9 C 186/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručování anonymizováno pro role v řízení s  anonymizováno obec sídlem adresa žalované Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11.876 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11.876 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a náklady řízení ve výši 1.600 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy ke každému 25. dni příslušného měsíce ve výši 1.000 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabude právní moci tento rozsudek, a to pod tíhou ztráty výhody splátek.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku v celkové výši 11.876 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] z titulu dlužného nájemného. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že od [datum] do [datum] byla s žalovanou uzavřena Smlouva o nájmu (dále jen Smlouva) na základě rozhodnutí Rady města ze dne [datum] na schůzi [číslo] 2019 pod č.j. 2019 A/9, kterým byl byt [číslo] ulice [adresa], přidělen sociální byl se stanoveným nájmem ve výši 2.292 Kč od února 2020 a zálohami ve výši 3.000 Kč. Žalovaná řádně hradila nájem do [datum], avšak již neuhradila nájem, ani platby za služby za měsíce srpen až říjen 2021, kdy došlo na základě žádosti žalované k ukončení nájemního vztahu schválením [jméno] města pod č.j. R/ 2021 A/7. Na základě uzavřené Dohody o ukončení nájmu bylo sjednáno, že žalovaná uzavře s žalobcem nejpozději do [datum] splátkový kalendář a bude sepsána Dohoda o uznání dluhu. Toto pak bylo ujednáno i v rámci předávacího protokolu. Žalovaná však nic žalobci nedoručila, ač byla opakované vyzvána k úhradě dluhu na nájemném a službách, a to opakovaně. Dne [datum] byla žalované řádně doručena 3. upomínka k úhradě dluhu, kterou si žalovaná převzala dne [datum], přičemž celkové vyúčtování pak obdržela ještě dne [datum]. Dluh pak činil na nájemném částku 6.876 Kč a na službách 5.000 Kč. Žalovaná i přes opakované upomínání nic neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 10. 2022 č.j. 9 C 186/2022-23 byli žalobce a žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou spolu s žalobou dne [datum] ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 OSŘ. Žalobce se pak k této výzvě rovněž nevyjádřil. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce učinil soud ve věci tato následující skutková zjištění, kdy z provedeného dokazování měl bezpečně za prokázané, že od [datum] do [datum] byla s žalovanou uzavřena Smlouva o nájmu (dále jen Smlouva) na základě rozhodnutí Rady města ze dne [datum] na schůzi [číslo] 2019 pod č.j. R/ 2019 A/9, kterým byl byt [číslo] ulice [adresa], přidělen sociální byl se stanoveným nájmem ve výši 2.292 Kč od února 2020 a zálohami ve výši 3.000 Kč, jak soud zjistil ze Smlouvy a také z usnesení Rady města ze dne [datum] na schůzi [číslo] 2019 pod č.j. R/ 2019 A/9, stejně tak z evidenčního listu k tomuto bytu. Dále bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen do [datum] na základě usnesení Rady města ze dne [datum] na schůzi [číslo] 2020 pod č.j. R/ 2020 A/6, přičemž byl uzavřen Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu sociálního bytu ze dne [datum]. Žalovaná řádně hradila nájem do [datum], avšak již neuhradila nájem, ani platby za služby za měsíce srpen až říjen 2021, kdy došlo na základě žádosti žalované k ukončení nájemního vztahu schválením [jméno] města pod č.j. R/ 2021 A/7. Na základě uzavřené Dohody o ukončení nájmu bylo sjednáno, že žalovaná uzavře s žalobcem nejpozději do [datum] splátkový kalendář a bude sepsána Dohoda o uznání dluhu, což opět bylo bezpečně prokázáno Dohodou o skončení nájmu sociálního bytu ze dne [datum]. Toto pak bylo ujednáno i v rámci předání bytu, jak soud mohl zjistit z protokolu o převzetí sociálního bytu ze dne [datum]. Žalovaná však nic žalobci nedoručila, ač byla opakované vyzvána k úhradě dluhu na nájemném a službách, a to opakovaně výzvou ze dne [datum], kterou si žalovaná převzala dne [datum], výzvou ze dne [datum], doručenou ze dne [datum] 3. upomínku k úhradě dluhu ze dne [datum] byla žalované řádně doručena dne [datum], přičemž celkové vyúčtování pak obdržela ještě dne [datum]. Veškeré skutečnosti ohledně řádného doručení všech výzev měl soud za prokázané z jednotlivých doručenek. Dluh pak činil na nájemném částku 6.876 Kč a na službách 5.000 Kč, což bylo zjištěno z vyúčtování ze dne [datum] od 1. 1. do [datum]. Žalovaná i přes opakované upomínání adresované jí na adresu [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], nic neuhradila.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, kdy podstatné pro rozhodování soudu bylo, že mezi účastníky byla platně sjednána nájemní smlouva, na jejímž základě vznikl nájem bytu [číslo] žalovaná měla povinnost hradit řádně sjednané nájemné ve výši 2.292 Kč a poplatky spojené s nájmem bytu podle platného předpisu nájemného respektive podle evidenčního listu nájemce ve výši 3.000 Kč, celkem tedy 5.292 Kč měsíčně. K žádosti žalované došlo k dřívějšímu ukončení nájemního vztahu, přičemž žalovaná řádně neuhradila nájem a služby za měsíce srpen až říjen 2021, kdy došlo na základě žádosti žalované k ukončení nájemního vztahu schválením [jméno] města pod č.j. R/ 2021 A/7. Dluh pak činil na nájemném částku 6.876 Kč a na službách 5.000 Kč.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dále podle § 3074 odst. 1 NOZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Z uvedených ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou úpravu, neboť se jednalo o dluh na nájemném a službách za období roku 2021.

