9 C 217/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 19 404 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 19.404 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9.186,42 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 23,19 % ročně z částky 9.186,42 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 9.186,42 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1.566,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru z částky 9.186,42 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1.361,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 19.404 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z uzavřené smlouvy o zápůjčce (o úvěru). K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 21.639 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 10.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 11.639 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 7.847 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 2.292 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 78týdenních splátkách po 278 Kč, kdy poslední 78. splátka měla při řádném splácení činit 233 Kč a byla splatná k datu [datum]. Žalovaná řádně nesplácela poskytnutou částku úvěru a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, když poslední splátka byla uhrazena k datu [datum] a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení od [datum]. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 9.186,42 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 10.217,58 Kč, když žalovaná uhradila částku ve výši 1.451 Kč. Žalovaná dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 29. 9. 2023 č.j. 9 C 217/2023-35 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 10.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 21.639 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 10.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 11.639 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 7.847 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 2.292 Kč. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit v 78týdenních splátkách po 278 Kč, kdy poslední 78. splátka měla při řádném splácení činit 233 Kč a byla splatná k datu [datum]. Součástí Smlouvy byly i Smluví podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Zároveň byla žalovanou řádně vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, kdy tímto právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalované, přičemž žalovaná předložila i podklady ke zjišťování její úvěruschopnosti. Žalovaná řádně nesplácela poskytnutou částku úvěru a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, když poslední splátka byla uhrazena k datu [datum] a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení od [datum]. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 9.186,42 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 10.217,58 Kč, když žalovaná uhradila částku ve výši 1.451 Kč. Žalovaná dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky. Toto pak bylo soudem bezpečně zjištěno z tabulky umoření. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem, přičemž žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna přípisem ze dne [datum], který byl žalované doručován prostřednictvím České pošty, s.p. dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřené smlouvě o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela na základě uzavřené smlouvy částku ve výši 10.000 Kč a byla povinna při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnutou zápůjčku spolu se sjednaným poplatkem z úvěru. Žalovaná řádně nesplácela poskytnutou částku úvěru a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, když poslední splátka byla uhrazena k datu [datum] a žalovaná byla marným uplynutím lhůty v prodlení od [datum]. Žalovaná dlužila právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 9.186,42 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 10.217,58 Kč, když žalovaná uhradila částku ve výši 1.451 Kč. Žalovaná byla marně vyzvána k úhradě dluhu ze strany právního předchůdce žalobkyně, a následně ze strany žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla také žalovaná řádně informována, stejně tak byla informována o zpracování osobních údajů.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval projednávanou věc podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o platně uzavřenou smlouvu ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru, přičemž tedy na tuto smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Stejně tak byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 10.000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

13. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

14. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

15. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

19. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platně Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu, když tato dlužila právnímu předchůdci žalobkyně na jistině 9.186,42 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 10.217,58 Kč. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z žalované jistiny ve vztahu k dlužné jistině a smluvní úrok z úvěru ve výši 23,19 %, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat rovněž podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

20. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2.252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)