9 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky v celkové výši 91.648,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 189,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 28 563,68 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ze zápůjčky ve výši 29,00 % ročně z částky 28 563,68 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 28 563,68 Kč za dobu od 22. 3. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 4 525,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ze zápůjčky z částky 28 563,68 Kč za dobu od 24. 3. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 6 994,93 Kč, částku ve výši 9 663,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 594,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ze zápůjčky ve výši 29,00 % ročně z částky 5 594,53 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 5 594,53 Kč za dobu od 22. 3. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 886,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ze zápůjčky z částky 5 594,53 Kč za dobu od 9. 1. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 1 703,53 Kč, částku ve výši 32 795,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 012,91 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ze zápůjčky ve výši 29,00 % ročně z částky 20 012,91 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 20 012,91 Kč za dobu od 22. 3. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 3 170,66 Kč, s kapitalizovaným úrokem ze zápůjčky z částky 20 012,91 Kč za dobu od 15. 4. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 4 546,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 106,40 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 91 648,13 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z jednotlivých částek dlužné jistiny z jednotlivých uzavřených smluv o zápůjčce. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel nejprve dne 22. 3. 2017 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši 50 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 97 664 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 50 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 47 664 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 16 479 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 600 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 19 585 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 23 měsíčních splátkách po 4 070 Kč, kdy následná poslední 24. měsíční splátka měla při řádném splácení činit 4 054 Kč. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu 22. 3. 2019, když poslední splátka byla uhrazena k datu 21. 2. 2018 a žalovaný byl marným uplynutím lhůty v prodlení, a to od 22. 3. 2018. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobce na jistině 28 563,68 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 20 625,40 Kč. Žalovaný pak uzavřel s právním předchůdcem žalobce další smlouvu o zápůjčce dne 7. 7. 2017 označenou [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 18 380 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 10 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 8.380 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 2 451 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 920 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 3 009 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč, kdy poslední 18. měsíční splátka měla být při řádném splácení uhrazena k datu 7. 1. 2019. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku, když uhradil v průběhu splácení pouze částku ve výši 8 180 Kč a dlužil právnímu předchůdci žalobce na jistině částku 5 594,53 Kč a na poplatku 4 068,59 Kč, celkem tedy 9 663,12 Kč. Konečně žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce další smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 13. 10. 2017, když na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal vrátit vedle poskytnuté jistiny také částku 20 200 Kč, kdy tato částka byla tvořena kapitalizovanými úroky ve výši 6 127 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 550 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 7 523 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč, kdy poslední 18. měsíční splátka měla být při řádném splácení uhrazena k datu 13. 4. 2019. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku, když uhradil v průběhu splácení pouze částku ve výši 10 390 Kč a dlužil právnímu předchůdci žalobce na jistině částku 20 012,91 Kč a na poplatku 12 783,02 Kč. Žalovaný dluh v celkové výši 91 648,13 Kč neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 20. 1. 2020.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 29. 3. 2021.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 3. 2021 č.j. 9 C 33/2021-46 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 29. 3. 2021 spolu s žalobou, přičemž žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v rámci podané žaloby, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

4. Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů ze strany žalobce prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel nejprve dne 22. 3. 2017 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši 50 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 97 664 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 50 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 47 664 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 16 479 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 11 600 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 19 585 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 23 měsíčních splátkách po 4 070 Kč, kdy následná poslední 24. měsíční splátka měla při řádném splácení činit 4 054 Kč. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu 22. 3. 2019, když poslední splátka byla uhrazena k datu 21. 2. 2018 a žalovaný byl marným uplynutím lhůty v prodlení, a to od 22. 3. 2018. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobce na jistině 28 563,68 Kč a na poměrné částce souhrnného poplatku 20 625,40 Kč, jak bylo zjištěno soudem z tabulky umoření. Žalovaný pak uzavřel s právním předchůdcem žalobce další smlouvu o zápůjčce dne 7. 7. 2017 označenou [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce částku v celkové výši 18 380 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 10 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 8 380 Kč, kdy tento byl tvořen kapitalizovanými úroky ve výši 2 451 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 920 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 3 009 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách po 1 022 Kč, kdy poslední 18. měsíční splátka měla být při řádném splácení uhrazena k datu 7. 1. 2019. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku, když uhradil v průběhu splácení pouze částku ve výši 8 180 Kč a dlužil právnímu předchůdci žalobce na jistině částku 5 594,53 Kč a na poplatku 4 068,59 Kč, celkem tedy 9 663,12 Kč, což bylo soudem bezpečně zjištěno z tabulky umoření. Konečně žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce další smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 13. 10. 2017, když na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal vrátit vedle poskytnuté jistiny také částku 20 200 Kč, kdy tato částka byla tvořena kapitalizovanými úroky ve výši 6 127 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 550 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 7 523 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč, kdy poslední 18. měsíční splátka měla být při řádném splácení uhrazena k datu 13. 4. 2019. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku, když uhradil v průběhu splácení pouze částku ve výši 10 390 Kč a dlužil právnímu předchůdci žalobce na jistině částku 20 012,91 Kč a na poplatku 12 783,02 Kč, když i tato skutková zjištění byla bezpečně zjištěna z tabulky umoření. Žalovaný dluh v celkové výši 91 648,13 Kč neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 23. 4. 2020. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 20. 1. 2020, kdy jak předžalobní upomínka, tak oznámení o postoupení pohledávek byly řádně doručovány, jak soud zjistil z podacích lístků ze dne 14. 2. 2020 a 24. 4. 2020.

6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, přičemž se s nimi plně shodoval a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřených smlouvách o zápůjčce mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel částku ve výši 50 000 Kč, 25 000 Kč a 10 000 Kč, byl povinen dle uzavřených smluv řádně vrátit poskytnuté zápůjčky spolu se sjednanými poplatky. Žalovaný však své povinnosti nesplnil, řádně poskytnuté zápůjčky nevrátil ve sjednaných měsíčních splátkách a byl tak povinen uhradit žalobci respektive jeho právnímu předchůdci částku v celkové výši 91 648,13 Kč a požadované příslušenství. Žalovaný byl marně vyzván k úhradě dluhu.

8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou právní úpravu ve vztahu k uzavřeným smlouvám o zápůjčce.

10. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo podle názoru soudu jednoznačně k uzavření smluv o zápůjčce podle § 2390 a násl. NOZ. Tak podle § 2390 NOZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dále podle § 2391 odst. 1 NOZ platí, že má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.

12. Ve smyslu § 2392 odst. 1 věta prvá NOZ je umožněno smluvním stranám při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

13. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobce z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. NOZ.

14. Smlouva o zápůjčce uzavřená podle výše uváděných ustanovení zakládá občanskoprávní vztah mezi věřitelem a dlužníkem bez ohledu na postavení dlužníka a účel poskytnuté zápůjčky, přičemž pro smlouvu o zápůjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených (zastupitelných) k volnému nakládání, případně ke spotřebování, a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky, přičemž při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Nedošlo-li by k naplnění požadavku spočívajícího v přenechání věci (finančních prostředků) věřitelem dlužníku, nelze hovořit o vzniku smluvního typu výše uvedenými ustanoveními upraveného, a právní vztah založený dotčenými ustanoveními by nebyl smlouvou o zápůjčce. Břemeno tvrzení (a z něj vyplývající břemeno důkazní) nese v případě sporu o vrácení zápůjčky věřitel, na kterém je, aby prokázal, že k uzavření smlouvy o zápůjčce došlo, že dlužníkovi předmět zápůjčky odevzdal a že dlužník předmět zápůjčky řádně a včas nevrátil.

15. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně ve vztahu k dlužné částce a stejně tak i k příslušenství požadovanému ze strany žalobce. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny ve třech případech Smlouvy (o zápůjčce) ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smluv a právnímu předchůdci žalobce respektive žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužné částky odpovídající dosud nesplacené části dluhu z jednotlivých Smluv a rovněž i na požadované příslušenství. Pokud šlo o posouzení nároku na zákonný úrok z prodlení, pak tento byl rovněž posuzován podle příslušných ustanovení NOZ, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobce, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)

16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 666 Kč, v odměně zástupce žalobce za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 91 648 Kč tj. 4 780 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 14 340 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006). Odměna zástupce žalobce a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce 3 200,40 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku 22 106,40 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)