9 C 261/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Tománka a přísedících Bc. Dušana Mikulce a Milady Krátké ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky ve výši 22 853 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 22 853 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 22 853 Kč od 22. 1. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 656 Kč k rukám žalovaného, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 5. 10. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném částky 22 853 Kč spolu příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z žalované částky za dobu od 22. 1. 2023 do zaplacení, z titulu náhrady škody, která vznikla žalobkyni v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaným při konání práce pro žalobkyni. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne 12. 4. 2022 uzavřela s žalovaným dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou, a to na pozici „Doručovatel balíkový s řízením vozidla“ a také dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Dne 25. 4. 2022 byla dohoda změněna, kdy žalovanému byla změněna pracovní pozice na pozici „Operátor v logistice“. Dne 21. 4. 2022 žalovaný převzal na doručovací pochůzku mj. zásilku , Anonymizováno, , která byla podána na poště , adresa, dne 20. 4. 2022. Téhož dne žalovaný označil zásilku v systému jako doručenou, jelikož ji vhodil do domovní schránky adresáta, ačkoli ji měl doručovat do vlastních rukou adresáta, což však neučinil, když neobdržel žádné potvrzení od adresáta o převzetí doručované zásilky. V inkriminované době byl žalovaný v zácviku, přičemž zácvik žalovaného měla na starosti zaměstnankyně žalobkyně , jméno FO, . Jelikož se zásilku nepodařilo dohledat, byla považována za ztracenou a žalobkyně vyplatila odesílateli náhradu škody ve výši 22 853 Kč. Žalovaný následně svůj dluh uznal a dne 7. 12. 2022 podepsal Dohodu o uznání dluhu a o způsobu jeho úhrady, v níž se zavázal dluh uhradit podle splátkového kalendáře v sedmi měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč, splatných k 20. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem lednem 2023, když poslední splátka měla být pak ve výši 1 853 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Ačkoli žalovaný dluh uznal, ničeho neuhradil. Žalovaný byl opakovaně ze strany žalobkyně vyzýván k úhradě dluhu upomínkou ze dne 6. 2. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 11. 5. 2023, avšak ani tak z dlužné částky ničeho neuhradil.

2. Žalovaný s podanou žalobou od počátku nesouhlasil a navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítnul. K odůvodnění procesní obrany zejména uvedl, že za uplatněnou škodu neodpovídá, jelikož předmětnou zásilku nepřevzal, nenesl za ni odpovědnost, ani za její doručení, když 21. 4. 2022 byl teprve jeho 3. pracovní den u žalobkyně, což podle žalovaného vylučovalo možnost převzetí jakékoliv zásilky k doručování, respektive samostatné činnosti při doručování s tím, že podle žalovaného bylo možné samostatně doručovat až 18. pracovní den trvání pracovního poměru a po řádném zaškolení. Uvedl, že jeho nástupním dnem bylo pondělí 18. 4. 2022 na pracovišti , Anonymizováno, s tím, že zaměstnancem žalobkyně je stále. Jeho osobní číslo je , Anonymizováno, . Nesouhlasil s tím, že by mohl tedy způsobit škodu žalobkyni a namítal, že se jedná o zneužití jeho osobních údajů a pokus o podvod s finanční újmou na jeho osobu neznámým pachatelem zevnitř žalobkyně.

3. Žalobkyně i nadále trvala na oprávněnosti uplatněného nároku žalobou a nesouhlasila s procesní obranou žalovaného. Upřesnila ve vztahu k trvání pracovního poměru, že s žalovaným uzavřela dne 12. 4. 2022 dohodu o pracovní činnosti, která byla ukončena ke dni 20. 3. 2023; vedle toho pak dne 22. 4. 2024 s žalovaným uzavřela také pracovní smlouvu, na jejímž základě žalovaný ode dne 1. 5. 2022 do současnosti působí u žalobkyně na pozici , Anonymizováno, doručovatele. Dále uvedla, že zaměstnanci, se kterými jsou uzavírány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nejsou zařazeni do adapčního procesu podle metodického pokynu , Anonymizováno, a takovéto zaškolení je vždy v kompetenci konkrétního vedoucího, přičemž je standardní postup, že tito zaměstnanci ze začátku jezdí jako závozníci s někým ze zkušených kolegů; délka faktického dohledu je individuální. Podle pracovního výkazu žalovaný odpracoval za duben 2022 celkem 68 hodin, přičemž při rozvržení pracovní doby je nutné posuzovat celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů, takže pokud žalovaný odpracoval v dubnu 2022 68 hodin a v květnu 2022 neodpracoval na dohodu o pracovní činnosti žádnou směnu, k překročení zákonného limitu nedošlo. Žalobkyně doplnila, že výše škody byla zjištěna v rámci reklamačního řízení. Dále poukázala na skutečnost, že žalovaný poprvé zpochybnil svůj podpis na listině Uznání dluhu a dohodě o způsobu jeho úhrady ze dne 7. 12. 2022 až při jednání soudu dne 19. 3. 2024, přestože o existenci dokumentu byl opakovaně informován již při dřívějších úkonech, ať už v rámci předžalobní výzvy, v rámci žaloby či před zahájením soudního jednání.

4. Soud poskytoval žalobkyni poučení ve vztahu k nutnosti doplnit některá tvrzení a k těmto také označit důkazy. Žalobkyně pak doplnila svá tvrzení i důkazy v intencích poskytnutého poučení ze strany soudu.

5. Soud tak v rámci tohoto řízení učinil z důkazů navrhovaných a předkládaných oběma účastníky, a stejně tak i z nesporných tvrzení účastníků, která vzal v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), za svá vlastní skutková zjištění, následující skutková zjištění:

6. Z předložených listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků nemohlo být pochyb o tom, že dne 12. 4. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o pracovní činnosti, na jejímž základě se žalovaný zavázal vykonávat od uvedeného data na dobu neurčitou práci na základě této dohody s tím, že druh práce byl sjednán jako doručovatel balíkový s řízením vozidla. Rozsah práce byl sjednaný na max. 20 hodin týdně s tím, že pro účely poskytování náhrady odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) byla pracovní doba rozvržena od pondělí do pátku po 2 hodinách denně. Odměna za práci byla dohodnuta ve výši 117,50 Kč/hodinu (hrubého) s tím, že v závislosti na kvalitě pracovních výsledků může vedoucí zaměstnanec rozhodnout o přiznání další odměny, která je nenároková. Uzavřením Dohody se žalovaný zavázal vykonávat práci osobně, svědomitě a hospodárně podle sjednaných podmínek a v souladu s předpisy žalobkyně v souvislosti s výkonem práce.

7. V souvislosti s takto vzniklým pracovním poměrem pak dne 12. 4. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným také dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Na základě této dohody se žalovaný mimo jiné zavázal nahradit schodek na svěřených hodnotách, kterými jsou hotovosti, ceniny, poštovní zásilky, zboží, zásoby materiálu a jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž měl žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, a které byl povinen při plnění svých pracovních úkolů vyúčtovávat. Z dohody také vyplývalo, že žalovaný se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo z části, jestliže prokáže že schodek vznikl zcela nebo z části bez jeho zavinění. Žalovaný měl také v případě zjištěného schodku souhlasit s uzavřením dohody o srážkách ze mzdy odpovídající výši škody, kterou by byl povinen nahradit.

