9 C 246/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky ve výši 24 259,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 159,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 24 159,33 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, a dále částku ve výši 100 Kč představující smluvní pokutu, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 423 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12. 7. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 24 259,33 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a částky 100 Kč představující smluvní pokutu, a to z titulu nehrazení dodávek plynu do daného odběrného místa na adrese , adresa, . K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 24. 8. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva) ve znění Dodatku ze dne 10. 9. 2020, jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Ač byla žalovanému elektřina řádně do odběrného místa dodávána, neuhradil řádně fakturovanou částku za odebranou energii, když sice žalovaný hradil zálohy na odebranou elektřinu, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby. Žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku ve výši 32 539,33 Kč za odebranou elektřinu v množství 4,058 MWh v období od 24. 1. 2023 do 22. 8. 2023 pak dlužil částku ve výši 24 159,33 Kč, která zahrnovala zbylou neuhrazenou částku za odebranou elektřinu a smluvní pokutu ve výši 200 Kč, když žalovaný uhradil na zálohách částku ve výši 8 580 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, když dlužil částku ve výši 24 159,33 Kč a dále žalobkyně měla nárok na smluvní pokutu ve výši 100 Kč za upomínání a opožděnou platbu vyúčtované částky za odebranou elektřinu. Žalovaný nic neuhradil, a to ani přes doručování upomínky ze dne 3. 1. 2024.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 14. 10. 2024.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 9. 2024 č.j. 9 C 246/2024-32 byli žalobkyně i žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 14. 10. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění: žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 24. 8. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny a Ceník. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti v odběrném místě na adrese , adresa, . Cena za odebranou elektřinu byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Ač byla žalovanému elektřina řádně do odběrného místa dodávána, neuhradil řádně fakturovanou částku za odebranou energii, když sice žalovaný hradil zálohy na odebranou elektřinu, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby. Žalovaný neuhradil celou fakturovanou částku ve výši 32 539,33 Kč za odebranou elektřinu v množství 4,058 MWh v období od 24. 1. 2023 do 22. 8. 2023 pak dlužil částku ve výši 24 159,33 Kč, která zahrnovala zbylou neuhrazenou částku za odebranou elektřinu a smluvní pokutu ve výši 200 Kč, když žalovaný uhradil na zálohách částku ve výši 8 580 Kč, což bylo zjištěno z faktury č. , hodnota, . Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, když dlužil částku ve výši 24 159,33 Kč a dále žalobkyně měla nárok na smluvní pokutu ve výši 100 Kč za upomínání a opožděnou platbu vyúčtované částky za odebranou elektřinu. Žalovaný nic neuhradil, a to ani přes doručování upomínky ze dne 3. 1. 2024.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu zákona č. 222/1994 Sb. a následného ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), podle níž se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného energetického zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

10. S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva ve vztahu k dodávce elektřiny je svou povahou smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

11. Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

12. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

13. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

14. A konečně ve smyslu § 2052 NOZ ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

15. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah spočívající v dodávce elektřiny žalovanému na základě uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jež svým obsahem odpovídá povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalobkyně dodávala řádně do sjednaného odběrného místa elektřiny, přičemž dodávky, respektive cenu za odebranou komoditu žalovanému řádně vyúčtovala prostřednictvím jednotlivých faktur, stejně tak i požadovanou smluvní pokutu. Žalovaný hradil zálohy, avšak tyto zálohy nepostačovaly k zaplacení spotřeby, přičemž dlužil částku 24 159,33 Kč a dále částku smluvní pokuty ve výši 100 Kč. Žalovaný nic neuhradil, byl také v prodlení. Ve smyslu § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv k tomu byl řádně opakovaně ze strany žalobkyně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a smluvní pokutě a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 971 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 423 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)