Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

9 C 40/2022

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-23 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2022:9.C.40.2022.1

Citované zákony (24)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky ve výši 72 147,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 72.147,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky ve výši 30.603,31 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky ve výši 24.921 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 26.589,90 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 72.147,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 30.603,31 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 24.921 Kč od [datum] do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela prostředky elektronické komunikace na dálku dne [datum] Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 17.008 Kč měl celkem zaplatit 37.008 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 24.921 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 351 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostala se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum]. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 1 splátku v celkové výši 865 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak podle žalobkyně činil: 19.868,87 Kč na jistině, 16.624,67 Kč na úrocích, 24.921 Kč na doplňkové službě PODPORA (4.899 Kč na odkladu, 10.011 Kč na [anonymizováno] a 10.011 Kč na práci), 800 Kč na nákladech na upomínání, 52,27 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru a 9.934,44 Kč na smluvní pokutě. Žalobkyně však po žalovaném požaduje částku celkem 72.147,98 Kč, když nenárokovala vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru 52,27 Kč a zohlednila verifikační platbu žalovaného ve výši 1 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Na základě výzvy soudu pak žalobkyně doplnila svá tvrzení stran zjišťování úvěruschopnosti žalovaného, kdy i nadále trvala na oprávněnosti žalobou uplatněných nároků vůči žalovanému.

4. Následně pak soudu žalobkyně doručila další podání ze dne [datum] a dále ještě podání ze dne [datum], přičemž avizoval soudu uzavření smíru mezi účastníky, avšak k datu jednání nebyl identický návrh smíru doručen soudu ze strany žalovaného a soud tedy nemohl k tomuto návrhu přihlížet a ve věci rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a tvrzení žalobkyně.

5. Soud nařídil jednání na den [datum], k němuž byli řádně předvoláni žalobkyně i žalovaný. Žalobkyně se z tohoto jednání řádně omluvila, přičemž souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se k tomuto jednání nedostavil, ač mu bylo předvolání řádně doručeno, aniž by svou neúčast omluvil. Soud tak postupoval podle § 101 odst. 3 OSŘ, kdy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

6. Na základě žalobkyní předložených důkazů a jejích tvrzení, k nimž se žalovaný s ohledem na jeho procesní pasivitu nijak nevyjádřil, učinil soud ve věci následující skutková zjištění:

7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě této smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a to tím způsobem, že částka 10.433 Kč byla vyplacena přímo věřiteli žalované k úhradě jejího předchozího dluhu vůči tomuto věřiteli. Věřitelem z předchozího závazku byla právě žalobkyně. [příjmení] 5.567 Kč byla vyplacena přímo žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], a částka 4.000 Kč představovala administrativní poplatek za vyřízení úvěru a byla jednostranně žalobkyní započtena na úhradu těchto nákladů. Soud pak uvedené skutečnosti měl za zjištěné i z Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce, stejně tak i z Detailu pohybu ohledně bezhotovostní platby a dále z Potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum]. Součástí této smlouvy bylo i Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako příloha [číslo] této smlouvy a příloha [číslo] – smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, to vše ze dne [datum] spolu s žádostí o doplňkové služby PODPORA. Pokud šlo o doplňkovou službu PODPORA, pak tato opravňovala žalovaného využít možnosti odkladů splátek úvěru nejvýše 3x za jeden kalendářní rok, a to o odklad nejvýše 2 (dvou) splátek bez uvedení důvodu. Doplňková služba byla zpoplatněna za dobu trvání úvěru částkou ve výši 25.272 Kč, kdy výše měsíčních splátek za tuto doplňkovou službu činila 351 Kč. Uvedená služba pak mohla být využita i k odkladu splátek na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného [anonymizováno] či [anonymizováno], případně i za situace ztráty zaměstnání.