8. Dne 12. 4. 2022 podepsal žalovaný také záznam o instruktáži zaměstnance, přičemž z této listiny soud zjistil, že žalovaný potvrdil, že byl seznámen s jednotlivými vnitřními předpisy žalobkyně, kterými se zaměstnanci žalobkyně řídí v rámci výkonu práce pro žalobkyni, mj. pracovním řádem , právnická osoba, ., organizačním řádem , právnická osoba, ., podpisovým řádem, spisovým řádem, domácím řádem příslušné provozovny, bezpečnostním řádem příslušné provozovny a dalšími konkrétní předpisy a směrnicemi v záznamu vyjmenovanými.

9. Dále bylo nesporné, že dne 22. 4. 2022 uzavřeli účastníci pracovní smlouvu. Na základě této smlouvy žalovaný vykonával v době od 1. 5. 2022 do 30. 4. 2023 se zkušební dobou stanovenou na 3 měsíce druh práce – doručovatel balíkový s řízením vozidla. Místem výkonu práce byl Atrakční obvod depo , Anonymizováno, ; mzdové podmínky byly stanoveny kolektivní smlouvou. Mezi účastníky pak ani nepanoval spor o tom, že žalovaný doposud je zaměstnancem žalobkyně a jeho pracovní poměr u žalobkyně i nadále trvá.

10. Dne 22. 4. 2022 převzal žalovaný informace pro zaměstnance, týkající se povinností uložených zaměstnavateli v § 37 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném a účinném znění, (dále jen ZPr). Z tohoto dokumentu soud zjistil mj., že místem výkonu práce žalovaného byl stanoven Atrakční obvod depo , Anonymizováno, a pracoviště pak bylo na adrese , adresa, ; pracovní doba byla stanovena 40 hodin týdně a výměra dovolené byla stanovena na 5 týdnů s výpovědní dobou pro zaměstnance i zaměstnavatele v trvání 2 (dvou) měsíců. Mzdové podmínky se řídily vnitřními předpisy zaměstnavatele s tím, že výplatní termín byl stanoven na 12. den v kalendářním měsíci.

11. Dne 22. 4. 2022 podepsal žalovaný také záznam o instruktáži zaměstnance, který byl stejného znění, jako záznam, který žalovaný podepsal již dne 12. 4. 2022 (viz shora bod 8., pozn. soudu).

12. Dne 22. 4. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným také dohodu o srážkách ze mzdy, z níž bylo pouze zjištěno, za jakých konkrétních podmínek by mohla být taková dohoda realizována a že žalovaný souhlasil s případnými srážkami ze mzdy, (a to i ve vztahu k nároku žalobkyně na náhradu škody).

13. Mezi účastníky pak byla uzavřena dohoda o změně dohody o pracovní činnosti ze dne 25. 4. 2022. Z tohoto listinného důkazu soud bezpečně zjistil, že od 1. 5. 2022 došlo ke změně spočívající v odlišné pracovní pozici žalovaného, který od 1. 5. 2022 vykonával práci „operátor v logistice“. Odměna za práci byla dohodnuta ve výši 111,90 Kč/hodinu.

14. Dne 1. 5. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena také dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, přičemž tato svým obsahem odpovídala dohodě, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní již dne 12. 4. 2022 (viz shora bod 8., pozn. soudu).

15. Dále bylo soudem bezpečně zjištěno z Harmonogramu adaptace, že žalovaný nastoupil do zaměstnání dne 3. 5. 2022 na základě uzavřené pracovní smlouvy. Již dne 2. 5. 2022 byl vedoucím zaměstnancem seznámen s pracovištěm, plánem adaptace, přidělením mentora, základními předpisy a vstupními školeními BOZP/PO. Dne 4. 5. 2022 se účastnil školení v , adresa, a v době od 5. 5. do 18. 5. 2022 (ve všední dny) společně s mentorem chodil po cvičných pochůzkách, v období od 19. 5. do 28. 7. 2022 již prováděl samostatně doručování zásilek, avšak stále ještě pod kontrolou mentora/vedoucího zaměstnance, přičemž až dne 29. 7. 2022 došlo za účasti vedoucího zaměstnance k shrnutí adaptace nováčka.

16. Z metodického pokynu , Anonymizováno, účinného od 1. 12. 2021, bylo zjištěno, že se jedná o adaptační proces zaměstnance, do kterého nejsou zařazeni zaměstnanci, se kterými jsou uzavírány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z pokynu bylo také zjištěno, že délka adaptačního procesu je stanovena na dobu 3 měsíců s tím, že tuto nelze zkracovat, za stanovených podmínek ji však lze prodlužovat. V rámci adaptace dochází také k zapracování zaměstnanců formou výkonu práce pod dohledem mentora. U zaměstnanců, kteří jsou přijímáni do pracovního poměru doručovatel balíkový a doručovatel listovní, včetně všech modifikací uvedených v Katalogu hlavních pracovních činností, probíhá zapracování formou výkonu práce pod dohledem mentora během cvičné pochůzky po dobu minimálně 10 pracovních dní a není možné ji zkracovat pod stanovený minimální počet dní. Mentorovi náleží za mentorování odměna.

17. Dohoda o pracovní činnosti byla žalovanému ze strany žalobkyně vypovězena výpovědí dohody o pracovní činnosti ze dne 17. 2. 2023, která byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 6. 3. 2023, jak bylo zjištěno z kopie dodejky. Z obsahu výpovědi je pak zřejmé, že žalobkyně dala žalovanému výpověď dohody o pracovní činnosti ze dne 12. 4. 2022 v souladu s ustanovením § 77 odst. 4 ZPr s výpovědní lhůtou 15 dnů počínající dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

18. V této souvislosti dne 20. 3. 2023 vydala žalobkyně žalovanému Potvrzení o zaměstnání, v níž je uvedeno, že zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti trvalo od 12. 4. 2022 do 20. 3. 2023 s tím, že druhem konaných prací byl operátor v logistice. Předmětné potvrzení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 21. 3. 2023.

19. Dne 24. 3. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dohoda o změněně pracovní smlouvy, kterou byl změněn obsah pracovní smlouvy ze dne 22. 4. 2022 s účinností od 1. 4. 2023 tak, že žalovaný nadále vykonával druh práce doručovatel ostatních služeb s tím, že pracovní poměr byl změněn na dobu neurčitou.

20. Jako další důkaz byl soudem proveden pracovní výkaz žalovaného za měsíc duben 2022. Z pracovního výkazu bylo zjištěno, že osobní číslo žalovaného je , Anonymizováno, a jeho pracovní činnost je brigádník , adresa, výkazu bylo také zjištěno, že dne 6. 4. 2022 vykonával zástup doručování, kdy v období od 19. 4. 2022 do 22. 4. 2022 a 25. 4. 2022 do 29. 4. 2022 odpracoval žalovaný celkem 68 hodin. Tento výkaz byl podepsán ze strany žalovaného dne 25. 4. 2022 a ze strany vedoucího dne 26. 4.

21. Ze mzdového lístku za duben a květen 2022 bylo zjištěno, že hrubá mzda byla žalovanému vypočtena v měsíci dubnu 2022 na částku 7 990 Kč za odpracovaných 68 hodin, tedy byl zjištěn čistý příjem ve výši 7 110 Kč a v mzdovém lístku za měsíc květen 2022 nebyla uváděna mzda, ani žádné odpracované hodiny.

