9 C 34/2022
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně od určitého data do zaplacení. Soud uznal platnost smlouvy o úvěru uzavřené distančně elektronickou cestou, kdy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč s povinností jejich vrácení. Soud se opřel o § 2395 až § 2400 NOZ, které upravují práva a povinnosti úvěrovaného a úvěrujícího, a zároveň potvrdil platnost postoupení pohledávky. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 OSŘ a vyhlášky č. 177/1996 Sb.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa o zaplacení částky ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši částku ve výši 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba s.r.o., IČO, Smlouvu o zápůjčce číslo prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně webová adresa, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s úrokem za poskytnutí a čerpání úvěru v pravidelných 6 měsíčních splátkách ve výši 2.946 Kč počínaje splátkou dne datum. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo částku úvěru ve výši 10.000 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován předžalobní upomínkou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne datum.
3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 3. 2022 č.j. 9 C 34/2022-19 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.
5. Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně uzavřeno, že dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba s.r.o., IČO, Smlouvu o zápůjčce číslo prostředky elektronické komunikace na dálku na základě registrace žalovaného na webovém portálu právního předchůdce žalobkyně webová adresa, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaný měl vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutý úvěr i spolu s úrokem za poskytnutí a čerpání úvěru v pravidelných 6 měsíčních splátkách ve výši 2.946 Kč počínaje splátkou dne datum. Při uzavírání samotné smlouvy pak žalovaný poskytl i osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti, jakož i údaje ohledně jeho osobního účtu, aby na tento mohla být částka úvěru poukázána. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru tedy právní předchůdce žalobkyně poukázal ve prospěch účtu žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo částku úvěru ve výši 10.000 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě, ani po upomínání, přičemž pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován předžalobní upomínkou ze dne datum.
6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:
7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od datum, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem.
8. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.
9. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
11. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
12. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
13. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
14. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.
15. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný byl povinen vrátit poskytnutý úvěr ve výši 10.000 Kč spolu s úrokem. Žalovaný řádně úvěr nevrátil v dohodnuté lhůtě a žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vznikl nárok na úrok z prodlení z žalované částky ve výši 10.000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl právním předchůdcem žalobkyně i žalobkyní řádně vyzván, žalobě zcela vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky, přičemž zároveň měl také za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu § 1879 a násl. NOZ (výrok I.)
16. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od datum, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.) Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.