9 C 39/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky ve výši 255 070,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 255 070,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 257 499,28 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 14 722,16 Kč za dobu od 1. 7. 2023 do 30. 11. 2023, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 588,46 Kč za dobu od 15. 5. 2017 do 30. 6. 2023, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 45 197,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 255 070,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem z prodlení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč (dále jen Smlouva). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 120měsíčních splátkách ve výši 6 294,69 Kč, když první splátka byla splatná k datu 15. 6. 2017. Žalovaný se pak zavázal uhradit žalobkyni celkově částku ve výši 694 857,33 Kč, když měl vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 6,90 % ročně. Částka úvěru byla žalovanému poskytnuta na jeho účet, tel. číslo, , č. účtu, s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Žalovaný však porušil opakovaně svou povinnost a žalobkyně prohlásila celý dluh za splatný k datu 30. 6. 2023 s tím, že požadovala také poplatky a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena dne 25. 3. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), přičemž po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní, kdy se nijak nevyjádřil k žalobě, ani ničeho nenamítal proti žalobním tvrzením a důkazům předloženým žalobkyní.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2024 č.j. 9 C 39/2024-52 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou dne 25. 3. 2024 spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem vyslovil souhlas již předem v podané žalobě.

4. Na základě provedených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci tato skutková zjištění, kdy měl za bezpečně prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, Smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč (dále jen Smlouva). O poskytnutí úvěru požádal žalovaný dne , datum, , jak mohl soud zjistit ze Žádosti o úvěr ze dne , datum, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 120měsíčních splátkách ve výši 6 294,69 Kč, když první splátka byla splatná k datu 15. 6. 2017. Žalovaný se pak zavázal uhradit žalobkyni celkově částku ve výši 694 857,33 Kč, když měl vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 6,90 % ročně. Částka úvěru byla žalovanému poskytnuta na jeho účet č. , č. účtu, s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Součástí Smlouvy byly i Sazebník poplatků a Spotřebitelský splátkový úvěr, Základní produktové podmínky účinné od 1. 12. 2016. Dále byly součástí Smlouvy i Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Vysvětlení pojmů a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když řádně zjišťovala relevantní informace ve vztahu k možnosti poskytnutí úvěru, tj. vycházela z potvrzení o výši příjmu a vyjádření k ověřování úvěruschopnosti, když zároveň disponovala informacemi o pohybu na běžném účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný porušil opakovaně svou povinnost, jak soud bezpečně zjistil z transakční historie a výpisu z úvěrového účtu. Žalobkyně prohlásila celý dluh za splatný k datu 30. 6. 2023, o čemž informovala žalovaného dopisem ze dne 2. 7. 2023 s tím, že požadovala také poplatky a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek. Žalovaný dluh neuhradil ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2023.

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

6. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, přičemž z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (spotřebitelském úvěru), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 500 000 Kč poskytnutý na jeho účet č. , č. účtu, s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných 120měsíčních splátkách ve výši 6 294,69 Kč, když první splátka byla splatná k datu 15. 6. 2017. Žalovaný se pak zavázal uhradit žalobkyni celkově částku ve výši 694 857,33 Kč, když měl vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem z úvěru ve výši 6,90 % ročně. Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutý úvěr a žalobkyně následně využila svého práva, odstoupila od Smlouvy a dlužnou částku zesplatnila, Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění dluhu celkovou částku ve výši 262 095,74 Kč, o čemž byl řádně žalobkyní informován dopisem – oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 2. 7. 2023. Dlužnou částku pak neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2023.

7. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

8. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele.

9. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

10. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 500 000 Kč poskytnut. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalovanému poskytnut, jí bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

11. Podle § 1813 NOZ jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Žalovanému byly podmínky předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodl vstoupit do tohoto závazkového vztahu.

12. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ.

13. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobkyně s žalovaným řádně uzavřela smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalovanému v postavení spotřebitele poskytla potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobkyni i konkrétní osobní identifikační údaje.

14. V daném případě pak tedy podle § 2935 NOZ dále platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2936 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

15. Dále podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

16. Ve smyslu § 2399 odst. 1 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 pak úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení NOZ a ZSÚ, na jejímž základě byl žalovanému poskytnutý na jeho účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 500 000 Kč s tím, že z tohoto účtu pak měl být úvěr také splácen, a to formou inkasa (forma zápočtu) ve prospěch účtu č. , č. účtu, . Žalovaný však řádně nesplácel poskytnutý úvěr a žalobkyně následně využila svého práva, odstoupila od Smlouvy a dlužnou částku zesplatnila, Žalovaný dlužil žalobkyni k datu zesplatnění dluhu celkovou částku ve výši 262 095,74 Kč, o čemž byl řádně žalobkyní informován dopisem – oznámením banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 2. 7. 2023. Dlužnou částku pak neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne 1. 12. 2023. Žalobkyni tak bylo vyhověno ve vztahu k celému předmětu řízení, když soud shledal požadavek žalobkyně na úhradu požadované částky za oprávněný, stejně tak i požadavek na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých částek, na dlužné poplatky a úrok z úvěru. (výrok I.)

19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 10 204 Kč, v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 255 070,82 Kč tj. 9 340 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 28 020 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006) a DPH ve výši 21 % tj. 6 073,20 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 45 197,20 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)