22. Soud dále k důkazu provedl také pracovní řád žalobkyně platný od 14. 11. 2012 a účinný od 19. 11. 2012, a to zejména ve vztahu k rozvržení pracovní doby, povinnosti zaměstnanců a odpovědnosti zaměstnanců a popis pracovní pozice doručovatel balíkový s řízením vozidla a doručovatel ostatních služeb. Z pracovního řádu bylo mimo jiné zjištěno, že rozvržení pracovní doby určuje zaměstnavatel po projednání s příslušným od odborovým orgánem. S písemným rozvrhem směn musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak, přičemž délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Na pracovní cestě je zaměstnanec povinen postupovat podle pokynů vedoucího tak, aby účelu cesty bylo dosaženo co nejhospodárněji. V součinnosti se zaměstnavatelem si soustavně prohlubovat kvalifikaci k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. K omezení škod při dopravě poštovních zásilek, při manipulaci s finančními hotovostmi a jejich dopravě, k ochraně života a zdraví zaměstnanců a veřejnosti, a k ochraně majetku , právnická osoba, , jsou zaměstnanci povinni se podrobit bezpečnostním opatřením prováděným zaměstnavatelem s využitím speciálních technických, monitorovacích a obdobných prostředků, jen pokud sledují cíle shora uvedené, nejsou zásahem do soukromí zaměstnanců a neohrožují lidskou důstojnost. Pokud jde o popis základních pracovních činností, pak zde je uvedena příprava převzatých balíkových zásilek na doručovací pochůzku (zapisování do dodacích dokladů na PC, nakládání zásilek dle směru pochůzky), doručování adresních balíkových zásilek motorizovanou pochůzkou s řízením motorového vozidla, vybírání dobírkové částky váznoucí na doručených adresných balíkových zásilkách, provádění vyúčtování a předání finančních hotovostí a balíkových zásilek, ukládání oznámených balíkových zásilek a zásilek atd.

23. Z emailové komunikace mezi , jméno FO, a , jméno FO, bylo zjištěno, že pracovní výkaz žalovaného byl předán směnařem, paní , jméno FO, , k podpisu paní , jméno FO, (vedoucí) k podpisu nadřízeného; výkaz byl již vyplněn a podepsán. Jelikož paní , jméno FO, již u , právnická osoba, nepracuje, nelze sdělit, kdo výkaz vyplňoval. Výdělek byl žalovanému vyplacen dle výplatní pásky. Škoda byla ze strany žalobkyně stanovena dle Reklamačního řízení, dle přepočtu ve výši 22 853 Kč. V emailové komunikaci je také uvedeno „Adaptační proces je zakotven v , Anonymizováno, , avšak je v něm výslovně uvedeno, že zaměstnanci, se kterými jsou uzavírány dohody o pracích konaných mimo PP, tak tam nejsou zahrnuti. Zaškolení je vždy v kompetenci vedoucího. Tito zaměstnanci na začátku jezdí jako závozníci s někým ze zkušených kolegů. Vedoucí pro zaškolení může využít tyto materiály: Adaptační proces pro Divizi logistika – , právnická osoba, (, Anonymizováno, ), avšak ty slouží pro zaměstnance v pracovním poměru.

24. Ohledně průběhu doručování zásilky , Anonymizováno, (dále jen „zásilka , Anonymizováno, či předmětná zásilka“) je pak doložen následujícími dokumenty. Převzetím zásilek na pochůzku ze dne 21. 4. 2022 je zaznamenáno, že z , adresa, byla převzata rovněž zásilka , Anonymizováno, adresáta , jméno FO, , , adresa, , kdy se jednalo o zásilku pořadového čísla 14.: „Informace o zásilce“, „data z doručování“. Z těchto dokumentů bylo mimo zjištěno, že zásilka o hmotnosti 0,038 g byla podaná dne 20. 4. 2022 , adresa, . Adresátem zásilky byla paní , jméno FO, , , adresa, , odesílatel nebyl identifikovaný. Udaná cena byla 23 000 Kč; přičemž paní , jméno FO, přijala zásilku dne 21. 4. 2022 v 9:30 hodin. Dle výpisu byla zásilka dne 21. 4. 2022 v 6:23 hodin nasnímána paní , jméno FO, , Anonymizováno, a následně v 7:39 hodin paní , jméno FO, pořízena před kumulací , Anonymizováno, , adresa, , adresa, . 21. 4. 2022 v 8:11 hodin byla zásilka pořízena na dodání paní , jméno FO, rovněž , Anonymizováno, . V 8:36 hodin došlo k odeslání trasy na PDA paní , jméno FO, , Anonymizováno, , jméno FO, , adresa, , jméno FO, , adresa, , odkud v 8:38 hodin byla paní , jméno FO, vypravena na pochůzku, přičemž výprava zásilek na pochůzku byla z , adresa, v 8:41 hodin paní , jméno FO, . Výjezd započal z , Anonymizováno, v 8:44 hodin paní , jméno FO, . Zásilka byla doručena na pochůzce v 9:30 hodin paní , jméno FO, ; doručena do , adresa, byla dne 21. 4. 2022 ve 14:01 hodin, což bylo opět zaznamenáno na paní , jméno FO, . Z náhledu reklamačního listu a z historie reklamace bylo zjištěno, že zásilka , Anonymizováno, byla reklamována , adresa, dne 26. 4. 2022, kdy důvodem reklamace tylo, že zásilka byla nedoručena adresátovi zásilky. Reklamačnímu řízení bylo přiděleno číslo , hodnota, . Z listu je také zjištěno, že obsahem zásilky mělo být 903 EUR, jednalo se o cenné psaní, za jejíž odeslání odesílatel zásilky , Anonymizováno, , právnická osoba, , adresa, (dále jen „odesílatel“), zaplatil 61,80 Kč. Reklamační řízení probíhalo v období od 26. 4. 2022 do 1. 8. 2022. V rámci reklamačního řízení bylo zjištěno, že při dodání nebyly dodrženy stanovené postupy, když zásilka byla vhozena do domovní schránky odpovědnou osobou č. , hodnota, , adresát zásilky však převzetí popíral. Žalovanému však bylo přiděleno osobní číslo , hodnota, . Bezvýsledné bylo párání po zásilce na ukládací , Anonymizováno, adresáta, tedy na provozovně v , adresa, , stejně jako na provozovně , adresa, , zásilku se na základě kopie podací stvrzenky nepodařilo dohledat, proto byla dne 25. 5. 2022 vrácena cena služby v částce 62 Kč a odesílatel byl informován, aby se dostavil , Anonymizováno, a předložil doklady potvrzující požadovanou náhradu škody. Dne 1. 8. 2022 došlo k uvolnění k náhradovému řízení. Dne 1. 8. 2022 bylo žalobkyní a odesílatelem vyplněno prohlášení – náhrada škody k reklamaci , Anonymizováno, , přičemž k tomuto prohlášení bylo připojeno čestné prohlášení odesílatele, v němž je uvedeno: „Já, , jméno FO, , nar. , datum, , čestně prohlašuji, že jsme 20. 4. 2022 posílali cenné psaní adresátovi: , jméno FO, , , adresa, v hodnotě 23 000 Kč. Obálka fyzicky obsahovala bankovky EUR ve výčtu 9 ks 100 EUR, 3 ks 10 EUR, 1 ks 5 EUR. Reklamační řízení je vedeno pod číslem , hodnota, . Z obsahu prohlášení bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila škodu na celkovou hodnotu 22 790,63 Kč, a to dle kurzu k 1. 4. 2022 ve výši 24,375 Kč/EUR.

25. Sdělením žalobkyně odesílateli ze dne 12. 8. 2022, na němž je rukou psaná poznámka „refundace“, je doloženo, že žalobkyně shledala reklamaci odesílatele důvodnou, nicméně žádosti na výplatu náhrady vyhověla pouze částečně, a to ve výši 22 791 Kč.

26. Náhrada škody byla odesílateli vyplacena poštovní poukázkou podací číslo , hodnota, dne 12. 8. 2022, jak je doloženo doklady a dodejkou.

