9 C 197/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky v celkové výši 88 618,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 53 530,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 25 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč za dobu od 24. 9 2021 do 27. 9. 2023 ve výši 4 338,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 25 000 Kč za dobu od 20. 10. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 5 539,83 Kč, částku ve výši 35 088,80 Kč spolu se zákonným úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 23 007,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 22,62 % ročně z částky 23 007,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 23 007,12 Kč za dobu od 3. 1. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 4 760,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem z částky 23 007,12 Kč za dobu od 6. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 4 293,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 549,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 30. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 88 618,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne 4. 6. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 51 565 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 30 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 21 565 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 14 446 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za flexibilní splácení ve výši 5 619 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 30měsíčních splátkách po 1 719 Kč, kdy poslední 30. splátka měla při řádném splácení činit 1 714 Kč a byla splatná k datu 4. 12. 2022. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 18. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 27 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 50 903 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 27 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 33 903 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 23 445 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za flexibilní splácení ve výši 5 862 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 24měsíčních splátkách po 2 538 Kč, kdy poslední 24. splátka měla při řádném splácení činit 2 529 Kč a byla splatná k datu 18. 10. 2022. Žalovaný řádně nesplácel poskytnuté úvěry a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině z první úvěrové smlouvy 23 007,12 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 12 081,68 Kč. Z druhé úvěrové smlouvy pak žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně 25 000 Kč na jistině a na souhrnném poplatku pak 28 530,12 Kč. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřených smluv neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 29. 9. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 24. 9. 2024.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 8. 2024 č.j. 9 C 197/2024-53 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 24. 9. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne 4. 6. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 51 565 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 30 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 21 565 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 14 446 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za flexibilní splácení ve výši 5 619 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 30měsíčních splátkách po 1 719 Kč, kdy poslední 30. splátka měla při řádném splácení činit 1 714 Kč a byla splatná k datu 4. 12. 2022. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 18. 10. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku ve výši 27 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 50 903 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 27 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 33 903 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 23 445 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a za flexibilní splácení ve výši 5 862 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 24měsíčních splátkách po 2 538 Kč, kdy poslední 24. splátka měla při řádném splácení činit 2 529 Kč a byla splatná k datu 18. 10. 2022. Součástí obou takto uzavřených úvěrových smluv byly i Smluví podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zároveň byla žalovaným řádně vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, kdy tímto právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný předložil i výplatní pásky a další podklady ke zjišťování jeho úvěruschopnosti a právní předchůdce žalobkyně takto mohl zjistit, že žalovaný v době uzavřených úvěrových smluv pracoval jako skladník ve společnosti , právnická osoba, ., přičemž měl příjem 38 600 Kč až 43 400 Kč. Bydlel v nájmu a neměl žádné další závazky z jiných úvěrových smluv. Žalovaný řádně nesplácel poskytnuté úvěry a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, jak soud zjistil z tabulky umoření. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině z první úvěrové smlouvy 23 007,12 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 12 081,68 Kč. Z druhé úvěrové smlouvy pak žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně 25 000 Kč na jistině a na souhrnném poplatku pak 28 530,12 Kč. Toto pak bylo soudem bezpečně zjištěno z tabulky umoření. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřených smluv neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 28. 3. 2023. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 29. 9. 2023.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřených smlouvách o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel na základě uzavřených smluv částky ve výši 30 000 Kč a 27 000 Kč v hotovosti a byl povinen při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnuté úvěry spolu se sjednaným souhrnným poplatkem. Žalovaný řádně nesplácel poskytnuté úvěry a vznikla mu povinnost na uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na jistině z první úvěrové smlouvy 23 007,12 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 12 081,68 Kč. Z druhé úvěrové smlouvy pak žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně 25 000 Kč na jistině a na souhrnném poplatku pak 28 530,12 Kč. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřených smluv neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 28. 3. 2023. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 29. 9. 2023.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel.

10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

11. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně, respektive její právní předchůdce splnil nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, o čemž svědčily i fakticky provedené dotazy ve vztahu k žalovanému v rámci databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Stejně tak právní předchůdce žalobkyně zjišťoval majetkové poměry a výdělkové poměry žalovaného, jeho aktiva i pasiva. V uzavřených úvěrových smlouvách byl žalovaný řádně, bez jakýchkoliv pochybností informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu budou úvěry ve výši 30 000 Kč a 27 000 Kč poskytnuty. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěry, které byly žalovanému poskytnuty, mu budou na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vráceny.

12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

13. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Ve vztahu k požadovaným částkám soud tyto posuzoval mj. podle § 122 odst. 1 ZSÚ, kdy podle uvedeného ustanovení platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, neboc) smluvní pokutu.

19. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

20. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny platně smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu z obou úvěrových smluv. Žalovaný tak dlužil částku v celkové výši 88 618,92 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a její právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)

21. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 545 Kč, v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 88 618,92 Kč tj. 4 660 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 13 980 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), náhradě za promeškaný čas ve výši 600 Kč za 6 půlhodin (§ 14 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.9.2006). Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce 3 124,80 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 21 549,80 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)