9. Podle § 2201 NOZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Dále podle § 2217 odst. 1 NOZ nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

11. S ohledem na výše učiněný závěr o skutkovém stavu a rovněž s přihlédnutím k výše uvedenému právnímu vymezení projednávané věci ve vztahu k relevantní právní úpravě dospěl soud k závěru, že nárok žalobce byl zcela oprávněný a také jednoznačně prokázaný, neboť žalované vzniklo právo nájmu bytu [číslo] když žalovaná měla povinnost řádně hradit nájemné ve výši ve výši 2.292 Kč a poplatky spojené s nájmem bytu podle platného předpisu nájemného respektive podle evidenčního listu nájemce ve výši 3.000 Kč, celkem tedy 5.292 Kč měsíčně. Žalovaná řádně nehradila nájem a služby v období od srpna do října 2021 a celkově podle předpisu dlužila na nájmu částku 6.876 Kč a na službách 5.000 Kč. Jelikož žalovaná ani dodatečně svou povinnost uhradit dluh nesplnila, dostala se do prodlení a žalobci tak vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení. Podle § 513 NOZ totiž platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním a dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána ze strany žalobce, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce, stejně tak i ve vztahu k požadovanému příslušenství představovanému zákonným úrokem z prodlení.

12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhláškou MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne [datum] sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 1.600 Kč.

13. Lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první za středníkem OSŘ jak ve vztahu k žalované částce a příslušenství, tak i ve vztahu k náhradě nákladů řízení, když soud stanovil povinnost žalované vše uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. K tomuto soud vedly především okolnosti na straně žalované, která je prokazatelně ve značně složité finanční situaci a soud byl přesvědčen, že stanovení splnění uložené povinnosti prostřednictvím splátkového kalendáře žalované v měsíčních splátkách 1.000 Kč bude pro žalovanou lépe splnitelné. Zároveň soud měl za to, že se toto nijak zásadně neprojeví v rozpočtu žalobce. Možnost vše uhradit ve splátkách však také pro žalovanou platí, že pakliže se s jakoukoliv splátkou opozdí, či ji neuhradí, může žalobce přikročit k vymáhání celé dlužné částky.