27. Emailovou komunikací mezi , jméno FO, , referentkou , Anonymizováno, provozu, , jméno FO, , pracovníkem , adresa, , směnařem , adresa, , adresa, a , jméno FO, z , adresa, , bylo zjištěno ze dne 11.-12. 8. 2022 bylo prokázáno, že v období od 20. 4. 2022 do 11. 8. 2022 bylo pátráno po zásilce , Anonymizováno, , avšak bezvýsledně.

28. Dne 7. 12. 2022 žalovaný podepsal uznání dluhu a dohodu o způsobu jeho úhrady. Z obsahu této listiny bylo zjištěno, že žalovaný uznal vůči žalované dluh v celkové výši 22 853 Kč vzniklý dne 21. 4. 2022 v důsledku chybného dodání blíže nespecifikované zásilky, kdy cenné psaní bylo vloženo do domovní schránky adresáta bez stvrzení převzetí, adresát dodání zásilky popírá a zásilka se tak považuje za ztracenou. Dlužnou částku se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit v sedmi splátkách po 3 000 Kč a osmou ve výši 1 853 Kč, počínaje lednem 2023, vždy do 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení některé splátky v době její splatnosti.

29. Upomínkou ze dne 6. 2. 2023 žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení částky 22 853 Kč.

30. Emailovou komunikací ze dne 5. 4. 2023, Anonymizováno, bylo prokázáno, že uvedeného dne , jméno FO, žádala vedoucí , adresa, , paní , jméno FO, o součinnost při reklamaci zásilky , Anonymizováno, s tím, že věc bude postupovat právnímu oddělení, kdy dle sledování byla doručena dne 21. 4. 2022 na pochůzce , jméno FO, . Na tuto zprávu paní , jméno FO, reagovala tak, že žádné doklady , adresa, k doložení nejsou. Na základě čehož , jméno FO, informovala , jméno FO, , že nemá doplňující informace k dluhu , Anonymizováno, . Paní , jméno FO, byla ze strany paní , jméno FO, informována také o tom, že v době incidentu se žalovaný zacvičoval, a proto bylo doručování zásilek evidováno na paní , jméno FO, s tím, že reklamaci řešila koordinátorka směny, paní , jméno FO, , která již není zaměstnankyní žalobkyně.

31. Z Předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 11. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Tato byla žalovanému doručena do vlastních rukou ze dne 12. 5. 2023, jak bylo bezpečně zjištěno z kopie dodejky.

32. K důkazu soud provedl také výňatek z poštovních podmínek , právnická osoba, ., základní poštovní služby platné od 1. 4. 2022, kdy se zaměřil zejména na č.l. 15 – cenné psaní, z něhož bylo mimo jiné zjištěno, že odesílatel je povinen uvést na podací stvrzenku cenu, kterou oceňuje vložený obsah, přičemž za škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu cenného psaní podnik odpovídá, a to až do výše udané ceny.

33. K důkazu soud provedl také emailovou komunikaci účastníků v rámci smírného řešení věci, z níž bylo pouze zjištěno, že žalobkyně nabízela žalovanému možnost na úhradě poloviny dlužné částky, tedy 11 426 Kč s tím, že nebude požadovat žádné úroky z prodlení ani náklady, kterou by žalovaný uhradil ve 12měsíčních splátkách po 952 Kč. Ze strany žalovaného nabídka smírného řešení nebyla přijata.

34. Z emailové komunikace mezi , jméno FO, a , jméno FO, bylo zjištěno, že , jméno FO, sdělil , jméno FO, , že uznání dluhu na pracovníky bylo dříve doručováno vždy na odpovědného vedoucího pracovníka, který jej předával pracovníkovi k podpisu. Žalovanému však uznání dluhu předkládal k podpisu osobně z důvodu, že u něj došlo ke změně místa pracoviště, a to k němu. , jméno FO, také uvádí, že pokud by pracovník odmítl uznání dluhu podepsat a škodu by neuznal, odeslal by to zpět s tím, že to nebylo podepsáno. Co se týče podpisu , jméno FO, za , právnická osoba, na dokumentu, k tomu uvedl, že panu , jméno FO, předával již sepsanou dohodu k podpisu.

35. Soud zároveň provedl výslech dalších svědků, a to svědkyně , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, a svědka , jméno FO, .

36. Tak z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že u , právnická osoba, . pracovala do března 2023 a s žalovaným byla v kontaktu, protože jej zaučovala. Svědkyně potvrdila, že zaškolovala více zaměstnanců a brigádníků, přičemž zaškolování probíhalo podobně. Trvalo cca týden, kdy s nimi společně doručovala zásilky, dohlížela na jejich práci, ale šestý či sedmý den nechávala takového zaměstnance v zácviku, aby již zásilky doručoval sám, když sama pak také doručovala zásilky. Svědkyně netušila, zda u žalobkyně existoval předpis, směrnice či nařízení upravující podrobně zaškolování. Sama při zaškolování vycházela z vlastní praxe a z toho, jak byla zaučovaná sama. Domnívala se, že zaučení bylo stanoveno na 8 dnů, nicméně běžně zaměstnanci v zácviku zkoušeli doručovat zásilky sami i dříve. Žalovaného zaučovala na pozici balíkáře. Úkolem bylo doručování jak balíků, tak cenných psaní. Když žalovaného zaučovala, jezdila s ním, kontrolovala jeho činnost a asi po týdnu došlo k tomu, že část balíků-zásilek roznášela sama a část doručoval žalovaný bez jejího dohledu a asistence. Žalovaný pak i řídil motorové vozidlo, neboť v té době měl již složené zkoušky a také zdravotní prohlídku. Doručování pak probíhalo tak, že žalovaný svědkyni vysadil se zásilkami, svědkyně šla pochůzkou, žalovaný jel autem a doručoval další zásilky, když po vzájemné dohodě doručoval zásilky samostatně. Svědkyně vypověděla, že pokud by to byl první nebo druhý den zaškolování, tak rozhodně by nemohl žalovaný zásilky doručovat sám, ale byla přesvědčena, že k samostatnému doručování žalovaným mohlo dojít až šestý nebo sedmý den zaškolování. Podle svědkyně to tedy bylo přípustné. Svědkyně byla přesvědčena, že dne 21. 4. 2022 probíhalo ještě zaučování žalovaného. Měli na starosti více vesnic. Na místo dojeli vždy na 6:00 hod. a končili někdy po 14. hodině. Ve vztahu k požadované náhradě škody si pak pamatovala, že se řešilo nějaké cenné psaní, které měl žalovaný doručovat, ale osobně tam s ním u tohoto nebyla. K důvodu, proč u této zásilky byla uvedená jako doručovatel uvedla, že přebírala všechny konkrétní zásilky, které v tom okamžiku byly doručovány, a proto byla uváděna u všech operací. Potvrdila, že v době zaškolování odpovídala za řádné doručení konkrétních zásilek. Dodala, že žalovaný sice měl v té době své osobní číslo, ale veškeré balíky byly snímány na její osobní číslo. Ohledně záznamu o doručovaných zásilkách dne 21. 4. 2022 pak svědkyně vypověděla, že fajfky a kolečka dělala sama, ohledně poznámky „nezastižen“ se domnívala, že tuto psal žalovaný. Ten svědkyni říkal, kde byl, kde byla zásilka doručena či naopak nedoručena. Zaznamenávala u všech zásilek jejich doručování, neboť vše muselo být tzv. vyúčtováno v systému žalobkyně (, Anonymizováno, ). Svědkyně pak škodu nijak neřešila, nevěděla, jakým způsobem to bylo s žalovaným řešeno. Sama uvedla i pro žalobkyni, že zásilku s žalovaným nedoručovala.

