9 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10 425 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 425 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 225 Kč za dobu od 1. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 373 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 1. 2025 domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku ve výši 10 425 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 10 225 Kč za dobu od 1. 1. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, o životním pojištění s počátkem pojištění k datu 1. 6. 2022, jejímž předmětem bylo životní pojištění žalovaného. Pojistné bylo sjednáno na částku 2 045 Kč měsíčně jako první platba a následné pojistné ve stejné výši. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční a pojistná smlouva byla uzavřena na dobu trvání 37 let do 31. 5. 2059. Pojistné však nebylo žalovaným řádně hrazeno, žalovaný neuhradil pojistné splatné k datu 1. 8. 2023 a i nadále pojistné nehradil. K zániku pojistné smlouvy došlo k datu 31. 12. 2023 a žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného právě za období trvání pojistného vztahu od 1. 8. 2023 do 31. 12. 2023, resp. za období kdy žalovaný řádně nehradil pojistné, které bylo stanoveno v poměrné části ve výši 10 225 Kč. Zároveň měla žalobkyně nárok na částku 200 Kč za upomínání žalovaného. Žalovaný byl upozorněn na povinnost uhradit dlužné pojistné, stejně tak byl upozorněn na ukončení pojistného vztahu, přičemž předžalobní upomínkou ze dne 12. 3. 2024 a ze dne 2. 9. 2024 byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, avšak žalovaný ani tak na dlužném pojistném ničeho neuhradil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 24. 3. 2025.Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 3. 2025 č.j. 9 C 41/2025-25 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 24. 3. 2025, přičemž žalobkyně s takovým postupem soudu již předem vyslovila souhlas. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že i žalovaná souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.Na základě žalobkyní předložených důkazů a jejích tvrzení, k nimž se žalovaný s ohledem na jeho procesní pasivitu nijak nevyjádřil, učinil soud ve věci následující skutková zjištění:Soud měl za bezpečně prokázané, že dne , datum, uzavřeli účastníci pojistnou smlouvu č. , hodnota, o životním pojištění s počátkem pojištění k datu 1. 6. 2022, jejímž předmětem bylo životní pojištění žalovaného. Pojistné bylo sjednáno na částku 2 045 Kč měsíčně jako první platba a následné pojistné ve stejné výši. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční a pojistná smlouva byla uzavřena na dobu trvání 37 let do 31. 5. 2059. Žalovaný doručoval žalobkyni Výpověď pojistné smlouvy ze dne 9. 11. 2023 k datu 1. 1. 2024, jak soud mohl zjistit i z kopie doručenky, z níž také zjistil, že výpověď pojistné smlouvy byla žalobkyni doručena dne 13. 11. 2023, když k poštovní přepravě byla dána 11. 11. 2023. Žalobkyně informovala žalovaného o zániku pojištění k datu 31. 12. 2023 dopisem ze dne 2. 1. 2024 a zároveň jej vyzvala k doplacení dlužného pojistného ve výši 10 225 Kč, když žalovaný řádně nehradil měsíční pojistné ve sjednané výši. Dlužné pojistné mělo být uhrazeno do 31. 1. 2024. Žalovaný pak neuhradil pojistné splatné k datu 1. 8. 2023 a i nadále pojistné nehradil až do skončení pojistné smlouvy z důvodu jeho doručené výpovědi. K zániku pojistné smlouvy došlo k datu 31. 12. 2023 a žalobkyni vznikl nárok na úhradu pojistného právě za období trvání pojistného vztahu od 1. 8. 2023 do 31. 12. 2023, resp. za období kdy žalovaný řádně nehradil pojistné, které bylo stanoveno v poměrné části ve výši 10 225 Kč. Zároveň měla žalobkyně nárok na částku 200 Kč za upomínání žalovaného. Žalovaný byl upozorněn na povinnost uhradit dlužné pojistné upomínkou ze dne 12. 3. 2024 a předžalobní upomínkou ze dne 2. 9. 2024, avšak žalovaný ani tak na dlužném pojistném ničeho neuhradil. Samotná předžalobní upomínka byla žalovanému řádně doručena dne 7. 9. 2024, jak soud zjistil ze sledování zásilek.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat, když pro rozhodnutí soudu bylo podstatné, že žalovaný měl platně uzavřenou pojistnou smlouvu s žalobkyní, přičemž tuto smlouvu žalovaný vypověděl a došlo ke skončení pojistného vztahu k datu 31. 12. 2023. Pojistné bylo sjednáno na částku 2 045 Kč měsíčně jako první platba a následné pojistné ve stejné výši. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční a pojistná smlouva byla uzavřena na dobu trvání 37 let do 31. 5. 2059. Žalovaný neuhradil pojistné splatné k datu 1. 8. 2023 a i nadále pojistné nehradil až do ukončení pojistné smlouvy a dlužil žalobkyni částku 10 225 Kč a zároveň měla žalobkyně nárok na zaplacení částky 200 Kč za jeho upomínání.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:Tak podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (NOZ), platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno.V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od 1. 6. 2022, na jejímž základě se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaný pojistné nehradil a zároveň pojistnou smlouvu vypověděl s tím, že žalobkyni dlužil na pojistném k datu zániku pojistného vztahu 31. 12. 2023 částku ve výši 10 225 Kč. Žalobkyni vznikl nárok na poměrnou část pojistného za období od 1. 8. 2023 do 31. 12. 2023, a na částku ve výši 200 Kč za upomínání žalovaného. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaný byl v prodlení, měla žalobkyně nárok i na zákonný úrok z prodlení za dobu od 1. 1. 2024 do zaplacení, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl soud za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní před podáním žaloby, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k požadované částce i ve vztahu k požadovanému příslušenství. (výrok I.)O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, když při stanovení části odměny aplikoval § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci (žalobkyni) byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal na nákladech právního zastoupení odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 2 úkony právní služby do 31. 12. 2024 tj. 600 Kč a za 1 úkon právní služby od 1. 1. 2025 tj. ve výši 400 Kč, celkem 1 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), a DPH ve výši 21 % tj. 273 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 373 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)