8. Ze smlouvy pak bylo dále zjištěno, že poskytnutý úvěr ze smlouvy byl úročen úrokovou sazbou 23,00 % ročně, RPSN činila 38,64 % ročně. Žalovaná měla žalobkyni uhradit celkovou částku 37 041 Kč, která byla tvořena dlužnou jistinou ve výši 20.000 Kč a úrokem ve výši 17.008 Kč. Úvěr měl být splacen v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč, resp. 865 Kč splatných k 15. dni v měsíci, kterážto částka představovala splátku úvěru i případné náklady na doplňkovou službu. Žalovaný pak dal souhlas s inkasem k této částce, jak bylo zjištěno ze sdělení ohledně inkasa. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ale jen pouze z dluhu na doplňkových službách. Ve smlouvě byl obsažen ceník účtovaných poplatků (1. upomínka zpoplatněna 300 Kč, 2. upomínka 500 Kč), smluvně bylo ujednáno i oprávnění věřitele po marných výzvách k úhradě dlužné splátky nesplacenou část úvěru prohlásit za okamžitě splatnou.

9. Stejně tak byly vyhotoveny žalobkyní i předsmluvní informace a souhlas se zpracováním osobních údajů, když jejich součástí byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Smlouva pak byla uzavřena na základě žádosti ze strany žalovaného ze dne [datum]. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně i prostřednictvím elektronické komunikace informovala žalovaného o podstatných náležitostech smlouvy a zároveň jej informovala o nutnosti provedení verifikační platby, když mu sdělila veškeré potřebné informace k tomuto postupu verifikace, stejně tak k provedení souhlasu s inkasem. Z detailu ohledně příchozí platby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uhradil aktivační poplatek ve výši 1 Kč k datu [datum] na účet žalobkyně.

10. Ve vztahu k částce 10.433 Kč, jakožto závazku žalovaného vůči žalobkyni z jiné úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] s konkrétními přílohami, když byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč s tím, že z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 8.000 Kč na jeho účet a částka 2.000 Kč byla započtena na náklady úvěru. Z detailu pohybu ohledně bezhotovostních plateb bylo zjištěno, že částka 8.000 Kč byla vyplacena přímo žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], dne [datum]. Z detailu úvěru [číslo] pak soud zjistil, že tento byl jako závazek žalovaného vůči žalobkyni řádně vyrovnán.

11. Ve vztahu k žalovanému a zjišťování jeho úvěruschopnosti, stejně tak ověření identity žalovaného k uzavření smlouvy pak žalobkyně předložila listinné důkazy, a to podrobnou lustraci ve vztahu k žalovanému tj. výsledek lustrace v registru [příjmení], výstup z insolvenčního rejstříku, kopii OP žalovaného, kontrolu a lustraci OP žalovaného v neplatných dokladech, kopii rodného listu žalovaného a výpis z běžného účtu vedeného na žalovaného u společnosti [právnická osoba]

12. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě splátky úvěru ve výši 865 Kč splatné k datu [datum], když byla žalovanému účtována zároveň i částka 300 Kč za 1. upomínku, celkově měl tedy uhradit 1.165 Kč, přičemž tato měla být uhrazena nejpozději do [datum]. Upomínka byla dána k poštovní přepravě dne [datum], jak bylo zjištěno z podacího lístku ze dne [datum].

13. Z upomínky [číslo] ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovaný neuhradil požadovanou splátku úvěru, přičemž byl vyzván k úhradě dluhu nejpozději do [datum], přičemž k původně požadované částce byla připočtena smluvní pokuta za 2. upomínání ve výši 500 Kč a žalovaný měl do uvedeného data uhradit celkem 1.665 Kč. Žalovaný byl upozorněn i na možnost zesplatnění úvěru. Z podacího lístku ze dne [datum] pak soud bezpečně zjistil, že tohoto dne byla dána k přepravě tato 2. upomínka.

14. Ze sdělení o zesplatnění úvěru, předžalobní upomínky ze dne [datum] a zesplatnění úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru, informovala jej o možnosti případných splátek dluhu a dalších možnostech řešení dluhu. Z podacího lístku ze dne [datum] pak soud zjistil, že uvedené výzvy byly žalovanému řádně doručovány.

15. Soud dále provedl k důkazu znalecký posudek [číslo] posouzení podmínek [právnická osoba] při poskytování spotřebitelských úvěrů, výpis ohledně nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru a auditní zprávu ohledně spotřebitelského úvěru, avšak tyto listinné důkazy nebyly podle přesvědčení soudu nijak zásadní pro jeho rozhodování v této věci.

16. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

17. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat. Podstatné pro rozhodnutí v této věci bylo, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty tak, že část úvěrovaných prostředků ve výši 10.433 Kč byla vyplacena přímo na umoření jiného dluhu žalovaného vůči žalobkyni, část 4.000 Kč si žalobkyně započetla oproti její pohledávce na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru a teprve část úvěrovaných peněz 5.567 Kč byla poskytnuta přímo žalovanému. V rámci řádně sjednané úvěrové smlouvy byly sjednány i zpoplatněné doplňkové služby, a to služba PODPORY a inkasní služba. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 17.008 Kč měl celkem zaplatit 37.008 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 24.921 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 351 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostala se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum]. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 1 splátku v celkové výši 865 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak činil částku 19.868,87 Kč na jistině, 16.624,67 Kč na úrocích, 24.921 Kč na doplňkové službě PODPORA (4.899 Kč na odkladu splátek, 10.011 Kč na odkladu splátek z důvodu nemoci a 10.011 Kč na odkladu splátek z důvodu ztráty zaměstnání), 800 Kč na nákladech na upomínání, 52,27 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru a 9.934,44 Kč na smluvní pokutě. Žalobkyně však po žalovaném požaduje částku celkem 72.147,98 Kč, když nenárokovala vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru 52,27 Kč a zohlednila verifikační platbu žalovaného ve výši 1 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum].

18. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

19. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru, která byla uzavřena distančním způsobem. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení NOZ i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v ZSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele.

20. Úprava provedená ZSÚ sleduje - stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele - primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

21. Podle přesvědčení soudu pak žalobkyně splnila nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl žalobkyní řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 20.000 Kč poskytnut, stejně tak si byl vědom poskytnutí doplňkových služeb a nutnosti hradit i splátky ve vztahu k těmto službám. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od § 4 odst. 1 NOZ, podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i § 6 a § 7 NOZ, kdy opět bylo možné předpokládat a žalobkyně mohla spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohla žalobkyně spravedlivě očekávat, že částka úvěru, který byl žalovanému poskytnut, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácen.

22. Podle § 1813 NOZ jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Žalovanému byly podmínky předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodl vstoupit do závazkového vztahu a bylo pouze jeho autonomním rozhodnutím učinit verifikační platbu ve výši 1 Kč a tímto způsobem tedy vyvolat právní následky spojené s uzavřením úvěrové smlouvy, kdy si musel být vědom svých povinností (jakož i práv) ve vztahu k poskytnutému úvěru. I kdyby se s podmínkami úvěrové smlouvy řádně neseznámil, mohla žalobkyně oprávněně předpokládat, že se s nimi seznámil, že si byl od počátku všech podmínek úvěru vědom. Smlouvu o zřízení doplňkové služby PODPORA bylo možno posuzovat jako tzv. nepojmenovanou smlouvou ve smyslu § 1746 odst. 2 NOZ. S ohledem na ustanovení § 1813 věta druhá NOZ pak nebylo podle přesvědčení soudu možno považovat ujednání o výši poplatku za tyto doplňkové služby jako nepřiměřené (a tudíž zakázané) ujednání, neboť se jednalo o ujednání o ceně plnění, přičemž informace o výši ceny za plnění byly žalobci poskytnuté v úvěrové smlouvě jasným a srozumitelným způsobem, jak soud uvedl výše. Soud se tak neztotožnil s vyslovenými závěry v jiných senátech zdejšího soudu, například s vysloveným právním závěrem ohledně rozporu ujednání o doplňkové službě PODPORA v řízení vedeném pod sp.zn. 2 C 23/2022 či v řízení sp.zn. 15 C 93/2021.

23. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu § 588 NOZ, případně bylo možno zdůraznit, že nebyla namítnuta relativní neplatnost ze strany žalovaného pro jeho absolutní procesní pasivitu, která vyvrcholila jeho neposkytnutím součinnosti žalobkyni v případě navrženého smíru, který byl bezpečně pro žalovaného velmi výhodný, avšak žalovaný svou nečinností způsobil, že soud takový navržený smír nemohl k datu jednání schválit, jestliže nedoručil identický návrh smíru se svým podpisem.

24. Ve smyslu § 562 NOZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že žalobce s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby, kdy k tomuto účelu žalovaná poskytla žalobci i konkrétní osobní identifikační údaje.

