9 C 238/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 91 837,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 91 837,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 98 065,08 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 217,80 Kč za dobu od 16. 1. 2024 do 31. 5. 2024, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 8 928,03 Kč za dobu od 29. 7. 2022 do 15. 1. 2024, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 114,40 Kč k rukám žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně (právní předchůdkyně současné žalobkyně) se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 7. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 91 837,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 98 065,08 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 217,80 Kč za dobu od 16. 1. 2024 do 31. 5. 2024, s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 8 928,03 Kč za dobu od 29. 7. 2022 do 15. 1. 2024. K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně), uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který se zavázala žalovaná vrátit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 2 257,04 Kč, počínaje splátkou dne 12. 8. 2022. Dne 29. 7. 2022 žalovaná tedy obdržela úvěr ve výši 100 000 Kč, avšak žalovaná řádně poskytnutý úvěr nesplácela a právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 15. 1. 2024 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. K datu zesplatnění žalovaná dlužila na jistině částku 89 137,05 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 8 928,03 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 700 Kč, přičemž zároveň měla právní předchůdkyně nárok na smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a soud tedy usnesením ze dne 3. 12. 2024 č. j. 9 C 238/2024-69 rozhodl o procesním nástupnictví žalobkyně. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou dne 7. 10. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž po celou dobu řízení zůstala zcela pasivní, kdy se nijak nevyjádřila k žalobě, ani ničeho nenamítala proti žalobním tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 9. 2024 č.j. 9 C 238/2024-42 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 7. 10. 2024 spolu s žalobou. Žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v podané žalobě.

3. Na základě provedených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění: Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který se zavázala žalovaná vrátit v pravidelných 96měsíčních splátkách ve výši 2 257,04 Kč, počínaje splátkou dne 12. 8. 2022. Součástí úvěrové smlouvy byly i Všeobecné produktové podmínky účinné od srpna 2019 a Sazebník poplatků. Dne 29. 7. 2022 žalovaná tedy obdržela úvěr ve výši 100 000 Kč, jak bylo možné zjistit z výpisu z úvěrového účtu, avšak žalovaná řádně poskytnutý úvěr nesplácela, jak mohl soud zjistit z výpisu z úvěrového účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 17. 1. 2024 prohlásila úvěr za okamžitě splatný k datu 15. 1. 2024. K datu zesplatnění žalovaná dlužila na jistině částku 89 137,05 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 8 928,03 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 700 Kč, přičemž zároveň měla právní předchůdkyně nárok na smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení, jak bylo bezpečně zjištěno z uvedeného oznámení a výpisu z úvěrového účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně pak i řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, jak bylo zjištěno z listiny , Anonymizováno, č. , hodnota, (vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti) Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a soud tedy usnesením ze dne 3. 12. 2024 č. j. 9 C 238/2024-69 rozhodl o procesním nástupnictví žalobkyně. Žalovaná ničeho neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2024.

4. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

5. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné bylo, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena dne řádně smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná však opakovaně porušila smluvní povinnosti, řádně úvěr nesplácela a právní předchůdkyně žalobkyně Oznámením ze dne 17. 1. 2024 prohlásila úvěr za okamžitě splatný k datu 15. 1. 2024. K datu zesplatnění žalovaná dlužila na jistině částku 89 137,05 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 8 928,03 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaná měla zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 700 Kč, přičemž zároveň měla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná nic neuhradila ani po opakovaném upomínání.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby bankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.

8. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

9. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdkyně žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované, když měla i řádné informace o pohybu na účtu žalované a stejně tak i informace o socioekonomické situaci žalované. V úvěrové smlouvě byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla právní předchůdkyně žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut na základě platně uzavřené smlouvy, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

10. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

11. V daném případě pak tedy podle § 2395 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

12. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

13. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

15. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

17. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platně smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a právní předchůdkyni žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu z úvěrové smlouvy. Žalovaná tak dlužila částku ve výši 91 837,05 Kč a žalobkyně měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a její právní předchůdkyní ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)

18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s § 142a odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 674 Kč, a dále v odměně právního zástupce žalobkyně za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 91 837,05 Kč tj. 4 780 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 14 340 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006, dále jen AT, tj. za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, výzva k plnění se základním právním a skutkovým vymezením, podání žaloby k soudu ze dne 8. 7. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. d) AT), v paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 AT) a dále DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ ve výši 3 200,40 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 22 114,40 Kč. (výrok II.)