37. Svědkyně , jméno FO, pak vypověděla, že žalobkyně je jejím zaměstnavatelem a žalovaný byl jednu dobu jejím podřízeným. K projednávané věci je ji známo pouze toliko, že reagovala na některé emaily ze strany zaměstnavatele, kdy byla dotazována, kdo v inkriminované době byl nadřízený žalovaného, měl žalovaného na starosti v rámci balíkové služby či kdo s řešil jeho zácvik, apod. Dále se svědkyně vyjádřila obecně k zácviku zaměstnanců. Uvedla, že ten probíhá jak u zaměstnanců, tak u lidí, kteří začínají v pracovněprávním poměru na základě nějaké dohody o provedení práce či o pracovní činnosti. Trvá obvykle 8-9 dnů, je to však vždycky individuální s tím, že někomu může stačit i méně dní. Cílem zácviku je to, aby ta konkrétní osoba, která je zacvičovaná, následně doručovala už samostatně. Probíhá vstupní školení, poté, kdy dojde k uzavření pracovní smlouvy, probíhá školení v , Anonymizováno, následné školení, balíkových doručovatelů je to školení jednodenní, u listovních doručovatelů dvoudenní. Zda byl školení žalovaný přímo účasten si nepamatovala. Školení mají nastaveno tím způsobem, že zaškolovaný dostane i další materiály, jako jsou vnitřní právní předpisy , právnická osoba, či dokumenty o bezpečnosti práce, kdy podepíše, že s nimi byl řádným způsobem seznámen. Svědkyně následně upozornila, že školení probíhá u všech nových zaměstnanců po uzavření pracovní smlouvy na hlavní pracovní poměr, školení však neprobíhá u lidí, kteří pracují na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce. O tom, kdo je schopen bez problémů doručovat sám řekne 7. den mentor s tím, že 8. den už takový člověk může vyrážet sám a má na starosti všechny zásilky a všechny činnosti, které jsou v souvislosti s doručováním vykonávány a už za ně i zodpovídá, stejně jako za následné vyúčtování, jak byly zásilky doručeny. Tato skutečnost se následně dá do tzv. rozvrhu směn. V době zaučování je u takového člověka a směny uvedeno písmeno „Z“. Svědkyně nejprve uvedla, že jde-li o 3. - 4. den zácviku, zaučovaný člověk by měl listovní balíkové zásilky doručovat vždy pod dohledem mentora, který by měl dohlížet na to, zdali konkrétní zásilky doručuje správným způsobem, jakým způsobem komunikuje s lidmi. Připustila, že je možné, aby člověk v zácviku doručoval bez dohledu ze strany mentora, na jiném místě než mentor. Jestli je zaškolovaná osoba schopná doručovat dříve, je vždy na úvaze zacvičujícího pracovníka, který to posoudí na základě vlastních zkušeností. Svědkyně dále vypověděla, že při zácviku je to mentor, kdo přebírá veškeré zásilky a za tyto odpovídá s tím, že ten, kdo je v zácviku je tam do určité míry jako pomocník, může maximálně pomoct při nakládání balíků, nikoli je fakticky přebírat. Svědkyně také uvedla, že byť byla nadřízená žalovaného, veškeré záležitosti řešila koordinátorka směny na odloučeném pracovišti v , Anonymizováno, , paní , jméno FO, a zácvik řešila , jméno FO, . Žádnou zpětnou vazbu ohledně toho, jak probíhal zácvik u pana , jméno FO, neměla. Svědkyně nedokázala říci, kdo odpovídá za nesprávné doručování konkrétních zásilek. Jakým způsobem byly s žalovaným řešeny nedostatky či problém s doručování zásilek si svědkyně nevzpomněla. Dále se svědkyně vyjádřila k evidování doručení zásilek, kdy uvedla, že způsob, jakým má být zásilka doručena je přímo na zásilce. Buď je tam podpis adresáta, příp. adresátovi dojde jedinečný identifikační kód do SMS zprávy, a adresát to buď podepíše při převzetí nebo se prokáže tímto kódem. Pak se to v seznamu doručovaných zásilek odškrtne, čímž se to považuje za doručené. Vyloučila, že by se do schránky vhazovaly zásilky bez toho, aniž by to bylo nějakým způsobem ověřeno.

38. Dále vypovídal svědek , jméno FO, . Z této výpovědi bylo zjištěno, že si pamatuje na řešení náhrady škody s žalovaným. Po předestření listiny „uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady“ dále vypověděl, že tuto předával žalovanému k podpisu a tato byla žalovaným podepsán. Podle svědka musel předtím žalovaný požádat o splátkový kalendář. Svědek si nepamatoval, jestli žalovaný cokoliv proti uvedené dohodě a uznání dluhu cokoliv namítal. Samotnému uznání dluhu pak musí vždy předcházet žádost o splátkový kalendář. Splátkový kalendář nebývá povolován automaticky. Určitě by se splátkový kalendář nedal někomu, kdo by např. u , právnická osoba, nepracoval. Vyslovil domněnku, že po dohodě se zaměstnancem, je možnost srážet splátky ze mzdy. Dodal, že toto řeší konkrétní vedoucí na dané pobočce , právnická osoba, , nicméně v případě žalovaného mu dokument předával on v , adresa, , neboť žalovaný v tu dobu přecházel z , adresa, . Svědek také uvedl, že si vybavuje, že někdy v roce 2022 při řešení této záležitosti měl o žalovaném říci, že je to spolehlivý zaměstnanec. K zácviku doručovatelů svědek uvedl, že ten se mění v čase tím, jak se mění struktura , právnická osoba, . Dodal, že pokud jde to, jak probíhal zácvik žalovaného v roce 2022, nedokáže přesně říci, neboť na té provozovně nebyl.

39. Soud důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo.

40. Při dokazování pak soud vyšel z listinných důkazů předkládaných žalovaným i žalobkyní, stejně tak soud přihlédl i k veškerým tvrzením, rovněž tak přihlédl ke zjištěním, která ve věci učinil v rámci svědeckých výpovědí jednotlivých slyšených svědků, a stejně tak ke zjištěním z jednotlivých k důkazu provedených listinných důkazů. Soud byl přesvědčen, že neexistoval jakýkoliv relevantní důvod, proč by svědci v řízení slyšení vědomě nepravdivě vypovídali v této projednávané věci ve prospěch či neprospěch jedné ze stran sporu, kdy ani skutečnost, že je svědek zaměstnancem či bývalým zaměstnancem, případně rodinným příslušníkem, nemůže apriorně znamenat, že takový svědek je nevěrohodný. Hodnocení výpovědi svědka i účastníka řízení z hlediska její věrohodnosti je v souladu se zásadou přímosti občanského soudního řízení (§ 122 odst. 1 OSŘ) věcí soudu, který provádí dokazování. Věrohodnost výpovědi svědka nebo účastníka lze hodnotit i s přihlédnutím ke způsobu, jakým svědek nebo účastník soudu sděluje zjišťované skutečnosti a k jeho chování při výpovědi. Zjistí-li soud okolnosti, které mohou ovlivnit svědkovu věrohodnost (např. má příbuzenský poměr k účastníkům), neznamená to nezpůsobilost svědčit; tyto okolnosti vezme soud v úvahu při hodnocení svědkovy výpovědi. Samotná okolnost, že svědek má k účastníkovi řízení vztah, nemůže mít za následek hodnocení jeho výpovědi jako nevěrohodné. Tak soud přistupoval i ke slyšeným svědkům, když soud hodnotil svědecké výpovědi i v kontextu a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o dřívější či i současné zaměstnance žalobkyně, přičemž pak svědecké výpovědi hodnotil i z hlediska provedených listinných důkazů a podle jeho přesvědčení nebylo možné na výpovědi slyšených svědků pohlížet jako na nevěrohodné důkazy, když všichni svědci podle přesvědčení soudu vypovídali věrohodně ve vztahu k podstatným okolnostem projednávané věci. Stejně tak soud musel přihlížet i k tomu, že každý člověk vnímá určité děje, určité situace ze svého subjektivního pohledu, přičemž logicky pak soud musí svědecké výpovědi poměřovat s jinými důkazy a takto je i hodnotit. Soud zároveň také jednoznačně akcentoval u všech svědků, že byli řádně poučeni ve smyslu § 126 odst. 1 OSŘ a soud ani nepředpokládal, že by vědomě vypovídali křivě, vědomi si možných následků křivé výpovědi.

