9 C 212/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 293 312 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 293.312 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 293.312 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15.266 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 293.312 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 293.312 Kč od datum do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese adresa, dne datum byla zjištěna neměřená odbočka na hlavním domovním vedení, která byla nalezena v půdních prostorách domu. Odbočka byla zjištěna z hlavní domovní skříně pojistkami 3x63A na všech třech fázích. Odběratel, tj. žalovaná odběrné místo neoprávněně připojila a elektřinu neoprávněně odebírala, když tímto jednáním došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 548/2000 Sb. energetický zákon, v platném a účinném znění, (dále jen EZ). Při sepsání zápisu o provedené kontrole byla žalovaná přítomna a zápis podepsala. Žalobkyně vypočetla vzniklou škodu v souvislosti s neoprávněným odběrem elektrické energie v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 293.312 Kč a uvedenou částku řádně žalované vyúčtovala fakturou číslo splatnou k datu datum. Žalovaná nic neuhradila ani po doručování výzvy ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 10. 2023 č.j. 9 C 212/2023-16 byly žalobkyně i žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvány ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou, přičemž žalobkyně se k této výzvě rovněž nevyjádřila a soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že žalobkyně i žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: ze Zápisu o provedené kontrole ze dne datum zjistil, že dne datum byl žalobkyní zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie delší než 10 pracovních dnů na adrese adresa, EAN číslo, ze strany žalované jako odběratele s tím, že žalovaná byla této kontrole přítomna za součinnosti PČR. Byl proveden soupis všech spotřebičů a zdokumentování těchto spotřebičů v místě neoprávněného odběru, který trval od datum do datum, kdy došlo k odpojení načerno provedeného připojení. Z podkladů pro výpočet výše škody bylo zjištěno, že výpočet žalobkyní požadované částky vycházel z vypočtené spotřeby podle hlavního jističe a rozdílem vypočtenou spotřebou a a změřenou elektroměrem ze dne datum, přičemž bylo zjištěno, že spotřeba při neoprávněném odběru v této době činila 18,796 MWh a neoprávněný odběr trval od datum do datum. Náhrada škody za neoprávněný odběr činila celkem částku ve výši 227.677,79 Kč a celkové náklady oprávněně požadované činily částku 14.729 Kč, když tyto částky tedy celkem činily 242.406,79 Kč bez DPH ve výši 21 % a DPH tak byla ve výši 50.905,42 Kč a celková částka za neoprávněný odběr činila 293.312 Kč (zaokrouhleno na celé jednotky). Dluh vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 EZ. Žalobkyně pak fakturou ze dne datum číslo splatnou k datu datum vyúčtovala žalované za neoprávněný odběr elektřiny částku ve výši 293.312 Kč s DPH s tím, že vyzvala žalovanou k úhradě dluhu za neoprávněný odběr elektřiny i upozorněním ze dne datum (včetně poštovního podacího archu), v níž ji upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat, kdy podstatné pro toto řízení bylo, že žalobkyně při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese adresa, dne datum zjistila neměřenou odbočku na hlavním domovním vedení, která byla nalezena v půdních prostorách domu. Odbočka byla zjištěna z hlavní domovní skříně pojistkami 3x63A na všech třech fázích. Odběratel, tj. žalovaná odběrné místo neoprávněně připojila a elektřinu neoprávněně odebírala, když tímto jednáním došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) EZ. Při sepsání zápisu o provedené kontrole byla žalovaná přítomna a zápis podepsala. Neoprávněným odběrem pak vznikla žalobkyni škoda ve výši 293.312 Kč.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

10. Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněné odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

11. Z provedených důkazů a po podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Při kontrolní činnosti odběrného místa na adrese dne datum byl žalobkyní zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie delší než 10 pracovních dnů na adrese adresa, EAN číslo, ze strany žalované jako odběratele s tím, že žalovaná byla této kontrole přítomna za součinnosti PČR. Byl proveden soupis všech spotřebičů a zdokumentování těchto spotřebičů v místě neoprávněného odběru, který trval od datum do datum, kdy došlo k odpojení načerno provedeného připojení. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu citovaného ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) EZ. Vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr energie bylo provedeno v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a výpočet žalované částky vyplývá z žalobkyní předložených důkazů a konkrétního výpočtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh neuhradila, byla žalobkyní opakovaně vyzvána k úhradě žalované částky, kterou však neuhradila a dostala se do prodlení s její úhradou od datum. Žalobkyni vznikl i nárok na zákonný úrok z prodlení. Ve smyslu totiž § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 14.666 Kč, a dále v přiznané náhradě nákladů řízení žalobkyně za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl.ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za předžalobní upomínku, přípravu a podání žaloby, tedy 600 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 15.266 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.