25. Tak podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2396 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

27. Dále ve smyslu § 2397 NOZ úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

28. Podle § 2398 odst. 1 NOZ úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

29. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

30. Konečně podle § 2400 NOZ mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

31. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení NOZ s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

32. Ve vztahu ke sjednané smluvní pokutě soud tuto posuzoval podle § 122 odst. 1 ZSÚ, kdy podle uvedeného ustanovení platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

33. Podle odst. 2 pak uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

34. Podle odst. 3 pak souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

35. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který byl poskytnut i za účelem zajištění jiného závazku vůči žalobkyni. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách po 514 Kč vždy k 15. dni v měsíci s tím, že včetně sjednaných úroků ve výši 17.008 Kč měl celkem zaplatit 37.008 Kč. Současně si účastníci sjednali doplňkovou službu„ PODPORA“, která byla zpoplatněna částkou za dobu trvání úvěru ve výši celkem 24.921 Kč a měla být hrazena v měsíčních splátkách po 351 Kč současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Žalovaný splátkový kalendář nedodržel a dostala se do prodlení se splátkou splatnou již dne [datum]. Žalobkyně proto zaslala žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za zaslání této upomínky činila 300 Kč. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku [číslo] ze dne [datum], přičemž sankce za její zaslání činila 500 Kč. Protože žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku řádně nesplácel, zesplatnila žalobkyně celý úvěr ke dni [datum]. K tomuto datu žalovaný uhradil pouze 1 splátku v celkové výši 865 Kč. Dluh žalovaného k datu zesplatnění tak činil částku 19.868,87 Kč na jistině, 16.624,67 Kč na úrocích, 24.921 Kč na doplňkové službě PODPORA (4.899 Kč na odkladu splátek, 10.011 Kč na odkladu splátek z důvodu nemoci a 10.011 Kč na odkladu splátek z důvodu ztráty zaměstnání), 800 Kč na nákladech na upomínání, 52,27 Kč na smluvní pokutě za prodlení úvěru a 9.934,44 Kč na smluvní pokutě.

36. Soud s ohledem ke skutečnosti, že soud považoval právní jednání žalobkyně a žalovaného za zcela souladné s příslušnými ustanoveními NOZ a ZSÚ dospěl k závěru, že veškeré částky požadované žalobkyní v tomto řízení po žalovaném byly zcela oprávněné, když žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně seznámila žalovaného s podmínkami smlouvy, když mu tuto kompletní zaslala na jeho emailovou adresu. Součástí emailu byla i smlouva týkající se možného uzavření doplňkových služeb Podpora a smlouva o inkasní službě s uvedením, o jaké služby se jedná a jaký je poplatek za jejich sjednání. Navíc byly již v úvodní části emailu ze dne [datum] poplatky za možné přerušení či odklad splátek uvedeny. Pokud měl žalovaný nějaké výhrady, měl možnost a byl o tom i poučen v daném mailu, že může navrhnout změny smlouvy. Podle § 1820 a násl. NOZ lze spotřebitelské smlouvy uzavřít tzv. distančním způsobem, tedy i prostřednictvím emailové korespondence. Skutečnost, že nakonec žalovaný nevyužil smluvené možnosti odkladu splátek či přerušení splácení není důvodem pro neplacení poplatků za tyto služby, když naopak takovou službu mohl využít a pokud by tak učinil, nemuselo fakticky ani dojít k zesplatnění úvěru. Žalovaný tak neuhradil dlužnou částku požadovanou žalobou ani po doručení předžalobní upomínky ze dne [datum], ani nevyužil možnosti nabízené ze strany žalobkyně na splácení dluhu. S ohledem k uvedeným skutečnostem tak soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému uhradit částku jistiny, další požadované částky a stejně tak vyhověl žalobě i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení a požadovanému smluvnímu úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 24.921 Kč od [datum] do zaplacení, kdy ani tento požadavek na zaplacení smluveného úroku z prodlení nepovažoval za rozporné s dobrými mravy. (výrok I.)

37. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 2.886 Kč, v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 72.147,98 Kč tj. 4.020 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 4 a půl úkonu právní služby tj. 18.090 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po 300 Kč, tj. 1.500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) odst. 2 písm. h), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006). Odměna zástupce žalobkyně a náhrada výdajů je zvýšena o 21 % DPH podle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v částce 4.113,90 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 26.589,90 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.