žalované plně vědomy značně problematického vzniku závazku žalobkyně vůči původnímu věřiteli. V tomto případě totiž původní věřitel (fakticky stále týž věřitel) zneužil svého postavení úvěrujícího, kdy nechal žalobkyni v domnění, že akceptoval pozdější úhradu splátek poskytnuté půjčky (úvěru), ač takto jednal ke značné tíži žalobkyně s ohledem na požadovanou smluvní pokutu, když žalobkyně v tomto původním vztahu ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] vystupovala jako spotřebitel a tedy jako slabší smluvní strana. Kdy tento požadavek byl z pohledu soudu značně problematický. Stejně tak podle přesvědčení soudu bylo další otázkou, zda vůbec mohl takový závazek vzniknout s ohledem na nenaplnění podmínek dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když nesplnění podmínky zkoumání úvěruschopnosti mělo za následek absolutní neplatnost takové úvěrové smlouvy. Soud se však již dále nijak do hloubky nezabýval platností smlouvy o půjčce ze dne [datum] ze shora uvedeného důvodu, neboť toto již nebylo předmětem řízení a ani se nejednalo o otázku prejudiciální ve vztahu k požadovanému určení ze strany žalobkyně.

52. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši [částka] ze strany žalobkyně a dále v uhrazené záloze na provedení důkazu – znaleckého posudku ve výši [částka], přičemž s ohledem na to, že 1) žalovaná a 2) žalovaná nebyly soudem posuzovány jako solidární dlužníci, uložil každé z nich zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], když žalobkyně jiné náklady řízení neuváděla, žádné jiné náklady nepožadovala. Lhůta k plnění byla v tomto případě stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ, kdy byla pariční lhůta stanovena v délce 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve vztahu k oběma žalovaným. (výrok III.)

53. Usnesením zdejšího soudu byla žalobkyně osvobozena od povinnosti k úhradě soudních poplatků v rozsahu 75 % a zároveň jí byl k její žádosti ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. [jméno] [příjmení] a soud tak musel rozhodnout také o odměně ustanoveného zástupce. Tento pak požadoval odměnu vypočtenou podle tarifní hodnoty [částka] ve vztahu k části žaloby, jíž se domáhala žalobkyně určení vlastnictví předmětných nemovitostí vůči 1) žalované a podle tarifní hodnoty [částka] ve vztahu k části žaloby, jíž se domáhala neplatnosti dohody o narovnání ze dne [datum] vůči 2) žalované. Podle názoru soudu se v případě projednávané věci nejednalo o řízení, v němž by bylo nutné stanovit odměnu ustanoveného zástupce žalobkyně podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 176/1999 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném a účinném znění, (dále jen AT), když podle § 9 odst. 3 písm. a) AT platí, že částka [částka] se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. V této projednávané věci však bylo možno vyjít z hodnot uváděných v kupní smlouvě ve vztahu k předmětným nemovitostem, respektive z částky [částka] ve vztahu k dohodě o narovnání ze dne [datum], jejíž neplatnosti se žalobkyně dovolávala. Za takové situace pak soud postupoval tak, že vyšel ze součtu obou částek ve smyslu § 12 odst. 3 AT, kdy platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Takto tedy tarifní hodnota projednávané věci činila [částka], kdy tedy výše mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby by činila [částka], avšak s ohledem na § 12a odst. 1, odst. 2 mohla být tato stanovena pouze ve výši [částka]. Soud tedy přiznal ustanovenému zástupci mimosmluvní odměnu celkem za 17 úkonů právní služby po [částka] tj. [částka], dále pak soud ustanovenému zástupci přiznal paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 17 úkonů právní služby po [částka] tj. [částka] podle § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) a g), § 13 odst. 3 AT Celkem tedy ustanovenému zástupci žalobkyně náležela odměna ve výši [částka], přičemž bylo stanoveno, že tato odměna bude ustanovenému zástupci vyplacena do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok IV.)

54. Soud dále musel rozhodnout také o náhradě řízení, které vznikly na straně státu, kdy z § 148 odst. 1 OSŘ vyplývá, že stát má právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly, vůči účastníkům řízení podle výsledku řízení, není-li u účastníků dán důvod pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 OSŘ. V tomto případě se tedy náklady na straně státu skládaly z odměny ustanoveného zástupce žalobkyně [příjmení] [příjmení], která mu byla přiznána ve výši [částka], dále z nákladů vynaložených státem na vypracování znaleckého posudku ve výši [částka], když usnesením ze dne 11. 9. 2020 č.j. 9 C 182/2018-277 byla přiznána ustanovenému znalci [příjmení] [celé jméno znalce] odměna a hotové výdaje ve výši [číslo], od které bylo třeba odečíst zálohu ve výši [částka] uhrazenou žalobkyní a konečně stát vynaložil náklady na svědečné a hotové výdaje přiznané svědkům [celé jméno svědka] ve výši [částka] a svědkyni [celé jméno svědkyně] ve výši [částka] Celkem tak státu vznikly náklady (či povinnost k jejich výplatě) ve výši [částka] Tyto pak rozdělil na ½ ve vztahu k oběma žalovaným, kterým uložil zaplatit státu částku [částka] každé, přičemž i v tomto případě stanovil pariční lhůtu 15 dnů ve smyslu § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ, kdy podle jeho názoru se takto stanovená lhůta nemohla nijak negativně odrazit na rozpočtu Okresního soudu v Uherském Hradišti, jako organizační složky státu. (výrok V. a VI.)