41. S ohledem k této skutečnosti pak soud neměl důvod pro provádění dokazování prostřednictvím zadaného znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, odvětví ruční písmo, za účelem zjišťování pravosti podpisu žalovaného na listině ohledně uznání dluhu, když i svědek , jméno FO, zcela věrohodně vypověděl, že žalovanému tuto listinu předkládal a že to byl skutečně žalovaný, kdo tuto listinu podepsal přímo před svědkem. Ostatně podle přesvědčení soudu pak uvedená skutečnost nemohla nic změnit fakticky na závěrech soudu ve vztahu k předmětu řízení. (viz níže)

42. Soud pak neprováděl k důkazu ani účastnickou výpověď žalovaného, neboť se nedomníval, že by takový důkaz vedl k dalším podstatným skutkovým zjištěním, když byl přesvědčen, že veškeré důkazy jím provedené na základě návrhů ze strany žalobkyně a žalovaného, a z nich učiněná relevantní skutková zjištění, byly dostatečným podkladem pro bezpečný závěr o skutkovém stavu věci. Stejně tak soud neprováděl ani výslech všech navržených svědků, když i toto považoval za nadbytečné.

43. Soud již pak další důkazy neprováděl, neboť měl za to, že důkazy, které jím byly k návrhu účastníků provedeny, tvořily ve svém souhrnu dostatečný podklad pro rozhodnutí v této věci a pro bezpečný závěr o skutkovém stavu. Ostatně ani účastníci po poučení podle § 119a odst. 1 OSŘ neměli žádná další vyjádření, a především žádné další důkazy nenavrhovali. Soud tak vyšel z toho, že žádné další důkazy nebylo nutno v tomto řízení provádět. Jakékoliv dokazování nad rámec důkazů shora uvedených soud považoval za zcela nadbytečné.

44. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k následujícímu bezpečně zjištěnému závěru o skutkovém stavu věci:

45. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 12. 4. 2022 dohodu o pracovní činnosti, na základě které, se žalovaný zavázal vykonávat práci doručovatel balíkový s řízením motorového vozidla. Stejného dne uzavřela žalobkyně s žalovaným též dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnost svěřených zaměstnanci k vyúčtování a žalovaný podepsal též záznam o instruktáži zaměstnance, jímž prohlásil, že byl seznámen s jednotlivými předpisy žalobkyně, kterými se zaměstnanci žalobkyně řídí v rámci výkonu práce pro žalobkyni. Fakticky začal žalovaný s výkonem pracovní činnosti dne 19. 4. 2022, přičemž v měsíci dubnu 2022 pracoval ve dnech 19., 20., 21., 22., 25., 26., 27., 29. po 8 hodinách a dne 28. 4 hodiny, a to u organizační jednotky , adresa, , jak je doloženo pracovním výkazem žalovaného. Dne 21. 4. 2022 měla být paní , jméno FO, , na adresu , adresa, doručena zásilka , Anonymizováno, . Předmětná zásilka byla podána dne 20. 4. 2022 u , adresa, a , Anonymizováno, , která měla zásilku doručit adresátovi byla , adresa, . Předmětná zásilka byla dle rozpisu dne 21. 4. 2022 v 8:43 hodin vyzvednuta na pochůzku paní , jméno FO, , kterou byla na pochůzce v 9:30 hodin i doručena. Žalovaný dne 21. 4. 2022 vykonával svou pracovní činnost 3. den, o tom, že by měl s předmětnou zásilkou jakkoli manipulovat nebyl předložen žádný důkaz, případně měl doručovat zásilky pod jednoznačným dohledem ze strany svědkyně , jméno FO, . V rámci své pracovní činnosti byl žalovaný totiž zařazen pod paní , jméno FO, , která byla v tu dobu jeho mentorkou. Rozhodně pak nebylo běžné, aby zaměstnanec, který byl zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, doručoval zásilky zcela samostatně bez dohledu mentora již 3. dne zácviku. Ostatně o tom, jak dlouho probíhalo zacvičování vypovídala svědkyně , jméno FO, , stejně tak i svědkyně , jméno FO, . Zároveň bylo možné uzavřít, že žalobkyně uzavřela s žalovaným také pracovní smlouvu, a to dne 22. 4. 2022, na základě které, se žalovaný zavázal vykonávat práci doručovatel balíkový s řízením vozidla. Na této pracovní pozici pak u žalovaného probíhalo dlouhé proškolování, když do zaměstnání v rámci pracovní smlouvy nastoupil žalovaný dne 3. 5. 2022, přičemž již dne 2. 5. 2022 byl vedoucím zaměstnancem seznámen s pracovištěm, plánem adaptace, přidělení mentora, základními předpisy a vstupními školení , právnická osoba, ; dne , datum, se účastnil školení v DSPU , adresa, a v době od 5. 5. do , datum, (ve všední dny) společně s mentorem chodil po cvičných pochůzkách; a samotný výkon prováděl až v období od 19. 5. do 28. 7. 2022, stále však pod kontrolou mentora/vedoucího zaměstnance, a to až do 29. 7. 2022, kdy došlo za účasti vedoucího zaměstnance k shrnutí adaptace nováčka. Adaptační proces probíhal v souladu s metodickým pokynem , Anonymizováno, . Byť žalovaný byl v měsíci květnu 2022 u žalované zaměstnán jak na dohodu o pracovní činnosti, tak na pracovní poměr, výplatní páskou je doloženo, že v tento měsíc nebyla žalovanému vyplacena žádná mzda. Co se týče předmětné zásilky, dne 1. 8. 2022 odesílatel uplatnil u žalobkyně nárok na náhradu škody ve výši 23 000 Kč za ztrátu předmětné zásilky. Následně proběhlo reklamační řízení a žalobkyně sdělila odesílateli podáním ze dne 12. 8. 2022, že reklamace byla shledána důvodnou, žádosti na výplatu náhrady bylo vyhověno pouze částečně, a to co do výše 22 791 Kč. Částka ve výši 22 791 Kč včetně zaplaceného poštovného byla odesílateli ze strany žalobkyně skutečně proplacena, a to , Anonymizováno, . Dne 7. 12. 2022 žalovaný podepsal, že uznává vůči žalobkyni dluh ve výši 22 791 Kč, který vznikl dne 21. 4. 2022 z důvodu ztráty blíže nespecifikované zásilky. Ani přes upomínání a podanou žalobu žalovaný na dluhu neuhradil ničeho. Dohoda o pracovní činnosti byla s žalovaným ukončena ke dni 20. 3. 2023, pracovní poměr žalovaného k žalobkyni stále trvá. Soud byl pak přesvědčen, že i přes uvedené uznání dluhu žalovaný neodpovídal za vzniklou škodu žalobkyni, když v inkriminované době dne 21. 4. 2022 u něj probíhalo faktické zaškolování, byl teprve 3. dne v zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti, přičemž v této době pracoval pod dohledem mentora, neměl sám nic doručovat a bylo věcí mentora, , jméno FO, , jakým způsobem z její strany probíhal dohled nad činností žalovaného. I kdyby snad adaptační proces u zaměstnanců vykonávajících práce jako brigádníci na základě dohody o pracovní činnosti nebyl ze strany žalobkyně upraven jejím vnitřním předpisem, bylo jednoznačně zjištěno, že takový proces i u těchto zaměstnanců probíhal a bylo pouze věcí žalobkyně, že nebyl tento proces zaškolování formálně upraven, aby se předcházelo obdobným situacím. Soud byl pak přesvědčen, že odpovědnost za doručování zásilek ležela výhradně na jiném zaměstnanci žalobkyně (na mentorovi), když právě , jméno FO, přebírala veškeré doručované zásilky, měla za ně odpovědnost, měla kontrolovat a také vyúčtovat v , Anonymizováno, uvedené zásilky z hlediska jejich doručení. Jestliže pak žalobkyně po této zaměstnankyni ničeho nepožadovala, ačkoliv tak učinit měla a nechala žalovaného, aby podepsal i uznání závazku, bylo to pouze její volbou. Soud však tímto nebyl nijak vázán. (viz níže právní hodnocení)

