9 C 290/2023
č. j. 9 C 290/2023-38
V PLATNOSTICitované zákony (13)
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky ve výši 22 010 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 305,71 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 3 305,71 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 3 305,71 Kč ve výši 755,29 Kč za dobu od 9. 9. 2020 do 1. 6. 2023, s kapitalizovaným úrokem z částky 3 305,71 Kč ve výši 2 419,66 Kč za dobu od 9. 9. 2020 do 1. 6. 2023, částku ve výši 17 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 813,41 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 13 813,41 Kč od 2. 6. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 13 813,41 Kč ve výši 2 842,68 Kč za dobu od 17. 12. 2020 do 1. 6. 2023, s kapitalizovaným úrokem z částky 13 813,41 Kč ve výši 8 693,45 Kč za dobu od 17. 12. 2020 do 1. 6. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 333 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 22 010 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení a úrokem ze zápůjčky (úvěru) z dlužných jistin ve vztahu k uzavřeným úvěrovým smlouvám. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále jen pro zjednodušení právní předchůdce žalobkyně, pozn. soudu), uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalované ze stejného dne, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60týdenních splátkách ve výši 300 Kč a zavázala se vrátit částku v celkové výši 18 000 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovanou uhrazena dne 7. 9. 2020. Částka ve výši 18 000 Kč byla představována jistinou ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč. Žalovaná však poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, kdy uhradila pouze částku ve výši 14 500 Kč, když uhradila na jistinu úvěru částku 6 694,29 Kč a na souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru 7 055,71 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 3 305,71 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 944,29 Kč. Dále žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka úvěru ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 800 Kč, tedy celkem ve výši 28 800 Kč v pravidelných 60týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Poslední splátka měla být žalovanou uhrazena 15. 12. 2020. Žalovaná ani v tomto případě řádně nesplácela poskytnutý úvěr, když uhradila pouze částku ve výši 12 200 Kč s tím, že nadále dlužila na jistině 13 813,41 Kč a na poplatku z úvěru 3 946,59 Kč. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po opakovaném upomínání, ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 25. 8. 2023. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 18. 1. 2024.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 12. 2023 č.j. 9 C 290/2023-36 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 18. 1. 2024 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci podané žaloby.
4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.
5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, na základě žádosti žalované ze stejného dne, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit v 60týdenních splátkách ve výši 300 Kč a zavázala se vrátit částku v celkové výši 18 000 Kč, když poslední splátka při řádném splácení měla být žalovanou uhrazena dne 7. 9. 2020. Částka ve výši 18 000 Kč byla představována jistinou ve výši 10 000 Kč, úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za sjednání smlouvy a administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, kdy se tedy jednalo o souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč. Žalovaná však poskytnutou částku neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnutý úvěr, kdy uhradila pouze částku ve výši 14 500 Kč, když uhradila na jistinu úvěru částku 6 694,29 Kč a na souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru 7 055,71 Kč. Dlužila tak na jistině částku ve výši 3 305,71 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 944,29 Kč. Dále žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka úvěru ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 800 Kč, tedy celkem ve výši 28 800 Kč v pravidelných 60týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Poslední splátka měla být žalovanou uhrazena 15. 12. 2020. Žalovaná ani v tomto případě řádně nesplácela poskytnutý úvěr, když uhradila pouze částku ve výši 12 200 Kč s tím, že nadále dlužila na jistině 13 813,41 Kč a na poplatku z úvěru 3 946,59 Kč. V obou případech žalovaná vyplnila kartu zákazníka, žádost o spotřebitelském úvěru, když z této karty řádně vyplněné zjišťoval právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to v obou případech uzavíraných smluv. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po opakovaném upomínání, ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 25. 8. 2023, která byla doručována žalované na adresu uvedenou i v záhlaví rozsudku, na níž byla žalované doručována i samotná žaloba, jak soud zjistil z podacího lístku. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 23. 6. 2023.
6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.
7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly platně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejichž základě žalovaná obdržela částku 10 000 Kč a 16 000 Kč, přičemž měla vrátit částku 18 000 Kč, respektive částku ve výši 28 800 Kč s tím, že svým podpisem jednoznačně projevila souhlas s podmínkami, za nichž jí byly částky úvěru poskytnuty, tedy souhlasila i s tím, v jaké výši byla stanovena RPSN, jakož i s dalšími podmínkami úvěrových smluv. Žalovaná však poskytnuté částky spolu s poplatkem z úvěru neuhradila ve sjednaném termínu splatnosti, respektive řádně nesplácela poskytnuté úvěry, přičemž v případě první smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , Anonymizováno, dlužila na jistině částku ve výši 3 305,71 Kč a dále částku za poskytnuté služby z hlediska souhrnného poplatku ve výši 944,29 Kč. V případě druhé smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, pak dlužila na jistině 13 813,41 Kč a na poplatku z úvěru 3 946,59 Kč. Žalobkyně, její právní předchůdce, měla nárok i na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru. Uvedené dlužné částky pak žalovaná neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky, když předtím nereagovala ani na sdělení o postoupení pohledávky na žalobkyni a na předchozí výzvu k úhradě dluhu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 23. 6. 2023.
8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na datum platného uzavření úvěrové smlouvy soud posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ, zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobce coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel.
10. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.
11. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informační povinnost vůči žalované, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované, o čemž svědčila karta zákazníka, kterou žalovaná řádně vyplnila v případě obou úvěrových smluv. Stejně tak v této kartě zákazníka, jakož i v obou úvěrových smlouvách byla žalovaná řádně, bez jakýchkoliv pochybností informována o podmínkách poskytnutého úvěru, byla informována o tom, za jakých podmínek jí bude úvěr ve výši 10 000 Kč a 16 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně možné očekávat, že informace a zjištění od žalované se zakládají na pravdě, že žalovaná řádně vyplnila kartu zákazníka a uvedla veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl právní předchůdce žalobkyně spravedlivě očekávat, že úvěr, který byl žalované poskytnut na základě platně uzavřených smluv, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.
12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.
13. V daném případě pak tedy podle § 2395 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
14. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
15. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
16. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
17. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.
19. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny platně dvě smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, přičemž žalovaná podstatným způsobem porušila podmínky smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně, respektive žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované dlužné částky odpovídající dosud nesplacené části dluhu z obou úvěrových smluv. Žalovaná tak dlužila částku ve výši 4 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 305,71 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 3 305,71 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 3 305,71 Kč ve výši 755,29 Kč za dobu od 9. 9. 2020 do 1. 6. 2023, s kapitalizovaným úrokem z částky 3 305,71 Kč ve výši 2 419,66 Kč za dobu od 9. 9. 2020 do 1. 6. 2023, a dále částku ve výši 17 760 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 813,41 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,23 % ročně z částky 13 813,41 Kč od 2. 6. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 13 813,41 Kč ve výši 2 842,68 Kč za dobu od 17. 12. 2020 do 1. 6. 2023, s kapitalizovaným úrokem z částky 13 813,41 Kč ve výši 8 693,45 Kč za dobu od 17. 12. 2020 do 1. 6. 2023, když podle § 513 NOZ platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále pak podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)
20. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 881 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 333 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.