9 C 31/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 14 554,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.554,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9.100 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,89 % ročně z částky 9.100 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 9.100 Kč za dobu od 30. 12. 2018 do 20. 5. 2020 ve výši 1.332,71 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5. 1. 2021, po částečném zpětvzetí žaloby co do požadované částky 545,20 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za dobu od 30. 6. 2018 do 20. 5. 2020, domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 14.554,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9.100 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,89 % ročně z částky 9.100 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 9.100 Kč za dobu od 30. 12. 2018 do 20. 5. 2020 ve výši 1.332,71 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalovaná dne 29. 11. 2017 uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], (dříve [právnická osoba]), Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl i předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen " Smlouva). Na jejím základě žalovaná při podpisu Smlouvy převzala finanční obnos ve výši 10.000 Kč, což potvrdila podpisem Smlouvy. V souladu se Smlouvou se pak zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 17.300 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1.300 Kč. [příjmení] ve výši 7.300 Kč představovala souhrnný poplatek respektive částku smluvního úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku ze sjednaného úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, přičemž právní předchůdce žalobce poskytnutý úvěr k datu 29. 12. 2018 zesplatnil. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na zaplacení částky v celkové výši 14.554,80 Kč, která se skládala z dosud nesplacené jistiny ve výši 9.100 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 5.454,80 Kč, kdy dále měl právní předchůdce žalobce nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.332,71 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná řádně informována dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 28. 5. 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 5. 2021 č.j. 9 C 31/2021-43 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 28. 5. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas podáním doručeným soudu dne 18. 5. 2021. Žalované pak bylo doručováno i částečné zpětvzetí žaloby a rovněž usnesení zdejšího soudu ze dne 3. 5. 2021 č.j. 9 C 331/2021-42, kterým bylo řízení částečně zastaveno co do požadované částky smluvní pokuty ve výši 545,20 Kč.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě důkazů a tvrzení žalobce učinil soud ve věci skutková zjištění: právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 29. 11. 2017 Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl i předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen " Smlouva). Na základě uzavřené Smlouvy žalovaná při jejím podpisu převzala finanční obnos ve výši 10.000 Kč, což potvrdila právě podpisem Smlouvy. V souladu se Smlouvou se pak zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 17.300 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1.300 Kč. [příjmení] ve výši 7.300 Kč představovala souhrnný poplatek respektive částku smluvního úroku z úvěru, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku ze sjednaného úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, jak bylo soudem bezpečně zjištěno z přehledu splátek žalované u Smlouvy, kdy žalovaná uhradila pouze dne 29. 11. 2017 sjednaný poplatek za uzavření Smlouvy ve výši 400 Kč a následně 6 splátek ve výši 1.300 Kč, kdy poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 15. 5. 2018. Právní předchůdce žalobce tak poskytnutý úvěr k datu 29. 12. 2018 zesplatnil a vzniklo mu právo na zaplacení částky v celkové výši 14.554,80 Kč, která se skládala z dosud nesplacené jistiny ve výši 9.100 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 5.454,80 Kč, kdy dále měl právní předchůdce žalobce nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.332,71 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, o čemž byla žalovaná řádně informována dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro rozhodování soudu bylo podstatné, že došlo k platnému uzavření Smlouvy, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10.000 Kč žalované v hotovosti a tato se zavázala právnímu předchůdci vrátit částku ve výši 17.300 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1.300 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, jak bylo soudem bezpečně zjištěno z přehledu splátek žalované u Smlouvy, kdy žalovaná uhradila pouze dne 29. 11. 2017 sjednaný poplatek za uzavření Smlouvy ve výši 400 Kč a následně 6 splátek ve výši 1.300 Kč, kdy poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 15. 5. 2018. Právní předchůdce žalobce tak poskytnutý úvěr k datu 29. 12. 2018 zesplatnil a vzniklo mu právo na zaplacení částky v celkové výši 14.554,80 Kč, která se skládala z dosud nesplacené jistiny ve výši 9.100 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 5.454,80 Kč, kdy dále měl právní předchůdce žalobce nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.332,71 Kč. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobce. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky, ani v průběhu soudního řízení po doručení žaloby soudem.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o zápůjčce, respektive smlouvě o úvěru.

10. Mezi žalobcem a žalovaným došlo jednoznačně k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2935 NOZ, kdy platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

12. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Ve vztahu ke sjednané smluvní pokutě pak soud vycházel z §§ 2048 – 2052 NOZ, kdy podle § 2048 NOZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 věta první NOZ nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

15. Ve vztahu k požadovanému příslušenství tj. smluvním úrokům z prodlení pak dále platí, že podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

17. Soud měl jednoznačně za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, který měla vrátit spolu s poplatky a úrokem z úvěru a pro případ porušení smluvních povinností a ukončení smluvního vztahu měl žalobce (jeho právní předchůdce) vůči žalované právo na vrácení všech peněžních prostředků i na smluvní pokutu. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalovaná pak nejen dlužila konkrétní částku na jistině ve výši 9.100 Kč, když do okamžiku zesplatnění uhradila na splátkách částku ve výši 7.800 Kč a dále částku 400 Kč za poskytnutí úvěru, dostala se s úhradou dluhu i do prodlení s tím, že podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh, který jí vznikl, neuhradila, ačkoliv k tomu byla opakovaně vyzvána žalobcem i jeho přechůdcem, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce jistiny a rovněž k uplatněnému zákonnému úroku z prodlení z jistiny, který byl žalobcem požadován, jakož i ve vztahu ke smluvní pokutě. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 OSŘ, kdy podle tohoto platí, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V tomto případě byl žalobce neúspěšný co do původně požadované smluvní pokuty ve výši 6.000 Kč, když vlastní vinou musel vzít s ohledem na nesprávný výpočet žalobu částečně zpět co do částky 545,20 Kč, avšak podle přesvědčení soudu se jednalo o nepatrný neúspěch a nebylo tedy důvodu zde aplikovat princip zakotvený v § 142 odst. 2 OSŘ a náklady řízení přiznávat z hlediska poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení. Soud pak aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2.252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)