46. Podle § 250 odst. 1 ZPr je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu s poměrně omezí. Podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení je zaměstnavatel povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

47. Podle § 255 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil. Podle odst. 6 téhož zákonného ustanovení se zaměstnanec zprostí povinnosti nahradit ztrátu zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

48. Soud měl v tomto řízení za prokázané, že žalobkyni skutečně vznikla škoda ve výši 22 791 Kč. Byť soud měl určité pochybnosti, zda předmětná zásilka fakticky byla či nebyla adresátu doručena, když z listinného důkazu – informace o zásilce a data z doručování , Anonymizováno, bylo evidentní, že zásilka byla (měla být) adresátu doručena dne 21. 4. 2022 v 9:30 hodin, přičemž z listinného důkazu - převzetí zásilek na pochůzku bylo také patrné, že pokud adresát nebyl zastižen, byla samotná zásilka zakroužkována a v poznámce bylo uvedeno „nezastižen“, bylo však nesporné, že ve věci proběhlo reklamační řízení, na jehož základě byla shledána žalobkyní reklamace ze strany odesílatele zásilky důvodnou a odesílateli předmětné zásilky byla zásilka ze strany žalobkyně refundována, přičemž nárok odesílatele se zakládal na tom, že předmětná zásilka byla považována za ztracenou.

49. I když žalobkyně vyhodnotila reklamaci za oprávněnou a provedla výplatu náhrady škody ve výši 22 791 Kč, soud nebyl přesvědčen, že by to byl skutečně žalovaný, kdo by měl za tuto škodu odpovídat. Podle názoru soudu totiž žalovanému nemohla i přes jeho uznání závazku vzniknout povinnost k náhradě škody, neboť žalovaný fakticky nemohl v inkriminované době odpovídat za řádné doručení listovní zásilky.

50. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby byly kumulativně splněny následující znaky. Porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Chybí-li kterýkoliv z uvedených znaků, odpovědnost za škodu nemůže nastat. (srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4377/2013 ze dne 6. 8. 2015). Otázka příčinné souvislosti mezi porušením pracovních povinností zaměstnancem (škůdcem) a vznikem škody není otázkou právní, nýbrž skutkovou, která nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. (srovnej dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 300/2001 ze dne 21. 2. 2002). Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku zaviněného porušení povinnosti zaměstnancem, nýbrž musí být tato příčinná souvislost postavena najisto.

51. Podmínkou pro založení odpovědnosti podle § 255 odst. 1 ZPr je existence písemného potvrzení, jímž je jasně označen předmět, který byl zaměstnanci svěřen a který obsahuje potvrzení předmětu zaměstnancovým podpisem. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Cz 135/64 ze dne 2. 2. 1965).

52. Z přehledu, jakým způsobem byla zásilka , Anonymizováno, doručována není ani v jednom případě, pokud jde o manipulaci s předmětnou zásilkou dne 20. 4. 2022 až do 21. 4. 2022 v 14:01 hod., uváděn žalovaný jakožto osoba pracovníka, která by nakládala s předmětnou zásilkou. Byť z pracovního výkazu je nepochybné, že žalovaný inkriminovaného dne skutečně pracoval na , adresa, a je tedy vysoce pravděpodobné, že , jméno FO, , jakožto své mentorce, pomáhal doručovat zásilky, které byly na této , Anonymizováno, , jméno FO, fakticky vyzvednuty, žádným z důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný měl na starosti konkrétně tuto předmětnou zásilku (v podstatě jakoukoli zásilku), že by bylo jeho úkolem předmětnou zásilku doručit či že by skutečně doručoval zrovna předmětnou zásilku. Tuto skutečnost nepotvrdila ani samotná svědkyně , jméno FO, při své svědecké výpovědi. Přičemž i z emailové komunikace ze dne 5. 4. 2023, která proběhla mezi , jméno FO, a , jméno FO, , která byla inkriminovaného dne vedoucí na , adresa, , je evidentní, že žádný dokument, který by potvrzoval, že žalovaný měl předmětnou zásilku na starosti neexistuje. Navíc v této souvislosti není možno opomenout emailovou komunikaci ze dne 5. 4. 2023, v níž je paní , jméno FO, ze strany svědkyně , jméno FO, informována, že při zácviku je to mentor, kdo přebírá veškeré zásilky a za tyto odpovídá s tím, že ten, kdo je v zácviku je tam do určité míry jako pomocník, může maximálně pomoct při nakládání balíků, nikoli je fakticky přebírat.

53. Inkriminovaného dne byl žalovaný 3. dnem v zaměstnání – na brigádě. Byť žalobkyně uvedla, že zaměstnanci, se kterými jsou uzavírány dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, nejsou zařazeni do adapčního procesu podle metodického pokynu , Anonymizováno, , což ostatně z metodického pokynu skutečně vyplývá (viz bod 3. odst. 3 písm. c)), sama žalobkyně potvrdila, že i takoví zaměstnanci zaškolováni jsou, kdy délka zaškolení je individuální a vždy v kompetenci konkrétního vedoucího, přičemž je standardní postup, že tito zaměstnanci ze začátku jezdí jako závozníci s někým ze zkušených kolegů. Pomine-li soud skutečnost, že žalovaný byl seznámen se stejnými právními předpisy žalobkyně v případě, kdy uzavíral pouze dohodu o pracovní činnosti i v případě, kdy uzavíral pracovní smlouvu, není možno opomenout svědecké výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, , o jejichž věrohodnosti soud také neměl důvod pochybovat. , jméno FO, , jako vedoucí , adresa, , sice připustila, že je možné, aby člověk v zácviku doručoval bez dohledu mentora na jiném místě než mentor, nicméně je to podle individuálních možností a schopností takovéhoto člověka, a hlavně vždy na úvaze zacvičujícího pracovníka, který to posoudí na základě vlastních zkušeností. Zacvičujícím pracovníkem byla svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že mentorovala několik zaměstnanců a brigádníků, přičemž u všech probíhal zácvik více méně podobně. Asi šest sedm dní s nimi chodila a dohlížela na jejich práci úplně, a až po této době po vzájemné dohodě balíky doručovali ona i zaměstnanec v zácviku (tedy nejspíš i žalovaný) oba dva samostatně. V této souvislosti nelze opomenout ani emailovou komunikaci ze dne 5. 4. 2023 v níž je paní , jméno FO, ze strany svědkyně , jméno FO, informována, že v době incidentu se žalovaný zacvičoval. Skutečnost, že byl žalovaný inkriminovaného dne v zácviku, je podpořeno také emailovou komunikací mezi , jméno FO, a , jméno FO, , kterou je potvrzeno, že adaptační proces zaměstnance , Anonymizováno, pro zaškolování „dohodářů“ vedoucí může tyto materiály využít. Skutečnost, že žalovaný nebyl inkriminovaného dne dostatečně zaškolen v tom, aby jakýmkoliv způsobem sám manipuloval s předmětnou zásilkou, dokresluje také skutečnost, že dne 3. 5. 2022 žalovaný začal vykonávat totožnou pracovní činnost v rámci pracovního poměru a v rámci adaptačního procesu zaměstnavatel vyhodnotil, že samostatný výkon činnosti mohl žalovaný provádět až 17. den od nástupu do zaměstnání, a to až do 28. 7. 2022 stále ještě pod kontrolou mentora/vedoucího zaměstnance.

