9 C 183/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 4 564 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.564 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.564 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Původní žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa původní účastnice], do jejíž práv následně vstoupila současná žalobkyně na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 12. 2021 č.j. 9 C 183/2021-33 s ohledem na uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2021, se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 8. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 4.564 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.564 Kč od 9. 11. 2020 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 7. 10. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění ALLIANZ ŽIVOT. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 8. 10. 2019 do 8. 10. 2055, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit měsíční pojistné ve výši 1.141 Kč. Pojistné bylo splatné vždy ke každému 8. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nehradil řádně pojistné v období od 8. 10. 2019 do 8. 10. 2020 včetně, když na základě předpisu pojistného měl za uvedené období uhradit 14.833 Kč, avšak celkově uhradil pouze částku ve výši 10.269 Kč a dlužil tak na pojistném 4.564 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně žalovaného upozornily na tuto skutečnost, přičemž právní předchůdkyně jej zároveň upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy k datu 8. 11. 2020 v případě neuhrazení dlužného pojistného. Žalovaný však neuhradil dlužné pojistné a k datu 8. 11. 2020 došlo k ukončení pojistného vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalovaný dluh na pojistném neuhradil ani přes upomínání ze strany žalobkyně či její právní předchůdkyně, ani na základě předžalobní upomínky ze dne 8. 6. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 1. 11. 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 10. 2021 č.j. 9 C 183/2021-24 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 1. 11. 2021 spolu s žalobou, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně s takovým postupem soudu již předem vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně respektive její právní předchůdkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených právní předchůdkyní žalobkyně a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a učinil z nich závěr o skutkovém stavu věci, kdy měl jednoznačně za prokázané, že mezi účastníky byla dne 7. 10. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o životním pojištění ALLIANZ ŽIVOT. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 8. 10. 2019 do 8. 10. 2055, přičemž bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaný bude hradit měsíční pojistné ve výši 1.141 Kč. Pojistné bylo splatné vždy ke každému 8. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný nehradil řádně pojistné v období od 8. 10. 2019 do 8. 10. 2020 včetně, když na základě předpisu pojistného měl za uvedené období uhradit 14.833 Kč, avšak celkově uhradil pouze částku ve výši 10.269 Kč a dlužil tak na pojistném 4.564 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně žalovaného upozornily na tuto skutečnost, přičemž právní předchůdkyně jej zároveň upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy k datu 8. 11. 2020 v případě neuhrazení dlužného pojistného. Žalovaný však neuhradil dlužné pojistné a k datu 8. 11. 2020 došlo k ukončení pojistného vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalovaný dluh na pojistném neuhradil ani přes upomínání ze strany žalobkyně či její právní předchůdkyně, ani na základě předžalobní upomínky ze dne 8. 6. 2021.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. S ohledem na datum uzavření pojistné smlouvy bylo třeba věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), který právě od 1. 1. 2014 nahradil zrušený zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (ZoPojSml), ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013.

8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno.

11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu uzavřeli dne 7. 10. 2019 pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 8. 10. 2019, na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný tak byl v období od 8. 10. 2019 do zániku pojistné smlouvy ke dni 8. 11. 2020 povinen hradit pojištění tj. lhůtní (měsíční) pojistné ve sjednané výši 1.141 Kč. Žalobkyni pak vznikl nárok na poměrnou část dlužného pojistného odpovídající délce trvání pojištění do doby zániku pojistné smlouvy respektive za období, kdy žalovaný pojistné řádně nehradil a kdy došlo k datu 8. 11. 2020 k zániku pojistné smlouvy z důvodu nehrazení pojistného ze strany žalovaného. Protože žalovaný svou povinnost uhradit pojistné nesplnil, a to ani dodatečně, uplatnila právní předchůdkyně žalobkyně tento svůj nárok u soudu, kdy dlužná částka odpovídala poměrné částce pojistného, které právní předchůdkyni žalobkyně za dobu trvání pojistného vztahu náleželo. K datu zániku pojistného vztahu tak žalobkyni (její právní předchůdkyni) vzniklo právo na úhradu částky ve výši 4.564 Kč, přičemž žalovaný tuto částku neuhradil ani po opakovaných výzvách a dostal se tak i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Pokud šlo o samotné požadované příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, pak podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla opakovaně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)