9 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky ve výši 2 132 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.132 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 117 Kč z částky 2.132 Kč za dobu od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí částku ve výši 2.132 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 117 Kč z částky 2.132 Kč za dobu od [datum] do [datum]. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu o životním pojištění FLEXI – rizikové životní pojištění [číslo] v písemné formě na předepsaném tiskopise, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění žalované. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční, počátek pojištění byl stanoven od [datum] a pojistný vztah měl trvat do dovršení věku 75 let žalované. První splátka pojistného byla stanovena na částku 741 Kč a žalovaná byla povinna hradit měsíčně dále pojistné v této sjednané výši. Žalovaná však sjednané pojistné řádně neuhradila za období od [datum] až do [datum], když předtím od pojistné smlouvy odstoupila a předčasně pojistný vztah ukončila, přičemž z tohoto důvodu došlo k zániku pojistné smlouvy a žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužného pojistného za toto období trvání pojistného vztahu ve výši 1.482 Kč. K datu [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] a byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného a rovněž poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, stejně tak vzniklo žalobkyni právo i na úhradu částky 300 Kč za upomínání žalované. Žalobkyně pak žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak ani tak žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně požadovala tedy úhradu dlužného pojistného a zároveň i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum].

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 3. 2022 č.j. 9 C 42/2022-34 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou dne [datum] spolu s žalobou. Žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas již předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění a rovněž i závěr o skutkovém stavu, kdy bylo bezpečně prokázáno a zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva o životním pojištění FLEXI – rizikové životní pojištění [číslo] v písemné formě na předepsaném tiskopise, přičemž předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění žalované. Pojistné období bylo stanoveno jako měsíční, počátek pojištění byl stanoven od [datum] a pojistný vztah měl trvat do dovršení věku 75 let žalované. První splátka pojistného byla stanovena na částku 741 Kč a žalovaná byla povinna hradit měsíčně dále pojistné v této sjednané výši. Žalovaná však sjednané pojistné řádně neuhradila za období od [datum] až do [datum], když předtím od pojistné smlouvy odstoupila a předčasně pojistný vztah ukončila, přičemž z tohoto důvodu došlo k zániku pojistné smlouvy a žalobkyni vznikl nárok na úhradu dlužného pojistného za toto období trvání pojistného vztahu ve výši 1.482 Kč. K datu [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] a byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného a rovněž poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, stejně tak vzniklo žalobkyni právo i na úhradu částky 300 Kč za upomínání žalované. Žalobkyně pak žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], avšak ani tak žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně požadovala tedy úhradu dlužného pojistného a zároveň i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum].

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

7. S ohledem na datum uzavření pojistné smlouvy bylo třeba věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), který právě od [datum] nahradil zrušený zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (ZoPojSml).

8. Tak podle § 2758 odst. 1 NOZ platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 pak není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

9. Dále podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění, přičemž podle odst. 2 pak platí, že zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé.

10. Ve smyslu § 2803 odst. 1 NOZ pojištění zaniká uplynutím pojistné doby. Dále podle odst. 2 téhož ustanovení NOZ pak platí, že bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno.

11. V intencích § 2804 NOZ dále platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

12. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci spolu ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 NOZ uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od [datum], na základě které se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalované pojistné plnění ve sjednaném rozsahu a žalovaná se zavázala platit žalobkyni pojistné ve sjednané výši. Žalovaná tak byla v období od [datum] do zániku pojistné smlouvy ke dni [datum] povinna hradit pojištění tj. lhůtní měsíční pojistné ve sjednané výši 741 Kč. Žalobkyni pak vznikl nárok na poměrnou část pojistného odpovídající délce trvání pojištění do doby zániku pojistné smlouvy, kdy žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy a řádně neuhradila pojistné od [datum] až do [datum], kdy došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu odstoupení od pojistné smlouvy. Protože žalovaná svou povinnost uhradit pojistné za dobu trvání pojistného vztahu nesplnila, a to ani dodatečně, uplatnila žalobkyně tento svůj nárok u soudu, kdy dlužná částka odpovídala poměrné částce pojistného za uvedenou dobu pojištění, které žalobkyni za dobu trvání pojistného vztahu náleželo. K datu zániku pojistného vztahu tak žalobkyni vzniklo právo na úhradu částky pojistného ve výši 1.482 Kč, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum] a byla vyzvána k úhradě dlužného pojistného a rovněž poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy, stejně tak vzniklo žalobkyni právo i na úhradu částky 300 Kč za upomínání žalované. Žalovaná tyto částky neuhradila ani po opakovaných výzvách a dostala se i do prodlení s úhradou dluhu a žalobkyně měla pak i právo na přiznání požadovaného zákonného úroku z prodlení. Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Dále podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná dluh neuhradila, ačkoliv k tomu byla opakovaně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému příslušenství. (výrok I.)

13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od [datum], a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 200 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 600 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 1.489 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ (výrok II.)

14. Soud pro úplnost musel dodat, že nelze souhlasit s argumentací žalobkyně ohledně výpočtu náhrady nákladů řízení s ohledem na možnou aplikaci § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, (dále jen AT), kdy je sice zřejmé, že do důsledku zvažováno právě návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je v podstatě ustáleným vzorem, avšak zákonodárce jistě toto nepovažoval za rozhodující při posuzování jednotlivých žalob právě ve vztahu k uvedenému ustanovení § 14b AT. Takový přístup, kdy by veškeré návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu ve větší četnosti a totožnosti žalobce byly posuzovány právě podle § 14b AT by mohl vést k nechtěnému efektu, kdy by došlo ke sníženému využívání podávání návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, což jistě nebylo novelou AT účinnou od 1. 7. 2014 zamýšleno. Soud si je vědom, že postavení žalobkyně je složitější o to, že jakožto jeden z největších pojistitelů je nucena se následně domáhat, a to i soudní cestou, úhrady dlužného pojistného, přičemž se jedná o větší množství uplatňovaných nároků u v podstatě všech okresních soudů v rámci České republiky. Stejně tak je naprosto zřejmé, že pojistných produktů žalobkyně poskytuje více a důvodů pro podání žaloby může být rovněž více. Avšak soudu je i z jeho úřední činnosti známo, že obsahově se fakticky návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu nijak výrazně neliší, přičemž v zásadě ve větší míře se jedná o žaloby se shodným či v podstatných bodech podobným skutkovým základem, kdy byla uzavřena pojistná smlouva a pojistník (mnohdy i pojištěný v jedné osobě) řádně nehradil pojistné, přičemž z tohoto důvodu pak došlo k zániku pojistného vztahu a žalobkyni vznikl nárok na poměrnou část pojistného od doby nehrazení do doby skončení pojistného vztahu pro neplacení pojistného. Z tohoto lze dovodit, že dochází u žalobkyně pouze v podstatě k „ drobným úpravám“ žaloby ve vztahu k pojistné smlouvě, výši dluhu a okolností zániku, přičemž i v takových žalobách je třeba spatřovat to, že se opakují stejné pojistné smlouvy a stejná argumentace v rámci žalobních tvrzení. Podle názoru soudu pak takový stav odpovídá právě § 14b AT. Ostatně i sám Ústavní soud se k aplikaci § 14b AT vyjádřil ve svých četných rozhodnutí (např. IV ÚS 1585/15 ze dne [datum], III. ÚS 1267/15 ze dne [datum]), kdy aplikaci tohoto ustanovení primárně ponechal právě obecným soudům, přičemž zdůraznil, že při řádném odůvodnění postupu obecným soudem se nemůže jednat o zásah do základních práv účastníka řízení, přičemž neshledal aplikaci § 14b AT za protiústavní.