54. Co se týče uznání dluhu, ve světle všech provedených důkazů nemohl soud tento důkaz vyhodnotit jako důkaz prokazující žalovaný nárok žalobkyně vůči žalovanému. Soud zdůrazňuje, že nezpochybňuje skutečnost, že žalovaný tento listinný důkaz – uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady, skutečně podepsal. Soud v tomto případě presumoval pravost takto předloženého důkazu, jak ostatně uvedl již shora. Pravost podpisu žalovaného měl totiž soud za prokázanou ze svědecké výpovědi svědka , jméno FO, , který tuto listinu žalovanému osobně předával. O věrohodnosti výpovědi svědka , jméno FO, neměl soud důvod pochybovat, zejména také ve světle skutečnosti, že žalovaný poprvé zpochybnil svůj podpis na této listině až při jednání dne 19. 3. 2024, přestože o existenci dokumentu byl opakovaně informován již při dřívějších úkonech, ať už v rámci předžalobní výzvy, v rámci žaloby či před zahájením soudního jednání. Soud však byl přesvědčen, že žalovaný podpisu takové listiny nepřikládal v inkriminované chvíli podpisu zvláštní význam a jako osoba neznalá práva si ani přesně nemusel uvědomit, co by pro něj takový podpis mohl znamenat. Žalovaný byl při podpisu této listiny v pozici zaměstnance, tedy osoby podřízené vůči žalobkyni. Na žalobkyni finančně závislý. Nadto soud podotýká, že v uvedeném listinném důkazu – uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady, chybí přesná specifikace ztracené zásilky, když z tohoto dokumentu pouze vyplývá že by se mělo jednat o dluh vzniklý dne 21. 4. 2022 v důsledku chybného dodání zásilky s tím, že cenné psaní, které v tomto důkazu není nikterak specifikované, bylo vloženo do domovní schránky adresáta bez stvrzení převzetí, adresát dodání zásilky popírá. Z tohoto důkazu jednoznačně nevyplývalo, že by žalovaný měl nést zodpovědnost právě za předmětnou zásilku.

55. Zároveň soud musel akcentovat, že uznání dluhu ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ), zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 OSŘ, které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR pak „pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“. Soud sice nepochyboval (do jisté míry) o vzniku škody na straně žalobkyně, stejně tak tato škoda nepochybně existovala i v době podpisu uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady ze strany žalovaného, avšak z provedeného dokazování bylo jednoznačně zjištěno, že to nebyl žalovaný, kdo fakticky za řádné doručení uvedené zásilky odpovídal, a tedy nemělo ani z jeho strany dojít k podpisu uvedeného dokumentu.

56. Vzhledem k tomu, že uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem, ale je „jen“ utvrzovacím nástrojem, samotné uznání dluhu nenahrazuje skutková tvrzení dle § 79 odst. 1 OSŘ, tudíž nenahrazuje ani vylíčení rozhodujících skutečností, jichž se navrhovatel dovolává. Pokud by tomu tak mělo být, muselo by uznání obsahovat skutečnosti, jimiž se vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobkyně uplatňovala svůj nárok v rozsahu umožňujícím jednoznačnou individualizaci nároku. V tomto případě však ani v uvedené listině fakticky nebylo řádně specifikováno, jaká konkrétní skutečnost by měla snad být základem pro závazek k náhradě škody ze strany žalovaného, nebyl zde popsán z hlediska skutkových okolností konkrétní děj škodní události, která měla být důvodem tohoto závazku žalovaného.

57. V souladu s výše uvedenými závěry a předestřenou právní úpravou dospěl soud k jednoznačnému závěru, že v projednávané věci nedošlo k porušení právních povinností v souvislosti s vykonávanou prací pro žalobkyni ze strany žalovaného a vznik škody tak nemohl být v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, ale vzniklá škoda byla způsobena nedostatečnou činností výhradně na straně jiného zaměstnance žalobkyně. Žalovaný totiž nebyl dne 21. 4. 2022 osobou, která byla zodpovědná za zásilku č. , Anonymizováno, , neboť tuto zásilku nebyl oprávněn fakticky převzít, nakládat s ní ani ji sám doručovat.

58. Jelikož soud dospěl k jednoznačnému závěru, že odpovědnost za škodu ze strany žalovaného nemohla nastat, žalobu soud pro její nedůvodnost zamítl. (výrok I.)

59. Nad rámec již výše uvedeného pak soud dodává, že se ve věci zabýval také otázkou moderačního práva. Připustil-li by soud, že , jméno FO, , jako nadřízený zaměstnanec žalovaného dala dne 21. 4. 2022 žalovanému pokyn, aby zásilku doručil samostatně a žalovaný tento pokyn splnil, resp. převzal od ní předmětnou písemnost, ale doručil ji v rozporu s vnitřními předpisy, bylo by zde možné uvažovat o částečné odpovědnosti za vzniklou škodu i na straně žalovaného. Nicméně na základě provedených důkazů, kdy soud dospěl k jednoznačnému závěru, že odpovědnost ležela výhradně na jiné osobě, soud zde důvod pro případné užití moderačního práva ve smyslu § 250 odst. 2 ZPr nehledal.

60. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v přiznané náhradě nákladů řízení žalovaného jakožto nezastoupeného účastníka za jeden úkon právní služby podle § 1 odst. 1, odst. 2, odst. 3 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb., ve spojení s § 13 odst. 3 vyhláškou MSp č. 177/1996 Sb., a s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne ze dne 7. 10. 2014 sp.zn. Pl. ÚS 39/13, tj. ve výši 300 Kč za vyjádření k žalobě ze dne 10. 11. 2023, 300 Kč za další vyjádření ze dne 13. 3. 2024, dále za účast při jednáních soudu dne 30. 1. 2024, 19. 3. 2024 a dne, Anonymizováno, 7. 5. 2024 ve výši 300 Kč za každé jednání, tedy celkem 1 500 Kč a dále také v náhradě cestovních výdajů jízdného veřejným hromadným dopravním prostředkem z , Anonymizováno, a zpět dne 30. 1. 2024, 19. 3. 2024 a 7. 5. 2024 v celkové výši 156 Kč (6 x 26 Kč; zdroj IDOS). Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 1 656 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ. (výrok II.)