9 C 33/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky ve výši 35 215 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 215 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 19 180,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 21 % ročně z částky 19 180,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 19 180,54 Kč za dobu od 24. 8. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 16 195,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem z úvěru z částky 19 180,54 Kč za dobu od 16. 1. 2013 do 27. 9. 2023 ve výši 43 725,24 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 587 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 31. 10. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 35 215 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) poskytl žalované částku úvěru (půjčky) ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 73 439 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 224 Kč, když poslední splátka byla splatná k datu 19. 7. 2012. Žalovaná však poskytnutou půjčku (úvěr) řádně nesplácela, když uhradila celkově částku ve výši 38 224 Kč. Žalovaná dlužila na jistině částku 19 180,54 Kč a na souhrnném poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 16 034,46 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky. Samotná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k datu , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 29. 9. 2023.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 21. 2. 2025.Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2025 č.j. 9 C 33/2025-33 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí byla doručena do vlastních rukou dne 21. 2. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas.Soud pak v souladu s § 115a OSŘ ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, kdy bylo tedy možno uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně dne 26. 5. 2011 uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce (spotřebitelském úvěru) č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaná měla vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s částkou 33 439 Kč jakožto souhrnným poplatkem v pravidelných 60týdenních splátkách ve výši 1 224 Kč, když poslední splátka měla být uhrazena k datu 19. 7. 2012. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce, jakož i zákaznická karta ze dne 26. 5. 2011, v níž žalovaná poskytla i další osobní údaje k posouzení její úvěruschopnosti, když právní předchůdce žalobkyně tímto řádně zjišťoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná úvěr nesplácela řádně, což bylo zjištěno z historie úvěrové smlouvy, když uhradila celkově částku ve výši 38 224 Kč. Žalovaná dlužila na jistině částku 19 180,54 Kč a na souhrnném poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 16 034,46 Kč, jak bylo možno zjistit opět z historie úvěrové smlouvy. Samotná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k datu , datum, , o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 29. 9. 2023. Žalovaná dluh neuhradila ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 30. 7. 2024, která byla žalované doručována na adresu shodnou v úvěrové smlouvě i v záhlaví tohoto rozsudku, na níž byla žalované doručována žaloba, jak soud zjistil z podacího poštovního lístku.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platná úvěrová smlouva, přičemž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaná měla vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s částkou 33 439 Kč jakožto souhrnným poplatkem v pravidelných 60týdenních splátkách ve výši 1 224 Kč, když poslední splátka měla být uhrazena k datu 19. 7. 2012. Žalovaná řádně úvěr nesplácela a dlužila právnímu předchůdci žalobkyně na jistině částku 19 180,54 Kč a na souhrnném poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 16 034,46 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, respektive žalobkyně pak měla nárok i na příslušenství spočívající v úroku z úvěru ve výši 21 % a rovněž na zákonný úrok z prodlení, když žalovaná byla v prodlení od 24. 8. 2012. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná na dluhu ničeho neuhradila ani na základě doručované předžalobní upomínky.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě, tj. ve vztahu k poskytnutému úvěru, jakož i ve vztahu k otázce prodlení, když zákonný úrok z prodlení byl posuzován podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění do 31. 12. 2013, (dále jen ObčZ).Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, (dále jen ObchZ se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Ve smyslu § 503 odst. 1 ObchZ závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.Podle § 505 ObchZ pak dále platí, že zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku vrátit poskytnuté peněžní prostředky, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.Podle § 506 ObchZ dále platí, že je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.Podle § 369 odst. 1 ObchZ je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není-li smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené části úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované částka úvěru ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 33 439 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 1 224 Kč, když poslední splátka byla splatná k datu 19. 7. 2012. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně nesplácela. Žalovaná dlužila na jistině částku 19 180,54 Kč a na souhrnném poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši 16 034,46 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, respektive žalobkyně pak měla nárok i na příslušenství spočívající v úroku z úvěru ve výši 21 % a rovněž na zákonný úrok z prodlení, když žalovaná byla v prodlení od 24. 8. 2012. Podle § 517 odst. 1 ObčZ, platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud šlo o aktivní legitimaci žalobkyně, pak tato byla odvozena od platně uzavřené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve smyslu § 1879 a násl. NOZ, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 29. 9. 2023. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I.)O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 409 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3 587 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)