9 C 29/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 934,30 Kč s příslušenstvím a částky ve výši 3 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 934,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 934,30 Kč od datum do zaplacení, částku ve výši 3.000 Kč představující smluvní pokutu, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 934,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 934,30 Kč od datum do zaplacení, částku ve výši 3.000 Kč představující smluvní pokutu, a to z titulu nehrazení dodávek elektřiny do daného odběrného místa na adrese adresa žalovaného. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i ulice podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalobkyně vystavila žalovanému za odběr elektřiny do odběrného místa v období od datum do datum fakturu č. (variabilní symbol) číslo znějící na částku ve výši 734,30 Kč za odebrané množství elektřiny, přičemž tato faktura byla splatná dne datum. příjmení byla stanovena tak, že za odebrané množství byla stanovena částka 734,30 Kč, dále byla stanovena částka smluvní pokuty ve výši 200 Kč za prodlení s úhradou záloh na dodávku elektřiny. Žalovaný fakturovanou částku za odebranoou elektřinu neuhradil, ač byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu. Pokud šlo o smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč, pak tato byla požadovaná za prodlení s platbou fakturované částky ve výši 934,30 Kč a byla takto sjednána v samotné Smlouvě ze dne datum. Žalovaný ani přes opakované upomínání ničeho na dluhu nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2022 č.j. 9 C 29/2022-28 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas v podání doručeném soudu dne datum. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich i závěr o skutkovém stavu, kdy bylo možno uzavřít, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i ulice podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalovaný odběr realizoval jako spotřebitel pro potřeby domácnosti. Cena za odebranou elektřinu pak byla určena platným ceníkem žalobkyně, a to vždy pro konkrétní fakturační období a splatnost byla vždy stanovena na faktuře za zúčtovací období. Žalobkyně vystavila žalovanému za odběr elektřiny do odběrného místa v období od datum do datum fakturu č. (variabilní symbol) číslo znějící na částku ve výši 734,30 Kč za odebrané množství elektřiny, přičemž tato faktura byla splatná dne datum. příjmení byla stanovena tak, že za odebrané množství byla stanovena částka 734,30 Kč, dále byla stanovena částka smluvní pokuty ve výši 200 Kč za prodlení s úhradou záloh na dodávku elektřiny. Žalovaný fakturovanou částku za odebranoou elektřinu neuhradil, ač byl opakovaně vyzván k úhradě dluhu. Pokud šlo o smluvní pokutu ve výši 3.000 Kč, pak tato byla požadovaná za prodlení s platbou fakturované částky ve výši 934,30 Kč a byla takto sjednána v samotné Smlouvě ze dne datum. Žalovaný ani přes opakované upomínání ničeho na dluhu nezaplatil.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu zákona č. 222/1994 Sb. a následného ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích v platném a účinném znění, (energetický zákon), podle níž se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného energetického zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

7. S ohledem k datu vzniku závazkového vztahu mezi účastníky soud posuzoval tento jejich vztah a právní jednání účastníků podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od datum, (dále jen NOZ), přičemž měl za to, že předmětná smlouva byla smlouvou kupní, kdy podle § 2079 odst. 1 NOZ platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

8. Pokud šlo o smluvní pokutu, pak soud vycházel z §§ 2048 až 2052 NOZ. Podle § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ve smyslu § 2049 NOZ pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

10. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

11. A konečně ve smyslu § 2052 NOZ ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

12. V souzené věci bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy ze dne datum, jež svým obsahem odpovídala povaze kupní smlouvy, jak již ostatně soud uvedl i výše. Žalovaný se tímto zavázal platit za odebrané a spotřebované množství plynu fakturované částky a zároveň pak hradil (měl řádně hradit) i pravidelné měsíční zálohy, přičemž svým podpisem vyslovil souhlas s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně svou smluvní povinnost splnila, když do sjednaného odběrného místa dodávala plyn a dodávku řádně vyúčtovala předmětnou fakturou, která však nebyla dosud uhrazena. Jelikož dlužná částka nebyla uhrazena v termínu splatnosti, dostal se žalovaný i do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství, jakož i ve vztahu ke smluvní pokutě, která byla mezi účastníky platně ujednána v rámci uzavřené smlouvy. (výrok I.)

13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.) Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.