9 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 5 200 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4.000 Kč a částku ve výši 1.200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou původně k Okresnímu soudu ve [obec] a následně z důvodu místní příslušnosti postoupenou ke zdejšímu soudu usnesením ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4.000 Kč a dále částky ve výši 1.200 Kč. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], která zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní jako právní nástupkyní, s žalovaným uzavřel dne [datum] Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] přičemž podpisem této smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí s Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], (dále jen VOP), kdy tyto byly součástí Smlouvy. Na základě této smlouvy bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému zapůjčeno rovněž zařízení, a to Modem * MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA * (905C44FDF307), STB * [právnická osoba] PVR HDD USB READY * ([číslo]). Žalovaný převzetí těchto dvou zařízení potvrdil podpisem zakázkového listu. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z uzavřené Smlouvy, kdy řádně neplatil poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, přičemž z tohoto důvodu právní předchůdce žalobkyně ukončil smluvní vztah a o této skutečnosti rovněž zpravila žalovaného dopisem ze dne [datum], kdy jej vyzval i k vrácení poskytnutého zařízení a k doplacení dluhu za poskytnuté služby. Náhradní lhůta ke splnění povinnosti mu byla poskytnuta do [datum]. Avšak žalovaný ani do této dodatečné lhůty ničeho neuhradil a rovněž nevrátil zapůjčený modem. Podle čl. 7 bod 7.4 a bod 7.6 VOP a Ceníku právního předchůdce žalobkyně pak platí, že jestliže uživatel nevrátí nejpozději do 7 dnů od data ukončení smluvního vztahu, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zapůjčené zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá obvyklému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli (žalovanému) jednorázovou smluvní pokutu ve 2.000 Kč za každé zapůjčené zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy právního předchůdce žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, uplatnila žalobkyně jako právní nástupce původního věřitele podanou žalobou nárok na zaplacení shora uvedené částky představující smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každé zapůjčené a nevrácené zařízení, kdy podle žalobkyně smluvní pokuta v uvedené výši byla stanovena odpovídajícím způsobem s přihlédnutím k její funkci i ve vztahu k zajišťované smluvní povinnosti žalovaného. Zároveň pak ještě po žalovaném požadovala další částku v celkové výši 1.200 Kč jako nárok na úhradu poplatku za odpojení ve výši 500 Kč a dále neuhrazené částky za pronájem obou zařízení za období od srpna 2019 do prosince 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč a dále částky ve výši 1.200 Kč předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak žalovaný do podání žaloby, respektive do data rozhodnutí soudu ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 1. 2022 č.j. 9 C 4/2022-44 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně se k této výzvě rovněž nijak nevyjádřila. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. Na základě předložených listinných důkazů a tvrzení žalobkyně tak soud učinil tento jednoznačný závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] s žalovaným Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] přičemž podpisem této smlouvy žalovaný prohlásil, že se seznámil a souhlasí s Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], (dále jen VOP), kdy tyto byly součástí Smlouvy. Na základě této smlouvy bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému zapůjčeno rovněž zařízení, a to Modem * MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA * (905C44FDF307), STB * [právnická osoba] PVR HDD USB READY * ([číslo]). Žalovaný převzetí těchto dvou zařízení potvrdil podpisem zakázkového listu. Žalovaný řádně neplnil své povinnosti vyplývající z uzavřené Smlouvy, kdy řádně neplatil poplatky za poskytnuté služby elektronických komunikací, přičemž z tohoto důvodu právní předchůdce žalobkyně ukončil smluvní vztah a o této skutečnosti rovněž zpravila žalovaného dopisem ze dne [datum], kdy jej vyzval i k vrácení poskytnutého zařízení a k doplacení dluhu za poskytnuté služby. Náhradní lhůta ke splnění povinnosti mu byla poskytnuta do [datum]. Avšak žalovaný ani do této dodatečné lhůty ničeho neuhradil a rovněž nevrátil zapůjčený modem. Podle čl. 7 bod 7.4 a bod 7.6 VOP a Ceníku právního předchůdce žalobkyně pak platí, že jestliže uživatel nevrátí nejpozději do 7 dnů od data ukončení smluvního vztahu, a to na své náklady a nebezpečí, nebo vrátí zapůjčené zařízení ve stavu nefunkčním nebo ve stavu, který zjevně neodpovídá obvyklému opotřebení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli (žalovanému) jednorázovou smluvní pokutu ve 2.000 Kč za každé zapůjčené zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy právního předchůdce žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, uplatnila žalobkyně jako právní nástupce původního věřitele podanou žalobou nárok na zaplacení shora uvedené částky představující smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každé zapůjčené a nevrácené zařízení, kdy podle žalobkyně smluvní pokuta v uvedené výši byla stanovena odpovídajícím způsobem s přihlédnutím k její funkci i ve vztahu k zajišťované smluvní povinnosti žalovaného. Zároveň pak ještě po žalovaném požadovala další částku v celkové výši 1.200 Kč jako nárok na úhradu poplatku za odpojení ve výši 500 Kč a dále neuhrazené částky za pronájem obou zařízení za období od srpna 2019 do prosince 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč a dále částky ve výši 1.200 Kč předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak žalovaný do podání žaloby, respektive do data rozhodnutí soudu ničeho neuhradil. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: Soud projednávanou věc posoudil podle zákona [číslo] sb., o platebním styku, v platném a účinném znění, stejně tak podle příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v platném a účinném znění, (dále jen ZoEK), kdy podle § 63 ZoEK a podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), kdy byla mezi účastníky uzavřena předmětná spotřebitelská smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací. Ve smyslu § 2048 NOZ platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dále podle § 2049 NOZ zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 NOZ dále platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Ustanovení § 2051 NOZ řeší tzv. moderační právo soudu ve vztahu k výši smluvní pokuty, kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Jak bylo již výše uvedeno, mezi účastníky byla platně uzavřena Smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, přičemž byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 2.000 Kč za každé nevrácené zapůjčené zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně nezaplatil dlužnou částku, ani nevrátil zapůjčené zařízení, vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvní pokuty v celkové výši 4.000 Kč. Soud se pak ztotožnil s žalobkyní, že smluvní pokuta v uvedené výši byla stanovena odpovídajícím způsobem s přihlédnutím k její funkci i ve vztahu k zajišťované smluvní povinnosti žalovaného. Ostatně bylo věcí žalovaného, aby zapůjčené zařízení řádně vrátil zpět žalobkyni, avšak toto neučinil. Zároveň pak ještě po žalovaném zcela oprávněně žalobkyně požadovala další částku v celkové výši 1.200 Kč jako nárok na úhradu poplatku za odpojení ve výši 500 Kč a dále neuhrazené částky za pronájem obou zařízení za období od srpna 2019 do prosince 2019 ve výši 140 Kč za každý měsíc, kdy i tyto částky byly právním předchůdcem žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovány. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč a dále částky ve výši 1.200 Kč předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jak částku ve výši 4.000 Kč odpovídající smluvní pokutě, tak i částku ve výši 1.200 Kč (výrok I.) O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobce došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšnému žalobci tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení pak představoval zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč a náklady právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)