9 C 210/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky v celkové výši 22 577,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 22.577,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 19.933,30 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.356 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 22.577,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 19.933,30 Kč od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovanou Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova], tj. smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě žádosti žalované a na základě registrace žalované na webovém portálu žalobkyně [webová adresa], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 19.933,30 Kč za dobu od [datum] do [datum], když žalovaná mohla odložit platby prováděné prostřednictvím [anonymizováno] karty až o 30 a více dní, když s ohledem na prodloužení splatnosti pak by žalované vznikla povinnost uhradit až 650 Kč spolu s 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalovaná takto prováděla bezhotovostní transakce s tím, že celková částka poplatků za odložení plateb činila 2.644 Kč a žalovaná neuhradila na splátkách ničeho. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 9. 2023 č.j. 9 C 210/2023-35 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne [datum].

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou Smlouvu k službě [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (tj. smlouvu o spotřebitelském úvěru) na základě žádosti žalované a její registrace na webovém portálu žalobkyně [webová adresa], když identita žalované byla řádně zjištěna z [číslo obč. průkazu] Součástí smlouvy byl i výklad pojmů a také listina Zřízení [anonymizováno] účtu a také Podmínky žalobkyně. Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 19.933,30 Kč za dobu od [datum] do [datum], když žalovaná mohla odložit platby prováděné prostřednictvím [anonymizováno] karty až o 30 a více dní, když s ohledem na prodloužení splatnosti pak by žalované vznikla povinnost uhradit až 650 Kč spolu s 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalovaná takto prováděla bezhotovostní transakce s tím, že celková částka poplatků za odložení plateb činila 2.644 Kč a žalovaná neuhradila na splátkách ničeho, což bylo soudem zjištěno z jednotlivých vyúčtování. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla doručována žalované na adresu uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku dne [datum], jak bylo zjištěno z podacího lístku České pošty, s.p.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena prostředky komunikace na dálku smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaná čerpala prostřednictvím [anonymizováno] karty úvěr v celkové výši 19.933,30 Kč za dobu od [datum] do [datum], když žalovaná mohla odložit platby prováděné prostřednictvím [anonymizováno] karty až o 30 a více dní, když s ohledem na prodloužení splatnosti pak by žalované vznikla povinnost uhradit až 650 Kč spolu s 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky. Žalovaná takto prováděla bezhotovostní transakce s tím, že celková částka poplatků za odložení plateb činila 2.644 Kč a žalovaná neuhradila na splátkách ničeho. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum].

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

11. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, o čemž svědčily listinné důkazy. Žalovaná byla řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr, respektive možnost provádět platby prostřednictvím kreditní [anonymizováno] karty poskytnuta. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně vyplnila a uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

13. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobkyně s žalovanou řádně uzavřela smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytla potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobkyni i konkrétní osobní identifikační údaje a kopii OP.

14. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

15. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

16. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

18. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužné částky odpovídající dosud nesplacené části dluhu, stejně tak mohla požadovat i poplatek za prodlení. Žalovaná tak dlužila na jistině částku ve výši 19.933,30 Kč a na poplatku pak částku 2.644 Kč, stejně tak měla žalobkyně právo na požadovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky jistiny ve výši ve výši 15,00 % ročně z částky 19.933,30 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení, když soud shledal požadavek žalobkyně na úhradu uvedených částek za oprávněný. (výrok I.)

20. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 904 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2.356 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)